ŠKOLSTVÍ: Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zrušil plánovanou povinnost škol vyučovat angličtinu už od první třídy, kterou zavedl jeho předchůdce Mikuláš Bek (STAN) s účinností od září 2028. Cizí jazyk tak zůstane i nadále povinný až od třetího ročníku, přičemž závazná bude pouze výstupní úroveň A1 na konci pátého ročníku. Plaga současně zrušil i povinnou výuku druhého cizího jazyka na druhém stupni – školy jej sice budou muset nadále nabízet, ale žáci si místo něj budou moci zvolit jiný předmět. Plaga tím ruší dosavadní praxi, kdy byl druhý jazyk povinný od 8. ročníku. První kolo úprav rámcových vzdělávacích programů, které tyto změny ukotví, má být hotové v polovině srpna.

EKONOMIKA: Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě upozorňuje, že stát selhává v řízení veřejných investic, do nichž ročně nalévá stovky miliard korun – jen v roce 2025 přes 400 mld. Rozhodování je podle kontrolorů roztříštěné, nekoordinované a odtržené od reálných potřeb, což vede k plýtvání a prodražování. Plně to ilustruje výstavba dálnic: zatímco kilometr zprovozněný v roce 2020 stál v průměru téměř 275 mil. korun, v roce 2024 to bylo už 505 mil. korun, tedy nárůst o 84 %, který nelze vysvětlit jen inflací. NKÚ proto vyzval státní instituce k odklonu od nahodilého utrácení k závaznému investičnímu plánu s měřitelnými cíli.

MÉDIA: České televizi se od loňské novely zákona přihlásilo k placení poplatků 190 tisíc nových domácností a téměř 20 tisíc firem, díky čemuž v roce 2025 vybrala 6,34 miliardy korun – meziročně o 600 milionů více. Za nárůstem stojí rozšíření okruhu poplatníků na majitele zařízení připojitelných k internetu a zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun. Letos televize počítá s výnosem zhruba 6,8 miliardy korun a pro příští rok 2027 s příjmem kolem sedmi miliard. To ovšem jen v případě, že nedojde ke změně financování, kterou chystá vláda.

Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO), Marií Pošarovou (SPD) a Filipem Turkem (za Motoristy) přichází s třaskavým návrhem. Předložili novelu zákona o střetu zájmů, která má přepsat pravidla pro podnikání vrcholných i místních politiků.

Jde o zásah do celkem šesti různých zákonů. Cíl předkladatelů je na papíře jasný: nahradit dosavadní plošné a rigidní zákazy cílenějšími pravidly a výrazně zjednodušit prověřování politiků prostřednictvím digitálních registrů. Novela však přichází v choulostivé době, kdy je Česko pod drobnohledem Evropské komise kvůli otázce proplacení dotací holdingu Agrofert. I proto tento legislativní krok okamžitě narazil na tvrdou kritiku opozice.

Konec plošných zákazů 

Zásadní novinkou je zavedení principu takzvaného podřízeného úřadu. V praxi to znamená, že firma patřící politikovi nebo šéfovi státního úřadu přijde o přístup k nenárokovým dotacím, investičním pobídkám či zakázkám výhradně u toho resortu, který daný funkcionář přímo řídí. Pokud si tatáž firma požádá o veřejné peníze u jakéhokoliv jiného úřadu, zákon jí už stát v cestě nebude.

Tato uvolněná logika se propisuje i do veřejných zakázek. Plošný zákaz se ruší – firmu politika bude možné ze soutěže vyloučit jen tehdy, pokud tento člověk sedí přímo v čele zadavatelského úřadu. Zadavatel navíc dostane novou povinnost: bude muset černé na bílém zdůvodnit, jak přesně si ověřil, že ke střetu zájmů nedošlo. Podle kritiků ale právě tento model otevírá zadní vrátka pro obrovský nepřímý vliv v rámci vládního kabinetu a státní správy.

