Brief Česko: Rozpory o startupech, reforma vysokých škol & rozšiřování EU (26. 10. 2026)

Česko

Brusel

Připomínkové řízení k novému startupovému zákonu odhalilo řadu míst, která vyžadují podle zástupců veřejné i soukromé sféry úpravu. Návrh čelí řadě výtek ohledně byrokracie a provázanosti s daňovým i evropským právem.

Nejzávažnější výhrady má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společně s Ministerstvem financí. Obě instituce upozorňují na rozpor s evropskými pravidly veřejné podpory, známými pod zkratkou nařízení GBER. ÚOHS požaduje opravit to, jak se určuje přesný okamžik poskytnutí podpory. Považuje totiž za stěžejní, aby dnem poskytnutí nebyl až okamžik reálného odepsání peněz z účtu investora, ale už den vzniku právního nároku, tedy samotná účinnost smlouvy. Jen tak lze spolehlivě zajistit soulad s nařízením o blokových výjimkách (GBER). Zásadním problémem podle více subjektů je i časový nesoulad. Zatímco návrh počítá s účinností od 1. července 2027, staví na stávajícím nařízení GBER, jehož platnost končí k 31. 12. 2026. ÚOHS s dalšími subjekty proto požaduje zajistit soulad s novým GBER, které by mělo být na celoevropské úrovni schváleno v prosinci 2026. V návrhu je podle nich naprosto nezbytné odkazovat jak na platné znění GBER, tak na ustanovení jeho druhého pracovního návrhu s vědomím, že konečné znění se ještě může lišit. Ministerstvo financí k tomu přidává požadavek na odklad účinnosti až na rok 2028 z důvodu nutných úprav IT systémů Finanční správy.

Resort financí navíc zpřísňuje podmínky proti zneužívání úlev. Původní návrh totiž dle ministerstva nebránil tomu, aby státní podporu čerpaly i firmy bez reálné domácí aktivity. Šlo by o takové projekty, u nichž by vývoj duševního vlastnictví i budoucí zdanitelné výnosy zůstaly mimo ČR. Ministerstvo proto požaduje zavedení minimálního rozsahu činnosti u zahraničních firem. Současně navrhuje zcela novou povinnost: pokud startup do 3 až 5 let přesune své sídlo, daňovou rezidenci nebo hlavní aktiva do zahraničí, bude muset poskytnutý daňový odpočet vrátit. Tímto krokem chce úřad ochránit veřejné rozpočty, aby nedotoval projekty, jejichž ekonomický přínos a daně skončí v cizině.

Rezorty spravedlnosti (MSp) a vnitra (MV) prosazují zásadní pročištění textu od byrokracie a právních nejasností. Ministerstvo spravedlnosti například rezolutně odmítá trestnost zapsání lživých údajů do evidence startupů. Argumentuje tím, že tento trestný čin chrání jen veřejné rejstříky, nikoli účelové databáze pro daňové úlevy. Podvody za účelem získání výhod lze totiž mnohem efektivněji stíhat podle již existujících zákonů. Nový trestní postih je tudíž dle ministerstva zcela nadbytečný. MSp zároveň navrhuje úplně zrušit nově plánovanou povinnost, podle které měl investor podepisovat formální prohlášení o tom, že je srozuměn s vysokým rizikem ztráty investice. V praxi jde o nadbytečný papír, protože soukromí investoři s rizikem počítají automaticky. Do diskuse se zapojilo i Ministerstvo pro místní rozvoj, které navíc navrhuje vyloučit z definice investora osoby, které jsou pro startup zároveň dodavateli služeb. Tím chce zamezit skrytému švarcsystému a obcházení zákona v situacích, kdy by daňové úlevy určené pro nezávislé investory čerpali faktičtí pracovníci či konzultanti firmy.

Úplně jinou taktiku zvolilo Ministerstvo zemědělství, které podalo zásadní nesouhlas s celým konceptem zákona. Upozorňuje, že přenášení investičního rizika soukromých firem na stát v době vysokých schodků je neefektivní, přičemž poukazuje na daňový výpadek 137 milionů korun a náklady na certifikaci. Tento přístup navíc podle resortu vytváří morální hazard a falešný dojem, že stát garantuje kvalitu těchto firem. Úřad vlády (ÚVČR) mezitím varuje před rozporuplnými čísly daňového výpadku, kdy objevil rozdílné částky v předkládací a důvodové zprávě, a požaduje nepřezaměstnávat CzechBusiness novými úvazky. Zároveň Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) kritizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu za to, že jí návrh zákona nebyl před předložením do připomínkového řízení vůbec poskytnut ke stanovisku. To je podle rady o to více zarážející, ačkoliv se návrh přímo dotýká oblasti jejího fungování.

