MÉDIA: Premiér Andrej Babiš oznámil, že ke zrušení televizního a rozhlasového poplatku koalici postačí změnit stávající zákon. Po několika stech připomínkách k novému mediálnímu zákonu ministr kultury Oto Klempíř potvrdil, že vláda jím připravovanou komplexní reformu neschválí. Ministerstvo se proto pokusí předložit novelu co nejdříve, aby mohla začít platit již od ledna 2027. I to je však velmi ambiciózní.

BYDLENÍ: Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila novelu zákona o podpoře bydlení, která přesouvá část pravomocí v pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na Úřad práce. Ten bude nově rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření, přičemž síť poradenských míst se rozšíří ze 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Úřad práce nyní připravuje personální, procesní i vzdělávací zabezpečení agendy, aby ji po schválení finální podoby zákona plynule převzal.

EKONOMIKA: Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí tohoto roku 50 282 korun, což je meziročně o 3 789 korun (8,1 %) více. Při spotřebitelských cenách vyšších o 1,6 % tak mzda reálně vzrostla o 6,4 %. Podle předběžného odhadu úřad navíc očekává květnový meziroční růst inflace o 2,1 %, což značí měsíční pokles o 0,4 p.b.

Po měsících spekulací vláda konečně odhalila dlouho očekávaný návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Lidé by díky němu mohli nově rozhodovat nejen o domácích záležitostech, ale i o otázkách zahraniční politiky. K vyvolání lidového hlasování povedou dvě cesty: buď se na něm musí shodnout obě komory Parlamentu, nebo ho občané iniciují sami – k tomu ovšem budou potřebovat nasbírat 300 tisíc podpisů od českých občanů starších 18 let.

Ačkoliv tato novinka posiluje prvky přímé demokracie a nahrazuje dosavadní praxi jednorázových zákonů, má i své jasné mantinely. Nová pravidla se nebudou vztahovat na situace, kdy by Česko předávalo část svých pravomocí mezinárodním organizacím – typicky jako při našem vstupu do Evropské unie. Pro takto zásadní kroky bude stát muset i nadále přijímat speciální ústavní zákony.

Přísné mantinely nových pravidel

Pokud se občané rozhodnou vyvolat referendum sami, čeká je poměrně přísný proces. Na samém začátku musí založit alespoň tříčlenný přípravný výbor a vybrat jednoho zmocněnce, který za ně bude oficiálně jednat s úřady. Následně se rozběhne dvanáctiměsíční lhůta, během které je nutné nasbírat 300 tisíc podpisů od oprávněných voličů (věk 18+ ke dni podpisu). Velkou novinkou je, že kromě klasických papírových archů budou moci organizátoři sbírat podpisy i přes nový elektronický nástroj přímo v informačním systému správy voleb. Stát si zároveň posvítí na financování celé kampaně – výbor si bude muset z důvodu transparentnosti povinně zřídit vyhrazený účet. K vyhlášení referenda však může vést i druhá, parlamentní cesta. Tu se podaří odemknout ve chvíli, kdy návrh podpoří (skrze hlasování) nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina právě přítomných senátorů.

Zákon ovšem dává přímé demokracii jasné hranice a přináší dlouhý seznam témat, o kterých lidé rozhodovat nebudou. Zcela tabu budou základní práva a svobody zaručené ústavním pořádkem nebo mezinárodními smlouvami, plošné změny ústavního pořádku, individuální práva, státní rozpočet, daně či nejrůznější poplatky a odvody. Občané si v referendu nebudou moci vybírat konkrétní lidi do státních funkcí, mluvit do měnové politiky České národní banky nebo jakkoliv zasahovat do soudní moci a konkrétních rozsudků. Lidové hlasování rovněž nepůjde využít ke schvalování, úpravám či rušení ústavních zákonů a běžných právních předpisů (zákony, nařízení, vyhlášky).

