FINANCE: Senát zamítl návrh na ústavní zakotvení práva platit hotovostí, s nímž přišlo 20 senátorů v čele s předsedkyní klubu ANO Janou Mračkovou Vildumetzovou. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 32 z 63 přítomných senátorů – přesně potřebný počet. Zatímco předkladatelé argumentovali ochranou finančního soukromí a pojistkou pro případ kybernetických útoků, zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) namítl, že právo na hotovost není fundamentálním právem a podrobnosti má řešit běžný zákon.

AI: Český telekomunikační úřad obsadil pozici vedoucí nově budovaného týmu pro dozor nad umělou inteligencí. ČTÚ má podle evropského AI Aktu a připravovaného českého adaptačního zákona vykonávat roli jednoho z klíčových dozorových orgánů. Místo získala Anna Hroudová, dosavadní manažerka digitální ekonomiky ze Svazu průmyslu a dopravy, která k úřadu nastoupí v září. ČTÚ si tím vedle agendy DSA připisuje další důležitou roli v regulaci digitálního prostoru.

ICT: Ministerstvo vnitra vyhlásilo otevřené výběrové řízení na post ředitele státního podniku NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie), klíčového dodavatele státního IT. Konkurzu se může zúčastnit kdokoli, kdo podá řádnou přihlášku a doloží splnění všech požadavků do 29. července 2026. Od března tohoto roku, kdy byl odvolán Jan Ďoubal, vede agenturu z pozice pověřeného ředitele Ivo Plný.

Trh s připojenými zařízeními zažívá doslova exponenciální nárůst a odhaduje se, že do roku 2030 bude celosvětově propojeno neuvěřitelných 40 miliard přístrojů. S masivním rozvojem internetu věcí však úměrně rostou i bezpečnostní rizika. Chytré domácí spotřebiče, kamery či průmyslové senzory se kvůli slabému zabezpečení stávají častým terčem útoků. Dopady jsou přitom hrozivé – jen v Evropské unii totiž dosahují škody způsobené kybernetickými incidenty 180 až 290 miliard eur ročně.

Reakcí na tuto neudržitelnou situaci je návrh nového zákona o požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky. Jeho prostřednictvím Ministerstvo průmyslu a obchodu do českého práva implementuje evropské nařízení o kybernetické odolnosti (CRA).

Nové povinnosti: Odpovědnost přechází na výrobce

Evropská unie usiluje především o to, aby státy dokázaly efektivně a plošně vynutit prodej výhradně bezpečných produktů. Ty musí být již od počátku vyvinuty podle principu „security by design“. Tento přístup zároveň definitivně sejme odpovědnost za vyhledávání a záplatování softwarových chyb z ramen koncových uživatelů a přenese ji přímo na výrobce a celý dodavatelský řetězec.

Z toho plynou zásadní procesní a technické změny pro kohokoliv, kdo digitální produkty v Česku vyrábí, dováží nebo distribuuje. Návrh především zavádí striktní povinnost garantovat bezpečnost po celou dobu životního cyklu produktu. Aby výrobci tato nová pravidla splnili, budou muset při prodeji povinně uvádět přesný měsíc a rok ukončení podpory a navíc se nevyhnou nutnosti pravidelně provádět posouzení rizik. Jakékoliv aktivně zneužívané zranitelnosti se pak musí neprodleně hlásit vládnímu týmu CERT (součást NÚKIB) a evropské kybernetické agentuře (ENISA) prostřednictvím jednotné platformy pro podávání zpráv. Novinkou s obrovským praktickým dopadem na trh je rovněž přísné nařízení týkající se jazyka: veškeré uživatelské pokyny, bezpečnostní informace a EU prohlášení o shodě musí být k dispozici v povinném českém jazyce. Výrobci a dovozci navíc musí přímo na výrobku, obalu nebo v průvodním dokumentu uvést v češtině i své kontaktní údaje.

Splnění těchto kritérií bude podmínkou pro udělení označení CE, bez kterého nebude možné výrobek vůbec uvést na trh. Z této plošné povinnosti jsou však výslovně vyjmuty specifické kategorie, jež podléhají vlastní legislativě. Patří sem například motorová vozidla, civilní letectví, lodní výstroj, zdravotnické prostředky nebo systémy vyvinuté výhradně pro obranu a národní bezpečnost.