Velkým koncepčním obratem je také přechod na institut „skutečného majitele“, který nahradí dosavadní pravidlo o ovládající osobě. Stát už se tak nebude muset zdržovat složitým dokazováním, kdo firmu reálně řídí. Bude zkrátka vycházet z automatizovaných dat v registrech, což má celý proces urychlit a zbavit subjektivity.

Zákon také začíná přísně rozlišovat mezi dotacemi nenárokovými (kde úřad rozhoduje podle svého uvážení) a nárokovými (například zemědělské platby na hektar plochy či chov zvířat). Plošný zákaz se nově omezí pouze na nenárokové dotace. Podle autorů novely u těch nárokových není prostor pro manipulaci, protože stojí na objektivních číslech. Reálný dopad? Velké agrokomplexy navázané na politiky získají k těmto štědrým nárokovým dotacím naprosto volný přístup. Další podstatnou změnou je, že rozhodování o účelu národních zemědělských dotací se přesouvá z Poslanecké sněmovny do rukou vlády.

Promlčení starých hříchů

Tím nejvýbušnějším bodem celé novely je zkrácení lhůty pro vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Doba, po kterou může stát žádat vrácení dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu (i peněz z obecných rozpočtových pravidel), se má smrsknout z dnešních 10 let na pouhé 4 roky.

A co víc – toto pravidlo má platit retroaktivně. Dopadne tedy i na dotace, které byly neoprávněně vyplaceny ještě předtím, než zákon vůbec začne platit. Právní experti bijí na poplach: stát by tím ze dne na den ztratil možnost vymáhat starší miliardové kauzy týkající se velkých holdingů, protože by byly automaticky promlčeny. Zatímco vládní poslanci tvrdí, že desetiletá lhůta je zbytečně dlouhá a společenský zájem na vymáhání časem klesá, opozice to vidí jasně: jde o legalizaci starých dotačních podvodů.

Změny pro obce

Změny překvapivě zasáhnou i do nižších pater politiky. Pravidla se totiž rozšiřují na členy obecních a krajských zastupitelstev, kteří dosud takto přísnému drobnohledu nečelili. Nově bude platit, že firma komunálního politika nesmí získat nenárokovou dotaci od té samosprávy, kde dotyčný přímo zasedá.

Jako náplast za celkové uvolnění plošných zákazů zavádí novela takzvané námitkové řízení. Fungovat bude následovně: Poskytovatel dotace bude muset povinně vyvěsit na úřední desce záměr, že se chystá poslat peníze firmě politika. Ostatní účastníci řízení nebo poškozené osoby pak dostanou 30 dnů na to, aby podali oficiální námitku pro možný střet zájmů. Úřad o ní bude muset do 60 dnů rozhodnout a svůj verdikt podrobně odůvodnit.

S tím souvisí i nová, přísnější oznamovací povinnost. Funkcionáři z řad členů vlády a šéfů úřadů budou muset do centrálního registru poctivě hlásit každou obdrženou dotaci, investiční pobídku i veřejnou zakázku – a to včetně zakázek malého rozsahu. Dotčené firmy jim v tom navíc budou muset ze zákona poskytnout součinnost. Celá tato nová koncepce se dá shrnout do jedné věty: „Můžeš čerpat veřejné peníze od jiných resortů, ale musíš to veřejnosti transparentně přiznat.“ Státním kontrolorům navíc novela uleví od byrokracie – prohřešky v oblasti střetu zájmů budou moci nově trestat rychle, a to formou příkazu na místě.

Ohýbání zákonů pro vyvolené? 

Nová pravidla podle očekávání zažehla ostrou politickou válku. Opozice a protikorupční neziskovky mluví o jasném „state capture“ – tedy o ukradení státu a ohýbání zákonů na míru konkrétním holdingům pro soukromý zisk. Podle kritiků návrh ohrožuje právní stát a vrací Česko o krok zpět v otázce transparentnosti. Zároveň upozorňují, že je novela ušitá na míru přímo předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO). Opoziční strany už dokonce avizovaly, že případ poženou až k Evropské komisi.

