Brief Česko: Udržitelnost budov, reforma zdravotního pojištění & EU proti migraci (5. 10. 2026)

Česko

Brusel

České Ministerstvo průmyslu a obchodu právě rozjíždí další důležité legislativní změny. Na stole je aktuálně novela zákona o hospodaření energií, která překlápí do české praxe revidovanou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) a zároveň upřesňuje pravidla pro energetickou účinnost (EED). Tyto nové návrhy mají jasný cíl: postupnou dekarbonizaci celého fondu budov, zvýšení kvality vnitřního prostředí, snížení provozních nákladů a v neposlední řadě posílení energetické bezpečnosti státu.

Nová pravidla pro novostavby s nulovými emisemi

Dopady této novely se dělí na dvě jasné linie: na stavby, které se teprve budou stavět, a na ty, které jsou již postavené. Jednou z nejvýznamnějších změn, která se dotkne právě novostaveb, je plynulý přechod ze standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB) na nový standard takzvané budovy s nulovými emisemi (ZEB). V praxi to představuje zcela nový standard energetické náročnosti pro všechny nově postavené budovy přesně dle požadavků EU. Tyto moderní stavby už přímo na místě neprodukují vůbec žádné emise z fosilních paliv. Jejich celkovou spotřebu energie totiž dokážou plně pokrýt bezemisní zdroje, jako jsou například obnovitelné zdroje (tedy oblíbená tepelná čerpadla či fotovoltaika), účinné soustavy dálkového vytápění nebo jiné bezuhlíkové alternativy.

Současně s tím od roku 2028 vznikne u všech nových budov povinnost vyčíslit také jejich celkovou emisní stopu za celý životní cyklus (zkráceně LCA). Tento ukazatel už nebude sledovat pouze běžný provoz budovy (tedy samotné vytápění, chlazení či svícení), ale komplexně zhodnotí celkový příspěvek budovy k emisím skleníkových plynů. Zahrnuje doslova vše – od výroby stavebních materiálů přes samotnou výstavbu a provoz až po konečnou likvidaci a recyklaci stavby. Hodnota této emisní stopy bude povinně uváděna v Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Aby byl přechod co nejplynulejší, ministerstvo pro tyto účely připraví pro energetické specialisty zcela bezplatný výpočtový nástroj.

Již postavené budovy a jejich rekonstrukce

Co se týče již postavených budov, pro jejich běžné vlastníky a SVJ neotevírá chystaná novela žádnou vlnu okamžitých či nucených investic, kterých se mnozí obávali. Návrh naopak výslovně vyvrací časté obavy a neobsahuje žádný plošný zákaz ani nucené vyřazování fungujících plynových kotlů ve stávajících budovách až do roku 2040. Platí pouze již zavedený zákaz poskytování státních dotací na samostatné fosilní kotle od roku 2025. Pro majitele, kteří chtějí úspory plánovat systematicky, novela zavádí takzvaný Renovační pas budovy. Jedná se o čistě dobrovolný nástroj fungující jako doporučený fázovaný návod pro postupnou modernizaci krok za krokem.

Nová pravidla začnou pro stávající budovy platit až v momentě, kdy se vlastníci sami rozhodnou pro rekonstrukci nebo výměnu technických zařízení, přičemž zákon zde přísně rozlišuje rozsah stavebních úprav. Zásadní je takzvaná větší změna dokončené budovy neboli velká rekonstrukce. Tou se rozumí zásah do více než 25 % celkové plochy obálky budovy (například kompletní zateplení fasády, střechy a výměna oken). Při této úpravě je vlastník povinen dodržet požadavky na energetickou náročnost na takzvané nákladově optimální úrovni a splnění řádně doložit Průkazem energetické náročnosti budovy.

Ke dni dokončení větší rekonstrukce, při nové výstavbě nebo při samostatné výměně zdroje tepla či chladu navíc vzniká zákonná povinnost provést hydraulické vyvážení systému vytápění i nově systému chlazení. Kromě toho je nutné vybavit budovu samoregulačními zařízeními pro individuální řízení teploty v jednotlivých místnostech či zónách a zajistit regulaci vytápění, chlazení i přípravy teplé vody. Vlastníci a uživatelé bytů jsou povinni provedení těchto prací a regulací umožnit, aby systém fungoval správně.

Pokud se jedná o jinou než větší změnu, například pouze o dílčí výměnu oken či zateplení nedosahující 25 % obálky, musí vlastník splnit energetické požadavky jen na konkrétní měněné prvky a doklady o tom uchovávat po dobu pěti let.