Kdo si na trh posvítí

Výkon dozoru nad trhem bude nově rozdělen mezi 12 stávajících inspekčních orgánů. Hlavní agenda, která pokrývá přibližně 98 % trhu zahrnujícího software či spotřební elektroniku, připadne České obchodní inspekci (ČOI). Specifické segmenty pak budou kontrolovat další úřady, jako je například Český báňský úřad nebo Státní energetická inspekce. Z tohoto rozdělení kompetencí však existuje jedna výjimka – tou jsou vysoce rizikové systémy umělé inteligence – nad těmi totiž převezmou dohled speciální orgány podle nově chystaného zákona o umělé inteligenci.

Zmíněná dvanáctka inspekčních úřadů navíc získá zcela novou pravomoc v rámci tzv. „ochranného postupu“. Tato kompetence jim umožní nařídit stažení výrobku z trhu (a to zpravidla po neúspěšné výzvě k nápravě), pokud zjistí, že představuje pro uživatele významné kybernetické riziko, a to dokonce i přes jeho formální soulad s předpisy. Orgán dozoru má navíc povinnost o tomto omezení informovat Evropskou komisi a ostatní členské státy přes systém ICSMS. Díky tomu může být stažení po vyhodnocení uplatněno napříč celou EU. Pro komunikaci vad napříč Unií se použije portál Safety Business Gateway. Úlohu metodického a oznamujícího orgánu převezme Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Právě NÚKIB bude na žádost ostatních orgánů dozoru zpracovávat vysoce odborná posouzení případných kybernetických rizik u konkrétních výrobků.

Hrozba sankcí pro velké hráče, úlevy pro ty malé

Změny se dotknou zejména velkých technologických hráčů, pro které zákon zavádí tři úrovně přísných finančních sankcí. Nejtvrdší tresty padnou za porušení základních bezpečnostních požadavků a nehlášení zranitelností, kde hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 2,5 % z celosvětového ročního obratu. Pochybení dovozců, distributorů, ale i výrobců u vybraných procesních přešlapů (například v podobě nevypracování technické dokumentace) může stát až 10 milionů eur nebo 2 % obratu. Mírnější, přesto citelné tresty čekají na firmy za poskytnutí zavádějících informací úřadům, což může být potrestáno částkou až 5 milionů eur nebo 1 % z obratu.

Naopak legislativa myslí také na úlevu pro malé a mikropodniky. Evropská komise pro ně připraví zjednodušené formuláře technické dokumentace. Kromě toho jim úřady nebudou ukládat pokuty v případě zmeškání lhůty pro včasné varování. Je také důležité zdůraznit, že nová legislativa běžným spotřebitelům nepřidává žádné nové povinnosti, ale naopak podstatně zvyšuje jejich ochranu a transparentnost trhu.

Další postup a harmonogram

Návrh v současné chvíli prochází připomínkovým řízením, které bude trvat do 30. července. Celý harmonogram je nastaven tak, aby zákon nabyl plné účinnosti 11. prosince 2027. Některé procesní části – zejména mechanismy pro akreditaci zkušeben a oznamování subjektů ze strany NÚKIB – však vstoupí v platnost s předstihem, a to již dnem vyhlášení zákona. Důvodem je snaha poskytnout celému dodavatelskému řetězci i státnímu aparátu dostatek času, aby se na novou úroveň kybernetické odolnosti stihly včas připravit.

Digitální a informační agentura (DIA) představila rozsáhlý balíček změn, který novelizuje hned čtrnáct zákonů. Tento legislativní krok reaguje jak na evropské nařízení o interoperabilní Evropě, tak na akutní potřebu radikálně zvýšit odolnost státní správy. Návrh se nyní nachází v připomínkovém řízení, které končí 30. července.

Hlavním cílem této novely je především zefektivnit fungování úřadů, zajistit vysokou úroveň přeshraničního propojení služeb v rámci EU a vybudovat centralizovanou obranu dat. Stát usiluje o to, aby dokázal efektivně a rychle chránit digitální infrastrukturu před kybernetickými hrozbami a zároveň zjednodušil administrativní postupy pro soukromý sektor.

Nový dohled nad sítěmi a kyberbezpečnost

V reakci na narůstající počet bezpečnostních rizik získává Ministerstvo vnitra novou pravomoc monitorovat informační systémy veřejné správy (s výjimkou informačních systémů Ministerstva obrany). K tomu využije vládní dohledové centrum, které zajistí nepřetržitý dohled nad klíčovými sítěmi. Ministerstvo však nenahradí klasické kontroly, které i nadále zůstávají v gesci NÚKIB. Místo toho se zaměří na technickou detekci incidentů a poskytování okamžité podpory úřadům v reálném čase. Pro bezpečné nasazování nových IT systémů se navíc zavádí jasná pravidla pro jejich zkušební provoz. Ten se bude muset předem hlásit DIA, čímž se zabrání nechtěnému přetížení sdílené státní infrastruktury.

