AI: Česko se uchází o evropskou AI Gigafactory. Vláda 22. června schválila zapojení ČR do evropské soutěže o vybudování AI Gigafactory a umožnila Ministerstvu průmyslu a obchodu uzavřít dohodu o společném zadávání zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. V případě úspěchu by v Česku vznikla výpočetní infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů pro veřejný sektor, výzkumné organizace, univerzity, startupy i firmy. V první fázi se počítá se závazkem ČR ve výši 2,5 miliardy korun, který má být v plné výši dorovnán příspěvkem EU; úhrady mají probíhat postupně v letech 2028–2032 podle skutečného čerpání. Projekt má financovat a provozovat soukromý investor (v Česku jde o České Radiokomunikace), který zároveň ponese veškerá finanční rizika a bude vlastníkem infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026, výsledek soutěže (v níž má být vybráno až sedm konsorcií) se očekává na konci roku 2026. Česko přitom o spolupráci na tomto projektu aktivně jedná i se Slovenskem a Chorvatskem.

KRYPTO: Krypto bez licence v Česku od července končí. Česká národní banka (ČNB) připomíná, že 1. července 2026 vyprší přechodné období podle evropského nařízení MiCA. Po tomto datu smějí služby spojené s kryptoaktivy poskytovat pouze subjekty s povolením Crypto-Asset Service Provider (CASP) od ČNB či jiného dohledového orgánu EU, případně banky a obchodníci s cennými papíry a jiné finanční instituce, které činnost řádně notifikují. Podle ČNB ovšem naprostá většina dosavadních poskytovatelů v činnosti pokračovat nemůže, protože nesplnila podmínky přechodného režimu. Poskytování bez oprávnění zakládá pravomoc ČNB ukládat pokuty, jejichž horní hranice přesahuje 100 milionů korun. Dotčené firmy mají zajistit převod aktiv klientů k oprávněnému poskytovateli nebo do nehostovaných peněženek; investorům ČNB radí ověřit si oprávnění partnera v registru ESMA a v seznamu ČNB.

BANKOVNICTVÍ: Česká bankovní asociace má nového prezidenta. Vedení ČBA, sdružující 34 bank zastupujících zhruba 99 % tuzemského trhu, převzal Aleš Blažek, předseda představenstva a generální ředitel ČSOB. Ve funkci střídá Jana Juchelku z Komerční banky, který nově zastává pozici viceprezidenta. Prvním viceprezidentem se stal Michal Strcula z Air Bank, předsedou dozorčího výboru byl znovu zvolen Tomáš Nidetzký z Národní rozvojové banky. Šestičlenné prezidium doplňují Tomáš Salomon (Česká spořitelna), Tomáš Drábek (UniCredit Bank) a Igor Vida (Raiffeisenbank). Nové vedení deklaruje jako priority podporu investic, digitalizaci, kybernetickou bezpečnost a finanční gramotnost.

Závislost na displejích a klesající pozornost dětí donutila politiky jednat. Ministr školství Robert Plaga a premiér Andrej Babiš proto prostřednictvím poslaneckého návrhu reagují na rostoucí obavy z negativních dopadů digitálních technologií na nejmladší generaci. Společně představili novelu školského zákona, která zavádí striktní omezení elektroniky ve vyučování i mimo něj.

Hlavním cílem této rozsáhlé novely je především sjednotit legislativní rámec. Stát totiž usiluje o to, aby dokázal efektivně chránit soustředění a duševní zdraví dětí, a zároveň poskytl českým ředitelům i samotným pedagogům jasnou a nezpochybnitelnou právní oporu pro vymáhání nastavených pravidel.

Z toho plynou konkrétní procesní změny pro většinu dětí a mladistvých, kteří navštěvují vybrané stupně vzdělávání. Návrh se totiž neomezuje pouze na mobilní telefony, ale zahrnuje plošný zákaz všech elektronických komunikačních zařízení. To nově bezpodmínečně zahrnuje i tablety či chytré hodinky umožňující připojení k internetu.

Zákaz bude striktně povinný pro:

Regulace přitom nebude platit jen během samotných vyučovacích hodin. Nově bude zakázáno přístroje používat po celou dobu pobytu ve školském zařízení, tedy včetně přestávek, pobytu v družinách, školních klubech či jídelnách. U starších studentů na středních školách však i nadále zůstane zachována možnost regulovat mobily autonomně prostřednictvím stávajících školních řádů.