A jaký je časový plán? Návrh se nachází ve zkráceném připomínkovém řízení (termín vyprší 18. června; pouze pár státních institucí má možnost se vyjádřit) a poté zamíří na stůl vládě, která k němu vydá své stanovisko. Následně se vrátí do Poslanecké sněmovny, kde lze očekávat velmi tvrdý odpor opozice. Pokud návrh projde, účinnost je naplánována na 1. ledna 2027. Stávající politici a úředníci pak budou mít přesně tříměsíční lhůtu, aby do centrálního registru poprvé odeslali nová přiznání o všech dotacích a zakázkách svých firem za předchozí kalendářní rok.

Česká trestní legislativa musí reagovat na nebezpečný fenomén, na který současné paragrafy nedokážou efektivně odpovědět. Řeč je o takzvaném drink spikingu – cíleném podávání návykových látek jiné osobě bez jejího vědomí. Může jít o tajné přimíchání drog či alkoholu do nápoje, jídla, nebo dokonce o aplikaci injekční stříkačkou.

Pokud toto jednání přímo nevedlo k jinému závažnému zločinu, jako je znásilnění či loupež, nebo nezpůsobilo okamžitou těžkou újmu na zdraví, bylo jeho potrestání dosud téměř nerealizovatelné (obzvlášť pokud šlo o legální látky typu alkoholu či běžných léků). Tuto nebezpečnou právní mezeru má zalepit nová úprava trestního zákoníku, kterou předložila skupina vládních poslanců (Taťána Malá, Andrej Babiš, Boris Šťastný a Tomio Okamura).

Omezování svobody rozhodování

Srdcem novely je zavedení zcela nového paragrafu do trestního zákoníku (§ 175a). Základní trestný čin pachatel spáchá tím, že neoprávněně podá látku jedním ze tří způsobů: buď zcela bez vědomí oběti, proti její seznatelné vůli (když ji oběť předtím výslovně odmítne, nebo je jí podstrčena pod lživou záminkou), anebo tím, že zneužije její bezbrannosti. Do poslední kategorie typicky spadají spící osoby, lidé se zdravotním postižením nebo děti mladší 12 let, u nichž nelze jakýkoliv souhlas považovat za právně relevantní. Nezbytnou podmínkou pro odsouzení je ovšem to, aby látka u oběti reálně ovlivnila psychiku, ovládací nebo rozpoznávací schopnosti anebo sociální chování.

Opatření se naopak nevztahuje na oprávněné situace, kdy lék podává lékař v rámci péče nebo rodič svému dítěti z preventivních či léčebných důvodů. Zákon přitom nerozlišuje mezi nelegálními drogami, alkoholem či běžnými léky; rozhodující je výhradně schopnost ovlivnit psychiku, ovládací schopnosti či chování dotčeného.

Jaké hrozí tresty?

Pachatelům bude v základní sazbě hrozit až jeden rok odnětí svobody. Sazby však mohou výrazně narůst. Pokud pachatel spáchá spiking s pomocí další osoby, nebo s úmyslem usnadnit si jiný trestný čin, hrozba se zvyšuje až na tři léta. V těch nejzávažnějších případech, kdy zákeřné podání látky způsobí těžkou újmu na zdraví nebo dokonce nedbalostní smrt, budou soudy rozdávat tresty v rozmezí dva až osm, respektive tři až deset let vězení.

Novela jasně řeší i prolínání s dalšími zločiny. Pokud by spiking sloužil jako přímý prostředek k vykonání znásilnění či loupeže, čin se bude primárně posuzovat právě podle těchto tvrdších ustanovení a uplatní se příslušné přísnější sazby. Obdobně to platí v případech, kdy pachatel oběť k požití přímo nutil – takový čin se kvalifikuje rovnou jako vydírání. Pokud ale ke spikingu využije nelegální látky, hrozí mu trest jak za omezování svobody, tak i za drogový trestný čin, což soudům umožní trestat přísněji.

