Brief Česko: Státní zaměstnanci, miliarda do startupů & normy zdarma (19. 10. 2026)

Česko

Brusel

Českou státní správu čeká nejzásadnější otřes za poslední dekádu. Hlavním slibem nového zákona o státních zaměstnancích a doprovodného balíčku je především méně byrokracie, zrychlení náborů a kompletní přechod pod zákoník práce. Tuto historicky největší reformu státní služby od roku 2014 definitivně schválila Poslanecká sněmovna, a to i přes nutnost přehlasovat senátní i prezidentské veto. Zatímco vládní koalice si od těchto změn slibuje modernější a pružnější úřady, kritici varují před rizikem politizace a oslabením nezávislosti státní správy.

Jak probíhal legislativní zápas

Cesta k přijetí tohoto návrhu byla lemována ostrým politickým i ústavním střetem. Po složitém projednávání ve Sněmovně, které provázely tvrdé obstrukce, vetoval nové normy jako první Senát. Horní komora poukázala na riziko destabilizace institucí, destrukci pojistek proti politickým tlakům a obcházení standardního připomínkového řízení využitím poslaneckých návrhů. Vládní koalice však senátní veto vzápětí ve Sněmovně přehlasovala. Následně oba zákony vetoval i prezident Petr Pavel. Své rozhodnutí opřel zejména o rozpor s doporučením Evropské komise ohledně ochrany vedoucích úředníků, obavy z politických čistek při střídání vlád, absenci odborné diskuse a potenciálně protiústavní zásah do pravomocí hlavy státu při jmenování šéfů stálých misí. Celý návrh tak prošel dramatickým legislativním kolečkem – od schválení ve Sněmovně přes veta Senátu i prezidenta až po dvě schůze k jejich přehlasování a chystaný přezkum u Ústavního soudu. Nyní míří návrh rovnou do Sbírky zákonů s účinností od 1. listopadu 2026.

Přechod na zákoník práce a nové mantinely pro všechny

Pokud jde o praktické fungování úřadů, základním koncepčním pilířem reformy je zrušení veřejnoprávního služebního poměru a plošný přechod na standardní pracovní poměr. V otázkách, které nový zákon neupravuje, se bude postupovat subsidiárně podle zákoníku práce a občanského zákoníku. Má tak skončit zdlouhavé rozhodování o personálních otázkách ve správním řízení. Nahrazuje ho běžné soukromoprávní jednání – od dvoustranné pracovní smlouvy a dohody až po jednostrannou výpověď. Aby však úředníci neztratili veškeré jistoty, bude jejich druh práce v pracovní smlouvě pevně provázán se systemizovaným pracovním místem, což jim garantuje ochranu před svévolným přesouváním na jinou agendu. Případné pracovní spory budou nově řešit obecné civilní soudy.

Zákon nově zavádí zkušební dobu přímo ukotvenou v legislativě: 6 měsíců pro běžné zaměstnance a 8 měsíců pro vedoucí. Vedoucí pracovníci budou navíc jmenováni na zákonem pevně dané pětileté funkční období, pokud speciální předpis neřekne jinak. Pokud jde o propouštění manažerů, nová pravidla upravují jejich odvolání: odvolat je bude možné pouze z přesně vymezených zákonných důvodů (např. při zdravotní nezpůsobilosti, neuspokojivém hodnocení či porušení povinností). Při rozvázání poměru dohodou jim bude možné sjednat štědré odstupné až do výše šestinásobku průměrného výdělku.

Zrušení bazénu, rychlejší nábor a změny v odměňování

Zásadní změnou je úplné zrušení institutu zařazení mimo výkon služby (tzv. bazénu), ve kterém úředníci pobírají až tři měsíce část platu bez vykonávání práce (např. kvůli zrušení místa z organizačních důvodů). Místo bazénu nastupuje standardní výpověď podle zákoníku práce. Zatímco předkladatelé argumentují úsporou nákladů na platy zaměstnanců bez přidělené práce, kritici upozorňují, že stát přichází o nástroj pro udržení zkušených odborníků a jejich know-how při reorganizacích.