Zákon nicméně zcela logicky definuje specifické výjimky pro situace, kdy je technologie pro žáka zkrátka nezbytná. Používání zařízení bude nadále plně povoleno ze zdravotních důvodů – například pro nepřetržitý monitoring glykémie u diabetiků, nebo v případech, kdy elektronika slouží jako kompenzační pomůcka pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně tak se zákaz automaticky pozastaví, pokud pedagog použití přístroje sám výslovně schválí jako součást konkrétní vzdělávací aktivity přímo ve výuce, nebo pokud se jedná o školní akce konané zcela mimo areál a budovy školy, jako jsou výlety či exkurze.

Aby byla nová pravidla v praxi vůbec vymahatelná, dává novela školám zcela nové a jasné pravomoci, jak preventivně či sankčně postupovat. Vedení škol totiž získá možnost zakotvit do svých řádů obecnou povinnost odložit zařízení už hned při příchodu do školy na určené místo, případně stanovit povinnost jej odevzdat jako trest za porušení pravidel. Podle předkladatelů sice jde o přímý zásah do vlastnického práva, avšak toto opatření bylo posouzeno jako proporcionální, protože chrání veřejný zájem na zdraví a kvalitě vzdělávání. Jedinou podmínkou zůstává, že škola je bezpodmínečně povinna přístroj vrátit nejpozději na konci doby omezení či zákazu, tedy zpravidla na konci daného vyučovacího dne.

Tento flexibilní režim dopadne mírně i na zřizovatele škol, kterým sice nevznikne plošná administrativní zátěž, ale mohou čelit drobným nákladům v souvislosti s budováním bezpečných úložných prostorů, jako jsou například uzamykatelné šatní skříňky.

Návrh je nyní teprve na začátku celého legislativního procesu a brzy zamíří k projednání na vládu po zkráceném připomínkovém řízení (termín je do 9. července). Celý schvalovací cyklus však počítá s dostatečným časovým odkladem tak, aby nová pravidla mohla nabýt účinnosti až od 1. září 2027, což dá školám i rodičům dostatek času se na nový offline režim v klidu připravit.

V Senátu se znovu naplno rozhořela debata o tom, jaká bude budoucnost hotovosti v digitální éře. Skupina senátorů pod vedením Jany Mračkové Vildumetzové a Jany Zwyrtek Hamplové totiž předložila návrh ústavního zákona, který má za cíl přímo zakotvit právo na hotovostní platby do Listiny základních práv a svobod. Hlavním cílem nového článku (26a) je vytvořit silnou legislativní pojistku, která zaručí, že možnost platit mincemi a bankovkami zůstane trvalou a nezpochybnitelnou součástí tuzemské ekonomiky.

Tato iniciativa je v pořadí již čtvrtým, ale zároveň legislativně nejvíce přímočarým pokusem o ústavní ochranu hotovosti. Důvody neúspěchu předchozích návrhů z let 2022 a 2023 spočívaly v nedostatečné podpoře napříč politickým spektrem nebo v příliš širokých ambicích – tehdy se do hry snažilo dostat i právo na život offline či ochranu spotřebitele. Aktuální verze z dílny senátorského klubu ANO se z minulých nezdarů poučila a záměrně opustila plány senátorky Daniely Kovářové z března letošního roku, jež chtěla souběžně ústavně chránit i českou korunu a právo na život offline (o dřívějších návrzích jsme již informovali). Nynější verze sází na jednodušší taktiku a jde rovnou k věci.

Předkladatelé argumentují především pěti klíčovými faktory. V první řadě chtějí chránit finanční soukromí občanů před digitální stopou. Zároveň se snaží zajistit platební dostupnost pro zranitelné skupiny, jako jsou senioři či lidé bez bankovních účtů. Dále poukazují na kybernetickou bezpečnost, podporu finanční gramotnosti a v neposlední řadě na vyjádření důvěry v měnovou suverenitu státu. Fyzické peníze totiž podle autorů návrhu představují jedinou funkční alternativu pro případ rozsáhlých technologických výpadků, kolapsů telekomunikačních sítí nebo cílených útoků na bankovní infrastrukturu – zkrátka když digitální svět selže, hotovost funguje dál.