I za souhlasné podání drog můžete za mříže

Nová pravidla si posvítí i na nakládání s nelegálními drogami, jedy, konopím nebo novými psychoaktivními látkami. Zákon totiž začne napřímo a výslovně trestat jejich „podání“. Dosud soudy tajné vhození drogy do pití trestaly trochu oklikou, teď to ale bude v pravidlech napsané černé na bílém. U těchto zakázaných látek přitom nehraje vůbec žádnou roli, jestli s tím oběť souhlasila, nebo jí je někdo podstrčil – trestný čin je už jen to, že jí je druhá osoba dala (a jde o nelegální látku).

Návrh zákona dnes projedná vláda, což už je spíše jen formalita. Posléze novela zamíří k projednání do Poslanecké sněmovny. Celý schvalovací postup by měl vyústit v účinnost zákona stanovenou od 1. července 2027. Tento časový odstup je podle tvůrců nezbytný pro úpravu statistik a metodiky policejních i justičních orgánů.

Hospodaření České televize a Českého rozhlasu čeká historická změna – jejich finance zkontroluje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Celý proces stojí na dvou pilířích. Základem je senátní novela Ústavy, která je ve Sněmovně těsně před finálním schválením a bez níž by kontrola nebyla možná, protože veřejnoprávní média nehospodaří se státním majetkem a stát za jejich případné závazky nijak neručí. Na ni bezprostředně navazuje druhý pilíř: nový poslanecký návrh, který dohled auditorů reálně uvádí do praxe.

Současný dohled, který vykonávají pouze mediální rady a jejich dozorčí komise, označují tvůrci zákona za zcela nedostačující. NKÚ má zaručit, že Parlament, vláda i samotní občané získají o nakládání s veřejnými penězi naprosto objektivní informace.

Nová prověrka bude masivní a pokryje naprosto veškerý majetek obou institucí – od koncesionářských poplatků až po příjmy z vlastní podnikatelské činnosti. NKÚ si přitom zachová status vyhledávacího orgánu. Nebude moci nařizovat nápravu nebo udělovat sankce, jeho úkolem bude výhradně vydat oficiální „kontrolní závěr“.

Nejvýraznějším specifikem poslanecké novely je přechodné ustanovení o retroaktivitě – tu ostatně v rámci pozměňovacího návrhu k ústavní novele prosazují i vládní poslanci Tomio Okamura (SPD) a Taťána Malá (ANO). Kontroloři tím pádem dostanou pravomoc prověřovat hospodaření i zpětně za období před účinností zákona. Díky tomu si budou moci posvítit i na dlouhodobé smluvní vztahy, které televize a rozhlas uzavřely v minulosti, ale jejichž finanční dopady trvají dodnes.

Aby prováděcí zákon nezdržel ústavní změnu, usilují poslanci o jeho schválení ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Návrhem se navíc už dnes zabývá vláda, která k němu vydá své oficiální stanovisko.

Ministerstvo školství odhalilo návrh novely školského zákona, který přináší koncepční obrat ve fungování asistentů pedagoga, psychologů a speciálních pedagogů. Cílem reformy, která nemá nijak více zatížit státní rozpočet, je vytvořit stabilnější a flexibilnější prostředí.

Tou největší změnou je definitivní odklon od modelu, kdy byl asistent přidělen konkrétnímu žákovi na základě vyšetření v poradně. Nově se stane trvalým kmenovým zaměstnancem školy, což ředitelům přinese požadovanou volnost. Asistenta budou moci okamžitě nasadit tam, kde je zrovna nejvíce potřeba, ať už jde o adaptaci, podporu nadaných dětí nebo pomoc žákům ze znevýhodněného prostředí.

Spravedlivější mechanismus financování

Děti s nejtěžším hendikepem ve 4. a 5. stupni podpory o svou individuální péči nepřijdou, v novém systému pro ně bude předem vyhrazena adekvátní prioritní kapacita. Naopak se ale ruší plošná povinnost mít asistenta v každé první třídě s 15 a více žáky; rozhodnutí o jeho nasazení tak zůstane čistě na odborném uvážení ředitele.