Zákon naštěstí myslí i na situace, kdy plnění přísných parametrů nedává smysl, a stanovuje proto jasné výjimky. Požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci se nemusí plnit u kulturních památek a budov v památkových zónách, pokud by úpravy výrazně změnily jejich vzhled a historickou hodnotu. Podobná výjimka platí také pro malé stavby s energeticky vztažnou plochou do 50 m². U ostatních větších rekonstrukcí lze povinnost prominout, pokud energetický audit prokáže, že dodržení požadavků není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost a provozní účely dané budovy.

Kromě samotných pravidel pro renovace přinese novela také centralizovanou Databázi energetické náročnosti budov (DEN) spravovanou státem. Tato novinka konečně sjednotí roztříštěné evidence, výrazně zjednoduší administrativu a poskytne kvalitní datový základ pro všechny zúčastněné. Upravuje se rovněž oblast energetických auditů, kde přichází výrazná úleva pro menší podniky. Firmy se samostatnou roční spotřebou energie pod 500 MWh jsou totiž nově od povinnosti provádět audity i zavádět systém hospodaření s energií zcela osvobozeny, což jim ušetří spoustu zbytečného papírování. Současně se ovšem zavádí povinné posouzení možností využití odpadního tepla, a to u zařízení s příkonem nad 7 MW a u datových center nad 1 MW.

Jaký bude další postup?

Návrh novely v současnosti prochází připomínkovým řízením (s termínem ukončení 20. října). S ohledem na to, že hlavní transpoziční lhůta evropské směrnice EPBD vypršela 29. května 2026, se navrhuje, aby jej Poslanecká sněmovna projednala a schválila již v prvém čtení a celý proces se tak urychlil.

Předpis nabude účinnosti prvním dnem dalšího měsíce po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Klíčové povinnosti však budou nabíhat plynule v konkrétních termínech. Zřízení centrální Databáze energetické náročnosti (DEN) je stanoveno do 12 měsíců od účinnosti. Povinný standard bezemisních novostaveb pro veřejný sektor začne platit od 1. ledna 2028 a pro všechny ostatní novostavby od 1. ledna 2030. To půjde ruku v ruce s povinným výpočtem emisní stopy životního cyklu pro novostavby od roku 2028. Výsledkem celého procesu má být modernější, úspornější a energeticky soběstačnější fond budov v Česku s mnohem nižší závislostí na drahých fosilních palivech.

Ve svém projevu o stavu Unie zaznělo z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen jasné poselství: události letošního léta ukázaly, že dosavadní unijní nástroje se musí dále vyvíjet, zejména pro krizové situace. Evropská komise proto jako přímou odpověď představila ucelený pětibodový plán, který nejenže má zabránit vzniku krizových situací, ale také zajistit okamžitou a flexibilní reakci v reálném čase.

Na první pohled se sice může zdát, že čísla mluví příznivě. Díky postupnému uvádění Paktu o migraci a azylu do praxe totiž klesl dle dat EU počet nelegálních přechodů vnějších hranic na nejnižší úroveň od roku 2021. Příchozí vlny přes Středozemní moře slábnou již třetím rokem v řadě a stabilně ubývá i samotných žádostí o azyl, přičemž úroveň kontroly nelegální migrace je aktuálně nejvyšší v historii. Události z letošního léta však ukázaly, jak rychle mohou z těchto zdánlivě klidných vod vzniknout krizové situace. Od východní hranice přes pobřeží Kréty až po dramatické události v Ceutě čelí unijní pomezí náhlým a vysoce agresivním tlakům, na které je nutné rychle reagovat.

Základem prvního pilíře je mnohem intenzivnější diplomacie a řešení samotných kořenů migrace přímo v zemích původu a tranzitu. Komise za tímto účelem spustí Středomořskou iniciativu pro dovednosti a pracovní místa mládeže, která podpoří vzdělávání a pracovní příležitosti pro mladé lidi v tomto regionu. Současně vzniknou tzv. Gateway Offices, což budou nové kanceláře v partnerských třetích zemích, jejichž hlavním úkolem bude podpora bezpečné a legální mobility do EU. V těchto zemích budou také zřízena krizová střediska Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) sloužící k výměně zpravodajských informací z předhraniční oblasti a k lepšímu posuzování rizik. Evropa navíc uzavře nová pracovní ujednání a dohody mezi agenturami pro spravedlnost a vnitřní věci (tzv. JHA – Frontex, Europol, Eurojust) a partnerskými zeměmi. Strategické diskuse o migrační diplomacii pak budou členské státy rozvíjet na úrovni Rady prostřednictvím pracovní skupiny EMWP a koordinačního mechanismu MOCADEM.

