Brief Česko: Státní rozpočet, sektorová daň, dopravní změny & EU simplifikace (29. 9. 2026)

Česko

Brusel

Vláda minulý týden schválila návrh státního rozpočtu pro příští rok, který navzdory koaličním úpravám přináší schodek ve výši 386 miliard korun. Stát bude hospodařit s celkovými příjmy 2,199 bilionu korun a výdaji 2,585 bilionu korun, přičemž původní srpnový návrh počítal s deficitem ještě o tři miliardy vyšším.

Při pohledu do historie jde o druhý nejhlubší zásek do státní kasy – horší byl už jen pandemický rok 2021 s deficitem 419,7 miliardy korun. Kabinet však tento odvážný krok obhajuje snahou o nastartování ekonomiky prostřednictvím masivních prorůstových investic v objemu zhruba 290 miliard korun. Tyto peníze mají plynout zejména do dopravní infrastruktury skrze SFDI, do obrany, rozvoje jaderné energetiky, digitalizace a vědy. Další zdroje pamatují na podporu rodin, seniorů a zajištění nezbytné stability veřejných služeb. Stát bude zároveň nadále hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE) v objemu 18 až 41 miliard Kč ročně.

Kde se v rozpočtu přidávalo a kde ubíralo?

Absolutním „rozpočtovým otesánkem“ zůstává tradičně Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož výdaje po mírném růstu o 1,6 % letos překročí 1,02 bilionu korun. Největší díl z tohoto koláče spolykají důchody, které si po meziročním přidání 19 miliard vyžádají celkem 742 miliard korun. Jen na povinné platby důchodů a dalších sociálních dávek padne celých 48 % všech státních příjmů. Při započítání veškerých mandatorních a kvazimandatorních výdajů (bez evropských peněz) stát zjistí, že předem rozdal 97 % všech svých příjmů. Na druhém místě tohoto pomyslného žebříčku stojí Ministerstvo školství s částkou 288 miliard korun, které si k citelnému nárůstu o 16 miliard prosadilo v srpnu ještě další 4,2 miliardy navíc.

Jasnými vítězi letošního dělení státních peněz jsou rezorty bezpečnosti a dopravy. Ministerstvo obrany získá 191 miliard, čímž podle rezortu financí poprvé v historii splní dvouprocentní alianční závazek vůči HDP. Tento rezort si přilepšil o více než 36 miliard korun. Štědrý rozpočet čeká i Ministerstvo dopravy, které bude hospodařit se 162 miliardami (nárůst o 17 miliard). Naprostá většina těchto prostředků, přesně 143 miliard, poteče rovnou do Státního fondu dopravní infrastruktury, jenž díky zapojení dalších zdrojů pošle do dálnic a železnic rekordních 183 miliard korun.

Ve zbytku státní správy stojí za zmínku hospodaření Ministerstva průmyslu a obchodu (téměř 68 miliard, včetně plateb v energetice) a naopak strmý třetinový propad Ministerstva pro místní rozvoj (na 21 miliard korun), což je dáno dobíháním evropských dotací a převodem agentury CzechTourism právě pod rezort průmyslu. Celkovou tabulku pak skromně uzavírá již tradičně Ministerstvo zahraničních věcí s částkou 10 miliard korun. 

Reakce Národní rozpočtové rady, opozice a byznysu

Vládní optimismus ovšem naráží na mimořádně ostrou kritiku Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž se konsolidační úsilí státu zcela zastavilo a veřejné finance přestaly být dlouhodobě udržitelné. Rada varuje, že strukturální deficit se prohloubí na -3,7 % HDP a náraz na dluhovou brzdu (55 % HDP) tak přijde už v roce 2034 místo původního roku 2037. Navíc hrozí reálné riziko, že Česko kvůli rozvolnění pravidel poruší své fiskální závazky vůči partnerům v EU v období 2027–2030.

