OBRANA: Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že Česko v roce 2025 nesplnilo závazek vydávat na obranu 2 % HDP. NATO uznalo Česku jen 1,85 % místo původně uváděných 2,01 %, mimo jiné proto, že odmítlo započítat mimorezortní položky. Letos česká armáda hospodaří s téměř 155 miliardami korun, tedy necelými 1,8 % HDP a zhruba o 16 miliard Kč méně než loni. Premiér Andrej Babiš přitom oznámil, že Česko závazek nesplní ani letos, v příštím roce by se to však mělo změnit.

EKONOMIKA: Česká národní banka poprvé od června 2022 zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. I přes opakované výzvy premiéra Andreje Babiše, aby sazby naopak klesly, přistoupila centrální banka ke zpřísnění měnové politiky kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům – zejména zdražování služeb a nemovitostí a rychlému růstu mezd.

ŠKOLSTVÍ: Premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga jednali o plošném zákazu mobilních telefonů na základních školách, který má být představen jako poslanecká iniciativa. Používání mobilů ve výuce dnes mohou regulovat jen jednotlivé školní řády a plošná norma chybí – podle Babiše přitom 38 % škol nemá telefony nijak omezené ani o přestávkách, což škodí psychickému zdraví žáků. Omezení by podle odhadů mohlo vstoupit v platnost od září 2027.

Vláda Andreje Babiše přijala 15. června klíčovou novelu, která radikálně mění financování České televize a Českého rozhlasu. Cílem je ukončit letitou praxi, kdy obě instituce žily z tzv. koncesionářských poplatků, a nově je napojit přímo na státní rozpočet.

Základem pro tuto změnu je původní dubnový návrh ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé). Ten však premiér po smršti více než 500 připomínek původně shodil ze stolu. Ministerstvo se proto rozhodlo návrh narychlo přepsat, upustilo od snahy o zcela nový zákon a celou věc značně osekalo do pouhé novely stávajících zákonů. Tu pak bez nového připomínkového řízení protlačilo rovnou na vládu. Zatímco koalice tento nestandardní krok obhajuje tím, že formálně nejde o nový materiál, kritici v tom vnímají jasné a účelové obcházení standardního legislativního procesu.

Původní vládní plán zahrnoval i rozšíření kompetencí NKÚ, který měl nově kontrolovat hospodaření obou médií. Vláda však tuto pasáž nakonec z materiálu vyňala a projedná ji samostatně ve dvou odlišných návrzích (více o nich zde). Pod tlakem odborných připomínek ze stolu zmizela i nová definice veřejnoprávního média a snaha o novou kategorizaci funkcí, která by například odsunula televizní zábavu až na vedlejší kolej.

Nová matematika vládních příspěvků

Nejzásadnější změnou zůstává definitivní konec koncesionářských poplatků pro domácnosti i firmy. Financování tak má plně převzít stát formou mandatorního výdaje z rozpočtu Ministerstva kultury. Vláda nový návrh odůvodňuje snahou snížit finanční zátěž občanů i firem. Argumentuje přitom evropským trendem a technologickým posunem, kvůli kterému se poplatky v éře počítačů a smartphonů staly spíše fixní platbou za vlastnictví přístroje než platbou za skutečné využívání vysílání. Pro běžnou domácnost, která dnes platí plné poplatky, bude tento krok znamenat čistou úsporu 2 460 Kč ročně. Staré dluhy vzniklé před rokem 2027 však budou dle nového návrhu i nadále tvrdě vymahatelné.

Výše příspěvku pro rok 2027 se sníží na úroveň z let 2008–2024 ve výši 5,74 miliardy Kč pro Českou televizi a 2,07 miliardy Kč pro Český rozhlas. Česká televize tím přijde ročně přibližně o 1 miliardu Kč, zatímco Českému rozhlasu klesne rozpočet o cca 400 milionů Kč. Jedná se tedy o celkový pokles v hodnotě 1,4 miliardy korun. To však není vše – od roku 2028 oběma médiím skončí výjimka na odpočet DPH. Televize tak přijde v roce 2028 o dalších 420 milionů a rozhlas o 130 milionů Kč (potvrdila oba média). V kombinaci obou vlivů tato média ztratí přibližně 20 % svých nynějších rozpočtů.

