Brief Česko: Legislativní plán 2027, ochrana digitálních prvků & veřejné zakázky EU (12. 10. 2026)

Česko

Brusel

Vláda představila návrh legislativního plánu na příští rok, který slouží jako zásadní roadmapa pro nadcházející období. Legislativní plán jasně vymezuje, jaké legislativní kroky a vládní návrhy má každý resort v plánu realizovat, a zároveň ukazuje, jaké unijní předpisy bude nutné začlenit do našeho práva.

Ekonomika, finance a obchod

V ekonomické sféře budí největší pozornost plánovaná novela Ústavy ČR, která má ústavně zakotvit českou korunu a zaručit právo platit hotovostí. Není ovšem zcela zřejmé, zda se tento záměr podaří uskutečnit, jelikož bude nutné získat třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Za zmínku stojí, že podobné iniciativy ze strany senátorů v minulosti vždy ztroskotaly na nedostatečné podpoře.

Dalším velkým tématem je novela daňových zákonů pro rok 2028, která má přinést první fázi dlouho očekávaného Jednotného inkasního místa (JIM). Podnikatelé si díky němu výrazně zjednoduší administrativu, protože budou daňová přiznání a přehledy pojistného podávat společně na jednom místě u Finanční správy. Tento balíček zároveň zvedá obratový limit pro povinné plátcovství DPH na maximální unijní hranici 2 156 025 Kč (ze současných 2 milionů Kč), zastavuje automatickou valorizaci daně z nemovitých věcí a rozšiřuje pravomoci Celní správy v oblasti hazardu a blokace nelegálního obsahu. Součástí legislativního plánu je také novela zákona o DPH, která transponuje další část (článek 3) unijních pravidel pro digitální věk (ViDA). Kromě toho se změní podmínky pro podporu výzkumu a vývoje a chystá se novela zákona o finančním arbitrovi, která má usnadnit on-line řešení spotřebitelských sporů. Na lepší ochranu spotřebitele se zaměří stejnojmenná novela, jež cílí na efektivnější mimosoudní řešení sporů (ADR) i vůči e-shopům ze třetích zemí a posílí pravomoci České obchodní inspekce (ČOI).

Stavebnictví, infrastruktura a digitalizace

Oblast stavebnictví projde řadou důležitých změn, které navazují na nedávno schválený stavební zákon. Kolem tohoto předpisu však nadále panují spory – zatímco soukromý sektor změny většinově chválí, veřejnost a opoziční strany je podrobují ostré kritice. Vláda nicméně ve svém úsilí nepolevuje a chystá zcela nový zákon o vyvlastnění, který má sjednotit a modernizovat procesy týkající se dopravní a strategické infrastruktury. Jeho cílem je ještě více urychlit výkupy pozemků a přípravu liniových staveb, aniž by se snížila úroveň ochrany vlastníků. Zároveň by měl odstranit zbytečné rozpory se stavebním a občanským zákoníkem. Na tento segment navazuje nařízení vlády, které přinese modernizované technické normy, včetně nových pravidel pro dobíjecí stanice u budov.

V digitální sféře vláda plánuje předložit zcela nový zákon o zabezpečených satelitních službách, který do Česka přinese navigační systém Galileo PRS určený speciálně pro krizové řízení. Národní kybernetický úřad (NÚKIB) pak připravuje novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, která od poloviny roku 2028 zjednoduší podávání a posuzování žádostí o členství v Komunitě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost.

Zdravotnictví a sociální věci

Na nepříznivý demografický vývoj a stárnutí populace reaguje Ministerstvo práce a sociálních věcí netradičně – návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, která chce zastropovat důchodový věk na 65 letech a obnovit valorizační vzorec zohledňující růst mezd a cen. Současná vláda tím zcela obrací směr předchozího kabinetu Petra Fialy, který prosadil postupné navyšování věku nad 65 let a zpřísnění valorizací. Nynější vláda tak plní své předvolební sliby a vrací pravidla do starých kolejí, což ovšem mezi experty vyvolává opětovnou debatu o dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému.