Alarmující kapitolou je podle Rady obsluha samotného státního dluhu, která vystoupala na téměř 130 miliard korun. Jen na úrocích tak stát zaplatí víc než za celé zdravotnictví a zahraniční politiku dohromady, a zhruba polovinu toho, co posílá do celého školství. NRR dále poukazuje na fakt, že v rozpočtu potichu chybí 30 miliard na výstavbu bloku v Dukovanech, čímž skutečný schodek šplhá až na 419 miliard. Ministerstvo financí však tyto obavy smetlo ze stolu jako „zprávu o konci světa“ a trvá na tom, že masivní investice do budoucna aktuální zátěž spolehlivě vyváží. Své plány opírá o srpnovou predikci, podle níž ekonomika po letošním odhadovaném růstu 1,9 % zrychlí v roce 2027 na 2,4 % při zkrocené inflaci na úrovni 2,7 %.

Neméně tvrdá je politická opozice, která mluví rovnou o „rozpočtovém fiasku“ a netransparentní „ekonomické ostudě“, kvůli níž bude ve Sněmovně žádat osekání deficitu o nejméně 100 miliard. Zástupci byznysu volí diplomatičtější, ale stále velmi varovný tón. Hospodářská komora varuje před projídáním peněz a financováním běžného provozu státu na dluh, což podmiňuje nutností bolestivých reforem bez dalšího zvyšování daní. Podnikatelské svazy se shodují, že miliardy na dluh mají smysl jedině tehdy, pokud potečou do strategických projektů zvyšujících konkurenceschopnost.

Další osud státní kasy má nyní v rukou Poslanecká sněmovna. V klíčovém podzimním prvním čtení poslanci napevno ukotví základní parametry a celkovou bilanci, se kterou už poté nepůjde pohnout. V dalších fázích se peníze mohou přesouvat výhradně interně mezi jednotlivými ministerskými kapitolami, přičemž Senát do schvalování státního rozpočtu podle Ústavy vůbec nezasahuje.

Evropská unie dnes řeší vážné dilema: jak obstát v globálním závodě, když jí vlastní papírování svazuje ruce. Tváří v tvář roztříštěným předpisům a dravé konkurenci ze zahraničí se zformovala silná koalice třinácti členských států v čele s Rakouskem. Do této iniciativy se aktivně zapojilo i Česko spolu s velkými státy typu Německa a Itálie. Společně vydaly neformální dokument, takzvaný non-paper, ve kterém požadují hloubkové zjednodušení legislativy. Tento krok mimo jiné vychází z politického pověření Závěrů Evropské rady z března 2026, které označily zjednodušování za klíč k posílení konkurenceschopnosti.

Ústředním návrhem této třináctky členských zemí je vyhlášení speciálního Evropského roku implementace a konsolidace. V praxi by tento krok znamenal zacílení na důslednou implementaci, zjednodušení, interoperabilitu, mezioborovou soudržnost a nezbytné úpravy stávající legislativy. Dle doporučení by se měl během tohoto roku sektor po sektoru prověřit stávající unijní právní rámec, což autoři označují za „legislativní úklid“.

Hlavním motivem je zjistit, které předpisy ztratily opodstatnění, kde dochází k duplicitě výkaznictví a které normy vytvářejí zbytečnou zátěž. Místo zpětného napravování chyb dodatečnými korekcemi (ex-post přes omnibusy) státy požadují, aby byla nová pravidla jednoduchá a proveditelná již od svého samotného návrhu (simple by design). Zároveň navrhují, aby každá nová regulace ovlivňující konkurenceschopnost obsahovala povinnou revizní doložku nejpozději do pěti let od svého přijetí, která prověří, zda norma dosáhla svých cílů.

Aby tato snaha nezůstala jen u prázdných slov, definuje iniciativa sedm klíčových kritérií, kterými by se měl nově prověřit každý předpis:

Paralelně s vládní iniciativou zveřejnilo i šest předních evropských podnikatelských svazů (BusinessEurope, DIGITALEUROPE, ERT, EuroCommerce, Eurochambres a SMEunited) své vlastní společné stanovisko. Tyto instituce tím vyslaly do Bruselu jasný a nekompromisní signál: než začneme chrlit další zákony, je na čase udělat důkladný pořádek v těch stávajících, přibrzdit bující byrokracii a uvolnit firmám ruce pro investice a inovace. Zástupci evropského byznysu zacházejí ve svých požadavcích ještě dále. Požadují okamžité zavedení moratoria na nové regulační zátěže a neprodlené odstranění deseti nejhorších překážek vnitřního trhu, nechvalně známých jako Terrible Ten, z roku 2025. Podnikatelé zároveň ostře vystupují proti tzv. gold-platingu, kdy národní vlády při transpozici unijních předpisů zpřísňují podmínky nad rámec požadavků EU.