Systém má dle ministerstva přinést spravedlivější mechanismus financování pomocí takzvaného PHAmaxu (maximální financovaný počet hodin přímé činnosti asistentů). Tento limit se bude počítat z objektivních parametrů, jako je počet tříd, jejich naplněnost, počty žáků s přiznaným 3., 4. a 5. stupněm podpůrných opatření či žáků s nárokem na jazykovou podporu. Stát si navíc bude data o rodinách v hmotné nouzi brát automaticky přímo z registrů Ministerstva práce a sociálních věcí.

Velmi malé školy do 15 žáků budou muset placení asistentů řešit více se svými zřizovateli. Soukromé a církevní školy pak získají čtyři speciální příplatky, které jim zajistí srovnatelné podmínky s těmi veřejnými.

Méně práce s dětmi, více konzultací s učiteli

Změny se dotknou i samotné náplně práce. U plného úvazku v základních školách se čas na přímou práci s dětmi snižuje z 36 na 32 hodin týdně (v mateřských a středních školách rozsah zatím zůstává). Zbylé čtyři hodiny budou povinně věnovány nezbytné přípravě a úzkým konzultacím s učitelem, což má asistentům, kteří díky reformě získají stabilní zaměstnání, umožnit odvádět kvalitnější výkon. Toto opatření se však zavede až přes navazující nařízení vlády.

Pravidla se zpřísní také v oblasti profesionalizace. Každá běžná základní škola (s výjimkou těch speciálních, ústavních, nemocničních a pár dalších), která zaměstnává alespoň tři asistenty, bude muset povinně zřídit pozici metodika. Tímto úkolem bude pověřen zpravidla speciální pedagog, jehož rolí bude slaďovat práci asistentů s učiteli. Běžným školám s více než 180 žáky se pro tyto účely dokonce navýší limit financovaných hodin (PHPmax) pro speciální pedagogy či psychology, aby na metodickou podporu získali placený prostor. Každý metodik pak bude muset do tří let od zahájení činnosti absolvovat specializační studium.

Zásadně se promění i fungování školských poradenských zařízení, která se doposud utápěla v administrativě a schvalování peněz na úvazky. Poradny se nově přesunou do ryze expertní roviny, kdy budou vydávat pouze nezávazná doporučení sloužící jako odborný podklad pro ředitele.

Dostatečný čas na přípravu

Ačkoliv ministerstvo uvádí, že podobu reformy s relevantními partnery předem konzultovalo, na jejich oficiální stanoviska si budeme muset počkat do 8. července, dokdy běží připomínkové řízení. Plánovaná účinnost celého systému je pak záměrně odsunuta až na 1. září 2027, aby všechny dotčené strany – školy, zřizovatelé i poradny – získaly komfortní čas na přípravu nových finančních parametrů a potřebných specializačních studií.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná hned dva návrhy vládních poslanců – jeden zavádí nový trestný čin drink spikingu, druhý otevírá hospodaření veřejnoprávních médií kontrole NKÚ (oběma se podrobně věnujeme v tomto vydání). Na stole je dále novela zákona o odpadech, která zpřísňuje kontroly přeshraniční přepravy odpadů. Kabinet posoudí i nařízení vlády o seznamech návykových látek, jež rozšiřuje výčet zakázaných látek o další deriváty HHC.

Poslaneckou sněmovnu čeká tento týden volno. Poslanci se nebudou scházet na plénu ani ve výborech a zůstanou pracovat ve svých domovských regionech.

Senát se sejde ke středečnímu plénu, kterému budou předcházet schůze tří výborů: pro záležitosti EU, pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru ústavně-právního. Na plénu se očekává tvrdý střet o kontroverzní novelu rozpočtových pravidel, která uvolňuje mantinely a umožňuje vyšší zadlužení. Senátoři budou hlasovat také o vlastním návrhu zákona o správě voleb, který cílí na přehlednější hlasovací lístky pro volby do Senátu i prezidentské volby a zároveň usnadňuje hlasování lidem se zrakovým postižením.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!