Zástupci trhu v čele s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu, Asociací pro aplikovaný výzkum v IT a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů usilují o to, aby se legislativa skutečně odrazila v reálné praxi startupového prostředí. Svazy požadují garanci právní ochrany investorů v dobré víře. Jejich logika dává smysl: pokud by startup uvedl v žádosti nepravdivé údaje, investor by neměl zpětně přicházet o daňový odpočet, pokud o podvodu nevěděl a ani vědět nemohl. Návrh změn upravuje také kritéria pro nejranější projekty ve fázi pre-seed a fyzické či výrobní startupy, tzv. hard-tech. Dosavadní požadavek na hotový funkční prototyp totiž zcela míjel projekty, které peníze potřebují právě na jeho vývoj a stavbu. Přísné hodnocení škálovatelnosti navíc zbytečně zvýhodňovalo čistě softwarová řešení. Hospodářská komora dále upozorňuje, že předložený návrh zcela vynechal řešení zaměstnaneckých opčních programů (ESOP) a flexibilní zapojení odborníků. Přestože se dle nich jedná o hlavní praktickou bariéru startupů, v textu pro ně zatím nezbylo místo.

Pro výrazné osekaní byrokracie svazy navrhují zavést právní domněnku inovativnosti. Díky ní by firmy prověřené v programech TA ČR, OP TAK nebo Horizont Evropa získaly status automaticky bez zdlouhavého opakovaného věcného přezkoumávání. Zástupci trhu požadují také úpravu podmínek na straně investorů. Navrhují povolit standardní vstupy přes jednočlennou účelovou společnost (SPV) a prosazují zrušení omezení, které kvůli restriktivní definici podniku z možnosti daňových odpočtů vyřazovalo investory s živnostenským oprávněním, jako jsou například advokáti či lékaři. V neposlední řadě navrhují certifikaci decentralizovat zapojením Regionálních inovačních center (RIC). Tím by se úspěšně zajistilo, aby podpora neskončila pouze v metropolitních oblastech Prahy a Brna.

Legislativní proces nyní směřuje k vypořádání všech rozporů před předložením vládě. Nezbývá než doufat, že se ministerstvu napříč připomínkami dalších úřadů nakonec povede tento inovativní rámec prosadit, jelikož smysluplná podpora startupů v Česku stále citelně chybí. Zda se předkladatelům skutečně podaří skloubit připomínky kolegů a zároveň zachovat atraktivitu pro investory, ukážou až nadcházející měsíce.

Evropská unie představila balíček nových opatření s názvem Příprava na širší Unii. Tento plán reaguje na zhoršenou geopolitickou situaci a připravuje půdu pro budoucí přijetí nových členských států. Rozšíření EU je totiž podle Komise v dnešním neklidném světě naprostou nutností. Aby však celý proces fungoval hladce a Unie neztratila svou akceschopnost, plánuje zásadně upravit způsob, jakým přijímá rozhodnutí, jak rozděluje peníze z rozpočtu a jak se brání proti porušování společných pravidel.

Základním stavebním kamenem celé reformy je zrychlení rozhodování v Radě EU, a to bez nutnosti zdlouhavého a složitého přepisování základních evropských smluv. Komise navrhuje elegantní řešení: využít tzv. překlenovací doložky (passerelle) a přejít od práva veta k hlasování kvalifikovanou většinou v klíčových oblastech. To by se týkalo například mezinárodních sankcí, potírání daňových úniků, fiskálních opatření v energetice či otevírání jednotlivých vyjednávacích kapitol s kandidátskými zeměmi. Státy se přitom nemusí bát, že je ostatní přehlasují v životně důležitých věcech. Když jde o národní bezpečnost nebo jiné klíčové zájmy, může stát zatáhnout za tzv. záchrannou brzdu – tím zastaví běžné hlasování a předá věc k řešení přímo lídrům na summitu EU. A pokud by se Unie jako celek na něčem zasekla, skupina alespoň devíti států může jít dopředu sama a začít spolupracovat bez čekání na ostatní. Jde o praktický důkaz fungování konceptu tzv. vícerychlostní Evropy – přesně takhle vznikl například Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který prošetřuje dotační podvody, nebo devadesátimiliardová půjčka pro Ukrajinu.