Ta vůbec nejtvrdší stopka se pak týká mezinárodních závazků a naší bezpečnosti. Návrh výslovně zakazuje hlasovat o členství České republiky v Evropské unii a NATO. Tvůrci zákona to vysvětlují tím, že dlouhodobá koncepce bezpečnosti a obrany státu vyžaduje práci s citlivými strategickými informacemi, které zkrátka nelze v plném rozsahu probírat a sdílet ve veřejném prostoru. Z bezpečnostních důvodů se navíc referendum nesmí konat ani vyhlašovat v době, kdy v zemi platí válečný stav, stav ohrožení státu nebo nouzový stav.

Ústavní soud proti populismu

Celý proces má jednu zásadní právní pojistku – silné zapojení Ústavního soudu, který na referendum dohlédne hned ve dvou fázích. Nejprve nastoupí takzvaný preventivní přezkum, a to ještě před samotným vyhlášením hlasování. Soudci budou mít povinnost zkontrolovat, zda je položená otázka pro lidi srozumitelná, zda na ni lze jednoduše odpovědět „ano“, nebo „ne“ a zda svým obsahem neodporuje ústavnímu pořádku či našim mezinárodním závazkům. Teprve když Ústavní soud dá návrhu zelenou, může prezident republiky lidové hlasování oficiálně vyhlásit.

Druhá fáze kontroly přichází na řadu po sečtení hlasů. Kdokoliv z českých voličů získá možnost napadnout platnost samotného hlasování nebo regulérnost výsledku. Úspěšné zpochybnění referenda má ale jednu zásadní podmínku. Stížnost u Ústavního soudu už nesmí směřovat proti samotné položené otázce, nýbrž výhradně proti neplatnosti hlasování či výsledného rozhodnutí. Přesná pravidla tohoto soudního přezkumu pak stanoví až navazující prováděcí zákon.

Závaznost referenda

Aby výsledek referenda neskončil jen v šuplíku a byl skutečně závazný, musí k urnám dorazit dostatek lidí. Pro návrh musí hlasovat nejen nadpoloviční většina zúčastněných voličů, ale tato skupina musí zároveň tvořit alespoň 35 % všech oprávněných voličů v Česku – v praxi to tedy znamená podporu zhruba 2,89 milionu lidí.

Pokud se tuto hranici podaří pokořit, stává se výsledek pro státní orgány závazným, a to rovnou na dobu 5 let. Pokud naopak nadpoloviční většina 35% kvórum všech voličů nedosáhne, výsledek bude mít pro politiky pouze poradní (konzultativní) charakter. V obou případech však platí přísné pravidlo – o stejné otázce se může lidové hlasování opakovat nejdříve po uplynutí 5 let.

Od třípětinové většiny k prováděcímu zákonu

První krok je zřejmý – návrh ústavního zákona se nyní nachází v připomínkovém řízení, kde se k němu do 30. června 2026 mohou vyjádřit státní instituce i soukromý sektor.

Prosadit ho ale nebude pro vládu vůbec jednoduché. V Parlamentu musí najít širokou shodu a získat takzvanou kvalifikovanou většinu. V praxi to znamená, že pro něj musí zvednout ruku alespoň tři pětiny všech poslanců (alespoň 120 ze 200) a zároveň tři pětiny právě přítomných senátorů (alespoň 49 z 81 – pokud budou všichni přítomni).

Pokud by legislativa tímto náročným procesem nakonec prošla, nepůjde o změnu ze dne na den. Účinnost zákona je totiž schválně odsunuta až na první den druhého roku po jeho oficiálním vyhlášení. Pokud se tedy návrh schválí v roce 2027, účinnost se očekává od 1. ledna 2029. Stát tak získá dostatek času, aby celý systém technologicky a personálně zabezpečil.

