Brief Česko: Startupový zákon, eTurista, kybernásilí & stav Unie (21. 9. 2026)

Česko

Brusel

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo dlouho očekávaný startupový zákon (oficiálně návrh zákona o podmínkách inovativního a škálovatelného podnikání). Tato nová legislativa má posílit tuzemský startupový ekosystém, mobilizovat soukromý kapitál a podpořit rozvoj inovativních firem v Česku. 

Základním pilířem celého záměru je zavedení oficiální certifikace pro takzvané rozvíjející se podniky. Tento status bude na základě elektronické žádosti udělovat státní agentura CzechBusiness, která vznikla 1. srpna 2026 sloučením organizací CzechTrade a CzechInvest. Zákon přitom nezakládá zcela nový typ obchodní společnosti. Místo toho nabízí flexibilní status certifikovaného startupu, na jehož získání vzniká při splnění daných podmínek právní nárok.

O status se mohou ucházet výhradně kapitálové obchodní společnosti – tedy společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), akciové společnosti (a.s.), evropské společnosti se sídlem v ČR nebo české odštěpné závody obdobných subjektů z EU. Klíčovým předpokladem je, aby od zápisu firmy do veřejného rejstříku neuplynulo více než 8 let. Pro obory s dlouhým inovačním cyklem typu DeepTech (např. biotechnologie, pokročilé materiály nebo energetika) se však tato hranice posouvá až na 10 let.

Z pohledu financí a majetku nesmí roční čistý obrat žadatele za poslední uzavřené účetní období přesáhnout 250 milionů korun (přibližně 10 milionů eur). V případě zapojení do koncernu se tento limit posuzuje souhrnně za celé podnikatelské seskupení. Při výpočtu obratu se ale výslovně nebere v úvahu majetkové propojení s investičními fondy, andělskými investory, vysokými školami ani výzkumnými organizacemi, pokud v podniku fakticky nevykonávají přímou či nepřímou řídící působnost. Další nutnou podmínkou je majetková nezávislost na zavedených korporacích (s výjimkou univerzitních a výzkumných spin-offů) a fakt, že podíly společnosti nejsou obchodovány na regulovaném trhu.

Mezi inovační a provozní požadavky patří povinnost doložit inovativní charakter podniku se škálovatelným obchodním modelem a prokazatelnou existenci prototypu nebo MVP (minimálně životaschopného produktu). Firma současně musí striktně dodržovat zákaz distribuce zisku neboli vyplácení podílů mezi společníky. 

Druhým klíčovým pilířem návrhu jsou přímé daňové pobídky pro andělské investory z řad nepodnikajících fyzických osob. Tyto výhody podléhají přísné podmínce nezávislosti – investor nesmí být zakladatelem, osobou blízkou, zaměstnancem, nesmí držet přes 30 % podílu ani mít v podniku faktický vliv – a vyžadují písemné prohlášení o riziku ztráty. Podporu lze čerpat na peněžité investice ve formě vkladů, příplatků či konvertibilních nástrojů, zatímco sekundární odkupy či záchranné refinancování jsou z úlev vyloučeny. Investor si může úhrn investic odečíst od základu daně až do výše 5 milionů korun ročně, přičemž nevyužitou část lze převádět do následujících 5 let. Při splnění všech zákonných nároků vzniká na certifikaci právní nárok, přičemž případné zamítnutí či vyřazení ze systému podléhá přezkumu ve správním soudnictví.

Předloha pamatovala i na ochranu státu a prevenci zneužití výhod prostřednictvím takzvaného clawbacku. V rámci tohoto institutu investor ztrácí nárok na podporu a vrací odpočet formou ostatních příjmů, pokud svůj podíl prodá dříve než po 3 letech. Samotným certifikovaným podnikům zákon prodlužuje lhůtu pro uplatnění daňové ztráty na 7 let a přináší úpravu testu podstatné změny vlastnické struktury. Ta umožňuje odečíst dřívější daňové ztráty od základu daně z původního inovačního projektu (či z navazující činnosti) i po vstupu nových venture kapitálových investorů. Získání statusu na základě nepravdivých údajů je navíc nově kvalifikováno přímo jako trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle trestního zákoníku.

Podle analýzy dopadů vyjde toto opatření státní kasu (na daňových výpadcích a správě agendy) na cca 125–137 milionů Kč ročně. Stát si od něj však slibuje mobilizaci přibližně 237 milionů Kč nového soukromého rizikového kapitálu a vygenerování dodatečné přidané hodnoty ve výši 63 až 137 milionů Kč ročně v desetiletém horizontu.

Návrh se v tuto chvíli nachází v připomínkovém řízení, které běží do 15. října. Plánovaná účinnost zákona je stanovena na 1. července 2027. Paralelně se schvalováním legislativy chystá stát vybudování plně digitálního registračního systému, přípravu prováděcího nařízení vlády a seznámení podnikatelské i investorské veřejnosti s novými pravidly. Fungování a účinnost celého systému bude stát pravidelně každé dva roky vyhodnocovat v souhrnných zprávách.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo nový návrh v oblasti cestovního ruchu, který v návaznosti na nařízení EU míří na shromažďování a sdílení údajů o krátkodobých pronájmech. Podle ministerstva se totiž původní myšlenka sdílené ekonomiky proměnila v obří podnikatelský obor v šedé zóně, který způsobuje úbytek běžného bydlení a vede k daňovým únikům. Aby tomu stát zabránil, zavádí centrální digitální systém eTurista, nová pravidla pro online platformy i čerstvé pravomoci pro samosprávy.

Klíčovým přínosem nového systému je princip „pouze jednou“, díky kterému se ubytovatelům výrazně zjednoduší administrativa. Týká se to jak podnikatelů provozujících ubytovací zařízení se živnostenským oprávněním, tak i fyzických či právnických osob, které nabízejí byt, pokoj nebo chatu přes online platformy. Místo zdlouhavého vyřizování na různých úřadech postačí jediný zápis v eTuristovi. Tím ubytovatelé automaticky splní ohlašovací povinnosti vůči policii (aplikace UBYPORT i papírové domovní knihy tím definitivně končí), Českému statistickému úřadu, finančním odborům obcí i živnostenským úřadům.

Každé ubytovací zařízení se musí zaregistrovat ještě před prvním poskytnutím ubytování. Pokud jde o jednotlivý byt, pokoj či chatu k pronájmu přes online platformu, musí získat unikátní registrační číslo v registru ještě před samotným zveřejněním nabídky. Ubytovatel navíc musí doložit souhlas vlastníka nemovitosti, pokud jím sám není. Samotné hosty pak musí zapsat do systému do 24 hodin od ubytování. U českých občanů se přitom shromažďují pouze pseudoanonymizované statistické údaje, zatímco u cizinců zůstává zachován plný rozsah údajů vyžadovaný cizineckou policií včetně ověření totožnosti.

Svoji důležitou roli v návrhu hrají i samotné internetové platformy jako Airbnb či Booking. Ty budou mít nově zákonnou povinnost vyžadovat platné registrační číslo ještě před zveřejněním nabídky, provádět namátkové kontroly a měsíčně státu předávat data o přenocováních.

Nová právní úprava, která vychází mimo jiné z evropské judikatury (Cali Apartments C-724/18), dává obcím do rukou silný nástroj: možnost vydat obecní nařízení, kterým mohou omezit poskytování krátkodobého ubytování výhradně v bytových domech. Mohou například stanovit maximální počet dnů v roce, určit zakázaná období nebo nastavit minimální obytnou plochu na osobu – aniž by se tato omezení dotkla běžných hotelů, penzionů či rodinných domů. Za porušení těchto povinností hrozí přísné sankce: až 10 milionů korun pro platformy, až 1 milion pro podnikatele a až 100 tisíc korun pro nepodnikající fyzické osoby. Všechna citlivá data v registru budou přitom bezpečně šifrována, chráněna auditní stopou a uchovávána po dobu šesti let.

