Vítejte u nového vydání našeho newsletteru.
Speciální vydání – Deep Dive
Dnešní téma
Nová regulace lobbování: co byste měli vědět při prosazování vašich zájmů
V dnešním vydání se zaměříme na jednu z důležitých legislativních změn posledních let – nový zákon o regulaci lobbování, který vstoupil v účinnost 1. července 2025. Pokud vaše společnost, asociace, vy samotní nebo jakákoliv entita komunikuje s vrcholnými veřejnými činiteli o změnách právních předpisů, pozorně si přečtěte, co se vás může týkat.
Původně bylo toto speciální vydání určeno pouze pro prvních 100 čtenářů, ale díky vašemu zájmu ho otevíráme všem. Děkujeme!
Dnes se dozvíte
Co je to lobbování, kdo je to lobbista a lobbovaná osoba
Hlavní povinnosti a sankce vyplývající ze zákona
Jaké pokuty vám hrozí při nedodržování pravidel
Jak interně postupovat
Deep Dive
Nová regulace lobbování
Dne 1. července 2025 vstoupil v účinnost zákon o regulaci lobbování (168/2025 Sb.) a jeho doprovodný zákon (169/2025 Sb.). Jedná se o první komplexní právní úpravu lobbování v České republice, která zavádí speciální pravidla pro vykonávání lobbování. Zároveň byl spuštěn Registr lobbování (relob.gov.cz), veřejný informační systém spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Všechny organizace a osoby, které se soustavně angažují v lobbování, mají povinnost se do registru zapsat.
Schválení zákona nebylo samoúčelné – byl jednou z podmínek pro uvolnění deváté splátky Národního plánu obnovy (necelých 15 miliard Kč). Úplně původní návrh vznikl už v září 2018 za vlády Andreje Babiše, ke schválení však tehdy nedošlo. Po nástupu nové vlády Petra Fialy byl v listopadu 2022 představen další návrh (ten stávající), po němž následoval zdlouhavý legislativní proces, který vyústil v červnu 2025 podpisem prezidenta a vyhlášením ve Sbírce zákonů.
Česká vláda se mohla u přípravy zákona inspirovat osvědčeným EU Transparency Registrem, místo toho se ale rozhodla pro asymetrický přístup: přenesla na lobbované osoby (veřejné činitele) pouze minimum povinností, zatímco veškerou tíhu regulace vzala na sebe skupina samotných lobbistů.
Definice „lobbování“ dle zákona
Zákon vymezuje lobbování jako činnost zaměřenou na přímé ovlivňování rozhodnutí konkrétního veřejného činitele při přípravě, projednávání nebo schvalování:
👉 Právního předpisu včetně jeho věcného záměru (typicky zákony, nařízení a vyhlášky)
👉 Opatření obecné povahy (např. mimořádná protiepidemická opatření ministerstva)
👉 Koncepčního dokumentu vlády, ministerstva a dalších úřadů o rozvoji odvětví (typicky akční plány, státní strategie, státní koncepce rozvoje)
👉 Mezinárodní smlouvy (v tomto případě při její ratifikaci či odstoupení od ní)
Kdy dochází k lobbování?
Aby se jednalo o lobbování, musí být splněny tři klíčové podmínky:
1) Národní úroveň
Zákon se vztahuje pouze na návrhy a dokumenty (viz definice výše) celostátního významu, nikoliv na regionální či komunální úpravu.
2) Soustavnost
Za lobbování se považuje pouze činnost osob, které v ní postupují systematicky a opakovaně. Zákon počítá s tím, že lobbujete soustavně, pokud provedete několik kontaktů v krátkém časovém období nebo máte dlouhodobý záměr ovlivňovat legislativu. Soustavnost se váže k samotnému lobbistovi, ne jeho lobbujícímu prostředníkovi.
3) Musí jít o lobbované osoby dle § 4 zákona
Zákon přesně (§ 4) určuje, které osoby se považují za lobbované. Není možné tuto skupinu rozšiřovat či zužovat.