Byznys dále navrhuje posílit dohled a mandát Generálního ředitelství pro vnitřní trh (DG GROW) k dohledu nad dodržováním zásad jednotného trhu ze strany Komise, stanovit dlouhodobé cíle integrace po vzoru zelené a digitální tranzice a zavést povinná posouzení dopadů u pozměňovacích návrhů zavedených v průběhu legislativního procesu v institucích. Zároveň požadují přednostní snížení zátěže v oblastech sociální politiky, ochrany spotřebitele, digitalizace, cirkulární ekonomiky a veřejných zakázek.

V konečném důsledku jde o jediné: uvolnit evropským firmám ruce, odbourat zbytečnou zátěž a nakopnout vnitřní trh. Hlavním cílem teď je dostat zjednodušování trvale na stůl Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) a proměnit politická slova v reálný „rok konsolidace“.

Česká vláda v rychlosti schválila a ihned poslala do Sněmovny návrh Ministerstva financí na zavedení nové mimořádné sektorové daně z rafinérských marží. Tato novinka v letech 2026 a 2027 legislativně nahradí dosavadní daň z neočekávaných zisků, známou také jako windfall tax. Jejím hlavním cílem je „spravedlivě“ zatížit zisky vzniklé v důsledku této vnější krize a pomoci státnímu rozpočtu pokrýt s tím související krizové výdaje. Opatření totiž reaguje na otřesy na globálním trhu, které vyvolal konflikt na Blízkém východě a výpadek dopravy přes Hormuzský průliv. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se objem přepravy přes tento průliv razantně propadl ze 20 na pouhých 2,7 milionu barelů denně.

Nová daň cílí výhradně na ekonomicky nejsilnější společnosti, které se věnují zpracování surové ropy a výrobě paliv a dalších produktů z ropy (kód NACE 19.20). Podmínkou je, že za rok 2025 (či případně 2026 a 2027) dosáhly čistého obratu z této činnosti alespoň 2 miliardy korun, případně alespoň 50 milionů korun jako členové podnikatelské skupiny s celkovým obratem nad 2 miliardy korun. V českých podmínkách tato kritéria v praxi splňuje jediný poplatník – skupina ORLEN Unipetrol, která vlastní obě tuzemské rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Základem daně bude celkový meziroční nárůst hrubé marže ve srovnání s referenčním rokem 2025. V praxi se jedná o rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a nákupními náklady na ropu. Do základu se počítá i navazující petrochemická výroba, protože vysoká technologická svázanost neumožňuje přesně oddělit náklady na ropu pro jednotlivé produkty. Z takto stanoveného základu se následně vyměří daň se sazbou 50 %. Očekávaný příjem pro státní rozpočet se za rok 2026 pohybuje v rozmezí 5,5 až 9 miliard korun.

Záměr již narazil na kritiku hned z několika stran – od ekonomů, opozice i Svazu průmyslu a dopravy. Podle nich sporná zpětná účinnost hrozí právními spory a dodatečné daňové zatížení může ohrozit budoucí investice rafinerií. Kritici rovněž namítají, že daň ve skutečnosti neřeší zlevnění paliv pro řidiče, ale primárně slouží k naplnění státní kasy. Svaz průmyslu obecně odmítá zavádění sektorových daní, které narušují tržní prostředí. Ještě ostřeji se ohradil samotný ORLEN, jenž upozornil, že vysoké marže odrážejí pouze cyklický výkyv po loňských rekordních ztrátách. Firma varuje, že zdanění ohrozí peníze nutné pro technologickou modernizaci a energetickou transformaci. Ministerstvo financí proti těmto výtkám oponuje tím, že použití institutu zpětné účinnosti obhajuje judikatura Ústavního soudu. Zároveň tvrdí, že daň nemá na podniky škrtící efekt, neboť polovina mimořádného nárůstu i celá běžná marže podniku zůstávají nedotčeny.

