Vítejte u nového vydání našeho speciálního briefu.

Zpráva týmu Reguluju
Blíží se velký launch a transformace naší platformy

Možná jste si všimli, že naše briefy v posledních dvou týdnech nevycházely v tradiční pondělní termíny, ale dorazily k vám až ve středu. Navíc měly spíše podobu tematických speciálů namísto našich klasických pravidelných přehledů.

Důvodem těchto změn je velký milník, ke kterému směřujeme – už příští týden nás čeká launch. Aktuálně totiž finišujeme kompletní transformaci celé naší platformy a celkového fungování projektu Reguluju. Přípravy tohoto přechodu si v posledních týdnech vyžádaly většinu našich kapacit, a proto musela jít pravidelnost vydávání na chvíli stranou.

Tento brief je z toho důvodu úplně poslední, který vychází před naším launchem. Zároveň jím symbolicky uzavíráme první rok a vůbec první fázi fungování Reguluju i psaní těchto briefů. Následně najedeme na nový režim, ve kterém začnou nové brífy vycházet opět pravidelně každý týden bez přestávek už od 30. listopadu.

Děkujeme vám za pochopení a trpělivost během tohoto přechodného období. Příští týden vám podrobně představíme, jak bude nové Reguluju fungovat dál.

Evropská unie
Konec skrytým poplatkům i trikům na webech: Co přináší nový Spotřebitelský balíček pro digitální věk

Ačkoliv jsou nakupování a zábava na internetu stále dostupnější, s technologickým pokrokem se proměnily i praktiky, kterými se online obchodníci snaží získat naši pozornost a peníze. Dnešní digitální prostředí je plné skrytých nástrah – od časomír vyvolávajících umělý panický nákup až po neprůhledná předplatná. Jak ukazují data Evropské komise, online prostor je dnes běžnou součástí života téměř každého: na internetu se pohybuje 95 % občanů EU ve věku 16 až 74 let a 78 % z nich pravidelně nakupuje online.

Zatímco stávající Akt o digitálních službách (DSA) cílí především na velké zprostředkovatele a platformy, na běžné e-shopy, mobilní aplikace či přímý prodej zdaleka nedosahuje. Evropská komise proto nově předložila Spotřebitelský balíček pro digitální věk (Consumer Package). Ten vychází z komplexní prověrky Digital Fairness Fitness Check 2024, jež ukázala, že stávající unijní předpisy již nestačí na moderní digitální praktiky. Nový balíček přitom doplňuje i připravovaný EU KIDS Act – zatímco ten řeší bezpečnost dětí a jejich duševní zdraví na sociálních sítích, tento nově předložený balíček chrání peněženky všech spotřebitelů.

Hlavním cílem nového balíčku je dle Komise sjednotit podmínky na vnitřním trhu, odstranit nadbytečnou byrokracii a nastavit pravidla tak, aby spotřebitelé požívali na internetu stejně vysoké úrovně ochrany jako v kamenných prodejnách. Celý systém se skládá ze tří vzájemně provázaných návrhů, které na sebe úzce navazují: stanovují nová základní pravidla, zjednodušují stávající administrativu a přinášejí silnější donucovací nástroje.

1. pilíř: Akt o digitální spravedlnosti – Ochrana před manipulací, temnými vzorci a neférovým designem

Akt o digitální spravedlnosti (DFA) představuje návrh nařízení, které v celém rozsahu nahrazuje dosavadní směrnici o nekalých obchodních praktikách. Zatímco dosavadní úprava byla roztříštěná do 27 národních zákonů, přeměnou na přímo použitelné nařízení vznikne jediný právní rámec platný pro celou EU. Hlavním cílem je ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů, zejména dětí a zranitelných osob, před digitální manipulací. Návrh reaguje na data Evropské komise, podle nichž by roční finanční škody způsobené nekalými digitálními praktikami bez tohoto zásahu vzrostly ze současných 10,3 miliardy eur až na 16,7 miliardy eur v roce 2035. Naléhavost situace podtrhuje zjištění Komise, že až 97 % nejpopulárnějších webů a aplikací v EU používá alespoň jeden manipulativní prvek rozhraní.

Nová pravidla zásadně omezují temné vzorce (tzv. dark patterns) neboli manipulativní rozhraní. Na černou listinu zakázaných praktik se nově řadí falešná tvrzení o nedostatku zboží, opakované nucení k volbě, zbytečně složité kroky k odmítnutí nabídky, skryté přidávání položek do košíku nebo manipulativní zahanbování spotřebitele (confirm-shaming). Komise navíc získá pravomoc tento seznam operativně aktualizovat. Změny se dotýkají také návykového designu: všichni uživatelé získají možnost snadno a na jednom místě vypnout prvky podporující nekonečné prohlížení, jako je infinite scroll či automatické přehrávání videí.