Páteřní síť státu se nyní technologicky i legislativně rozdělí na Centrální místo služeb (CMS), které poskytuje aplikace, a Komunikační infrastrukturu veřejné správy (KIVS), jež zajišťuje samotný přenos. Novela také odbourává zbytečnou byrokracii u cloudových služeb veřejné správy a u atestačních středisek pro IT – pro jejich provoz odteď postačí jediné pověření přímo od DIA. Zcela tak zmizí dosavadní dvoustupňový akreditační proces.

Změny v datových schránkách a ověřování dokumentů

Významnou úpravou prochází samotný režim doručování orgánům veřejné moci. Okamžik doručení do datové schránky se nově váže již na moment dodání zprávy, a nikoliv až na okamžik přihlášení uživatele. Mimoto pro běžné občany a firmy přináší novela další skvělou zprávu – ruší se stávající omezení, kdy zprávy po 90 dnech automaticky mizely, pokud si uživatel nepřiplatil za archivaci. Nově bude fungovat princip tzv. garantované kapacity, díky kterému bude na žádost možné dokumenty v systému uchovávat dlouhodobě a zdarma.

Změny zasáhnou i oblast ověřování dokumentů. Okruh oprávněných osob provádět autorizovanou konverzi se rozšiřuje o soudní znalce, tlumočníky a překladatele, což má zrychlit například nakládání se znaleckými posudky. Velkou úlevou pro stavebníky a techniky je konec zákazu konverze geometrických plánů a technických kreseb, které dříve nebylo možné legálně převádět do elektronické podoby. Novinkou je také možnost takzvané částečné konverze dokumentů do elektronické podoby. Už tak nebude nutné digitalizovat celý obsáhlý spis jen kvůli několika potřebným stranám.

V oblasti transparentnosti pak dochází k úpravě Registru smluv: minimální limit pro povinné zveřejnění kontraktu se zvedá z 50 000 Kč na 100 000 Kč. To citelně sníží byrokracii u drobných zakázek. Doba uveřejnění v registru se přitom omezuje na minimálně 10 let.

Evropská digitální peněženka jako nový standard

Evropská peněženka digitální identity (EUDIW) představuje jeden ze stěžejních elementů tohoto balíčku. Návrh zákona nově výslovně zakotvuje možnost prokazovat totožnost a další skutečnosti pomocí této peněženky. Bude to možné jak v on-line prostředí, tak i osobně za fyzické přítomnosti uživatele. Pro běžné občany přináší systém obrovský benefit: získají zcela bezplatný kvalifikovaný elektronický podpis pro neprofesionální účely. Zavádí se také využívání tzv. elektronických potvrzení atributů. Díky nim budou uživatelé moci bezpečně prokazovat své specifické vlastnosti a oprávnění.

Zázemí pro tento systém obstará zcela nový informační systém k podpoře peněženky (správcem bude DIA). Ta bude plnit roli orgánu dohledu, vydavatele osobních údajů a poskytovatele ověřovací aplikace. Subjekty mimo veřejnou správu, které budou chtít peněženku využívat k ověřování klientů, se budou muset nejprve registrovat u DIA. Legislativa zároveň zavádí přísné sankce. Zákon například hrozí milionovými pokutami pro poskytovatele v případě, že by nezajistili bezplatné vydávání, používání a rušení peněženky pro fyzické osoby, nebo pokud by neoprávněně kombinovali osobní údaje.

Zákon o právu na digitální služby zároveň odstartuje revoluci v podepisování. Pokud uživatel prokáže svou totožnost s vysokou úrovní záruky (např. eObčankou), systémový záznam informačního systému státu zcela nahradí potřebu úředně ověřeného nebo uznávaného elektronického podpisu. Volnější ruce budou mít i samotné úřady. Těm v jejich běžném soukromoprávním styku konečně zmizí absurdní povinnost používat k podepisování dokumentů výlučně nejvyšší kvalifikovaný elektronický podpis a kvalifikované časové razítko. Nově si úředníci v těchto věcech vystačí se standardním zaručeným či uznávaným podpisem.

