Vítejte u nového vydání našeho newsletteru.
Speciální vydání – Deep Dive
Dnešní téma
28. režim: Nový rámec pro EU byznys
Evropská komise představila v rámci Kompasu konkurenceschopnosti plán na nový právní rámec, tzv. 28. režim. Předsedkyně Ursula von der Leyen ho ve svém každoročním projevu o stavu Unie v září označila za jednu z priorit roku 2026. Cílem je odstranit překážky pro startupy a scaleupy a vytvořit jednotný digitální rámec pro podnikání napříč EU. Zároveň ale vyvolává obavy, které se dotýkají pracovního práva, daňové suverenity i postavení menších členských států. První legislativní návrh by měl být zveřejněn již na začátku příštího roku.
Dnes se dozvíte
Proč Komise přichází s 28. režimem
Možná rizika chystaného rámce
Jaké podoby může 28. režim mít
A také konkrétní doporučení pro společnosti
Deep Dive
Nový 28. režim pro inovativní podniky
Nový režim má být dobrovolným právním rámcem, který firmám umožní snadnější založení společnosti prostřednictvím digitalizovaného postupu, propojených obchodních rejstříků, evropského identifikačního kódu a dalších digitálních nástrojů. Podle očekávání by měl vést k harmonizovanému prostředí, snížení administrativních bariér, přilákání investic a usnadnění rozvoje inovativních firem v celé Evropské unii. V současnosti se totiž každá nadnárodní společnost, která chce působit v celé Evropské unii, musí zaregistrovat v každém z 27 členských států zvlášť, pokaždé podle odlišných pravidel.
Režim má zavést jednotné základní prvky společností (právní forma, minimální kapitál, jednotné označení) a rychlé digitální postupy pro jejich vznik i zrušení, propojené rejstříky a podnikatelskou peněženku EU. Současně má usnadnit přístup k investicím díky jednoduššímu navyšování kapitálu, různým druhům akcií a větším možnostem využití soukromého kapitálu.
Proč Komise přichází s 28. režimem?
Ve veřejném diskurzu lze zaznamenat názory, že nový režim není nutný, protože EU už disponuje nástroji, které mohou fungování společností zefektivnit. Tento argument však zpochybňují samotní respondenti veřejné konzultace a do určité míry i samotná Evropská komise. Ve své doprovodné analýze totiž připouští, že nástroje na úrovni EU sice existují, ale nejsou dostatečné.
Pokud by se podniky spoléhaly pouze na ně, stále by narážely na rozdílné vnitrostátní požadavky – od zakládání společností až po navyšování kapitálu. Digitalizace je navíc v členských státech nerovnoměrná a národní právní rámce často nedostačující.
Poučení z minulosti
Tento koncept není prvním svého druhu. EU má zkušenosti s paralelními režimy, jejichž výsledky byly rozdílné. Mezi úspěšné iniciativy patří investiční fondy UCITS nebo jednotný patent. Evropská akciová společnost SE přinesla smíšené výsledky, zatímco projekty jako evropská soukromá společnost (SPE) nebo jednotné evropské prodejní právo (CESL) ztroskotaly.
Neúspěšný zůstal i Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP), který narážel na nedostatek daňové koordinace a malý zájem trhu. Poučení je zřejmé: pokud chybí jednoduchost, jasný právní základ, konsensus aktérů a reálná poptávka, podobné projekty selhávají.
Možná rizika chystaného rámce
Zatímco podnikatelská sféra nový rámec vítá, řada organizací, odborů a zaměstnaneckých svazů upozorňuje na rizika. Největší obavou je vznik dvourychlostní Evropy, kdy by režim využívaly především velké státy s rozvinutými finančními centry, zatímco menší země – včetně České republiky – by zůstaly na periferii.
Hovoří se také o sociálním dumpingu, tedy o možnosti, že firmy obejdou národní pracovní právo a využijí mírnější celoevropské standardy. Výsledkem by mohlo být vytvoření dvou kategorií zaměstnanců.
Kritici rovněž varují, že složitost režimu může odradit malé a střední podniky, které mají s podobnými schématy špatné zkušenosti.