Ochrana se zaměřuje obzvláště na nezletilé, u nichž budou tyto funkce i nákupy za virtuální měny ve výchozím nastavení vypnuté. Navíc se pro ně agresivní praktiky jako pay-to-win, pay-to-progress či placené loot boxy (odměny s prvkem náhody) zcela zakazují.

❝

Data Komise totiž ukazují alarmující realitu: V aplikacích určených pro děti, včetně her pro batolata od 3 do 5 let, se temné vzorce objevují v 80 % případů, přičemž děti ve věku 10–11 let dokážou na snímcích obrazovky rozpoznat pouhých 32 % z nich. Statistika rovněž doplňuje, že děti v EU utratí ve hrách celkem 2,6 miliardy EUR ročně, přičemž 18 % rodičů potvrzuje měsíční útratu dětí v průměru 31 EUR a 41 % dětí přiznává nadměrné utrácení. Zarážející je i fakt, že každé páté dítě použilo k nákupu peníze někoho jiného bez svolení.

Nový Akt o digitální spravedlnosti rovněž reaguje na rozmach tzv. agentní ekonomiky a nástup AI nákupních agentů, kterým přináší jasná pravidla a ochranné mantinely. Uživatelé budou moci předem nastavit cenové stropy, vyžadovat ruční schválení každého nákupu, nebo se spoléhat na povinné odhalení skrytých provizí a střetu zájmů ze strany botů. Zatímco u komunikace typu „stroj-stroj“ dochází k potřebnému zjednodušení předávání údajů, obchodníci současně nesmějí používání AI agentů zákazníkům nijak vnucovat jako podmínku pro nákup.

Zatímco ČR zavádí od ledna 2027 na základě úpravy směrnice CRD povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy (typicky pro 14denní nákupy v e-shopech), v oblasti digitálních smluv a cenotvorby přináší tento akt ještě univerzálnější povinnost. E-shopy budou muset nabídnout jednoduché zrušení jakékoliv smlouvy či předplatného na jedno kliknutí bez ohledu na to, jak byla původně uzavřena, a rovněž zajistit včasná upozornění před automatickým obnovením a garantované právo na kontakt s lidským operátorem. U bezplatných zkušebních verzí už nebude stačit pouhé varování – přechod na placené předplatné bude vyžadovat aktivní souhlas spotřebitele, jinak účtování vůbec nesmí začít. Zakázáno je skryté navyšování cen během nákupu (drip pricing), přičemž ve virtuálních frontách se musí v reálném čase zobrazovat vývoj ceny a její maximální strop.

❝

Pravidla dopadají i na influencer marketing: Ten dostává oficiální právní definici a vyžaduje jasné označení placené propagace (např. #reklama). Údaje Komise odhalují, že až 75 % až 95 % influencerů komerční a sponzorovaný obsah řádně neoznačuje a přibližně 20 % zkoumaných influencerů propaguje nebezpečné či nevhodné produkty, jako je rizikový hazard, sportovní sázky, kryptoměny nebo nezdravé potraviny. Nová legislativa proto vedle přímé odpovědnosti značek za dodržování předpisů zavádí přísný zákaz propagace hazardu či rizikových finančních produktů vůči dětem. Cílená personalizovaná reklama a diskriminační cenotvorba vůči nezletilým a zranitelným osobám budou rovněž striktně zakázány.

2. pilíř: Směrnice o zjednodušení – Méně byrokracie, odbourání duplicit a úleva pro podniky

Druhý pilíř spotřebitelského balíčku tvoří návrh směrnice, která cíleně upravuje směrnici o právech spotřebitelů a směrnici ePrivacy. Zatímco nařízení o digitální spravedlnosti (DFA) stanovuje nová přísná pravidla, tato směrnice odstraňuje zbytečnou administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro podniky, aniž by jakkoli snižovala vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. Opatření vycházejí vstříc zejména malým a středním podnikům a reagují na skutečnost, že řada starých informačních povinností v moderním digitálním prostředí postrádala praktický smysl.