Ministerstvo navíc dodává, že opatření v žádném případě nepovede ke zdražení pohonných hmot na čerpacích stanicích. Domácí výrobce je pevně svázán silnou konkurencí a dovozy, které pokrývají podstatnou část české spotřeby. Pokus o zdražení nad úroveň dovozních nákladů by tak logicky vedl ke ztrátě zákazníků a paradoxně i k navýšení samotného základu daně. Návrh nyní čeká tradiční schvalování v obou komorách Parlamentu, aniž by vláda poptávala urychlené schválení. Nová daň začne platit den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Méně papírování, vyšší bezpečnost na silnicích a krok směrem k moderní a udržitelné dopravě. Přesně to si slibuje Ministerstvo dopravy od implementace dvou unijních směrnic do nově představeného legislativního balíčku. 

Pro miliony řidičů osobních aut a motocyklů (skupiny AM, A1, A2, A, B, B+E) přináší novela vítanou administrativní úlevu v podobě prodloužení platnosti nově vydávaných řidičských průkazů z 10 na 15 let. Tato změna se automaticky týká dokladů vydaných po nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž stávající průkazy zůstávají v platnosti do data vyznačeného na kartičce.

Majitelé větších obytných automobilů (s hmotností v rozmezí 3 500–7 500 kg) se dočkají plynulejšího cestování. Na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla totiž mohou nově jet až 100 km/h namísto dosavadních 80 km/h (na ostatních komunikacích mimo obec zůstává zachován limit 80 km/h).

Změny neminou ani majitele elektromobilů a vozů na alternativní paliva (včetně vodíku, CNG, LNG, biometanu či LPG). Vzhledem k vyšší hmotnosti baterií a nádrží u těchto vozidel přináší novela zjednodušení: umožňuje řidičům skupiny B s alespoň dvouletou praxí řídit vozidla na alternativní palivo o hmotnosti až do 4 250 kg. Tato výjimka se však výslovně netýká obytných vozů. Pro jízdní soupravy s těmito ekologickými vozy bude v rozmezí 4 250 kg až 5 000 kg vyžadováno absolvování doplňovací zkoušky z praktické jízdy. 

Další změny se dotknou také přeshraničního postihu hříšníků. Možnosti trestání zahraničních řidičů se totiž v rámci systému výměny informací EUCARIS rozšiřují o celou řadu nových deliktů. Vedle překročení rychlosti a alkoholu bude systém nově postihovat například nedodržení bezpečné vzdálenosti, přejetí souvislé čáry, porušení zákazu předjíždění, ujetí z místa dopravní nehody, porušení pravidel na přejezdech či překročení povolené hmotnosti vozidla.

S tím jde ruku v ruce i slibované efektivnější vymáhání pokut nad 70 EUR. Pokud cizinec nezaplatí pokutu v Česku, úřady ji budou vymáhat přímo prostřednictvím jeho domovského státu. Naopak nezaplacené zahraniční pokuty českých řidičů bude u nás vymáhat Celní správa jako daňový nedoplatek a vybrané peníze poputují rovnou do českého státního rozpočtu. 

Návrh přináší nad rámec unijních pravidel také řadu konkrétních národních novinek. Patří sem například možnost legálního vjezdu vozidel údržby na chodníky (vždy za předpokladu zajištění bezpečnosti chodců), zavedení povinných psychotestů pro řidiče s právem přednostní jízdy (s 2letým přechodným obdobím a výjimkou pro složky v režimu služebního poměru) či zpřísnění podmínek psychické způsobilosti pro učitele autoškol. Zákaz řízení pod vlivem se navíc výslovně rozšiřuje o psychomodulační látky a vybrané léky tlumící pozornost.

Návrh je aktuálně v připomínkovém řízení (s termínem do 20. října), přičemž jeho plánovaná účinnost je prakticky rozfázována:

Česko

Vláda se tento týden nesejde. Vzhledem k včerejšímu státnímu svátku totiž kabinet nemá v plánu své pravidelné pondělní jednání nijak nahrazovat.