Druhý pilíř se zaměřuje na robustnější zabezpečení samotných vnějších hranic. Hlavním nástrojem k tomu bude nový Evropský rámec pro reakci na krizové situace, jenž poskytne ochranu zejména v případech, kdy je migrace zneužívána jako hybridní zbraň. Návrh počítá s výrazným posílením mandátu Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) a jejího Stálého sboru. Ten bude připraven na okamžité nasazení sil i techniky a bude se podílet na sledování předhraničních oblastí. Frontex bude navíc provádět periodická hodnocení zranitelnosti (a to na žádost i ve třetích zemích), na jejichž základě EU poskytne členským státům cílenou podporu pro citlivé úseky hranic – v nezbytných případech i formou financování fyzických bariér. Na žádost dotčených států bude prostřednictvím střediska ERCC aktivován Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM), což umožní rychlé dodávky léků, přístřeší a další věcné pomoci. Tento ochranný val doplní plné nasazení digitálního systému EES (systém vstupu/výstupu), uplatňování národních pohotovostních plánů a takzvané zásahy pro rychlé hranice (RBI). Bezchybný chod příslušné IT infrastruktury bude mít na starosti agentura eu-LISA, která zajišťuje technologické zázemí pro fungování schengenského prostoru, vnitřní bezpečnost a správu hranic.

Třetí pilíř staví na maximálním využití moderních technologií, sofistikovaném monitorování a systému včasného varování. Centrum operací Frontexu výrazně posílí svou činnost při provádění nepřetržitého dohledu v režimu 24/7 a zefektivní poskytování včasných výstrah. Navrhuje se rovněž rozšíření mandátu agentury Frontex o monitorování sociálních sítí v souvislosti s ochranou hranic, což vhodně doplní stávající dohled prováděný Europolem. Vedle toho se urychluje plná implementace systému EUROSUR již na rok 2027. Proti dezinformacím a manipulativním krizím má účinně zasáhnout Akt o digitálních službách (DSA) obsahující nové krizové protokoly pro spolupráci s velkými online platformami a vyhledávači. Obranu proti lžím v online prostoru doplní také iniciativa GARRI (Iniciativy rychlé reakce Globální aliance) pro pružnou reakci na šíření dezinformací a rozšíření sítě evropských středisek pro boj s dezinformacemi (EDMO) do oblasti Středomoří.

V oblasti boje proti převaděčům, která tvoří čtvrtý pilíř, Komise doporučuje, aby Rada rychle přijala navržený sankční režim. Ten by měl umožnit zmrazení majetku a zákazy cestování namířené přímo proti pašerákům. Komise dále vyzývá Parlament k neodkladnému schválení vyjednávací pozice k revidované směrnici o usnadnění nelegálního vstupu. Návrh dále počítá s posílením mandátu Europolu a Eurojustu a bedlivým sledováním nezákonných finančních toků, včetně kryptoměn. To vše bude probíhat v úzké spolupráci se soukromým sektorem skrze EU Internet Forum a v rámci Pracovního plánu Globální aliance na roky 2026–2028.

Celý migrační systém nemůže dle předsedkyně Komise fungovat bez spolehlivých návratů osob, které v EU nezískaly právo na pobyt (což je předmětem pátého pilíře). Komise proto hodlá využít veškeré dostupné páky – včetně obchodu, rozvojové pomoci, Všeobecného systému preferencí (GSP), Mechanismu pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti a článku 25a Vízového kodexu. Cílem je přimět třetí země k plnění jejich závazků při přebírání vlastních občanů. Členské státy musí současně plně zavést nové nařízení o navracení a hraniční proceduru navracení. Frontex převezme klíčovou operativní roli při přednávratové asistenci a samotné koordinaci návratových letů, přičemž administrativní zátěž výrazně sníží digitalizace celého řízení. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji kapacit pro bezpečné navracení a následnou reintegraci nezletilých osob bez doprovodu.

Návrh pětibodového plánu však nezůstává jen na papíře. Na konci minulého týdne byl oficiálně představen členským státům na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA). Očekává se, že právě z tohoto jednání a navazujících kroků brzy vzejdou konkrétní legislativní opatření, která tyto plány přetaví v realitu.