V oblasti zdravotnictví se plánuje novela o nelékařských povoláních. Ta rozšíří kompetence zdravotních sester a odborného personálu, což by mělo lékařům znatelně ulevit od (nejen) administrativní zátěže. Ministerstva zemědělství a zdravotnictví navíc v létě příštího roku představí novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, čímž prostřednictvím přísnější regulace zacílí na nikotinové sáčky a tabákové náhražky. Ministerstvo dále předloží novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, novelu zákona o léčivech pro zajištění dostupnosti léků a rezervních zásob a novelu zákona o zdravotnické záchranné službě upravující přednemocniční a paliativní péči i nové složení výjezdových skupin.

Školství, spravedlnost a kultura

Školství v roce 2027 má čekat modernizace prolínající se od základních škol až po ty vysoké. Resort školství připravuje nový vysokoškolský zákon, který klade důraz na strategické řízení, kvalitu výuky a lepší propojení oborů s tím, co nutně potřebuje trh práce. Pro regionální školství se píše zákon o pedagogických pracovnících, jenž zavede jasný kariérní řád, mentoring a usnadní cestu k potřebným kvalifikacím. Zároveň se chystá novela školského zákona, která zřizovatelům nařídí předcházet etnické segregaci a zajistí stabilní penězovody pro školní psychology a speciální pedagogy.

Resorty spravedlnosti a kultury se zaměří na udržitelné podnikání, zrychlení soudů a transparentnost. Ministerstvo spravedlnosti představí nový zákon o náležité péči společností, který do české legislativy překlopí unijní směrnici CSDDD (a Omnibus I balíček) týkající se ESG povinností a lidských práv u velkých firem. Dále nabídne novelu trestního zákoníku a zákona o obětech trestných činů pro tvrdší boj s korupcí. Ministerstvo kultury naopak chystá novelu zákona o církvích, která dá státu silnější páky při ohrožení bezpečnosti. Přinese i autorskou novelu pro férovější nastavení poplatků od kolektivních správců směrem k živnostníkům a pořadatelům a vládní nařízení, které rozšíří mapu památkových rezervací a národních kulturních památek.

Zemědělství a životní prostředí

Silné emoce budí plánovaný zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu z dílny Ministerstva zemědělství, který má omezit spekulace a zajistit přednostní přístup pro aktivní zemědělce. Ačkoli je deklarovaným cílem novely ochrana české půdy před zahraničními spekulanty, dostupná data ukazují, že cizinci tvoří mezi majiteli jen zanedbatelný podíl. Média proto upozorňují, že předkupní právo by v praxi zvýhodnilo především velké tuzemské agrokoncerny.

Ministerstvo životního prostředí chystá další úpravu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která adaptuje české právo na unijní nařízení o recyklaci autovraků. Zároveň resort připravuje nařízení nastavující bezpečné podmínky pro opětovné využívání vyčištěné odpadní vody.

Nějaká překvapení mimo legislativní plán?  

Zatímco výhled na rok 2027 otevírá řadu dlouho diskutovaných témat, skutečný dopad těchto reforem prověří až samotný schvalovací proces a finální paragrafové znění. Většina klíčových změn, unijních transpozic a digitalizačních kroků by měla začít platit v průběhu let 2028 a 2029.

Musíme však počítat i s tím, že se během roku objeví operativní návrhy reagující na aktuální společenské či ekonomické dění, které v původní roadmapě vůbec nejsou. Diskutuje se například o možném dodatečném zdanění, které by se ale nemělo dotknout běžných obyvatel, nebo o ad-hoc opatřeních iniciovaných nečekanými krizemi a kreativitou samotných poslanců.

Protože projednávání ve Sněmovně bývá zdlouhavé, budou se paralelně schvalovat i předpisy, které v legislativním procesu uvízly ještě v tomto roce. Jde mimo jiné o otázku koncesionářských poplatků, zákon o umělé inteligenci, balíček tří AML novel, startupový zákon, zákon o platformové práci nebo pravidla pro transparentnost odměňování. Stihnout se navíc musí i unijní transpozice pravidel oběhovosti obalů (PPWR), která má být představena ještě během letošního roku.