Zaměstnancům vedle běžného odstupného vznikne nově nárok na tzv. další odstupné podle odpracovaných let, které celkovou částku navýší o dva až čtyři měsíční výdělky (při praxi od 10 do více než 20 let). Pro zaměstnance, kteří budou v „bazénu“ zařazeni ke dni účinnosti zákona, platí přechodné pravidlo – jejich poměr skončí ex lege (ze zákona) k tomuto dni s nárokem na náhradu platu ve výši 2,4násobku, která bude následně ponížena o již vyplacený plat za dobu v bazénu. Nově se také rozšiřují důvody pro okamžité zrušení poměru – tento přísný krok se uplatní nově i při ztrátě bezúhonnosti, ztrátě občanství či nástupu do výkonu trestu.

Dalším lákadlem zákona má být snazší nabírání lidí. Nábory na nevedoucí pozice (6.–12. třída) se zjednoduší díky možnosti vybrat uchazeče bez nutnosti sestavovat výběrové komise, přičemž vybrané interní přesuny bude možné provést zcela bez výběrového řízení. Úřednická zkouška sice zůstává povinná – písemná obecná část do 6 měsíců a ústní zvláštní část do 12 měsíců od nástupu – ale systém se stává flexibilnějším. Snižuje se totiž rozsah specializací na maximálně dva obory (u vedoucích na tři) a uznává se rovnocennost se zkouškami z územní samosprávy.

Odměňování dozná také podstatných změn. Zvyšují se příplatky za vedení, zavádí se příplatek za trvalé zastupování vedoucího a pro klíčové odborníky bude možné sjednat až dvojnásobek platového tarifu. Naopak na nepracovité úředníky si chce stát došlápnout: pracovní hodnocení se bude moci při problémech opakovat už po 30 odpracovaných dnech, přičemž dvě nevyhovující hodnocení zakládají rovnou výpovědní důvod. Zaměstnanci dále získají nárok na 5 dnů individuálního vzdělávání ročně a možnost vedlejší výdělečné činnosti na základě souhlasu (mimo vědu, pedagogiku, umění či aktivní sport). Pro všechny vedoucí bude platit zákaz výkonu funkcí v politických stranách a pro nejvyšší vedení úřadů dokonce i přísný zákaz samotného členství.

Jak poslanci přetvořili původní návrh

Finální podobu hlavního zákona přetvořila řada pozměňovacích návrhů, které přinesly určité posuny. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) prosadila zrušení vládního schvalování při obhajobě pozice úspěšných vedoucích, čímž by se dle poslankyně měla posílit nezávislost úřadů. Rozvolnění přinesl návrh Marie Pošarové (SPD), který ruší časová omezení pro výjimky ze vzdělání a otevírá vedoucí pozice i odborníkům s bakalářským titulem, čímž úřadům podstatně usnadňuje nábor určitých specialistů z praxe. Zásadní změny však také doplnil garanční výbor, který upravil zkušební dobu pro vedoucí zaměstnance na 8 měsíců (původně 9) a zjednodušil nábory na řadové odborné pozice (6. až 12. platová třída). Pro udržení špičkových specialistů v praxi navíc výbor rozšířil možnost přiznat až dvojnásobek platového tarifu už pro klíčové odborníky od 11. platové třídy, a to zcela bez dosavadního časového omezení (původně to bylo možné pouze na 1 rok s možností opakování).

Ústavně nejkontroverznější část obou norem však představuje takzvaný legislativní přílepek k doprovodnému zákonu, který mění zákon o zahraniční službě. Tato úprava odebírá prezidentu republiky pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a přenáší ji výhradně na ministra zahraničních věcí. Podle kritiků jde o protiústavní zásah do kompetencí hlavy státu a faktické vyřizování si účtů s prezidentem Petrem Pavlem. Právě toto ustanovení se stalo jedním z hlavních důvodů, proč opoziční strany chystají podání k Ústavnímu soudu. Zastánci změny naopak namítají, že stálé mise Ústava ČR výslovně nezmiňuje a ministr zahraničí vedoucím těchto misí – na rozdíl od klasických velvyslanců – vydává pověřovací dopis již dnes.