✅ Instituce | ✅ Pozice | ❌ Mimo zákon |
|---|---|---|
Pražský hrad | prezident a jeho poradci, vedoucí Kanceláře prezidenta | běžní zaměstnanci |
Vláda | premiér, ministři, náměstci, jejich poradci, (vrchní) ředitelé, členové LRV, vládní zmocněnci a další | vedoucí, referenti a ministerští radové na ministerstvech, pracovníci Stálého zastoupení ČR při EU |
Parlament | poslanci, senátoři a vedoucí Kanceláře obou komor | asistenti poslanců a senátorů, europoslanci |
Regulační úřady (ČTÚ, NÚKIB, ERÚ, ÚOHS, ČNB, NKÚ) | vedoucí orgánů, členové rad a další | běžní zaměstnanci |
Poznámka: Nejedná se o úplný výčet – detaily v § 4 zákona.
DOPORUČENÍ: Pokud si nejste jisti, zda je konkrétní veřejný činitel lobbovanou osobou dle zákona, ověřte si to v Registru lobbování (relob.gov.cz). Každá instituce má ze zákona 15 dnů na to, aby danou osobu zapsala do registru po převzetí nové pozice či jakékoli změně. Samotný registr tak slouží jako pojistka.
Kdy naopak k lobbování nedochází?
Kromě nesplnění výše stanovených podmínek existuje řada výjimek, na které nespadají nové povinnosti. Nejedná se o lobbování, pokud:
👉 Komunikujete přes veřejná média (tiskové zprávy, stanoviska a komentáře v médiích, na sociálních sítích či vlastním webu)
👉 Vystoupíte na veřejném jednání v Parlamentu (slyšení, výbory)
👉 Podáte připomínku přes eLegislativa/eKLEP – váš návrh je již evidován, následná komunikace ohledně uplatněné připomínky sice lobbováním je, ale kontakt se nemusí reportovat
👉 Veřejný orgán sám iniciuje diskuzi o připravovaném opatření a zve veřejnost/zástupce sektoru
👉 Komunikujete o legislativě EU – řídí se EU Transparency Registrem, nikoliv českým zákonem (navazující národní implementace EU předpisů nicméně pod český zákon spadá)
Kdo jsou lobbisté?
Dle zákona je lobbistou osoba, která lobbuje soustavně a je zapsána v Registru lobbování. Absence registrace znamená, že nemůže legálně lobbovat.
Lobbistou může být jak právnická, tak fyzická osoba. Právnickou osobu musí při samotné činnosti zastupovat tzv. lobbující prostředník (fyzická osoba). V nejčastějších případech jde o zaměstnance firmy/asociace, za kterou lobbuje.
Výjimku mají tzv. experti, kteří mohou doprovázet prostředníka na osobní schůzce a dodávat (výhradně) odborné vstupy a stanoviska, aniž by byli povinni být uvedeni v prohlášení o lobbování. Neměli by však sami navrhovat specifické změny a ovlivňovat tak lobbované osoby.
Typické příklady lobbování dle zákona
A) Email poslankyni: Jan Novák posílá poslankyni email, ve kterém ji vyzývá, aby podpořila jeho pozměňovací návrh u současně projednávaného návrhu zákona.
B) Schůzka s ředitelem odboru ministerstva: Jan Novák si sjednal schůzku s ředitelem odboru Ministerstva financí, na které mu představil své stanovisko k právě připravovanému návrhu vyhlášky, aby docílil změny návrhu ve svůj prospěch.
C) Telefonát se senátorkou: Uskutečnil se telefonický hovor mezi Janem Novákem a senátorkou, během kterého pan Novák vysvětlil stanovisko své společnosti k projednávanému návrhu zákona. Pan Novák zdůraznil negativní dopady návrhu na soukromý sektor a navrhnul, jak by se měl zákon změnit, aby k negativním dopadům nedošlo.
Jaké jsou hlavní povinnosti lobbistů?
1. Zápis do Registru lobbování – Lobbista i lobbující prostředník musí být zapsáni v Registru lobbování dříve, než dojde ke konkrétnímu lobbování. Registrace probíhá na webu relob.gov.cz (konkrétní kroky popisuje uživatelská příručka Ministerstva spravedlnosti). Ministerstvo má ze zákona sedm dní na vaše zapsání. Předpokladem pro úspěšný zápis do registru je plná svéprávnost a bezúhonnost žadatele.
2. Pololetní hlášení – Dvakrát ročně musí lobbista podat prohlášení, ve kterém zveřejní konkrétní případy lobbování. Hlášení za 1. pololetí (leden–červen) do 30. července a hlášení za 2. pololetí (červenec–prosinec) do 30. ledna následujícího roku.