V rámci zjednodušení se u okamžitého digitálního obsahu (ke stažení či streamování) ruší povinnost poskytovat zbytečná předsmluvní poučení a formuláře o odstoupení od smlouvy, pokud spotřebitel výslovně požádá o okamžité zpřístupnění a potvrdí, že si je vědom ztráty tohoto práva. U nízkohodnotových nákupů v aplikacích a hrách do 50 EUR (nebo ekvivalentu ve virtuální měně) prováděných v rámci již existujícího smluvního vztahu se ruší povinnost opakovat statické informace, jako je adresa sídla obchodníka či právní poučení. Nově stačí sdělit pouze esenciální údaje, tedy hlavní vlastnosti položky a její cenu. Zásadní proměnou prochází také odstoupení od předplatného digitálních médií (streamování hudby a videa), kde se ruší složité individuální dopočítávání poměrné hodnoty spotřebovaného obsahu. Spotřebitelé nově získávají právo odstoupit od smlouvy během prvního měsíce za fixní poplatek ve výši jednoho měsíčního předplatného s tím, že službu mohou využívat až do konce tohoto období.

Harmonizace s novým nařízením DFA současně odstraňuje duplicitní povinnosti a překrývající se pravidla. Z původních směrnic se vypouštějí ustanovení o temných vzorcích u finančních služeb i pravidla pro tlačítka k odstoupení, která jsou nyní kompletně upravena přímo v DFA. Oblast přímého marketingového oslovování spotřebitelů v B2C vztazích se rovněž plně přesouvá pod jednotný režim nařízení a ruší se i odchylná národní pravidla pro online tržiště.

3. pilíř: Revize nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele – Přísnější pravidla a bič na nepoctivé e-shopy

Třetí pilíř představuje revizi nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, která funguje jako hlavní vymáhací motor celého balíčku. Dosavadní praxe ukázala, že přeshraniční vyšetřování vedená výhradně roztříštěnými vnitrostátními úřady narážejí na procesní limity – až polovina prověřovaných e-shopů přitom vykazuje porušování předpisů. Nová úprava proto vytváří rychlý, efektivní a odstrašující systém přeshraničního vymáhání práv s odhadovanou úsporou pro spotřebitele ve výši 2,7 až 3,9 miliardy EUR během deseti let.

Zásadní novinkou je udělení přímých vyšetřovacích a sankčních pravomocí Evropské komisi u rozsáhlých případů s unijním rozměrem. Komise bude moci přímým zásahem nahradit národní úřady tehdy, pokud porušení zasáhne nejméně dvě třetiny členských států představující alespoň dvě třetiny populace EU a dotčený subjekt nespadá do kategorie malých a středních podniků. V takovém přímém řízení bude Komise moci uložit pokutu až do výše 6 % celosvětového ročního obratu společnosti, přičemž vnitrostátní orgány musí mít při koordinovaných akcích ve svých zákonných stropech zakotvenu pokutu nejméně 4 % obratu v dotčených státech. Za maření vyšetřování či neposkytnutí informací může Komise uložit pokutu do 1 % ročního obratu a průběžné penále až do 5 % průměrného denního obratu.

Přísnější podmínky dopadají také na obchodníky ze zemí mimo EU, jako jsou mimoevropská e-commerce tržiště cílicí na zákazníky v EU. Tyto subjekty budou mít povinnost jmenovat odpovědného právního zástupce se sídlem v EU pro plnou komunikaci s úřady a zajištění vymahatelnosti práva. Kontrolní orgány zároveň získávají modernější nástroje, včetně provádění utajených kontrolních nákupů (mystery shopping), využívání AI softwarového nástroje eLab pro automatizovaný sběr dat či pravomoci v krajním případě nařídit zablokování webového rozhraní, odstranění domény nebo zobrazení varovného banneru. Vyšetřování navíc nově umožní schvalovat právně závazné nápravné závazky přímo ve prospěch spotřebitelů (vrácení peněz, sleva) a konečná rozhodnutí Komise budou u národních soudů sloužit jako nevyvratitelný důkaz pro soukromoprávní žaloby na náhradu škody.

Další postup a harmonogram

Navržený Spotřebitelský balíček pro digitální věk nyní směřuje do řádného legislativního procesu, v němž jej budou Evropský parlament a Rada EU projednávat s předpokládaným dokončením v roce 2027. U obou navrhovaných nařízení (DFA i revize nařízení o CPC) počítá oficiální harmonogram Komise s 12měsíčním přechodným obdobím – to firmám poslouží k úpravě rozhraní a procesů, přičemž plná účinnost se očekává na přelomu let 2028 a 2029. Souběžně přijatá Směrnice o zjednodušení pak členským státům stanovuje přesnou lhůtu 12 měsíců od jejího vstupu v platnost na vnitrostátní transpozici.

Podle předběžných odhadů Komise by tato opatření měla přinést dlouhodobé úspory na úrovni spotřebitelských škod a administrativních nákladů. Zda se předkladatelům podaří úspěšně skloubit posílení ochrany spotřebitelů a účinného vymáhání s odbouráváním byrokracie pro podnikatelský sektor, ukážou další fáze vyjednávání.