Jedna reforma, dva odlišné pohledy

Změny vyvolávají silný odpor. Opozice, odborníci, Senát i prezident kritizují nový zákon o státních zaměstnancích jako krok zpět, který namísto řešení skutečných problémů, jako je efektivita řízení a odměňování, přináší obrovské riziko rozsáhlé politizace a destrukce nezávislosti státní správy. Podle iniciativy Česko, funguj! odstraňuje zákon důležité demokratické pojistky, jako byla služební komise, a otevírá prostor k obsazování míst spíše na základě politické loajality než skutečné odbornosti. Kritici dále varují, že hrozící plošná obměna úředníků s každou novou vládou povede ke ztrátě cenného know-how. To podle nich ohrozí kvalitu služeb občanům i efektivní nakládání s veřejnými penězi a ještě více zhorší schopnost státu přilákat a udržet si zkušené experty.

Tato reforma navíc podle expertů jde přímo proti vládním slibům o profesionalizaci státní správy, ke kterým se vláda zavázala ve své nové hospodářské strategii. K celkovému silnému odporu přispívá i fakt, že návrh vznikl ve spěchu bez standardního připomínkového řízení, ignoruje doporučení Evropské komise a obsahuje kontroverzní legislativní přílepek, který (dle kritiků) účelově odebírá prezidentovi pravomoc pověřovat šéfy stálých misí. Právě to je důvodem, proč opozice chystá zmíněný podnět k Ústavnímu soudu.

Přes všechny spory se však nové pořádky neúprosně blíží. Do fungování úřadů se změny reálně propíší již 1. listopadu a až samotná praxe v nadcházejících měsících vystaví vládě za tuto třaskavou reformu definitivní vysvědčení.

Rychlejší inovační cykly, konec poplatků za povinné dokumenty a výrazné snížení administrativy pro firmy. Evropská komise předložila návrh nového nařízení o evropské standardizaci, které ruší a nahrazuje dosavadní právní úpravu z roku 2012. Návrh reaguje na nedostatky ve stávající praxi, kdy tvorba evropských technických norem trvá v průměru 6 let. Sada nových opatření má tuto dobu znatelně zkrátit, celý systém zpružnit, posílit účast dalších odborných subjektů a usnadnit podnikům přístup k harmonizovaným normám.

Proč dosavadní systém narážel na své limity?

V současnosti existuje přibližně 27 tisíc evropských norem, které vytváří tři tradiční evropské normalizační organizace: CEN (pro všeobecné obory), CENELEC (pro elektrotechniku) a ETSI (pro telekomunikace). Přes 3,6 tisíce z nich spadá do kategorie harmonizovaných norem, přičemž vedle nich existují i národní normy v jednotlivých členských státech. Ačkoli právě harmonizované normy představují pro firmy klíčový nástroj pro bezbariérový přístup na celý jednotný trh, jejich vývoj dnes trvá v průměru 6,1 roku. To pro podniky znamená značnou právní nejistotu, pomalý vstup inovací na trh a zbytečné náklady na dodržování předpisů. Nový rámec si proto klade za cíl zkrátit dobu tvorby na 4 roky a míru zamítnutí Komisí srazit z alarmujících 32 % pod 15 %. 

Jaké hlavní nástroje nová architektura přináší?

Systém i nadále staví na tradičních organizacích CEN, CENELEC a ETSI, zavádí však pružnější mechanismy pro případy, kdy tyto organizace nestačí pokrýt rychlé tempo technologického vývoje. Pro zajištění větší rychlosti a pružnosti v dynamických oborech (např. AI či kvantové technologie) bude moci Komise využít alternativní normalizační organizace, pokud tradiční orgány nestíhají nebo nemají kapacity. Systém zavádí také „záchrannou brzdu“ v podobě dočasných norem a specifikací pro okamžité zaručení shody s legislativou, než vznikne plnohodnotná norma. Orientaci firem a přímou integraci do procesů navíc usnadní přechod na strojově čitelné digitální normy a nová centrální platforma pro sledování jejich přípravy v reálném čase.

Nová architektura zároveň důrazněji chrání strategické zájmy EU – umožňuje odchýlení od mezinárodních norem a u kritických technologií omezuje tvorbu standardů výhradně na evropské subjekty. Celkovou koordinaci zajistí nové Středisko excelence, které dá silnější hlas menším podnikům, startupům a akademické sféře. Zásadní změnou je také konec anonymity při tvorbě norem; nově bude povinné zveřejňovat seznamy všech zapojených odborníků včetně zájmů, které zastupují, a jejich případných klientských vazeb.

Významný impuls přinesla i judikatura Soudního dvora EU (případy James Elliott a Public Resource Org), která přikázala zpřístupňovat zdarma normy, na něž odkazuje unijní legislativa. Díky tomuto průlomovému rozhodnutí bude všech 3 650 harmonizovaných norem přístupných všem uživatelům bezplatně v digitální podobě na internetu, kde budou snadno dohledatelné.

Finanční přínosy a harmonogram

Rychlejší schvalovací procesy a seškrtání byrokratické zátěže by měly přinést evropskému byznysu roční úsporu na administrativních nákladech ve výši 295 milionů EUR, z čehož lví podíl – přibližně 253 milionů EUR – uleví menším a středním firmám. Zrušení poplatků za nákup samotných norem navíc podnikatelům ušetří dalších 30 milionů EUR ročně.

Návrh nyní vstupuje do projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU. Nabytí účinnosti se předpokládá v roce 2028 (s tím, že firmy budou mít šestiměsíční přechodnou lhůtu pro plné zavedení do praxe). Na podporu celého standardizačního systému je v rozpočtu EU na období 2028–2034 vyčleněno 183 milionů EUR. Komplexní vyhodnocení dopadů reformy pak proběhne 5 let od zahájení jejího fungování.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyslalo prostřednictvím agentury CzechInvest téměř miliardu korun do českého startupového prostředí s jasnou vizí: podpora inovací, pomoc s expanzí na zahraniční trhy a testování přelomových technologií. Nejnovější prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však odhalila zásadní slabinu celého systému: státní dotace sice skutečně podpořily 1 388 subjektů v rámci pěti střešních projektů, ale reálný přínos poskytnutých peněz zůstal u většiny z nich zcela neprověřený. Místo toho, aby stát bedlivě sledoval, jak začínající inovativní firmy plní roli motoru ekonomické transformace, státní aparát dle kontrolorů v praxi selhal v nastavování i vymáhání zpětné vazby o skutečných dopadech těchto veřejných investic.

Největší slepou skvrnou se staly tři projekty financované z Národního plánu obnovy v celkové hodnotě 275,4 milionu korun, které cílily na rozvoj podnikavosti, mezinárodní expanzi a takzvané digitální regulační pískoviště. U těchto aktivit ministerstvo sledovalo výhradně kvantitativní výstupy – tedy jen holá čísla, jako například to, kolik účastníků prošlo školeními nebo kolik startupů získalo poradenskou podporu. Zda podpořené subjekty reálně vyrostly, úspěšně vstoupily na zahraniční trhy či přilákaly investory, úřady vůbec nesledovaly.

Ještě výraznější administrativní selhání ukázala kontrola u projektu Podpora startupů z operačního programu PIK s dotací 195,3 milionu korun. Přestože systém formálně vyžadoval pětileté vykazování ekonomických ukazatelů, data za první sledované období doložilo pouhých 86 z 213 firem a ve druhém roce chyběly údaje od celé poloviny subjektů. CzechInvest přitom vůbec nevyužíval dostupné sankční mechanismy a MPO tyto neúplné zprávy bez výhrad schvalovalo. Dle NKÚ jsou tak CzechInvestem prezentované přínosy zcela zkreslené a bez přijetí opatření hrozí, že u zbývajících tří let monitoringu dojde k úplnému znehodnocení podkladů pro ověření účelnosti celé dotace.

U vlajkového projektu Technologická inkubace, kde se vyčerpalo 443,2 milionu korun (a kde MPO jako u jediného ze všech projektů systém sledování přínosů reálně zavedlo), poukázala kontrola na specifické provozní výdaje. Vzhledem k omezeným možnostem navýšení kmenových stavů řešil CzechInvest obsazení odborných a podpůrných pozic formou agenturního zaměstnávání přes externí firmy. Tento outsourcing tvořil 84 % nákladů na systémové zabezpečení a dlouhodobě nahrazoval kmenové zaměstnance. Tento model si ovšem vyžádal dodatečné náklady na provize a DPH ve výši 20,7 milionu korun. MPO, které tuto praxi identifikovalo již při vlastní kontrole v roce 2023, následně čelilo výhradám NKÚ kvůli porušení rozpočtových pravidel při dalším schvalování těchto výdajů.