Širší sdílení dat, banky a Portál veřejné správy

Finančnímu a poštovnímu sektoru se značně otevírají nové možnosti nakládání s daty. Banky, pojišťovny a penzijní společnosti budou moci v rámci svých finančních skupin sdílet technická řešení pro přístup k údajům v registrech. Tento krok jim výrazně sníží provozní náklady. Pro tyto instituce se navíc rozšíří množina osobních údajů dostupných ze státních registrů. Pro prevenci podvodů a kontrolu úvěruschopnosti uvidí banky a pojišťovny nově například rodná příjmení, pohlaví, rodinný stav, záznamy o omezení svéprávnosti nebo údaje o skončení či znehodnocení občanského průkazu.

Česká pošta jako držitel poštovní licence získává přímé oprávnění využívat údaje ze základních registrů. Bude je moci používat pro účely identifikace klientů a boje proti praní špinavých peněz (AML) bez nutnosti získávat jejich předchozí souhlas. DIA zároveň dostává pravomoc nařídit zneplatnění prostředku elektronické identifikace v případě důvodného podezření z jeho zneužití či padělání.

Další významnou novinkou je rozšíření služeb Portálu veřejné správy a spuštění sdíleného platebního portálu. V současné době si totiž každý úřad či státní orgán zajišťuje elektronické platby po vlastní ose. To s sebou nese roztříštěná technologická řešení, nutnost uzavírat individuální smlouvy s bankami, zbytečnou administrativní zátěž a zbytečné výdaje za duplicitní systémy. DIA tomu chce předejít tím, že pro všechny orgány veřejné moci nabídne jednotnou platební bránu pro úhradu správních poplatků a dalších peněžitých plnění. Zatímco úřadům tento krok prokazatelně sníží provozní náklady, občanům nabídne sjednocené, přehledné a bezpečné prostředí pro veškeré platby vůči státu. Využívání tohoto jednotného platebního portálu však nebude pro úřady povinné.

V rámci Portálu veřejné správy získají občané užitečné právo na notifikace o končící platnosti svých osobních dokladů. Úřady jim automaticky zašlou upozornění (týkající se občanského průkazu, cestovního pasu nebo řidičského průkazu) do datové schránky nejpozději 30 dnů před uplynutím jejich platnosti. Do portálu si navíc uživatelé budou moci z vlastní iniciativy zapsat i jakékoliv další průkazy, aby si zajistili včasné upozornění na blížící se konec jejich platnosti.

Velmi praktickou novinkou je také zavedení principu „fikce kladného stanoviska“ při propojování dat. Pokud se správce registru nevyjádří k žádosti o propojení do jednoho měsíce, bude se automaticky považovat za schválenou.

Kdy nová pravidla odstartují

Většina navrhovaných změn nabude účinnosti již patnáctým dnem po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, což lze očekávat v první polovině příštího roku.

Na některé technologicky náročnější implementace je však stanoveno přechodné období. Nová úprava, která zavádí bezplatný systém ukládání datových zpráv a možnost provádět částečnou konverzi dokumentů, nabude účinnosti až 1. ledna 2028. Díky tomu budou mít správci systémů dostatek času na technickou přípravu.

Trh s kratomem čekají nekompromisní restrikce. Společný návrh ministerstev zdravotnictví a financí chystá na rok 2027 radikální proměnu pravidel pro všechny psychomodulační látky. Ten vůbec nejtvrdší náraz tak pocítí právě kratom, který v současnosti jako jediný na tomto seznamu figuruje.

Zásadním pilířem nového zákona je posun věkové hranice pro nákup a užívání z 18 na 21 let, což má dle vlády bezpečně ochránit biologický vývoj kognitivních funkcí u mladistvých. Zároveň definitivně odzvoní éře anonymních nákupů – novela plošně zakazuje jakýkoliv prodej přes e-shopy a ostře omezuje také osobní dovoz ze zahraničí. Dovézt si kratom pro osobní potřebu bez zdanění bude nově umožněno pouze v přísně omezeném množství, a to výhradně cestujícím starším 21 let.

Kratom si tak bude možné sehnat výhradně osobním nákupem v kamenných specializovaných prodejnách, které však čeká výrazná proměna. Personál nesmí obsloužit podnapilé osoby, výlohy musí být kompletně neprůhledné, aby dovnitř neviděly děti, a firemní logo smí mít maximálně drobné 3 centimetry. Jako pojistka proti obcházení pravidel navíc platí, že v jedné prodejně smí působit pouze jedna právnická nebo podnikající fyzická osoba. Cílem je předejít zmatkům při kontrolách, aby se prodejci nemohli vymlouvat jeden na druhého, čí je případné nelegální zboží. V souvislosti s tím se přísně zakazuje nabízet jakýkoliv jiný sortiment, či fungovat jako výdejní místo pro balíky.