Komise si je těchto obav vědoma a ve svých podkladech je přímo reflektuje. Zdůrazňuje přitom, že cílem nového rámce je právě překonání roztříštěnosti pravidel, která dnes brání plnému fungování jednotného trhu a naplnění unie kapitálových trhů.
Jaké podoby může 28 režim mít
O podobě 28. režimu se zatím vedou diskuse a existují různé návrhy, jak by měl vypadat. Samotná Komise, která má legislativní návrh předložit začátkem roku 2026, dosud nepředstavila jasnou verzi. Do debaty už však vstoupili zástupci podnikatelského sektoru i Evropský parlament.
Největší pozornost poutá návrh organizace EU-Inc, který stojí na čtyřech pilířích: 1) jednotná digitální právní forma s vlastními investičními nástroji, 2) celoevropský zaměstnanecký akciový program, 3) harmonizovanější daňový rámec a 4) společná pravidla pro zaměstnávání. Tento návrh je ambiciózní a usiluje o vytvoření nové evropské korporátní identity, často přirovnávané k „evropskému Delaware“.
Vedle toho představil zpravodaj Evropského parlamentu René Repasi (S&D, JURI) svou verzi doporučení pro Komisi. Počítá s právní formou nazvanou „evropský startup a scaleup“ (European Start-Up and Scale-Up, ESSU), která by byla určena výhradně pro společnosti s ručením omezeným nekótované na burze.
Založení by mělo probíhat plně digitálně a být dokončeno do 48 hodin. Návrh zároveň zdůrazňuje, že ESSU nesmí oslabit práva v oblasti pracovního práva ani pravidla spolurozhodování zaměstnanců. Jedná se zatím o návrh zpravodaje a text čeká projednávání ve výboru s účastí stínových zpravodajů.
Oba modely reagují na kritiku, liší se však ambicí. Evropský parlament nabízí pragmatické řešení postavené na národních formách automaticky uznávaných napříč EU, zatímco EU-Inc směřuje k plně digitálnímu, centralizovanému a harmonizovanému režimu.
Výbor pro právní záležitosti (JURI) Evropského parlamentu k tomu uspořádal workshop s experty, jehož závěry jsou veřejně dostupné.
Nařízení nebo směrnice?
Názory se výrazně liší podle toho, koho se zeptáte. Zatímco startupová komunita prosazuje nařízení, které by zajistilo jednotná a přímo použitelná pravidla napříč EU, členské státy se spíše kloní ke směrnici jako politicky méně citlivé variantě umožňující národní flexibilitu. Takový postup však nese riziko, že by členské státy rámec transponovaly rozdílně a vzniklo by fakticky 27 verzí „28. režimu“.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde ve svém nedávném vystoupení ve Frankfurtu upozornila, že plná harmonizace národních předpisů není ani realistická, ani nezbytná. Podle ní může skutečné zjednodušení přinést právě vznik nových „28. režimů“ – volitelných rámců, které doplňují vnitrostátní právo, nikoli ho nahrazují. Zdůraznila přitom, že další postup bude záviset především na politické vůli.
Naopak poslední studie Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC) doporučuje zavést 28. režim formou nařízení. Argumentuje jednotným uplatňováním, právní jistotou a tím, že směrnice by vedla k rozdílné transpozici a oslabila by samotný rámec.
Po zveřejnění pracovního programu Komise na rok 2026 je však 28. režim veden pod články 50 a 114 SFEU, tedy pod ustanoveními typicky používanými pro směrnice a další harmonizační nástroje, které nevyžadují změnu zakládajících smluv.
Směřování Komise se tak v tuto chvíli přibližuje návrhu Evropského parlamentu, který staví na dobrovolnosti a kompatibilitě s národními systémy. Výsledná podoba ale stále není jistá.
Stínový zpravodaj Axel Voss (EPP), zástupce největší frakce v Parlamentu, prosazuje, aby měl režim podobu nařízení. Jeho postoj proto není zanedbatelný a může zásadně ovlivnit směřování celého návrhu.