Evropská komise představila v září návrh Aktu o veřejných zakázkách (Public Procurement Act), který vůbec poprvé mění dosavadní roztříštěnou legislativu na jediné, přímo použitelné nařízení. Tento nový kodex tak elegantně nahradí staré směrnice a sjednotí pravidla veřejného zadávání z více než 50 různých odvětvových předpisů EU.

Dva hlavní + dva speciální režimy

Podle Komise by tímto krokem mělo definitivně odzvonit legislativním zmatkům, protože tři dosavadní směrnice z roku 2014 i dosud samostatná úprava koncesí budou sloučeny pod jediné nařízení EU. Celý proces zadávání se navíc výrazně zpřehlední a oseká na dva hlavní postupy (otevřené a dynamické řízení).

Tyto dva základní pilíře doplní speciální režimy pro specifické situace. Prvním z nich je mimořádný krizový postup, který umožní bleskový přímý nákup v krizích, nouzových stavech či při zdravotních hrozbách, přičemž informace postačí zveřejnit až ex-post.

Druhým je nový inovační postup, který představuje velký příslib pro technologické firmy. Zadavatelům umožní v rámci jediného tendru zafinancovat vývoj nového řešení a následně si výsledný produkt rovnou komerčně odkoupit, a to až po dobu 5 let od úspěšného dokončení vývoje. Klíčová výhoda pro autory je přitom jednoznačná: práva k duševnímu vlastnictví zůstávají plně v rukách vývojářské firmy.

Reforma navíc přináší vítanou úlevu obcím a regionům. Výslovně totiž osvobozuje meziobecní spolupráci a sdílení vlastních kapacit samospráv od povinnosti vypisovat klasické veřejné tendry.

Konec politiky nejnižší ceny

Jednou z nejvýraznějších změn je definitivní konec dosavadní politiky nejnižší ceny, kterou dnes jako jediné kritérium využívá celých 55 % všech zadávacích řízení. Novým standardem se totiž stává nejlepší poměr ceny a kvality (BPQR). Kvalitativní kritéria – ať už jde o ekologii (např. povinné využívání certifikace EU Ecolabel či modelování BIM u velkých staveb nad 25 milionů EUR), sociální aspekty či inovace – musí tvořit minimálně 30 % celkového hodnocení. U zakázek obzvláště náročných na lidskou práci stoupne povinná váha kvality dokonce na nejméně 50 %. Zadavatelé, kteří by se přesto chtěli rozhodovat výhradně podle ceny, budou muset tento krok oficiálně zdůvodnit na základě principu „dodržuj, nebo vysvětli“.

Úlevu od zbytečné byrokracie přinese propojený celoevropský digitální ekosystém, který nahradí dosavadní roztříštěnost tím, že propojí národní eProcurement platformy. Díky Službě pro elektronické ověřování způsobilosti a Digitálnímu pověření podniku, které budou přímo napojené na státní rejstříky, začne naplno fungovat zásada „pouze jednou“ (once-only). V praxi to znamená, že podnikatelé předloží své doklady jen jednou a zadavatelé si je ověří zcela automatizovaně. Toto zefektivnění má firmám přinést hrubé úspory až 1 miliardu eur (což představuje čistou úsporu 570 milionů eur ročně) a samotným zadavatelům ušetří dalších 220 milionů eur ročně. Data ze všech fází zakázek budou automaticky plynout z Národních datových prostorů (NPPDS) do centrálního Unijního datového prostoru (PPDS), přičemž specializovaný analytický nástroj Arachne+ pomůže v reálném čase odhalovat podvody, střety zájmů či neférové kartelové dohody.

Významnou podporu získají i malé a střední podniky, které sice už dnes vyhrávají 71 % zakázek, ale nově se dočkají dalších benefitů. Zejména jim pomůže povinné zvažování dělení velkých tendrů na menší části (tzv. loty), výrazné usnadnění tvorby konsorcií a pevná garance včasných i zálohových plateb.

Rámec evropské preference

V reakci na současná geopolitická rizika však návrh zavádí přísné bezpečnostní pojistky a nový rámec evropské preference známý jako Made in Europe. Zadavatelé v kritických odvětvích, jako je energetika či IT, budou muset nově povinně posuzovat kybernetická a bezpečnostní rizika, přičemž získají možnost okamžitého ukončení smlouvy. Zároveň budou moci oficiálně vyloučit nabídky firem ze třetích zemí, pokud tyto země neposkytují spravedlivý přístup na trh (s výjimkami ve specifikovaných případech).

U této oblasti však už nyní zpozorněli zástupci střešní podnikatelské organizace BusinessEurope i právní analytici. Ti varují před „přetěžováním“ zakázek sekundárními geopolitickými a bezpečnostními cíli. Kritici navíc namítají, že omezování globálních dodavatelů a zvýhodňování evropských výrobků vytváří nebezpečný protekcionistický tlak. Podle jejich názoru tak všechny tyto kroky namísto podpory otevřeného trhu mohou drasticky snížit hospodářskou soutěž a odradit klíčové dodavatele od účasti v tendrech.

O návrhu nového nařízení již začal jednat Evropský parlament i Rada, kam se nyní přesouvá hlavní dění. Po jeho finálním schválení začne platit dvouleté přechodné období, které poskytne nezbytný prostor k adaptaci IT systémů a procesů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo novelu zákona o ochraně průmyslových vzorů, která reaguje na nová evropská pravidla – v tomto případě se jedná o směrnici EU o právní ochraně průmyslových vzorů.

Novela rozšiřuje definici průmyslového vzoru na digitální prostředí, a umožňuje tak chránit nejen statické vzhledy, ale také dynamické prvky, jako jsou animace, přechody, grafická uživatelská rozhraní (GUI), ikony aplikací, virtuální zboží či modely pro 3D tisk a prostorová uspořádání. Ochrana se naopak ani nadále nevztahuje na samotný software, zvuky či vůně. Za zásah do práv vlastníka se ovšem nově bude považovat i samotné vytváření nebo sdílení médií k reprodukci chráněného výrobku.

Celý proces registrace se navíc výrazně zrychlí – Úřad průmyslového vlastnictví totiž ruší plošný věcný průzkum novosti a povahy vzorů při podání. Případné kolize se staršími vzory se tak budou řešit až následně v řízení o prohlášení neplatnosti. Nově už také nebude možné podávat přihlášky průmyslových vzorů Evropské unie zprostředkovaně přes český Úřad průmyslového vlastnictví, ale výhradně přímo u unijního Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Významnou novinkou je takzvaná opravárenská doložka neboli repair clause, která odstraňuje ochranu u viditelných náhradních dílů složených výrobků – typicky jde o karoserie a světlomety aut –, které slouží výhradně k opravě a obnově původního vzhledu. Tato výjimka má zabránit monopolizaci trhu původními výrobci a otevřít prostor pro nezávislé výrobce a opraváře. Aby však mohl výrobce či prodejce tuto výjimku využít, musí spotřebitele jasně a viditelně informovat o obchodním původu dílu a totožnosti jeho skutečného výrobce. Výjimka se zároveň nevztahuje na takzvaný tuning či jiné vylepšování vzhledu. Nově také získáte možnost své chráněné výrobky oficiálně označovat symbolem Ⓓ (případně s doplněním o číslo zápisu či odkaz do rejstříku), čímž veřejnosti i konkurenci jasně ukážete svá práva.

Změny dle ministerstva zásadně uleví designérům, malým a středním podnikům, nezávislým servisům i samotným spotřebitelům, kteří získají širší přístup k cenově dostupnějším dílům při zachování jasných pravidel pro digitální i fyzické inovace. Návrh zákona má již za sebou připomínkové řízení a čeká se na vypořádání všech připomínek. Plánovaná účinnost návrhu odpovídá dni, do kdy musí být směrnice závazně transponována – tedy 9. prosinci 2027.

Česko

Vláda dnes projedná novelu občanského zákoníku, která v rodinném právu posiluje ochranu dětí před domácím násilím, zakotvuje základní kritéria pro určování zájmu dítěte a má zrychlit a zjednodušit rozvodová a opatrovnická řízení. Na stole je také novela zákona o integrované prevenci, která transponuje revidovanou evropskou směrnici o průmyslových emisích. Nově dopadne i na velkochovy zvířat nebo těžbu, zpřísní pravidla pro stanovování emisních limitů a zavede elektronické povolování i obecně závazná pravidla. Kabinet dále posoudí nařízení o poplatcích za využívání rádiových kmitočtů. To reaguje na nové technologie, jako jsou 5G sítě, družicové služby nebo experimentální vysílání, a zjednodušuje zpoplatnění krátkodobých oprávnění.

Poslance čekají dva týdny plenárního zasedání, vedle pléna se ale už tento týden sejdou i vybrané výbory. Rozpočtový výbor projedná novelu zákona o účetnictví, která do české legislativy implementuje povinnosti v oblasti ESG. Na plénu poslanci znovu otevřou vetovaný balíček zákonů o státních zaměstnancích. Ten v ministerstvech a správních úřadech nahrazuje dosavadní služební poměr pracovněprávním vztahem založeným na pracovní smlouvě, přičemž subsidiárně se uplatní zákoník práce. Na programu je také první čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2027.

Senát má po volbách výborový týden. Senátoři projednají zákon o spotřebitelském úvěru, který implementuje stejnojmennou směrnici CCD2, zákon o ekodesignu a adaptační zákon k evropskému aktu o gigabitové infrastruktuře (GIA).

Brusel

Komise podle indikativního plánu nemá na tento týden naplánované žádné klíčové body. Předsedkyně von der Leyen se zúčastní studijních dnů frakce EPP v italské Taormině a ve středu Tripartitního sociálního summitu, kde se lídři institucí a sociální partneři zaměří na příští víceletý rozpočet a jednotný trh. Ve čtvrtek a v pátek se zúčastní summitu Evropské rady.

Rada zahájí týden v Lucemburku. Ministři životního prostředí dnes povedou politickou debatu o revizi systému emisního obchodování (EU ETS). Zároveň mají schválit závěry k přípravě klimatické konference COP31 v Antalyi. Ministři zahraničí téhož dne proberou ruskou agresi proti Ukrajině a stupňující se hybridní kampaň proti EU, a to za účasti ukrajinského ministra zahraničí. Na programu mají také Blízký východ a bezpečnost rozšířené Unie. V úterý Rada pro obecné záležitosti debatuje o víceletém finančním rámci 2028–2034 a připravuje summit lídrů: vymění si názory na návrh závěrů a projedná stav společné deklarace k legislativním prioritám a plánu „One Europe, One Market“. Souběžně v irském Limericku neformálně jednají ministři telekomunikací, mimo jiné o chystaném aktu o digitálních sítích (Digital Networks Act) a přechodu z metalických sítí na optiku. Samotní lídři se pak na zasedání Evropské rady ve čtvrtek a v pátek budou věnovat konkurenceschopnosti, Ukrajině, příštímu rozpočtovému rámci, Blízkému východu, evropské obraně a bezpečnosti, migraci a rozšíření.

Parlament má výborový týden. Rozpočtový výbor dnes diskutuje o návrhu zprávy k rozpočtu EU na rok 2027. Sociální výbor povede strukturovaný dialog s výkonným místopředsedou Komise Stéphanem Séjournéem a s výkonnou místopředsedkyní Roxanou Mînzatu probere balíček o spravedlivé pracovní mobilitě. Ve čtvrtek výbor pro vnitřní trh uspořádá slyšení k evropskému aktu o výrobcích (European Product Act) a prověří zavádění celní reformy včetně dočasného cla ve výši 3 eur. Otevře také ukončování podpory digitálních produktů, téma evropské občanské iniciativy „Stop destroying videogames“. Od úterý do čtvrtka se navíc scházejí politické skupiny.