České zdravotnictví stojí na prahu zásadní proměny. Ministerstvo zdravotnictví přichází s reformou s názvem „Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030“. Jejím cílem je prostřednictvím série zákonných změn nastartovat efektivnější fungování celého systému. Hlavním impulsem pro tento krok je demografická krize, nedostatek financí v systému a s tím související problémy.

Reforma stojí na čtyřech pilířích: moderním řízení pojišťoven, předvídatelném dohodovacím řízení, analytickém centru KZP a finančních bonusech za preventivní prohlídky.

Pilíř I: Moderní řízení zdravotních pojišťoven

Reforma má sjednotit pravidla fungování všech zdravotních pojišťoven a narovnat jejich postavení vůči regulátorům. Tím se usiluje o vytvoření férovějšího a více konkurenčního prostředí. Správní rady pojišťoven se výrazně zeštíhlí. Ze současných 15 až 30 členů klesne jejich počet na pouhých 9 členů. Rozhodující vliv v nich nově získají zástupci pojištěnců a zaměstnavatelů. Návrh zároveň zavádí osobní hmotnou odpovědnost členů orgánů a striktní zákaz střetu zájmů. To v praxi znamená vyloučení vedení poskytovatelů péče z orgánů pojišťoven. 

Zásadní systémovou novinkou je přesun rozhodování o vstupu zvlášť účtovaného materiálu (ZUM), hodnocení HTA (Health Technology Assessment) a cenotvorbě z VZP na nezávislý Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Dosud o tom, jaký speciální materiál získá úhradu, rozhodovala Všeobecná zdravotní pojišťovna. Šlo například o kloubní náhrady či stenty hrazené nad rámec běžného zákroku. Nově bude tento proces řídit SÚKL na základě odborného posouzení HTA. Toto nezávislé posouzení hodnotí bezpečnost, přínos pro pacienta a nákladovou efektivitu nových technologií. Tím se má zajistit jednotné, transparentní a odborné rozhodování, které bude platit rovným dílem pro celý trh.

Pilíř II: Nové dohodovací řízení a změna financování

Druhý pilíř reformy mění filozofii vyjednávání o financování zdravotní péče. Nárazové roční debaty budou nahrazeny stálým a celoročně koordinovaným procesem. Definitivně tím končí éra úhradových vyhlášek, kterými Ministerstvo zdravotnictví dříve diktovalo podmínky při patových situacích. Vyhláška se nově stává pouhým formálním nástrojem pro publikování reálně dosažených dohod. Tento krok má za cíl eliminovat deficitní plánování.

Klíčem k novému systému jsou víceleté smlouvy. Ty mají zaručit nemocnicím a ordinacím finanční předvídatelnost. Zároveň jim umožní plánovaně tlumit nadbytečná akutní lůžka ve prospěch následné, dlouhodobé či domácí péče. Finanční toky se budou řešit souběžně se strukturou regionální sítě, personálními kapacitami a kvalitou péče. Pokud se strany nedohodnou do konce června, vstupuje do hry pětičlenný panel, který pomůže spor vyřešit. Panel se skládá ze tří nezávislých expertů a zástupců pojišťoven a poskytovatelů. Součástí tohoto pilíře je navíc zavedení mobilního poskytovatele pro flexibilní řešení lokálních výpadků péče a výjezdy přímo k zaměstnavatelům.

Pilíř III: Kancelář zdravotního pojištění jako analytické centrum

Reforma dává dosavadní servisní organizaci pojišťoven zákonné zakotvení a mění ji v hlavní datové a analytické centrum celého zdravotního systému. Kancelář zdravotního pojištění (KZP) bude fungovat jako nezávislá společná základna všech pojišťoven. Jejím hlavním úkolem bude objektivně vyhodnocovat data, zveřejňovat indikátory kvality péče a poskytovat podklady pro celoroční dohodovací řízení. KZP bude navíc zajišťovat společnou revizní činnost pojišťoven nad těmito indikátory. Dále bude mít na starosti správu společných nákupů i technologická řešení napříč pojišťovnami. Kromě datové podpory digitalizace přebírá KZP také správu Centrálního registru pojištěnců (CRP), zastupování českého systému v Evropské unii a vyřizování mezinárodních závazků.