Současně je však třeba zmínit, že Evropský parlament v této fázi pracuje pouze s doporučením pro Komisi a jedná se tak především o politický signál ohledně dalšího směřování návrhu. Evropský parlament by měl o návrhu hlasovat už 19. ledna 2026.
Co nás teď čeká
Další vývoj bude záviset na tom, jakou právní podobu Komise zvolí, jak zajistí institucionální koordinaci a jakým způsobem zapojí klíčové stakeholdery. Pokud se nepodaří dosáhnout shody mezi institucemi a zároveň získat podporu v soukromém i zájmovém sektoru, hrozí, že režim dopadne stejně jako některé předchozí pokusy. Zvlášť citlivé budou oblasti spadající do národních kompetencí, jako je pracovní, daňové či smluvní právo, i když půjde jen o dobrovolný rámec.
28. režim nebude řešením všech problémů jednotného trhu, ale může výrazně zlepšit podmínky pro firmy, které dnes narážejí na rozdílné národní rámce.
Komise nyní vyhodnocuje výsledky veřejné konzultace a do konce roku plánuje cílené konzultace s podniky, asociacemi a sociálními partnery. Legislativní návrh by měl být zveřejněn na začátku roku 2026 a následně projednán v Evropském parlamentu a Radě EU.
DOPORUČENÍ: Podniky, asociace i odbory by nyní měly své postoje koordinovat a aktivně je sdílet nejen s českými, ale i s evropskými zákonodárci. Pokud jsou členy sektorových nebo profesních svazů, je žádoucí sladit pozici právě tam – společně formulované stanovisko má větší váhu a může být efektivněji prosazováno vůči evropským institucím. Klíčové bude také sladění s konkrétními evropskými asociacemi a skupinami, které se zapojí do cílených konzultací plánovaných do konce roku 2025.
Zároveň je vhodné zahájit koordinaci s významnými českými reprezentativními organizacemi, jako je Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Tyto organizace budou po zveřejnění návrhu Komisí pravděpodobně oslovovány ministerstvy při formulaci oficiální pozice ČR pro jednání v Radě EU.
Přestože Česko nemá své zástupce v garančním výboru JURI, vzhledem k významu návrhu je vhodné obracet se na všechny české europoslance bez ohledu na jejich výborovou příslušnost a usilovat o jejich podporu.
Zveřejnění legislativního návrhu v prvním čtvrtletí 2026 budeme nadále sledovat a o novinkách vás pravidelně informovat.
Máte doplňující dotazy? Kontaktujte nás!
Technické shrnutí
28. režim – právní rámec pro EU podniky
Téma: Podnikání
Právní rámec: nový právní rámec EU, článek 50, 114 SFEU
Plánovaná přijetí návrhu: 19. ledna 2026, Evropský parlament I 1. čtvrtletí 2026, Evropská komise
Aktuální stav: Návrh je nyní ve fázi připrav, hodnocení veřejných konzultací (deadline byl 30. září 2025), posouzení dopadů a cílených konzultací s podnikateli, podniky a sociálními partnery
Odkazy: Evropský parlament I Evropská komise
Závěr
Napište nám – rádi se s vámi spojíme.
Zajímá nás váš názor! Ohodnoťte dnešní vydání níže, nebo nám napište odpovědí na tento email:
👉 Které blížící se povinnosti vás znepokojují nejvíce?
👉 Na jaké téma bychom se měli zaměřit příště?
👉 Co vám v newsletteru chybí?
Společně se na to podíváme – vaše dotazy inspirují naše další vydání.
Zůstaňte v kontaktu
Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.
Jak hodnotíte dnešní vydání?
Reguluju je legislativní platforma pro podnikatele, profesionály i veřejnost, kteří chtějí být vždy o krok napřed před legislativními změnami v Česku i Bruselu. Přehledně, rychle a srozumitelně přinášíme klíčové novinky z legislativního prostředí, analyzujeme připravovanou legislativu a nabízíme konkrétní doporučení, jak na ně včas reagovat. Měníme legislativní chaos na jasná rozhodnutí.