Klíčovou podmínkou pro vstup do EU zůstává i nadále bezpodmínečné dodržování demokratických hodnot a principů právního státu. Unie bude u kandidátských zemí pravidelně kontrolovat nezávislost soudů či úspěšnost boje s korupcí a zapojí je do ochrany voleb i do práce evropského žalobce (EPPO). Nováčci navíc dostanou až na patnáct let jakousi zkušební lhůtu: pokud by po vstupu začali porušovat demokratická pravidla, bude mít Unie nástroje, jak jim dočasně odebrat hlasovací práva nebo je odstřihnout od výhod společného trhu.

Přísnější dohled ale neznamená, že kandidátské státy musejí jen čekat za zavřenými dveřmi. Unie jim nabídne tzv. postupnou integraci – tedy možnost využívat vybrané výhody členství ještě před oficiálním vstupem. Díky tomu už dnes občané Černé Hory, Albánie, Moldavska či Ukrajiny posílají peníze do EU bez bankovních poplatků přes systém SEPA nebo telefonují v EU bez příplatků za roaming. Studenti z těchto zemí jezdí na studijní pobyty Erasmus+ a tamní vědci se zapojují do vývoje umělé inteligence. Další miliardy z rozpočtu EU na roky 2028–2034 však tyto státy dostanou jen tehdy, pokud do písmene splní předem dohodnuté reformy.

Ačkoliv Unie otevírá nováčkům dveře dříve, eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos zdůrazňuje, že k plnohodnotnému členství nevedou žádné zkratky ani úlevy. Každá země si musí vstup tvrdě odpracovat poctivými reformami. Zatím naposledy se EU rozšířila v roce 2013 o Chorvatsko a dnes má ke vstupu nejblíže čtveřice kandidátů: Černá Hora a Albánie, které v unijní čekárně sedí už od let 2010 a 2014, a Moldavsko s Ukrajinou, které status kandidáta získaly po vypuknutí ruské invaze v roce 2022. Právě pro tyto čtyři státy teď Komise chystá konkrétní pokyny dalších kroků. Otevřenost má ale podle eurokomisařky své hranice tam, kde by mohla ublížit evropskému vnitřnímu trhu. Typickým příkladem je masivní ukrajinské zemědělství: u citlivých plodin nastaví EU zvláštní dohled, aby ochránila místní farmáře a nasměrovala ukrajinské obilí na jeho tradiční trhy mimo Evropu.

Na splněné reformy mají být přímo napojené i miliardy z chystaného rozpočtu EU na roky 2028–2034. Dokud budou kandidátské země čekat před branami, dostanou peníze ze speciálního fondu Globální Evropa – avšak výhradně jako odměnu za reálně doručené výsledky, nikoliv předem. Jakmile se následně stanou plnohodnotnými členy, získají přístup ke klasickým evropským dotacím na rozvoj regionů, zemědělství i bezpečnost. Pohled na samotné rozšiřování se napříč Evropou liší. Přestože data z Eurobarometru ukazují vysokou podporu v severských či pobaltských zemích, ve Francii, Rakousku nebo i v Česku přetrvává opatrnost. Právě přísné bezpečnostní a reformní pojistky však mohou být cestou, jak obavy veřejnosti rozptýlit. Díky nim lze zároveň naplnit dlouhodobou prioritu české diplomacie, kterou je právě podpora integrace západního Balkánu. Jak zdůraznila šéfka Komise Ursula von der Leyen při představování strategie ve Štrasburku, EU tím staví základy pro to, aby byla budoucí rozšířená Unie zároveň silnější, odolnější a bezpečnější pro nás všechny.

Samotné sdělení Komise nepředstavuje přímo legislativní akt, ale spíše strategický a politický koncept. Komise jím předkládá analytický podklad a vyzývá Evropskou radu, Radu EU a Evropský parlament k zahájení debaty a k přijetí potřebných kroků. Rozhodovací procedury se následně budou lišit podle typu opatření.

Ministerstvo školství předložilo věcný záměr nového vysokoškolského zákona, který má po téměř třiceti letech kompletně nahradit dosavadní právní rámec z roku 1998. Podle ministerstva totiž současná úprava již neodpovídá potřebám velkých institucí spravujících miliardové rozpočty. Nový systém by měl být mnohem akceschopnější, flexibilnější a mezinárodně konkurenceschopnější. Jeho hlavním cílem je podpořit kvalitu výuky i výzkumu, a to vše při plném zachování akademických svobod a autonomie.