Poslaneckou sněmovnu sice čeká výborový týden, přesto se nestandardně sejde plénum už dnes. Hlavním a zároveň jediným bodem programu této schůze je opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Pokud jde o samotné výbory, nejrušněji bude v tom ústavně-právním. Na programu jsou hned tři novely trestního zákoníku, přičemž dvě z nich už úspěšně prošly druhým čtením. Tyto změny cílí na zpřísnění trestů za týrání osob i zvířat, upravují trestný čin zanedbání povinné výživy a zavádějí trestnost tzv. drink spikingu (tajného vhození drogy do nápoje). Výbor pro životní prostředí se naproti tomu zaměří na návrh zákona o obalech z pera poslankyně Bereniky Peštové (ANO). Tento návrh vymezuje činnost autorizované obalové společnosti (EKO-KOM) jako službu obecného hospodářského zájmu a zavádí nová pravidla pro její nezávislost. Agendu tohoto výboru pak ještě doplní projednávání zákona o látkách a zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Senát se ve středu sejde k poslednímu plenárnímu zasedání před říjnovými volbami. Zákonodárce čeká nabitý program s celkem 24 body, které se dotýkají zahraniční politiky, fiskálního plánování i změn Ústavy. Z legislativních návrhů pozornost přitahuje především 1. čtení senátního návrhu ústavního zákona od senátorky Daniely Kovářové, kterým by se do Listiny základních práv a svobod mělo ukotvit právo na offline život.

Brusel

Komise má podle předběžné agendy na středečním zasedání kolegia v plánu projednat hned několik klíčových témat. Na stole budou přezkumy politik před dalším rozšířením Unie, evropský systém kritické komunikace a také vize pro rybolov a akvakulturu do roku 2040. Předsedkyně Ursula von der Leyen dnes zahájí konferenci Connecting Europe Days a vystoupí na inauguraci budovy Evropského parlamentu, která nově ponese jméno jejího bývalého předsedy Davida Marii Sassoliho. Od středy do pátku se pak vydá na cestu po západním Balkánu, během níž navštíví Albánii, Kosovo, Černou Horu a Severní Makedonii.

Rada má před sebou velmi nabitý týden. Už v pondělí se pod vedením vysoké představitelky Kaji Kallas sešli ministři obrany k diskusi o vojenské podpoře Ukrajiny, protivzdušné obraně a boji proti tzv. stínové flotile. Dvoudenní jednání dnes zakončí ministři zemědělství a rybolovu, kteří usilují o částečný obecný přístup k financování rybářské a námořní politiky na období 2028–2034 a debatují o pravidlech podpory ze Společné zemědělské politiky. Ve čtvrtek a pátek se dění přesune do Lucemburku, kde se sejdou ministři vnitra a spravedlnosti. Na stole budou mít stav schengenského prostoru, návraty migrantů, provádění migračního paktu a revizi nařízení o Eurojustu. Komise jim zároveň představí výroční zprávu o pokroku ve zjednodušování evropské legislativy. Neformálně se pak v Dublinu sejdou také ministři energetiky a zdravotnictví.

Parlament má tento týden vyhrazený pro jednání výborů a politických frakcí. V pondělí vedl hospodářský a měnový výbor (ECON) měnový dialog s prezidentkou ECB Christine Lagarde, výbor pro vnitřní trh (IMCO) jednal o aktu o kybernetické bezpečnosti 2.0 a rozpočtový výbor (BUDG) mimo jiné projednal projekt nového sídla agentury EUSPA v Praze. Zatímco dnešní a zítřejší den patří frakcím, ve čtvrtek projedná obchodní výbor (INTA) dohodu o digitálním obchodu s Jižní Koreou a průběžnou zprávu k dohodě s Indonésií. Sociální výbor (EMPL) bude ve stejný den hlasovat o hlavních směrech politik zaměstnanosti a na společném jednání zahraničního a rozvojového výboru budou představeni kandidáti na Sacharovovu cenu pro rok 2026.