Závěrem NKÚ důrazně apeluje na MPO a CzechInvest, aby bezodkladně opustily model, kdy úspěšnost státních dotací měří jen počtem rozdaných razítek. Pokud ministerstvo nezavede přísný monitoring, nevynutí si plnění výkaznictví a neukončí nehospodárné personální praktiky, hrozí, že stomilionové investice do inovací zůstanou jen formálním cvičením bez hlubšího dopadu na konkurenceschopnost Česka.

Česko

Vláda dnes projedná novelu školského zákona, která mění pravidla pro asistenty pedagoga. Na základních školách a v družinách budou nově financováni plošně ze státního rozpočtu. Na stole je také novela zákona o integrované prevenci. Ta především transponuje revidovanou směrnici EU o průmyslových emisích. Mezi hlavní změny patří zpřísnění emisních limitů, rozšíření pravidel na nové sektory (např. těžbu, výrobu baterií či chov zvířat) a digitalizace povolovacích řízení. Kabinet se bude také zabývat opoziční novelou zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která má za cíl snížení věkové hranice pro aktivní volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí z dosavadních osmnácti na šestnáct let.

Poslanecká sněmovna vstupuje do druhého týdne plenárního zasedání, který bude částečně doprovázen úterní schůzí ústavně-právního výboru, na němž poslanci mají v plánu projednat dvě novely trestního zákoníku po 2. čtení – první se zabývá obnovením trestního postihu za úmyslné neplacení výživného, a to i v případech, kdy tím vyživovaná osoba není přímo vydána do nebezpečí nouze, a druhá navrhuje zpřísnění trestů za týrání osob ve společném obydlí i týrání a zanedbání péče o zvířata. Na půdě pléna je na programu například první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2027, jež obsahuje rekordní schodek 386 miliard korun.

Senát čeká též plenární týden. Na programu je několik legislativních návrhů, které sem doputovaly ze Sněmovny. První z nich je nový zákon o ekodesignu, který zavádí digitální pasy výrobků a zakazuje ničení neprodaného zboží. Senátoři projednají také nový cizinecký zákon, jenž ruší dosavadní úpravu a přináší plnou digitalizaci pobytové agendy skrze osobní cizinecké účty. Program pak doplňuje novela zákona o spotřebitelském úvěru, která implementuje stejnojmennou směrnici CCD2. 

Brusel

Komise zasedne zítra ve Štrasburku, kde zároveň běží plenární zasedání Evropského parlamentu. Kolegium má podle předběžného plánu projednat pracovní program Komise na rok 2027, výroční přehledovou zprávu o zjednodušování, provádění a vymáhání pravidel za rok 2026 a novou arktickou strategii. Již dnes se zároveň sejde ve Štrasburku předsedkyně Ursula von der Leyen s předsedkyní Parlamentu Robertou Metsolou a přijme předsedy frakcí EPP, S&D a Renew Europe. V úterý přijme spolupředsedy frakce Zelených/EFA a ve středu se zúčastní rozpravy v plénu o závěrech Evropské rady z 15.–16. října.

Rada zahájí týden dnes v Lucemburku zasedáním ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku (EPSCO). Ministři mají přijmout doporučení o boji proti vyloučení z bydlení, včetně bezdomovectví, a schválit závěry o rovnosti jako hnací síle hospodářského růstu a konkurenceschopnosti EU. Vymění si také názory na akt o kvalitních pracovních místech (Quality Jobs Act). Ve čtvrtek a v pátek se pak neformálně sejdou ministři obchodu.

Parlament zasedá od pondělí do čtvrtka na plenárním zasedání ve Štrasburku. V úterý hlasuje o změnách aktu o kritických surovinách a o pozastavení uplatňování pravidel rozšířené odpovědnosti výrobců (Omnibus VIII). Téhož dne poslanci hlasují také o vymáhání práv cestujících v dopravě. Ve středu následuje po hlavní rozpravě o závěrech Evropské rady hlasování o návrhu rozpočtu EU na rok 2027. Na programu je také rozprava na žádost EPP o snižování nákladů a zbytečných vykazovacích povinností a rozprava o chystaném aktu o oběhovém hospodářství. Ve čtvrtek poslanci hlasují o zjednodušení některých požadavků a postupů pro chemické produkty a o revidovaných referenčních hodnotách pro teplo a palivo na roky 2026–2030.