Vítejte u nového vydání našeho newsletteru.
Speciální vydání – Deep Dive
Dnešní téma
Zásadní změny v ESG reportingu: co zůstává a co se ruší
V našem dnešním vydání se podíváme na klíčovou novelu zákona o účetnictví, která měla zavést druhou až čtvrtou fázi povinností ESG reportingu (zpráva o udržitelnosti) podle CSR směrnice, ale díky balíčku Omnibus I. a pozměňovacím návrhům poslanců zůstává v platnosti pouze první fáze, a to s upravenými parametry pro další roky.
Dnes se dozvíte
V jaké podobě míří novela zákona do Senátu
Jak balíček Omnibus I. proměnil původní návrh
Jaké hlavní změny schválili čeští poslanci
Které firmy skutečně budou muset reportovat za účetní rok 2025
A také konkrétní doporučení pro společnosti
Deep Dive
Implementace ESG reportingu
Původní znění novely zákona o účetnictví navrhovalo implementaci 2.–4. fáze povinností ESG reportingu vycházejících ze CSR směrnice (Corporate Sustainability Reporting Directive). Tento záměr se však změnil po zveřejnění balíčku Omnibus I. Evropskou komisí, který má za cíl snížit administrativní zátěž podniků. Nový přístup Komise se promítnul do iniciativ českých poslanců, kteří v reakci na Omnibus I. schválili několik pozměňovacích návrhů měnících původní koncepci celé novely.
V čem se liší fáze CSR směrnice
1. fáze: Reporting za účetní období 2024 se týká největších účetních jednotek, které jsou navíc emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a kterých se povinnost podávat nefinanční informace tohoto typu týkala již před vznikem povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti.
2. fáze: Reporting za účetní období 2025 se týká všech velkých účetních jednotek (obchodních společností) a všech konsolidujících účetních jednotek (mateřských společností) velké skupiny účetních jednotek.
3. fáze: Reporting za účetní období 2026 se týká malých a středních účetních jednotek (obchodních společností), které jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. A také nekomplexních úvěrových institucí a captive pojišťoven/zajišťoven.
4. fáze: Reporting za účetní období 2028 se týká některých podniků ze třetích zemí při splnění podmínek stanovených zákonem.
V jaké podobě míří novela zákona do Senátu?
Poslanecká sněmovna schválila na konci června pozměňovací návrhy, které fakticky ruší 2.–4. fázi povinností. V zákoně tak zůstává výhradně první fáze povinnosti pro největší podniky, která již byla schválena skrze Konsolidační balíček v roce 2023.
Jak balíček Omnibus I. proměnil původní návrh?
Evropský balíček Omnibus I., zveřejněný v únoru 2025, navrhnul odložení druhé a třetí fáze o dva roky a zároveň zvýšení prahu zaměstnanců z 250 na 1 000. Cílem je snížit administrativní zátěž a zajistit, aby firmy měly dostatek času na přípravu, aniž by byly zahlceny náročnými povinnostmi. Počet společností podléhajících povinnému ESG reportingu by se měl snížit přibližně o 80 %.
Je však nutné zdůraznit, že opatření v návrhu Omnibus I. musí ještě schválit ostatní instituce EU. Zatím se jedná pouze o návrh. Na evropské úrovni zůstává nejistota ohledně skutečného odkladu povinnosti reportování podle tohoto balíčku. Navíc Evropská ombudsmanka nedávno zahájila šetření na základě stížností některých neziskových organizací, které zpochybňují postup Komise v souvislosti s balíčkem.
Jaké hlavní změny schválili čeští poslanci?
Hlavní pozměňovací návrhy zvýšily limit pro povinný ESG reporting na 1 000 zaměstnanců. Zároveň nedojde k rozšíření povinností na subjekty z druhé a třetí fáze. Tyto podniky – velké, střední a malé účetní jednotky a nekomplexní finanční instituce – tak nebudou povinny reportovat udržitelnost. Z návrhu byla odstraněna také budoucí povinnost pro subjekty ze třetích zemí (čtvrtá fáze).
V Poslanecké sněmovně se této iniciativy ujal poslanec Vojtěch Munzar (ODS), místopředseda rozpočtového výboru PSP, který předložil návrhy reflektující aktuální postoj Evropské komise, a to i přes stále neukotvenou závaznost evropských změn. Poslanci tak v některých bodech předběhli evropský legislativní proces. Na změně se shodují vládní koalice i opozice, což dokládá širokou shodu českých zákonodárců na potřebě minimalizace administrativní zátěže podniků.
Které firmy skutečně budou muset reportovat za účetní rok 2025?
Za účetní rok 2025 budou povinny reportovat udržitelnost účetní jednotky (obchodní společnosti, spořitelní a úvěrní družstva nebo pojišťovny), které mají více než 1 000 zaměstnanců, jsou subjektem veřejného zájmu a překračují alespoň jedno z finančních kritérií (aktiva v hodnotě alespoň 600 milionů Kč nebo roční úhrn čistého obratu přes 1,2 miliard Kč). Předchozí odhady uváděly, že tato skupina představuje přibližně 20 % původně plánovaného počtu podniků. Ostatní firmy se mohou k dobrovolnému reportingu přihlásit na základě VSME standardů (dobrovolné standardy pro malé a střední podniky).
Co nás teď čeká?
Legislativní proces bude pokračovat v Senátu, který na plénu 23. července rozhodne o konečném znění. Neočekávají se však další změny ze strany horní komory. Po schválení, podpisu prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů nabude novela účinnosti 1. ledna 2026.
Na závěr zdůrazňujeme, že balíček Omnibus I. zatím nemá právní závaznost a čeká na finální schválení evropskými institucemi. Vývoj na úrovni Evropské unie budeme nadále pečlivě sledovat.
DOPORUČENÍ: Firmy s více než 1 000 zaměstnanci by si měly prověřit, zda nesplňují také finanční kritéria (aktiva celkem 600 milionů Kč nebo roční úhrn čistého obratu 1,2 miliard Kč), a pokud ano, zahájit přípravu procesů pro sběr ESG dat. Menší podniky mohou zvážit dobrovolné použití VSME standardů pro možné zlepšení důvěry u investorů a obchodních partnerů, kteří usilují o udržitelné podnikání. Všechny subjekty by měly sledovat vývoj v EU a být připraveny na možné změny rozsahu povinností. O všem vás budeme informovat.
Technické shrnutí
Zákon o účetnictví
Téma: Udržitelnost
Návrh novelizuje: zákon o účetnictví (563/1991) I zákon o auditorech (93/2009) I zákon o dorovnávacích daních (416/2013)
Implementace EU předpisů: CSR směrnice (2.–4. fáze povinností) a další předpisy
Plánovaná účinnost: 1. leden 2026 (pár výjimek dnem následujícím po dni vyhlášení zákona)
Aktuální stav: Návrh byl po schválení Poslaneckou sněmovnou (27. červen) postoupen Senátu, který bude hlasovat o návrhu na plénu 23. července.
Odkazy: Návrh I Poslanecká sněmovna I Senát
Závěr
Napište nám – rádi se s vámi spojíme.
Zajímá nás váš názor! Ohodnoťte dnešní vydání níže, nebo nám napište odpovědí na tento email:
👉 Které blížící se povinnosti vás znepokojují nejvíce?
👉 Na jaké téma bychom se měli zaměřit příště?
👉 Co vám v newsletteru chybí?
Společně se na to podíváme – vaše dotazy inspirují naše další vydání.
Zůstaňte v kontaktu
Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.
Jak hodnotíte dnešní vydání?
Reguluju je legislativní platforma pro podnikatele, profesionály i veřejnost, kteří chtějí být vždy o krok napřed před legislativními změnami v Česku i Bruselu. Přehledně, rychle a srozumitelně přinášíme klíčové novinky z legislativního prostředí, analyzujeme připravovanou legislativu a nabízíme konkrétní doporučení, jak na ně včas reagovat. Měníme legislativní chaos na jasná rozhodnutí.