Prohlášení lobbisty
Co uvádíte:
✅ Jméno, funkci a instituci lobbované osoby
✅ Lobbujícího prostředníka, který činnost vykonal
✅ Cíle lobbování (co jste prosazovali)
✅ V čím zájmu jste lobbovali
Co neuvádíte:
❌ Kolikrát došlo ke kontaktu s jednou osobou
❌ Kdy a kde se kontakt uskutečnil
❌ Jakou formou komunikace probíhala
❌ Zda bylo lobbování úspěšné
3. Identifikace na začátku komunikace – Při prvním kontaktu s lobbovanou osobou se identifikujete jako registrovaný lobbista/prostředník a v zájmu kterého subjektu vykonáváte činnost. Při dalších setkáních a komunikaci to již není nutné.
Sankce za porušení – co hrozí?
Porušení pravidel ze strany lobbisty (nese veškerou odpovědnost, včetně porušení ze strany lobbujícího prostředníka) se klasifikuje jako přestupek a podléhá sankcím (§ 14). Zákon rozlišuje tři stupně pokut:
A) do 50 tisíc Kč – Lobbista neupozorní lobbovaného, že je lobbista či v čím zájmu lobbuje, nebo nepotvrdí písemně obsah upozornění na žádost lobbovaného, že je lobbistou.
B) do 300 tisíc Kč – Platí pro věcnější porušení jak u lobbisty (uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů v registru či prohlášení), tak lobbované osoby (porušení povinností z její strany).
C) do 1 milion Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv (právnické osoby) – Týká se pouze nejzávažnějších porušení, jako je lobbování bez registrace, opakované lobbování bez registrovaného prostředníka či opakované uvádění nepravdivých informací v hlášení.
Závěrečné doporučení: Jak interně postupovat?
1) Interní audit: Zjistěte, kdo ve vaší organizaci lobbuje a jaká činnost by nově podléhala zákonu.
2) Registrace: Zaregistrujte vaši entitu do Registru lobbování jako lobbistu a poté identifikované osoby jako lobbující prostředníky.
3) Evidence: Veďte interní evidenci kontaktů a aktivit.
4) Prohlášení: Dvakrát ročně podejte prohlášení, ve kterém zveřejníte konkrétní případy lobbování.
Jak si ověřit, že lobbuju dle zákona?
Odpovězte si na tři kontrolní otázky:
1) Je osoba, se kterou chcete komunikovat, lobbovanou osobou? Ověřte si to v Registru lobbování.
2) Cílem vaší komunikace je změna konkrétního předpisu?
3) Týká se komunikace celostátní úrovně?
Pokud na všechny tři otázky odpovídáte ANO, nejspíše se jedná o lobbování.
Máte doplňující dotazy? Kontaktujte nás!
Technické shrnutí
Zákon o regulaci lobbování
Téma: Regulace lobbování (compliance)
Právní rámec: Zákon o regulaci lobbování (168/2025) I Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci lobbování (169/2025)
Implementace EU předpisů: Jedná se o národní návrh
Plánovaná účinnost: 1. červenec 2025 (již účinný zákon)
Aktuální stav: Návrh je účinný od 1. července 2025. Termín na nahlášení konkrétních případů lobbování za červenec–prosinec 2025 je do 30. ledna 2026
Závěr
Napište nám – rádi se s vámi spojíme.
Zajímá nás váš názor! Ohodnoťte dnešní vydání níže, nebo nám napište odpovědí na tento email:
👉 Které blížící se povinnosti vás znepokojují nejvíce?
👉 Na jaké téma bychom se měli zaměřit příště?
👉 Co vám v newsletteru chybí?
Společně se na to podíváme – vaše dotazy inspirují naše další vydání.
Zůstaňte v kontaktu
Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.
Jak hodnotíte dnešní vydání?
Reguluju je legislativní platforma pro podnikatele, profesionály i veřejnost, kteří chtějí být vždy o krok napřed před legislativními změnami v Česku i Bruselu. Přehledně, rychle a srozumitelně přinášíme klíčové novinky z legislativního prostředí, analyzujeme připravovanou legislativu a nabízíme konkrétní doporučení, jak na ně včas reagovat. Měníme legislativní chaos na jasná rozhodnutí.