Samotné schválení ústavního zákona bude navíc jen prvním krokem. Jde totiž pouze o obecný rámec, na který bude muset plynule navázat ještě podrobný prováděcí zákon. Až ten určí klíčové praktické detaily – například to, jak přesně budou vypadat hlasovací lístky, jak proběhne doručování oznámení do schránek nebo jak se zorganizují volební komise.

Ministerstvo financí odhalilo návrh novely, která přináší významné změny ve třetím penzijním pilíři od roku 2013. Změny se točí kolem pěti stěžejních novinek: státní podpora se odstupňuje podle věku, zavádí se možnost částečného výběru bez sankcí, nováčci dostanou povinnou strategii životního cyklu, penzijní společnosti budou muset zlevnit poplatky a staré penzijní připojištění dostane definitivní datum konce. Cíl je ambiciózní – klienti by si díky těmto krokům mohli za život (na horizontu 35 let spoření) naspořit minimálně o milion korun více než dnes, což by v budoucnu mohlo znamenat až trojnásobnou výši dvacetileté renty.

Tou největší koncepční změnou je odstupňování státní podpory podle věku. Nejvíce si mají polepšit účastníci do 30 let, kterým stát k jejich měsíčnímu vkladu přidá štědrých 40 % (dospělí v této kategorii však musí spořit alespoň 500 Kč měsíčně). Pokud si mladý člověk odloží 1 700 Kč a více, získá maximální možnou podporu 680 Kč. Pro lidi starší 30 let pravidla zůstávají při starém: podpora činí 20 % z vkladu s měsíčním stropem 340 Kč. Stát chce také motivovat rodiče, aby dětem začali spořit co nejdříve, a proto u nezletilých do 18 let výrazně snižuje hranici pro nárok na příspěvek na pouhých 100 Kč měsíčně. I pro ně přitom platí atraktivní 40% sazba. Ministerstvo tak sází na složené úročení v dlouhodobém horizontu.

Výběr bez sankcí a konec nevýnosných dluhopisů

Systém už nemá být tak rigidní. Novela totiž rozšiřuje takzvané částečné odbytné. Pokud je vám od 18 do 36 let (přesněji do dne před 36. narozeninami) a spoříte si už alespoň 120 měsíců (10 let), budete moci jednou jednorázově vybrat až třetinu svých vlastních vkladů a jejich zhodnocení. Pozor, státní příspěvky a peníze od zaměstnavatele se do této částky nepočítají. Tento krok má mladým lidem rozvázat ruce při financování vlastního bydlení či studia, aniž by museli celou smlouvu nevýhodně rušit. Peníze navíc půjde využít na cokoliv – výběr není účelově vázán. A co víc, novela upravuje i daně z příjmů, takže tento mimořádný výběr nebudete muset dodatečně danit ani vracet dřívější daňové odpočty.

Penzijní společnosti zároveň dostanou novou povinnost: každému novému klientovi budou muset automaticky nastavit takzvanou strategii životního cyklu jako výchozí variantu. Tím odpadá nutnost vyplňovat investiční dotazník, který v minulosti mladé lidi často zbytečně hnal do nevýnosných dluhopisů. Pravidla jsou jasná: pro klienty do 50 let musí jít minimálně 80 % peněz do dynamických nástrojů (zejména akcií a derivátů), aby se maximalizoval dlouhodobý reálný výnos. Výjimka platí jen při mimořádně negativním vývoji na trzích.

Jakmile klient oslaví padesátiny, systém začne jeho úspory automaticky chránit a postupně je překlápět do konzervativního fondu bez rizika výkyvů. Kdo by o tento automatický pilot nestál, může si i nadále zvolit vlastní strategii nebo zůstat u té stávající. Pokud si ale vyberete vlastní cestu, systém vás i tak ochrání – během posledních pěti let před penzí projde vaše portfolio pětistupňovým automatickým zkonzervativněním.

Konec starých fondů a také poplatků ze zisku

Stát také plošně seškrtá maximální poplatky, které si penzijní společnosti mohou účtovat za správu majetku. Nově to bude maximálně 0,5 % ročně (dosud to u některých fondů bylo až 1 %). Zároveň se ruší dvousložková struktura poplatků – u běžných fondů tak definitivně končí poplatek z dosaženého zisku (takzvaný výkonnostní poplatek), který mohl ukrojit až 15 % ze zhodnocení. Vyšší náklady stát povolí pouze u alternativních účastnických fondů (které investují např. do startupů či nemovitostí). Zde poplatky zůstávají zachovány s limity až 2,5 % z objemu spravovaného majetku a 25 % ze zhodnocení. V rámci povinné strategie životního cyklu v nich ale bude moci ležet maximálně 10 % úspor.

Změny se zásadně dotknou i takzvaných transformovaných fondů. Ve starém penzijním připojištění si stále spoří necelých 1,7 milionu Čechů, kteří tam mají uloženo kolem 340 miliard korun. Provoz těchto fondů definitivně skončí k 31. prosinci 2036. Důvod je prostý: kvůli zákonné garanci „černé nuly“ (nezáporného zhodnocení) tyto fondy dlouhodobě prohrávají boj s inflací a reálně ztrácejí hodnotu. Tento dlouhý, desetiletý horizont pro odklad zrušení starých fondů je podle ministerstva nutný zejména kvůli ochraně legitimního očekávání účastníků, kteří s garancí tyto smlouvy v minulosti podepsali. Kdo v systému zůstane až do hořkého konce v roce 2036, bude automaticky převeden do povinných konzervativních fondů nové generace.

Pro zamezení ztrát se ale už dnes nabízí řešení – klienti těchto starých fondů totiž nemusí na nic čekat a mohou kdykoliv zcela bezplatně přejít z penzijního připojištění do jakékoliv výnosnější varianty nového doplňkového penzijního spoření. Pokud jste ve starém systému získali nárok na tzv. výsluhovou penzi (výběr poloviny peněz po 15 letech), ta se automaticky promění na právo jednorázového vyrovnání. A dosavadní nároky na doživotní penze? Ty budou v plném rozsahu převedeny pod křídla komerčních pojišťoven.

Chystané změny mají zatížit v roce 2028 státní kasu částkou až 1,6 miliardy korun, zatímco penzijním společnostem nová pravidla ukrojí část budoucích zisků. Dle penzijních společností to způsobí omezení rozsahu poskytovaných služeb a také snížení kvality péče o klienty.

Kdy začnou nová pravidla platit?

Návrh zákona nyní prochází připomínkovým řízením, které Ministerstvo financí za nejasných okolností zkrátilo o polovinu (končí již 17. června). Plánovaná účinnost novely je stanovena na 1. ledna 2027. Výjimkou je pouze ta část, která formálně ruší samotný zákon o penzijním připojištění – ta začne platit s desetiletým odkladem až od 1. ledna 2037, tedy přesně den poté, co se definitivně uzavře kapitola starých fondů.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy přichází s vlastní zákonodárnou iniciativou. Navrhuje novelu energetického zákona, jejímž hlavním cílem je zvýšit limit pro sdílení elektřiny v režimu „aktivního zákazníka“ z dnešních 11 na 60 předávacích míst (EAN). Změna necílí na každého – je ušita na míru územním samosprávám, jejich příspěvkovým organizacím a právnickým osobám plnícím veřejný zájem. Dosavadní plošný limit se totiž ukázal jako obrovská bariéra pro větší města a kraje, které běžně spravují desítky objektů – od škol a úřadů přes divadla až po domovy pro seniory. Současná pravidla jim technicky i administrativně svazují ruce a brání jim efektivně přesouvat vyrobenou fotovoltaickou energii tam, kde je zrovna nejvíce potřeba.

Hlavním cílem Prahy je otevřít samosprávám jednodušší model pro sdílení energie z vlastních solárních elektráren. Díky novele by obce nemusely zakládat složité právní subjekty, jako jsou například energetická družstva, což s sebou obvykle nese obrovskou administrativní a správní zátěž.

Návrh nevznikl od stolu, ale přímo vychází z reálných zkušeností Pražského společenství obnovitelné energie. To mělo na majetku hlavního města ke konci roku 2025 zapojeno již 73 odběrných míst. Změna má pomoci výhradně subjektům plnícím úkoly ve veřejném zájmu (typicky základním a středním školám, sociálním ústavům nebo městským technickým službám). Obecním rozpočtům by to mělo přinést úspory za nákup silové elektřiny. Novinka navíc doplňuje už platný balíček LEX OZE III, díky kterému lze stavět solární elektrárny s výkonem až do 100 kWp bez stavebního povolení.

V připomínkovém řízení ovšem návrh narazil na silný nesouhlas odborné veřejnosti a klíčových profesních organizací – především Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy či Svazu energetiky. Co přesně kritikům vadí?

Klíčová ministerstva včetně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) – a nakonec i vláda jako celek – zaujaly k novele spíše neutrální postoj. Shodně ale varují před narušením tržní rovnováhy, zvýšenou systémovou složitostí a rizikem zneužívání statutu „aktivního zákazníka“. Zásadním problémem je navíc samotný termín. Navržená účinnost od 1. ledna 2027 je podle kritiků časově i technicky nereálná. Vyžádala by si totiž složité úpravy v systémech Elektroenergetického datového centra (EDC), které má přitom plnohodnotně odstartovat až v roce 2028. Vláda, stejně jako ERÚ, připojuje ještě jednu praktickou obavu: u takto velkých skupin by pro EDC bylo nesmírně obtížné administrativně kontrolovat, zda se do systému nepropašovaly subjekty nesplňující přísné zákonné podmínky o vlivu obce.

Návrh teď míří do Poslanecké sněmovny a Praha musí pro svou novelu vyjednat podporu napříč poslaneckými kluby. Její vedení proto mezitím šláplo na brzdu: odsunulo založení vlastního energetického družstva a vyčkává, zda v Parlamentu projde tato administrativně jednodušší varianta.

Politické prostředí

Vláda má dnes na programu především poslanecký návrh předsedkyně výboru pro životní prostředí Bereniky Peštové. Ten novelizuje zákon o obalech a od základu mění strukturu fungování jediné české autorizované obalové společnosti EKO-KOM (více o tématu). Návrh v připomínkovém řízení získal podporu Ministerstva životního prostředí a neutrální stanovisko většiny ostatních resortů.

Poslaneckou sněmovnu sice podle kalendáře čeká výborový týden, ten ale ve čtvrtek ostře naruší hned dvě mimořádné plenární schůze. V pravé poledne se poslanci sejdou z iniciativy opozice, která chce řešit vyplácení dotací Agrofertu. O tři hodiny později pak přijde na řadu vládní snaha konečně protlačit nový stavební zákon přes druhé čtení. Zkrátka ale nepřijdou ani samotné výbory. Rozpočtový výbor už ve středu projedná opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET), které minulý týden prošlo 1. čtením. Výbor pro evropské záležitosti se pak ve čtvrtek zaměří na návrh tzv. 28. režimu – volitelného jednotného evropského právního rámce, který by firmám umožnil podnikat podle stejných unijních pravidel. Hospodářský výbor téhož dne posoudí implementaci nařízení o digitálních službách (Digital Services Act), jež zpřísňuje povinnosti online platforem.

Do výborů se přesouvá i Senát. Ten pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve středu čeká debata o kontroverzním návrhu, který rozvolňuje pravidla veřejných rozpočtů a umožnil by vyšší státní schodky. Ve stejný den se totožným návrhem bude zabývat také ústavně-právní výbor.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!