Návrh se v tuto chvíli nachází v připomínkovém řízení, které končí 13. října. Novela má nabýt účinnosti 1. ledna 2028. Česká republika jde nad rámec evropských pravidel tím, že povinnou registraci v systému eTurista rozšiřuje i na běžné hotely a penziony, zavádí denní evidenci hostů do 24 hodin, slučuje hlášení pro policii, statistiky i obce do jediného úkonu a dává obcím pravomoc regulovat pronájmy bytů v bytových domech vlastními nařízeními.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu několika trestních zákonů, která do českého práva transponuje evropskou směrnici o potírání násilí na ženách a domácího násilí. Tato úprava reaguje na dosavadní mezery v legislativě a přináší podstatně přísnější postihy pro nové formy digitální kriminality, aby tresty odpovídaly závažnosti činů a zbytečně nedocházelo k další traumatizaci obětí.

Nejvýraznější změny se odehrávají v trestním zákoníku, kam přibudou zcela nové skutkové podstaty. Trestným činem se stává doxing, tedy neoprávněné zveřejnění osobních údajů s cílem vyvolat útok, za který bude hrozit až dvouleté vězení, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Nově se postihuje také cyberflashing, který znamená nekonsensuální posílání pornografických materiálů dospělým s hrozbou až jednoho roku odnětí svobody. V případě osob blízkých bude trestní stíhání možné výhradně se souhlasem poškozeného. Cyberflashing vůči dětem pak novela výslovně rozšiřuje i na snímky zobrazující pohlavní orgán bez ohledu na přesnou definici pornografie, a to i při jednorázovém zaslání s trestní sazbou až dva roky.

Trestní zákoník dále zavádí novou přitěžující okolnost za spáchání činu v přítomnosti dítěte, na které bude nahlíženo jako sekundární oběť. Zároveň se zpřísňuje trestní sazba na 4 až 10 let za zmrzačení pohlavních orgánů nebo nucenou sterilizaci a rozšiřuje se definice stalkingu o opakované jednání způsobující vážnou újmu.

V trestním řádu získají orgány činné v trestním řízení účinné nástroje k rychlému blokování a trvalému mazání nezákonného online obsahu s garantovanou možností obrany dotčených osob do pěti dnů. Zpřísňují se také pravidla pro zákaz styku obviněného s obětí, kde bude možné výjimky udílet výhradně pro zcela výjimečná setkání.

Nově se zavádí dvoustupňový model posuzování potřeb oběti, kdy Policie ČR po prvotním orientačním screeningu předá údaje Probační a mediační službě k hlubšímu posouzení na principu opt-outu. Ruší se dvouletá subjektivní lhůta pro vyplácení peněžité pomoci obětem a dětským obětem týrání se prodlužuje čas na žádost až do dvou let od zletilosti. V důsledku těchto změn ministerstvo očekává nárůst počtu evidovaných zvlášť zranitelných obětí na 17 000 až 18 000 ročně.

V probíhajícím připomínkovém řízení (termín 29. září) míří kritika odborníků na podmínku, aby nevyžádaný intimní materiál dorazil proti výslovné vůli adresáta, což je v praxi těžko vymahatelné. Hlavní část reformy nabude účinnosti 1. července 2027, kdy začnou platit jak nové trestné činy, tak přísnější procesní pravidla. Pro nově zaváděný systém hodnocení potřeb obětí pak poběží roční přechodné období zaměřené na nejzávažnější případy, které 1. července 2028 vyvrcholí plným spuštěním podpory pro úplně všechny oběti.

Letošní poselství Ursuly von der Leyen o stavu Evropské unie přineslo vizi soběstačné a bezpečné Evropy, která dokáže čelit hrozbám bez ztráty hodnot. Tato snaha o vyšší odolnost se projevuje od ochrany dětí na internetu až po energetiku a obranu.

Základem je ochrana občanů v běžném životě. V digitálním prostoru Komise navrhuje EU Kids Act: plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 13 let a souhlas rodičů u dospívajících (13–15 let). Zodpovědnost za bezpečnost i ověřování věku přechází na vývojáře a herní průmysl, přičemž podzimní Akt o digitální spravedlnosti reguluje návykový design aplikací. Ochrana pokračuje i mimo displeje: v oblasti migrace vznikne mimořádný právní rámec umožňující pružnější azylové postupy, je-li migrace zneužívána jako hybridní zbraň.