Mimoto se mění i ochranný valorizační mechanismus. Původní jarní návrh počítal s každoročním plynulým navyšováním rozpočtů o průměrnou roční inflaci s pevným stropem 5 % ročně. Nový model však tento automat ruší a zavádí podstatně přísnější pojistku:

Vlna odporu ze všech stran

Schválení přepsaného návrhu okamžitě vyvolalo ostrou vlnu odporu ze všech stran. Opozice vládní plán označuje za pokus o „zestátnění“ po vzoru Maďarska a Slovenska. Vít Rakušan (předseda STAN) varuje před ztrátou autonomie kvůli napojení na státní rozpočet, Martin Kupka (předseda ODS) hovoří o strachu politiků z kritické novinařiny a Piráti upozorňují, že lidé média platit nepřestanou, pouze se financování uměle skryje do nepřehledného daňového systému vystaveného přímému politickému tlaku. Návrh je podle kritiků také v ostrém rozporu s novým Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), který vyžaduje garanci přiměřeného a stabilního financování ochráněného před každoročním politickým rozhodováním.

Profesní organizace Reportéři bez hranic již vyzvala Evropskou komisi k razantnímu zásahu. Ústavní právníci navíc předpovídají, že skokové snížení příjmů může narazit u Ústavního soudu kvůli zásahu do majetkových práv a legitimního očekávání institucí. Mediální experti pak otevřeně varují před stavem, který média úplně zbaví konkurenceschopnosti.

Samotné mediální domy reagovaly okamžitým vyhlášením stávkové pohotovosti a dnešní výstražnou stávkou. Generální ředitelé Hynek Chudárek (ČT) a René Zavoral (ČRo) označili postup vlády za účelový a téměř likvidační. Podle jejich oficiálních analýz si rozpočtový propad vynutí propuštění 450 až 700 zaměstnanců.

Co se teď bude dít?

Vládní návrh nyní míří na půdu Poslanecké sněmovny, kde opozice slibuje masivní obstrukce. To může plánovanou účinnost k 1. lednu 2027 vážně ohrozit. Pro tento případ stále existuje v záloze paralelní „mezikrok“ v podobě poslaneckého návrhu Patrika Nachera (ANO; více o návrhu zde). Ten by poplatky nerušil plošně, ale osvobodil by od plateb pouze například domácnosti složené výhradně z lidí nad 75 let a firmy do 50 zaměstnanců. Díky tomu by mohl tento návrh projít legislativním procesem mnohem rychleji. I to by však pro veřejnoprávní média znamenalo výpadek v řádu stovek milionů korun ročně.

Po letech absolutní transparentnosti nabírá kontrola firem nový směr – absolutní prioritou se stává ochrana soukromí. Dosavadní volný přístup k vlastnickým strukturám totiž nekompromisně smetly rozsudky Soudního dvora EU (ve věci Sovim) i českých nejvyšších soudů. Ty označily zcela otevřenou evidenci skutečných majitelů za protiústavní zásah do soukromí. Tento verdikt vedl v praxi k patové situaci a naprostému ochromení možnosti vymáhat povinné zápisy.

Právě kvůli tomu byla evidence veřejnosti fakticky znepřístupněna již 17. prosince 2025. Reakcí na tento kolaps je nový vládní návrh, který do českého práva rovnou propisuje unijní pravidla již šesté AML směrnice (AMLD6) proti praní špinavých peněz.

Konec anonymního nahlížení

Hlavním cílem novely je především obnovit funkčnost celého systému a konečně „vyčistit stůl“. Stát usiluje o to, aby napravil neústavní stav, kvůli kterému nebylo možné firmy trestat za nezapsání majitelů, a zároveň zajistil, aby citlivé osobní údaje nebyly volně zneužitelné. Pro kohokoliv, kdo by chtěl do evidence nově nahlédnout, to znamená několik zásadních procesních změn:

Pokud do žádné z privilegovaných kategorií nespadáte, budete muset ministerstvu jasně doložit svůj vztah ke konkrétní firmě. V praxi to znamená například prokázat, že skryté informace potřebujete k prověření bezpečnosti budoucí investice v rámci plánovaného obchodu. Ministerstvo o těchto žádostech rozhodne zpravidla do 12 pracovních dnů, přičemž při náhlém návalu žádostí se tato lhůta může prodloužit až na 36 pracovních dnů. Naopak pokud jste jako žadatelé u ministerstva prošli úspěšným ověřením už v posledních třech letech, čekání se zkrátí a rozhodnutí získáte už do sedmi pracovních dnů. Úspěšným žadatelům stát následně vydá osvědčení o přístupu s platností na tři roky.