Zásadní novinkou v řízení vysokých škol má být jasné rozdělení kompetencí na dohled, výkonné řízení a samosprávu. O strategii a rozpočtu už nebude rozhodovat Akademický senát, ale nově vytvořená Univerzitní rada s devíti, dvanácti nebo patnácti členy. Ta má podle ministerstva lépe propojit akademický svět s praxí. Zasednou v ní totiž jak zástupci univerzity, tak experti vybraní odbornou komisí ministerstva z řad mimouniverzitních vědců, ale i lidé ze soukromého sektoru, veřejných orgánů či absolventských spolků. Členy této nové Rady bude jmenovat ministr školství na základě nominací rozdělených na tři stejné části. První třetinu zástupců univerzity vybírá Akademický senát, druhou třetinu externích odborníků nominuje komise ministerstva a závěrečnou třetinu expertů z praxe si zvolí sami již jmenovaní členové. Návrh pamatuje i na pojistku proti politizaci: bývalí senátoři, poslanci, členové vlády či vedení politických stran nesmí do rady vstoupit dříve než pět let od skončení své funkce.

Výkonné vedení univerzity dostane na starosti rektor, který získá jeden nepřerušovaný sedmiletý mandát bez možnosti opakování. Tento model nahradí současné čtyřleté období, které šlo jednou zopakovat. Samotné fakulty zůstanou zachovány, přičemž míru své samostatnosti si nastaví přímo sama škola.

Výraznou proměnou projde také způsob financování univerzit. Namísto dosavadního každoročního přerozdělování peněz získají školy pětiletou smlouvu přímo s ministerstvem. Státní příspěvky budou nově navázány na plnění konkrétních cílů a kvalitativních indikátorů. Návrh obsahuje férovou rozpočtovou doložku: pokud by stát v průběhu pěti let rozpočet snížil, automaticky se univerzitám úměrně sníží i požadované cíle. Vysoké školy dostanou k dispozici i nové investiční nástroje. Se souhlasem Univerzitní rady si budou moci brát úvěry na stavbu kampusů (pozor, výhradně na investice, nikoli na běžný provoz) nebo majetkově vstupovat do spin-off a start-up firem, kde budou ručit jen do výše svého vkladu. Zároveň se však zavedou přísné pojistky proti nekontrolovanému prodeji majetku. Univerzitní rada nebude moci o prodeji rozhodovat sama od sebe, ale pouze posoudí návrhy předložené rektorem. Prodej majetku nad stanovenou hodnotu navíc vyžaduje vícestupňový souhlas – nejprve projednání v Akademickém senátu, poté schválení Univerzitní radou a nakonec i předchozí souhlas ministerstva.

Změnou projdou i pravidla pro akademické pracovníky, kdy definitivně odzvoní tradičním habilitačním a profesorským řízením. Dosud získané tituly docentů a profesorů sice zůstanou jejich nositelům doživotně zachovány, ale nově půjde o funkční pracovní místa vázaná na konkrétní smlouvu, pětileté hodnocení a čtyři mezinárodní kariérní stupně (R1–R4). Mladým vědcům tento systém přináší zakotvení pozic pro postdoktorandy a jasnou dráhu Tenure Track. Ta nabídne předvídatelný systém hodnocení s garancí získání stálé vyšší pozice a postupem do 10 let. Chybět nebude ani možnost návazného působení na pozici emeritního akademika.

Ruku v ruce s tím se zjednoduší i akreditační proces. Složité akreditace jednotlivých oborů nahradí institucionální audit celé školy prováděný jednou za 8 let, přičemž nové studijní programy už budou získávat akreditaci na dobu neurčitou. Národní akreditační úřad získá plnou autonomii při vydávání standardů, což mu otevře cestu k plnému členství v evropských asociacích ENQA a EQAR.