Tlak na bezpečnost se přelévá do zahraniční politiky a obrany. V reakci na kyberútoky navrhuje Komise novou bezpečnostní strategii, Evropskou bezpečnostní radu a unijní „článek 4“ pro bleskovou koordinaci. Vojenskou soběstačnost posílí Nástroj pro strategické podpůrné schopnosti a společný vývoj protiraketového systému „Freyja“ s Ukrajinou. U protiruských sankcí se EU namísto nových balíčků zaměří na přísné vymáhání stávajících a ucpávání mezer. Globální odolnost posílí nová Aliance pro budoucnost s Kanadou. Šéfka Komise v sále přivítala kanadského premiéra Marka Carneyho a navrhla prohloubení spolupráce (v návaznosti na dohodu CETA) v obraně, surovinách a technologiích až po získání statusu prvního přidruženého člena EU.

Aby bezpečnostní štít fungoval, potřebuje EU silné hospodářství. Do roku 2027 proto proběhne reforma jednotného trhu a Pakt proti gold-platingu oseká národní byrokracii. Vznikne i Evropská korporace pro kritické suroviny pro společné nákupy a zásoby. V energetice Unie sází na masivní elektrifikaci a zdvojnásobení podílu elektřiny do roku 2040. Komise prosazuje technologicky neutrální přístup: nebude upřednostňovat jediný zdroj (např. větrné či solární elektrárny), ale dá zelenou všem domácím bezemisním technologiím – rovnoměrné kombinaci obnovitelných zdrojů, biometanu i jádra. Cílem je stlačit ceny elektřiny a zajistit plnou energetickou soběstačnost.

Představené plány už mají první ohlasy. Čeští europoslanci vítají pragmatický restart, zrovnoprávnění jádra i hlubší alianci s Kanadou. K plošným zákazům pro děti na sítích či obecnějším formulacím krizových bodů však přistupují s opatrností.

Česko

Vláda v pondělí projedná návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2027. Na stole bude také nový zákon o podpoře sportu, který rozšiřuje působnost Antidopingového výboru ČR nad rámec dosavadního boje proti dopingu. Nově se má věnovat i safeguardingu, prevenci manipulace sportovních soutěží a diváckého násilí. Kabinet dále projedná nařízení o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2027 a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030.

Poslaneckou sněmovnu čeká variabilní týden, který využije ke dvěma mimořádným schůzím pléna. Od úterý se poslanci vrátí k běžným zákonům, které jsou ve schvalovacím procesu a nabírají zpoždění. Ve čtvrtek je čeká projednávání jediného poslaneckého návrhu předsedů vládních stran, podle kterého se má platová základna představitelů státní moci na pět let zmrazit.

Senát má klidný týden. Zasednou jen některé výbory, žádný zásadní bod ale na programu nemají.

Brusel

Komise – předsedkyně Ursula von der Leyen tráví týden převážně v New Yorku na 81. Valném shromáždění OSN. V pondělí vystoupí s projevem na summitu na podporu multilateralismu, který pořádají předseda Evropské rady António Costa, keňský prezident William Ruto a kanadský premiér Mark Carney. V úterý se zúčastní zahájení Valného shromáždění a promluví na dialogu o ochraně práv dětí tváří v tvář umělé inteligenci. Ve středu ji čeká jednání OSN o klimatu a spravedlivé transformaci. V Bruselu mezitím Komise v úterý na Radě pro obecné záležitosti představí dopis o záměru k legislativnímu plánování EU na rok 2027.

Rada má dvě klíčová zasedání. V úterý Rada pro obecné záležitosti povede politickou debatu o víceletém finančním rámci na období 2028–2034. Připraví také říjnovou Evropskou radu (15.–16. října) a projedná vývoj právního státu v EU. O situaci v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku bude jednat za účasti ministrů těchto zemí. Ve čtvrtek se ministři na Radě pro konkurenceschopnost zaměří na Chips Act 2.0, kterým chce Komise posílit evropský polovodičový průmysl. Komise je dále bude informovat o postupu revize pokynů pro kontrolu fúzí. Ministři také projednají žádost čtyř států o evropský akční plán pro sektor domácích spotřebičů, který je vystaven asijské konkurenci. Předsednictví je bude informovat o stavu prací na nařízeních o urychlení průmyslové kapacity, na 28. režimu pro firmy a na Evropském fondu pro konkurenceschopnost.

Parlament má zelený týden, europoslanci se věnují mimoparlamentní činnosti.