Je ale klíčové zmínit, že získáte pouze zúžený výpis, na kterém bude kvůli soukromí skryt přesný den narození a přesná adresa majitele (získáte jen měsíc, rok a stát bydliště). Plný přístup, a to i k historickým a vymazaným datům, obdrží pouze privilegované skupiny jako novináři, neziskovky či akademici. Navíc, pokud byste získaná data komerčně zneužili, ministerstvo vám přístup odebere zcela bez možnosti obrany odvoláním.

Běžná veřejnost, která o přístup žádat nechce, si přesto bude moci nadále stáhnout alespoň základní potvrzení o tom, zda firma svého majitele vůbec zapsala či nikoliv. Pokud k tomu navíc dají sami majitelé souhlas, mohou být jejich údaje zveřejněny zcela volně i nadále.

Ochrana zranitelných osob

Novela také zavádí mechanismus pro úplné znepřístupnění údajů u zranitelných osob. Pokud je skutečný majitel nezletilý, není plně svéprávný, nebo mu hrozí nepřiměřené specifické riziko (např. únosu či vydírání), jeho údaje se v rejstříku zcela skryjí (případně soud znepřístupní pouze jejich nejcitlivější část).

Zajímavou novinkou je také posílení práv samotných vlastníků: každý majitel bude moci nově požádat o informaci, kdo se na jeho údaje dotazoval, přičemž záznamy se o tom budou uchovávat a sdělovat po dobu pěti let. U běžných žadatelů se vlastník dozví konkrétní jméno a stát bydliště, avšak u novinářů, akademiků nebo neziskových organizací mu stát z bezpečnostních důvodů prozradí pouze jejich profesní kategorii. Pokud ho však prošetřovala povinná osoba s dálkovým přístupem (typicky banka nebo notář), dozví se vlastník z důvodu ochrany obchodního a AML vztahu pouze to, že do evidence nahlédla nespecifikovaná „povinná osoba“.

Změny pro firmy a valné hromady

Zásadní byznysovou změnou je pak nový proces pro výplaty podílů na zisku a hlasování na valných hromadách. Dosud si totiž firmy mohly své společníky prověřit rovnou z veřejné evidence, což s novými pravidly padá. Nově bude platit přísné pravidlo: každý společník (pokud jde o právnickou osobu), který drží podíl alespoň 5 %, musí k výkonu svých práv předložit svůj vlastní výpis z evidence skutečných majitelů, a to jak firmě samotné, tak i svolavateli valné hromady. Ten navíc nesmí být starší než 3 měsíce.

Další novinkou, která má naopak usnadnit administrativu, je zřízení přímého a automatizovaného dálkového přístupu k datům (prostřednictvím webové služby). Tento benefit získají banky, notáři či vybrané soukromé subjekty, které analyzují data v oblasti AML, boje proti financování terorismu, při aplikaci sankcí nebo kontroly střetu zájmů. Není to však bezpodmínečné – tyto komerční systémy musí pro připojení do API na ministerstvu doložit, že své služby poskytují jen určeným povinným osobám, státu či veřejným zadavatelům.

Náklady v desítkách milionů korun

Vláda hodlá o tomto návrhu hlasovat ještě dnes. Podle původních plánů měla klíčová část nových pravidel nabýt účinnosti 1. ledna 2027, přičemž vybrané technické parametry měly začít platit už od 1. července 2026. Tyto termíny se ale velmi pravděpodobně posunou. Legislativní proces totiž už nyní nabral zpoždění a stát navíc musí přepsat celý informační systém, což vyjde odhadem na 45 milionů Kč.

České zdravotnictví čeká zásadní proměna preventivní péče. Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která boří zbytečné byrokratické bariéry a výrazně rozšiřuje pravomoci dalších zdravotnických pracovníků. Dosud bylo očkování vázáno čistě na vybrané ordinace, což dlouhodobě brzdilo kapacitu celého systému. Nově se do procesu budou moci (dobrovolně) zapojit lékaři všech odborností, včetně zubních lékařů a farmaceutů. Stát si od toho slibuje plné využití odborného potenciálu těchto profesí, zvýšení proočkovanosti populace a především vítané odlehčení přetíženým praktickým lékařům.

Hlavním cílem této novely je odstranit administrativní a logistické překážky. Stát usiluje o to, aby byla prevence dostupná na co nejvíce místech, ale zároveň si udržela stoprocentní bezpečnost skrze přísné materiální i odborné filtry. Z toho plynou jasná pravidla pro pacienty, kteří budou chtít tuto novinku (odborně nazvanou „očkování na žádost fyzické osoby“) využít. Možnost nechat se takto naočkovat se bude týkat výhradně dospělých osob nad 18 let a v první fázi se omezí pouze na onemocnění stanovená prováděcím předpisem – konkrétně předkladatel navrhuje vakcínu proti chřipce a COVID-19. Celý proces bude podléhat striktnímu bezpečnostnímu protokolu: zdravotník bude muset před každým vpichem získat informovaný souhlas, provést konzultaci včetně posouzení případných kontraindikací, nahlédnout do lékového záznamu a vést řádnou zdravotnickou dokumentaci.

Nové oprávnění pro zmíněné profese však neplatí automaticky. Klíčovou podmínkou je absolvování specializovaného kurzu pod záštitou Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Zatímco většina klasických lékařů (konkrétně ti se specializovanou způsobilostí a lékaři s certifikátem ze základních kmenů praktického, pediatrického, hygienicko-epidemiologického či interního lékařství) se tomuto školení vyhne, zubní lékaři a farmaceuti jej plnit musí. U farmaceutů bude mít toto osvědčení omezenou platnost na 5 let a poté si ho budou muset pravidelně obnovovat. Samotné lékárny, které jsou ze zákona zdravotnickým zařízením, čeká splnění přísných technických standardů. Nová prováděcí vyhláška jim nařídí vyčlenit prostor zaručující soukromí. Ten musí být povinně vybaven minimálně sedacím nábytkem, lehátkem a pomůckami pro resuscitaci srdce a plic (oživování).

Zákon nadto nově umožní poskytovat očkování na žádost i zcela mimo zdravotnická zařízení, což ale bude podmíněno získáním zvláštního povolení. Veškerá dokumentace v lékárnách se bude striktně vést výhradně v elektronické podobě. Farmaceuti dostanou také povinnost elektronicky hlásit aplikaci očkovací látky kontrolnímu úřadu, a to obdobně jako při běžném výdeji léčiva. Za porušení bezpečnostních pravidel (např. očkování bez kurzu, v nevybavených prostorách či nesplnění ohlašovací povinnosti k léčivu) hrozí provinilcům citelné sankce a pokuta až do výše 500 000 Kč, přičemž případné nesplnění elektronické ohlašovací povinnosti k léčivu bude postihováno samostatně podle zákona o léčivech.

Zajímavostí je, že novela současně přináší důležitou legislativní opravu definice farmaceutické péče. Do zákona se explicitně vrací potvrzení, že farmaceuti mohou legálně poskytovat služby v oblasti prevence a podpory zdraví, které údajně nedopatřením vypadlo při nedávné novele účinné od roku 2026. Tím se definitivně legalizuje jejich odborné poradenství při odvykání kouření nebo při péči o pacienty s diabetem a Alzheimerovou chorobou a odstraní se tím současné výkladové nejasnosti.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila zákon ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Ministerstvo u toho odkazuje na naléhavost situace a z toho důvodu také zkrátilo připomínkové řízení na pouhých 10 pracovních dní (termín je 25. června). Účinnost je stanovená již na patnáctý den po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Pokud tedy projde legislativní proces hladce, mohla by nová pravidla začít platit velmi brzy a ovlivnit již nadcházející očkovací sezónu.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který do českého práva přenáší pravidla šesté AML směrnice (viz druhé hlavní téma dnešního vydání). Na stole je rovněž poslanecký návrh skupiny vládních poslanců na zúžení okruhu plátců koncesionářských poplatků – nová výjimka by se vztahovala na domácnosti složené výhradně z osob od 75 let a firmy do 50 zaměstnanců. Kabinet dále posoudí Zprávu o plnění úkolů Vodíkové strategie ČR, Fiskálně-strukturální plán ČR pro období 2027 až 2030 a Národní akční plán pro duševní zdraví 2026–2030.

Poslaneckou sněmovnu čeká od úterý klasické plenární zasedání. Mimo plénum zasedne i hospodářský výbor, který ve čtvrtek projedná stavební zákon, jenž následně zamíří do třetího čtení. Kromě toho se sejdou některé stálé komise a podvýbory k běžné agendě.

Senát má tento týden klid – senátory nečeká plénum ani jednání výborů.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!