Zatímco většina nových restrikcí, a to včetně přesunu ze snížené 12% do základní 21% sazby DPH, dopadá plošně na všechny psychomodulační látky, chystaná spotřební daň je ušitá na míru výhradně samotnému kratomu. Právě u něj se tak budou ekonomické šrouby utahovat ještě o poznání více. Výše tohoto zbrusu nového odvodu se bude odvíjet od samotné síly produktu. Standardní kratom bude zdaněn 2 Kč za gram či mililitr. Zato u silných extraktů (nad 2,5 % mitragyninu nebo 0,1 % 7-hydroxymitragyninu) daň vyskočí až na 10 Kč za gram či mililitr. Zákon přitom absolutně zakazuje extrémně silné produkty s koncentrací nad 12,5 % mitragyninu nebo 0,5 % 7-hydroxymitragyninu. Pokud navíc celníci objeví ve volném oběhu neoznačené nebo nepovolené zboží bez kolku, jako je například volně ložený kratom, bez milosti uplatní přísnou sankční sazbu 20 Kč za gram či mililitr.

Pro podnikatele v oboru tímto definitivně končí éra levného byznysu. Vstupenka na trh se totiž výrazně prodraží: jen za povolení k provozování prodejny obchodníci zaplatí 30 000 Kč a za výrobu či pěstování rovnou 200 000 Kč. Tento obří výdaj se navíc netýká jen nováčků – jde totiž o každoroční udržovací poplatek, který budou muset státu platit i stávající držitelé licencí, a to vždy do konce ledna. Podnikatelé navíc budou muset přísně hlídat své dodavatele a odběratele. Distributoři ponesou plnou odpovědnost za přísnou hygienu, trasování šarží a likvidaci prošlého zboží ve striktním režimu nebezpečného odpadu.

Na dodržování pravidel si bedlivě posvítí celníci a inspektoři. Ti totiž díky nové a nekompromisní „fikci pozitivity“ mohou po laboratorním nálezu nelegální příměsi plošně stáhnout z trhu všechny zdánlivě totožné výrobky pod stejnou značkou. Za porušení pravidel hrozí tvrdé a v mnoha ohledech likvidační pokuty. Při prodeji lidem pod 21 let hrozí sankce v hodnotě až 10 000 000 Kč, zatímco v krajních případech, jako je distribuce bez licencí, se tresty mohou vyšplhat až na závratných 20 000 000 Kč.

Tato legislativní novela, která se nachází ve zkráceném připomínkovém řízení s termínem 15. července, nabude plné účinnosti 1. ledna 2027. Změny ovšem nenastanou přes noc; obchodníci nezískají likvidační stopku ze dne na den a stát jim poskytne krátký čas na adaptaci. Během prvních 90 dní (do konce března 2027) budou mít prodejci prostor pro nutné stavební a vizuální úpravy svých diskrétních provozoven. Pro doprodej stávajících skladových zásob nebo jejich dodatečné doznačení je následně pevně stanoveno pětiměsíční přechodné období. Od začátku června však bude jakýkoliv prodej mimo tento nový přísný režim definitivně postaven mimo zákon.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná několik transpozičních norem. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví sjednocuje evropské hygienické požadavky na výrobky ve styku s pitnou vodou a zároveň zjednodušuje povolování prací s azbestem. Na stole je také zákon o technických požadavcích na výrobky, který určuje Českou obchodní inspekci jako orgán dozoru nad trhem, a novela o zeměměřických a katastrálních orgánech, která začleňuje katastrální inspektoráty pod ČÚZK. Kabinet posoudí i nařízení o základních službách a kritériích významnosti, jež v návaznosti na nový zákon o kritické infrastruktuře transponuje evropskou směrnici CER a stanoví, které subjekty budou zařazeny na seznam subjektů kritické infrastruktury.

Poslaneckou sněmovnu čeká plenární zasedání před letní pauzou. Na programu závěrečného třetího čtení jsou například zákon o spotřebitelském úvěru (implementace směrnice CCD2), zákon o ekodesignu a především zákon o evidenci tržeb, který znovuzavádí EET.

Senát v tomto týdnu nezasedá – senátoři pracují ve svých regionech.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!