Velké změny čekají i samotné studenty, kterým má reforma přinést mnohem větší flexibilitu. Dosavadní formy studia nahradí denní a externí forma. Právě externí varianta umožní rozvolnit tempo při práci či péči o rodinu, i když znamená ztrátu statusu studenta pro sociální výhody. Vzniknou také kratší, dvouleté praktické programy s titulem profesní specialista a možnost sbírat mikrocertifikáty za jednotlivé kurzy. Příjemnou novinkou je jednotný poplatek za přijímačky, který nově pokryje všechny zkouškové termíny na dané fakultě. Každá škola navíc bude muset zřídit studentského ombudsmana a aktivně podporovat péči o duševní zdraví. Samotné studium na veřejných vysokých školách přitom musí zůstat i nadále zcela bezplatné.

Návrh reformy však v akademickém i veřejném prostoru vyvolal pochopitelnou řadu diskusí a obav. Kritici upozorňovali zejména na rychlost přípravy, strach z politizace škol skrze novou Univerzitní radu či z přílišné koncentrace moci v rukou rektora na úkor samostatnosti fakult. Část akademické obce navíc namítá, že hlavním problémem školství je nedostatek financí, nikoliv samotný systém řízení. Ministerstvo školství na tyto výhrady reaguje tím, že reforma staví na dlouhodobé odborné debatě a obsahuje silné pojistky. Akademickému senátu totiž zůstává právo veta při volbě rektora i děkana, pro členy rady platí pětiletý zákaz vstupu pro bývalé politiky a míru autonomie fakult si nadále určí sama univerzita. Změnu řízení navíc resort považuje za nutný krok k tomu, aby mohl školám vůbec garantovat stabilní pětileté financování.

Samotný návrh zákona by měl být předložen vládě ke schválení do konce roku 2027 a celý legislativní proces by pak měl vyvrcholit nabytím účinnosti v říjnu 2028. Následovat bude pětileté přechodné období pro postupný náběh nových vnitřních předpisů, univerzitních rad i akreditačních mechanismů.

Česko

Vláda dnes usedne k projednání novely trestního řádu, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zdigitalizovat trestní řízení. Nová úprava má omezit zásahy odvolacích soudů do hodnocení důkazů a zároveň poskytnout silnější ochranu důvěrné komunikace s obhájcem. Na stole je také poslanecká úprava z dílny Motoristů a SPD, která má zakotvit českou korunu jako národní měnu přímo na ústavní úroveň. Kabinet se bude rovněž zabývat senátním návrhem trestního zákoníku, který má s účinností od 1. července 2027 definitivně zrušit promlčitelnost trestného činu vraždy.

Poslaneckou sněmovnu čeká nabitý týden plný jednání ve výborech a komisích, která nepřeruší ani středeční státní svátek. Na poslance v hospodářském výboru čeká návrh zákona o platformové práci. Poté se tento výbor společně s tím rozpočtovým zaměří na novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Tato novela má celý systém zatraktivnit a zefektivnit především pro mladší generace. Nově totiž zavádí vyšší státní příspěvek pro osoby do 30 let a zároveň snižuje strop poplatků penzijním společnostem. Do rozpočtového i ústavně-právního výboru mezitím zamíří návrh státního rozpočtu na rok 2027, kde se projednají jeho vybrané kapitoly. A aby toho nebylo málo, po divokém prvním čtení zákona o ČT a ČRo zamíří tento návrh ve čtvrtek také na stůl výboru pro média a kulturu.

Senátoři naopak zůstávají po celý týden ve svých regionech, žádné oficiální jednání tedy nemají na programu.

Brusel

Evropská komise zahájí svůj pracovní program v úterý zasedáním v Bruselu. Na něm projedná Rámec pro klimatickou odolnost a Balíček pro hranice a migraci, který je zaměřený na posílení agentury Frontex a digitalizaci navracení migrantů. Ve čtvrtek pak předsedkyni Ursulu von der Leyen čeká pracovní cesta do Kanady, kde se v Montrealu uskuteční tradiční summit EU a Kanady.

Rada EU dnes zahájí svůj týden zasedáním ministrů zemědělství a rybolovu. Ti se pokusí dohodnout na částečném vyjednávacím postoji ke Společné zemědělské politice po roce 2027. Ta si klade za cíl především zjednodušit současná pravidla, zajistit stabilní příjmy zemědělců a podpořit udržitelný rozvoj. Ve čtvrtek se následně sejdou ministři pro energetiku, aby projednali návrh nařízení o síťových poplatcích. Tento krok má snížit ceny elektřiny v EU prostřednictvím modernizace sítí a podpory elektrifikace.

Evropský parlament má před sebou takzvaný zelený týden, europoslanci se tak naplno věnují svým mimoparlamentním činnostem.