V tomto vydání se podíváme na balík zákonů, které po volbách přecházejí na novou Poslaneckou sněmovnu. Jde hlavně o předpisy, které dosluhující vláda Petra Fialy nestihla dotáhnout do konce, ale Česko je musí kvůli unijním pravidlům stejně schválit.

Ministerstvo financí má několik legislativních návrhů ve schvalovacím procesu, které musí Česko přijmout v termínech daných Evropskou unií. Jedním z nich je návrh zákona o spotřebitelském úvěru, který implementuje EU směrnici o smlouvách o spotřebitelském úvěru (CCD2).

Cílem směrnice je zvýšit ochranu spotřebitelů poptávajících spotřebitelský úvěr. Proto přináší nové povinnosti pro poskytovatele úvěrů a přísnější regulaci.

Hlavní změny se zaměřují na:
👉 rozšíření povinností na další oblasti (např. i na bezúplatné spotřebitelské úvěry)
👉 zpřísnění pravidel pro reklamu
👉 zesílení informační povinnosti a jednání se spotřebiteli
👉 posuzování úvěruschopnosti a další opatření

Právě u posuzování úvěruschopnosti se vedou dlouhé diskuze mezi Ministerstvem financí, soukromým sektorem a dalšími stakeholdery o vhodném nastavení systému. Zatím není shoda, jak k posuzování úvěruschopnosti přistupovat. Ambice ministerstva schválit návrh ještě na jednání stávající vlády v demisi již není reálná a nevyřešené sporné body převezme nová vláda – bude tedy na ní, aby nalezla vhodné řešení a rozhodla o něm na politické úrovni.

Klidnější vývoj má novela zákona o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku (implementující stejně pojmenovanou EU směrnici DMFS), která postupuje legislativním procesem poměrně rychle a již byla načtena v Poslanecké sněmovně. Cílem je zvýšit ochranu spotřebitelů při sjednávání smluv na dálku (především online nebo po telefonu) před klamavými a manipulativními praktikami a zajistit jednodušší odstoupení od smlouvy. Pro jakýkoliv online prodej se také zavádí tlačítko (nebo obdobný ovládací prvek) pro odstoupení od smlouvy. Tato povinnost se vztahuje na všechny podnikatele při jakémkoli online prodeji zboží nebo služeb, pokud má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit. Účinnost novely lze očekávat 19. června 2026.

S obdobnou rychlostí je schvalován návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech, který reflektuje EU směrnici AIFMD II a byl postoupen do Sněmovny. Lhůta pro transpozici této směrnice uplyne 16. dubna 2026.

V předchozím volebním období se návrh zákona o digitální ekonomice, který implementoval EU nařízení o digitálních službách (DSA) a částečně i nařízení o správě dat (DGA), stal terčem politických obstrukcí. Hnutí ANO a SPD ho v Poslanecké sněmovně z opozičních lavic blokovali s argumentem obav z cenzury na internetu. Vládním poslancům čtyřkoalice kvůli tomu nezbyl čas jej před volbami schválit ve 3. čtení, takže sněmovní tisk zanikl z procedurálních důvodů.

Adaptační návrh určuje dozorové orgány a jejich pravomoci, stanovuje procesní postupy, pravidla pro vydávání příkazů k odstranění obsahu nebo poskytnutí informací a také pokuty za přestupky při nedodržování povinností. Samotné DSA zavádí jednotná pravidla pro digitální služby v celé EU a ukládá přísnější povinnosti velkým platformám. Současně posiluje ochranu spotřebitelů při nákupech na online tržištích a zvyšuje bezpečnost dětí v online prostředí – omezuje cílenou reklamu na nezletilé, vyžaduje větší transparentnost algoritmů a účinnější zásah proti nelegálnímu či škodlivému obsahu.