Pilíř IV: Odměna za účast na prevenci

Novinkou pro pacienty se má stát nároková finanční odměna za prevenci. Pojištěnci ve věku 45 až 75 let získají automatický bezhotovostní bonus 500 až 1 500 Kč za absolvování preventivní prohlídky a vybraných screeningů. Ty se zaměřují na kolorektální karcinom, rakovinu prsu, rakovinu prostaty a včasný záchyt demence. Cílem je včasný záchyt nemocí a úspora nákladů na náročnou léčbu. Pro představu: například terapie pokročilé rakoviny prostaty stojí systém ročně 2,5 miliardy Kč.

Harmonogram a očekávání

Legislativní přípravy první sady změn odstartují už v tomto roce. V roce 2027 by mělo dojít k dokončení schvalovacího procesu a rok poté se předpokládá nabytí jeho plné účinnosti.

Od reformy si ministerstvo slibuje dlouhodobou stabilizaci českého zdravotnictví. Změny by měly sjednotit postavení pojišťoven vůči regulátorům, využít dohody jako klíčový nástroj řízení úhrad a podpořit vyšší kvalitu i efektivitu celého systému.

Česko

Vládu dnes čeká především vládní novela školského zákona, která plošně zavádí a profesionalizuje pozici asistenta pedagoga v běžných základních školách a školních družinách. Kabinet projedná také nařízení o mimořádné podpoře z evropské zemědělské rezervy pro zemědělce, které zasáhl růst cen energií a vstupů v důsledku krize na Blízkém východě. Na stole je i nařízení k opatřením souvisejícím s válkou na Ukrajině: rozšiřuje výjimky pro udělování víz přímým příbuzným občanů Běloruska, ukrajinským pracovníkům umožní plynule přejít z dočasné ochrany na běžné zaměstnanecké karty a kvůli klesajícímu zájmu uprchlíků o státní pomoc snižuje povinnou kapacitu krajského nouzového ubytování z 20 000 na 10 000 míst. Ministři dále posoudí Zprávu o stavu snižování zátěže podnikatelů za rok 2025 a návrh na jmenování nových členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Poslaneckou sněmovnu čeká tento týden volno. V pátek totiž odstartují komunální a senátní volby, poslanci se proto nebudou scházet a zamíří do svých regionů.

Senátoři mají tento týden rovněž klidný režim. Horní komora se stejně jako Sněmovna připravuje na páteční start voleb, žádné větší schůzování ji proto nečeká.

Brusel

Komise zasedne v úterý ve Štrasburku. Kolegium má podle předběžného plánu projednat přezkumy politik před rozšířením a také revizi nařízení o normalizaci. Von der Leyen se v úterý zúčastní i rozpravy Evropského parlamentu k přípravě Evropské rady (15.–16. října) a ve středu míří na summit jihoevropských států EU (MED-9) do chorvatského Splitu.

Rada bude mít tento týden v Lucemburku na stole hlavně kapitálové trhy. Ve čtvrtek nejprve zasedne Euroskupina: v běžném formátu probere vývoj měnových kurzů před mezinárodními jednáními, v rozšířeném formátu pak roční bilanci pokroku unie úspor a investic, efektivitu veřejných financí a dopad energetických trhů na ekonomiku eurozóny. V pátek mají ministři v Radě ECOFIN na programu obecný přístup k balíčku o integraci a dohledu nad kapitálovými trhy, jehož součástí je i nařízení o neodvolatelnosti zúčtování. Mezi body se má objevit také revidovaný seznam daňově nespolupracujících jurisdikcí i finální schválení obranného balíčku, tedy dvou nařízení o obranné připravenosti a směrnice o zjednodušení zadávání zakázek v obraně. Ve čtvrtek a v pátek se navíc v Dublinu neformálně sejdou ministři pro rozvoj.

Parlament má od pondělí do čtvrtka plenární zasedání ve Štrasburku. Úterý otevře klíčová rozprava o přípravě říjnové Evropské rady, poté europoslanci hlasují mimo jiné o programu pro agilní a rychlé inovace v obraně (AGILE), o ochraně pracovníků před karcinogeny a mutageny a o sladění s rámcem hospodářského řízení EU a jeho dalším zjednodušení. Odpoledne následují rozpravy k zákonu o dostupném bydlení a k ochraně dětí v digitálním světě. Ve středu se debatuje o víceletém finančním rámci 2028–2034 (dlouhodobý rozpočet EU) a hlasuje o emisní třídě CO2 u těžkých užitkových vozidel s přívěsy.