Z toho plynou zásadní právní změny, které však neznamenají, že by toto právo bylo absolutní. Návrh výslovně počítá s tím, že podrobnosti a mantinely budou i nadále korigovány běžnými zákony, a to v obecném zájmu a s ohledem na praktickou proveditelnost. Samotní předkladatelé uvádějí jasné příklady, kdy by s ohledem na spravedlnost pro druhou stranu nebylo nutné hotovost vůbec přijímat. Jde například o bezpečnostní rizika u samoobslužných automatů, e-shopů a nočních provozů čerpacích stanic. Odmítnutí by podle nich bylo přijatelné i v případě, že obchodník nemá drobné na vrácení, při podezření na padělky, nebo v hygienicky specifických zařízeních zdravotnictví.

Jelikož se jedná o zásah do ústavního pořádku, schválení návrhu vyžaduje nalezení širokého politického konsenzu. V obou komorách Parlamentu musí text získat ústavní většinu – konkrétně jde o třípětinovou většinu všech poslanců a třípětinovou většinu přítomných senátorů. Pokud tento náročný legislativní proces proběhne úspěšně, nová ústavní pravidla pro ochranu hotovosti vstoupí v platnost 1. ledna 2027. Zda má návrh šanci projít, se začne ukazovat už brzy – projednávat by se mohl již na červencovém plénu Senátu.

Jak ukázal rozsáhlý audit Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), přechod na ekologickou dopravu v Česku čelí vážným strukturálním problémům. Kontroloři si v rámci proběhlé kontrolní akce detailně posvítili na to, jak Ministerstvo dopravy (MD) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v letech 2019–2025 hospodařila s obří sumou více než 5,3 miliardy Kč. Výsledky jsou neúprosné: i přes masivní finanční injekce tempo budování infrastruktury a schvalování legislativy výrazně zaostává za evropským průměrem i vnitrostátními plány.

Hlavním cílem této prověrky bylo zmapovat účelnost a hospodárnost vynaložených dotací – stát totiž usiluje o to, aby miliardy z evropských i národních zdrojů efektivně nastartovaly přechod k nízkoemisní dopravě, v praxi ale naráží na těžkopádné administrativní i politické bariéry.

Porovnání s Evropou: Česko na chvostu

Z prověrky plynou nelichotivá zjištění o samotném stavu vozového parku v ČR. V celoevropském srovnání Česko obsadilo až 24. místo v Evropě v počtu elektrických a hybridních automobilů na 100 tisíc obyvatel. Propastný rozdíl ukazuje podíl na trhu: samotné bateriové elektromobily do 3,5 tuny tvořily ke konci září 2025 pouhého 1,2 % tuzemského vozového parku, zatímco například v Německu a Rakousku je to přes 6 % a v Norsku více než 33 %. Národní cíl pro rok 2025 sice u osobních vozů překvapivě překročil plán (v registrech bylo evidováno 51 903 bateriových osobních vozidel oproti plánovaným 50 000), ale ostatní segmenty zcela selhávají. Užitková vozidla splnila cíl jen na 74 %, autobusy na 57 % a v oblasti vodíkového pohonu pro dodávky, nákladní dopravu a autobusy svítila k září 2025 v registru čistá nula (osobní auta na vodík splnila cíle na 17,5 %).

Světlou výjimkou je však podpora z Národního plánu obnovy (NPO), kde se pomocí speciálního finančního nástroje podařilo překročit stanovené cíle a pořídit 6 137 bateriových vozidel (cíl 5 800) a 2 534 neveřejných dobíjecích stanic (cíl 2 500). Zcela zásadní je fakt, že takto pořízená auta přes NPO představovala 26,6 % všech nově registrovaných bateriových vozidel v ČR, což potvrzuje obrovský význam dotačních pobídek pro oživení trhu.

Kritická situace panuje také v plnění evropského nařízení AFIR, které nařizuje pokrytí dálniční sítě TEN-T dobíjecími parky. ČR k době ukončení kontroly zcela pohořela na dvou klíčových úsecích: na 86 km dálnice D5 k německým hranicím a na 110 km dálnice D11 mezi Prahou a Jaroměří. Zde řidičům stále chybí dobíjecí parky pro lehká vozidla s výstupním výkonem alespoň 400 kW. Další nesplněný cíl nařízení AFIR se týká těžké dopravy. Česko nedokázalo pokrýt ani požadovaných 15 % sítě TEN-T veřejnými dobíjecími parky pro těžká elektrická vozidla s výkonem alespoň 1 400 kW.

Při plnění evropského nařízení ale auditoři našli i pozitivní výsledky. Česku se podařilo bezpečně splnit cíl celkového výstupního výkonu veřejné dobíjecí infrastruktury pro lehká elektrická vozidla. Vyžadované minimum činilo lehce přes 97 MW, zatímco reálně byl k září 2025 dostupný výkon necelých 252 MW. Stejně tak Česko splnilo cíle v infrastruktuře pro zkapalněný zemní plyn (LNG), když bylo podél sítě TEN-T vybudováno celkem devět veřejných čerpacích stanic.

Legislativní a administrativní překážky

Tento neuspokojivý stav doprovází dle NKÚ legislativní pat mezi ministerstvy vnitra, dopravy, zdravotnictví a pro místní rozvoj. Kvůli jejich vleklým neshodám stále nevznikla v období auditu tolik potřebná vyhláška pro bezpečné dobíjení a parkování aut na alternativní paliva v hromadných garážích. Tato klíčová pravidla měla přitom platit pro plynové vozy už od roku 2021 a pro elektrické nejpozději do konce roku 2025.

Značné rezervy vykazuje i samotné čerpání peněz. V aktuálním programu Doprava 2021–2027 je sice připraveno lákavých 6 miliard Kč a bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace pro 56 projektů na 7 152 dobíjecích bodů (cca 3 916 dobíjecích stanic) v hodnotě 2,6 miliardy Kč, jenže realita pokulhává. Absurdním faktem zůstává, že kvůli pomalé přípravě a byrokracii totiž do konce roku 2024 nebyla dokončena ani jedna jediná stanice, ačkoli tehdejší milník počítal s alespoň 500 stanicemi.

MPO navíc v minulých programech OP PIK nesledovalo přesný počet nakoupených vozů, takže NKÚ musel celkový objem (cca 886 elektromobilů a 384 neveřejných stanic) složitě odhadovat až zpětně z účetních dokladů.

Celých 41 % současné veřejné sítě přitom vzniklo právě z dřívějších dotací z let 2014–2020, což znovu potvrzuje obrovskou závislost trhu na veřejné podpoře. Kontrola u příjemců dotací také odhalila proplacení nezpůsobilých výdajů ze strany MD ve výši přes 358 tisíc Kč (za údržbu stanic), tyto peníze již ale příjemce státu vrátil.

Cíle na rok 2029

Další zlomový milník pro Česko představuje rok 2029, do kdy má na silnicích vyrůst celkem 17 000 veřejných dobíjecích stanic. Přestože dosavadní realizace drhne, NKÚ hodnotí riziko nesplnění tohoto cíle překvapivě jako nízké. Zaregistrované projekty už totiž dosahují 91 % plánované alokace a samotný výkon schválených stanic cíl převyšuje téměř trojnásobně. Aby se tento plán stal co nejrychleji funkční realitou, resorty musí především razantně zrychlit schvalovací procesy, zjednodušit administrativu pro provozovatele stanic a konečně odblokovat bezpečnostní vyhlášky k parkovacím domům.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná zákon o pozemních komunikacích. Návrh ruší valorizační mechanismus, který každoročně upravoval sazby časového poplatku v návaznosti na inflaci a rozsah dálniční sítě. Zároveň ruší osvobození od časového poplatku i mýtného pro elektrická a hybridní vozidla. Vláda dále zaujme stanovisko k poslaneckému návrhu vládních poslanců ke střetu zájmů, který silně kritizuje opozice. Předkladatelé chtějí nahradit dosavadní plošné zákazy cílenějšími pravidly, výrazně zjednodušit prověřování politiků prostřednictvím digitálních registrů a zkrátit lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených peněz na čtyři roky, a to i se zpětnou účinností. Na program se dostane také Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2025.

Poslanecká sněmovna od úterý pokračuje v plenárním zasedání a sejde se i několik výborů. Rozpočtový výbor v úterý projedná návrh zavádějící elektronickou evidenci tržeb a velmi pravděpodobně také adaptační zákon k evropské směrnici o spotřebitelských úvěrech (CCD2). Výbor pro bezpečnost se bude zabývat migračním zákonem, který mění pravidla pro pobyt Ukrajinců (a částečně i cizinců obecně) na území ČR.

Senát čeká výborový týden. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projedná vládní návrh o podpoře bydlení, zatímco výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu zákon o doplňkovém penzijním spoření.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!