Totožná vláda (nyní v demisi) po volbách návrh zákona opět načetla do schvalovacího procesu a minulý čtvrtek (27. listopadu) ho na jednání schválila. V nové Poslanecké sněmovně se neočekává, že by ANO a SPD ve svých vládních rolích návrh blokovali. Naopak – lze předpokládat rychlé schválení bez velké medializace. Důvodem je opožděná implementace (termín byl 17. února 2024) a již běžící infringement (řízení o porušení Smlouvy) vůči ČR.

EU nařízení o správě dat (DGA) a nařízení o datech (DA) představují méně spornou část adaptační legislativy, přesto je česko s jejich implementací pozadu. V souvislosti s DGA již dokonce běží proti ČR infringement od května 2024.

Podstatný rozdíl mezi oběma nařízeními je, že DGA vytváří prostředí a mechanismy pro bezpečné sdílení dat, kdežto DA stanovuje, kdo má jaká práva k datům, kdy je musí zpřístupnit, za jakých podmínek a za jakou cenu.

Schvalování obou návrhů se od dubna 2025 výrazně neposunulo, ale tento týden se situace změní u jednoho z nich – vláda projedná DGA ve středu 3. prosince. Důvod zpoždění je prostý: politické sliby v posledních měsících před volbami měly přednost před návrhy z pera EU.

Mezi větší priority vlády patří implementační návrh EU nařízení o gigabitové infrastruktuře (GIA), které na evropské úrovni nabylo účinnosti před více než dvěma týdny. Český návrh byl 12. listopadu schválen na jednání vlády a brzy míří do Sněmovny – i přes nejednotný postoj mobilních operátorů a kritiku Výboru nezávislého ICT průmyslu a Svazu měst a obcí ČR. Kritika míří na výjimku z povinnosti evidovat v nově vytvořených digitálních technických mapách tzv. drobné stavby (např. oprava chodníků apod.). Tato výjimka jde údajně proti liteře samotného nařízení. Hlavním cílem GIA je zjednodušit, urychlit a zlevnit výstavbu vysokorychlostních sítí v EU. Chce toho dosáhnout sdílením stávající infrastruktury, zjednodušením povolovacích procesů a podporou energeticky efektivnějších technologií.

Dalším bodem je návrh zákona o umělé inteligenci, který implementuje AI akt. Jde o přímo použitelný předpis EU, takže adaptační zákon je koncipován minimalisticky – nemá přinášet další povinnosti nad rámec unijního nařízení. Jeho účelem je pouze vytvořit institucionální, procesní a sankční mechanismy, které AI aktu v Česku umožní plné uplatňování, provádění a vymáhání. Adaptační zákon se zatím nachází na počátku legislativního procesu a čeká se na vypořádání připomínek.

EU směrnice o transparentnosti v odměňování by v tuto chvíli měla být v pokročilé fázi implementace, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud nepředložilo žádný konkrétní adaptační návrh. Termín transpozice – 7. června 2026 – se proto jeví jako nereálný. Nabízí se otázka, zda jde skutečně jen o běžné zpoždění, nebo vědomé přesunutí tohoto nepopulárního břemene na novou vládu. Schválený návrh lze reálně očekávat až v roce 2027.

Cílem směrnice je snížit rozdíly v odměňování mezi muži a ženami skrze několik klíčových opatření: povinnost zveřejnit kritéria odměňování, uvádět mzdová rozpětí již v inzerátech, právo zaměstnanců porovnat svou mzdu s průměrem v kategorii, povinný reporting gender pay gap u firem nad 100 zaměstnanců. Rozdíly nad 5% bez objektivního vysvětlení vyžadují nápravná opatření. Soukromé podniky se ale obávají rozsáhle reformy mzdových systémů, vysoké administrativní zátěže a vynuceného přenastavení firemní kultury.

Větší šanci na včasné přijetí má návrh zákona, který má implementovat EU směrnici o práci na platformách (PWD), jež upravuje podmínky pracovníků vykonávajících činnost skrze digitální platformy. Návrh by měl být představen veřejnosti v prvních měsících 2026. Vláda už letos v červnu schválila, že gesci k této směrnici převezme Ministerstvo práce a sociální věcí.

S ohledem na termín implementace do 2. prosince 2026 je realistická naděje, že se směrnice stihne schválit včas, případně jen s mírným zpožděním. Podle slov prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy ale současná debata v Česku o PWD míří spíše opačným směrem, než je usnadnění práce lidem v rámci těchto platforem.

Oblast udržitelnosti patří mezi ty s nejvyšším podílem návrhů z Evropské unie, které musí Česko implementovat. Příkladem je návrh zákona o ekodesignu (EU nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků). Jeho cílem je zvýšit udržitelnost výrobků skrze nové požadavky na delší životnost, lepší energetickou účinnost, opravitelnost a recyklovatelnost. Unijní nařízení zatím nestanovuje konkrétní ekodesignové požadavky, ale vytváří právní rámec pro jejich budoucí aplikaci.

Specifické požadavky přijdou až v delegovaných aktech Evropské komise. Už teď se ale zavádí povinnost opatřit každý výrobek (dle definice zákona) digitálním pasem, který zpřístupní relevantní data spotřebitelům, opravnám, recyklátorům i dozorovým orgánům po celou dobu životnosti výrobku. Komise pro ně vytvoří registr do července 2026.

Nařízení rovněž zakotvuje zákaz ničení neprodaných spotřebních výrobků (přímo se vztahuje na oděvy, oděvní doplňky a obuv) a povinnost zveřejňovat informace o vyřazených neprodaných výrobcích. Za porušení hrozí vysoké pokuty. Český návrh by měl být brzy předložen vládě v nejbližších týdnech.

Mezi evropské návrhy s podobným zaměřením patří EU směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží, která chce zamezit předčasné likvidaci výrobků.

Zavádí se povinnost pro výrobce přijmout výrobek k opravě po uplynutí záruční doby nebo při vadě způsobené spotřebitelem, stejně tak jako povinnost nabízet náhradní díly a nástroje potřebné k opravě výrobku za přiměřenou cenu. Dojde také ke vzniku Evropského informačního formuláře o opravě a Evropské online platformy pro opravy.

Na konci října byla zveřejněna nová verze adaptačního zákona po připomínkovém řízení. Dalším krokem je projednání na Úřadu vlády.

K tomu se přidávají opatření proti tzv. greenwashingu a zastarávání (návrh zákona). Cílem je lepší ochrana spotřebitele před nekalými praktikami, zejména v souvislosti s environmentálními tvrzeními a označováním udržitelnosti. Návrh se zaměřuje také na předčasné zastarávání výrobků a na poskytování informací o jejich životnosti a opravitelnosti. Jelikož návrh nebyl schválen před říjnovými volbami, musí být znovu načten do Poslanecké sněmovny.

Na Ministerstvu životního prostředí pokračují přípravy adaptace EU nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Ministerstvo vede se zainteresovanými subjekty konzultace (letos v dubnu a říjnu) a připravuje novelu zákona o obalech, která bude obsahovat nové povinnosti vyplývající z nařízení.

Termín pro adaptaci je srpen 2026, ale největší balíček povinností přijde až poté z postupně zveřejňovaných delegovaných aktů.

Narozdíl od PPWR jsou již v legislativním procesu načteny tyto adaptační zákony:
👉 návrh zákona o odpadech (EU nařízení o přepravě odpadu)
👉 návrh zákona o stanovení rámce opatření pro posílení evropského systému výroby technologií pro nulové čisté emise (EU nařízení NZIA)
👉 návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností (EU nařízení o bateriích a odpadních bateriích)
👉 návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání (EU nařízení CBAM)
👉 návrh zákona o látkách (EU nařízení o f-plynech)

Česko jako jediný členský stát v EU již splnilo implementaci EU směrnici o energetické účinnosti (EED), která usiluje o snížení spotřeby energie v celé EU. Největší dopad pocítí velké podniky a energeticky náročné sektory. Evropská komise v listopadu informovala zbylých 26 států, že s nimi zahajuje infringement.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn