Brief Česko: Boj o Českou televizi, státní rozpočet 2027 & klimatická krize (2. 11. 2026)

Česko

Brusel

Plán na zrušení koncesionářských poplatků se přetavil v jednu z nejdramatičtějších politických bitev tohoto roku. Vládní koalice totiž nečekaně zařadila návrh novely na pořad schůze a po dvacetihodinovém maratonu s okleštěnou řečnickou dobou jej v sobotu ve 4:36 ráno protlačila přes první čtení.

Tento postup vyvolal tvrdou reakci: opozice zpochybňuje ústavnost schvalování, zaměstnanci obou veřejnoprávních médií vstoupili do stávkové pohotovosti a rovnou vyhlásili celodenní stávku na 3. listopadu. Do ulic navíc vyšli i nespokojení občané, kteří při protestu zaplnili pražské Staroměstské náměstí. Vláda i přes tento masivní odpor odmítá návrh stáhnout, a celý spor se tak nyní přesouvá do sněmovních výborů.

Sněmovní zákulisí: Co se stalo s jednotlivými návrhy?

Celý proces se od počátku odvíjel ve třech rovinách, jejichž vzájemná dynamika i legislativní osud se v čase výrazně proměnily. Hlavním tahounem reformy zůstává vládní návrh, jehož podoba se však oproti původním plánům zásadně smrskla. Původní jarní koncept ministra kultury Oty Klempíře totiž narazil do zdi – vyvolal smršť více než 500 připomínek i výhrady uvnitř samotné koalice, a proto byl kompletně přepracován. Ministerstvo upustilo od snahy prosadit zcela nový ucelený zákon a materiál narychlo zredukovalo na pouhou novelu stávajících předpisů. Ze stolu tak zmizela jak nová definice veřejnoprávního média, tak plánovaná zákonná hierarchie, která měla omezit zábavní pořady. Právě tento osekaný návrh nyní úspěšně prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Paralelně s tím se počítalo s poslaneckým návrhem Patrika Nachera (ANO). Ten byl zamýšlen jako mírnější sociální „mezikrok“ či záložní řešení pro případ, že by velká vládní reforma narazila. Nacher navrhoval zachovat stávající poplatkový systém, ale cíleně ulevit zranitelným skupinám. Zavést chtěl plošné osvobození pro seniory nad 75 let (s unikátním konceptem dobrovolného plátcovství), rozšířit výjimky pro hendikepované a nezaopatřené děti a posunout hranici pro osvobození firem z 24 na 50 zaměstnanců, čímž by se odbourala i část zbytečné byrokracie. Oproti červnovým očekáváním však tato iniciativa uvízla na mrtvém bodě a nijak nepostoupila.

Naopak senátní ústavní návrh, jehož cílem je podřídit hospodaření České televize a Českého rozhlasu přímé kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), legislativním procesem dál úspěšně postupuje. Tento auditní dohled přitom obsahoval už jarní vládní koncept. Když ho však vláda po smršti připomínek osekala, pasáž o prověrkách vypadla, a to právě proto, že už existoval tento méně konfliktní návrh Senátu. Senátní iniciativa tak aktuálně zůstává jediným způsobem, jak kontrolu auditorů v rychlosti prosadit.

Celé legislativní dění se tak dnes odehrává ve dvou živých liniích: jednak ve sněmovním projednávání vládní novely financování a jednak v paralelním schvalování senátního zpřísnění dohledu, které se již blíží ke svému třetímu čtení.

Jak se má změnit financování veřejnoprávních médií?

Návrh s účinností k 1. lednu 2027 – což je dnes již nerealistické datum – ruší měsíční poplatky pro domácnosti i firmy a nahrazuje je přímým financováním ze státního rozpočtu přes kapitolu Ministerstva kultury. Pro rok 2027 pevně stanovuje příspěvek na 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy pro ČRo, což v součtu znamená bolestivý škrt o 1,4 miliardy oproti současnosti. Původní inflační automat je navíc nahrazen skokovou pojistkou: rozpočty se navýší o 10 % až ve chvíli, kdy součet ročních inflací od roku 2026 dosáhne deseti procent. Média mimoto od roku 2028 přijdou o odpočty DPH. Tento výpadek ve výši 550 milionů korun nevyplývá z tohoto zákona, ale média citelně zasáhne. Zároveň platí, že staré dluhy na poplatcích zůstanou nadále vymahatelné.

Po provozní a organizační stránce novela přináší kombinaci zachovaných pravomocí a nových omezení. Česká televize a Český rozhlas alespoň na papíře zůstávají samostatnými právnickými osobami nezávislými na výkonné moci, s povinností podporovat domácí tvorbu a spravovat akreditované archivy. Beze změny zůstává i struktura a způsob volby obou mediálních rad či šestileté funkční období ředitelů. Změny se však citelně dotknou vedlejších příjmů: doplňkové finance z reklamy, sponzoringu či darů podlehnou přísné transparentnosti a povinnému zveřejňování identity dárců, přičemž určený podíl z reklamy poputuje do Státního fondu kultury nebo zpět do sportovního vysílání. Hospodaření médií bude nově vyžadovat oddělené účetnictví pro veřejnou službu a doplňkovou činnost.

Ostrá debata v 1. čtení

Debata o zrušení koncesionářských poplatků přinesla ve Sněmovně ostrý střet dvou naprosto odlišných vizí. Vládní koalice v čele s ministrem kultury Klempířem obhajovala přechod na financování ze státního rozpočtu jako logický technologický posun. Argumentovala také konečným útlumem exekucí neplatičů i garancí, že příspěvek bude ze zákona vymahatelným mandatorním výdajem. Předseda SPD Tomio Okamura pak vyzdvihl úsporu 2 460 korun ročně pro rodiny i nutnost kontroly ze strany NKÚ. Boris Šťastný (Motoristé) zase poukázal na prostor pro vnitřní úspory v ČT, které by podle něj mělo přinést narovnání neprůhledných smluv a výdajů na marketing.

Opozice před reformou důrazně varovala, přičemž mluvila přímo o „vyhladovění“ veřejnoprávních médií a ztrátě jejich nezávislosti. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) vyčíslil, že výpadek 1,4 miliardy korun vrací rozpočty až na úroveň roku 2005. Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak citoval přímo šéfy ČT a ČRo, podle kterých hrozí rušení regionálních studií, omezení dětské či hrané tvorby i propuštění až 700 zaměstnanců. Hlavní třecí plochou se tak vedle samotného propadu financí stalo riziko politického tlaku. Poslanci František Talíř (KDU-ČSL) a Ester Weimerová (STAN) v této souvislosti varovali před „slovenským scénářem“ a přímým podřízením médií vládě.

Přestože koalice prosadila zrušení poplatků během nočního jednacího maratonu a za silového omezení rozpravy, shoda napříč politickým spektrem panovala v jediném bodě: v absolutní potřebě podřídit hospodaření obou médií přímému dohledu NKÚ.

Co bude dál: Horký podzim ve Sněmovně i v ulicích

Po schválení v prvním čtení zamířila vládní novela do výboru pro média a kulturu. Na jeho celodenním jednání minulý čtvrtek ministr kultury hájil přechod na financování ze státního rozpočtu, zatímco zástupci opozice i šéfové ČT a ČRo znovu varovali před ztrátou nezávislosti i výpadkem financí. Poslanci po bouřlivé rozpravě projednávání přerušili s tím, že se k návrhu vrátí v prosinci. Ve druhém čtení se tak dá předpokládat načtení celé řady pozměňovacích návrhů. Sám premiér Andrej Babiš po schůzce s šéfem ČT Hynkem Chudárkem připustil, že by se financování mohlo inspirovat severským modelem mimo státní rozpočet. Generální ředitel ČRo René Zavoral, kterého premiér na jednání nepozval, však tyto náhlé úvahy označil za důkaz vládní zbrklosti a naprosté nepřipravenosti.

Opozice mezitím slibuje tvrdé obstrukce a zvažuje žalobu k Ústavnímu soudu kvůli kontroverznímu ořezání rozpravy – a to i přesto, že se k podobným krokům v minulosti sama uchylovala. Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) navíc počítá s tím, že zákon vrátí Senát i prezident. Opozice se hodlá obrátit na Evropskou komisi kvůli rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Ten totiž vyžaduje přiměřené, udržitelné a transparentní financování, které neohrozí redakční nezávislost. Jednání se tak pravděpodobně protáhnou na několik měsíců, a přes tento silný odpor je už teď jasné, že koalice termín účinnosti k 1. lednu 2027 nestihne.

Evropská komise představila ambiciózní balíček pro řízení klimatických rizik, který znamená obrat v dosavadním přístupu k extrémům počasí. Tento soubor opatření velmi úzce propojuje dva klíčové dokumenty: Politický rámec EU pro klimatickou odolnost funguje jako ucelená celoevropská strategie, zatímco návrh evropského nařízení o klimatické odolnosti mu dává pevný a závazný právní základ. Jejich společným cílem je skutečný systémový posun – Evropa chce přejít od reaktivního řešení následků k aktivnímu předvídání a preventivní ochraně napříč všemi odvětvími.

Rámec pro klimatickou odolnost přináší řadu praktických digitálních nástrojů, které mají být propojeny v rámci nové Evropské online platformy pro klimatickou odolnost (ta postupně nahradí dosavadní portál Climate-ADAPT). Hlavním nástrojem se má stát interaktivní mapa European Climate Viewer. Ta dokáže celosvětový vývoj oteplování přeložit do konkrétních hrozeb pro jednotlivé obce a regiony. Samosprávám pomohou i další dva přehledné katalogy: Navigator of Climate Resilience Tools nabídne prověřené metodiky podle typu rizika a databáze Mission Solutions Explorer ukáže konkrétní řešení již otestovaná v jiných evropských městech. Výzkumnou a digitální část pak harmonicky doplňuje pětice cílených iniciativ: určení 100 nejzranitelnějších území pro přednostní podporu, Evropský plán pro vlny horka, Evropská vodní iniciativa zaměřená na sucho, Aliance pro klimatické pojištění, která má zvýšit dostupnost pojistného krytí při živelních pohromách, a projekt PreparEU pro připravenost na katastrofy.

Jádrem legislativního návrhu je zavést závaznou trajektorii oteplování (+1,5 °C do roku 2030, +2 °C do 2050 a +3 °C do 2100), která všem orgánům veřejné správy poslouží jako výchozí předpoklad pro hodnocení rizik, schvalování rozpočtů, územní plánování i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA). Na tento vědecký základ plynule navazuje vítané škrtání byrokracie: dosavadní čtyři roztříštěné dokumenty (včetně adaptačních strategií či prvků v národních plánech NECP) se totiž slučují do jediného a mnohem srozumitelnějšího Národního strategického plánu pro klimatickou odolnost. Ruku v ruce s tím jde i jasná dělba práce, kdy členské státy legislativně určí konkrétní „vlastníky rizik“ (policy risk owners) – tedy ministerstva a úřady s přímou a adresnou odpovědností za hrozby v energetice, vodním hospodářství, dopravě či zdravotnictví. Sledování reálných dopadů a srovnatelnost dat napříč celou Unií pak završí Eurostat, který nejpozději od konce roku 2030 začne každoročně zveřejňovat oficiální statistiky úmrtnosti a ekonomických ztrát způsobených klimatem.

Finanční nároky na adaptaci infrastruktury a hospodářství EU činí přibližně 70 miliard eur ročně, ovšem investice do preventivních opatření se podle Evropské komise dva- až desetinásobně vrátí v podobě zabráněných škod. Ekonomickým příslibem je také fakt, že globální trh s adaptačními technologiemi do roku 2050 vzroste na 3,5 bilionu eur. Klíčovou finanční podporu pro tyto proměny zajistí Skupina Evropské investiční banky (EIB), která do roku 2030 zdvojnásobí své financování na minimálně 30 miliard eur, a Sociální klimatický fond s rozpočtem až 86,7 miliardy eur. K nim se přidá i cíl vyčlenit minimálně 35 % z budoucího dlouhodobého rozpočtu EU (MFF 2028–2034) přímo na klima a životní prostředí.

Implementace celého balíčku je rozplánována do časové osy. Samotný návrh nařízení nyní projde řádným legislativním postupem, v němž jej musí schválit Evropský parlament a Rada EU. Do konce roku 2026 vydá Komise první metodické pokyny pro řízení rizik sucha a na začátku roku 2027 vstoupí v platnost revidovaná pravidla státní podpory (GBER). Klíčovým se stane rok 2028: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) do konce června zveřejní kompletní posouzení rizik a Komise do konce září – po povinné veřejné konzultaci – přijme samotný Strategický plán EU. Na tyto unijní základy naváží členské státy, které do poloviny roku 2029 dokončí národní analýzy hrozeb a do konce roku 2030 přijmou své Národní strategické plány pro klimatickou odolnost (po projednání se samosprávami, veřejností i sousedními státy). Pokrok členských států bude Komise pravidelně vyhodnocovat každé dva roky v rámci Evropského semestru a celkové fungování nové legislativy pak vyhodnotí v roce 2033.

První čtení státního rozpočtu na rok 2027 se v Poslanecké sněmovně proměnilo v ostrou přestřelku, která jasně ukázala propastné rozdíly mezi vládním a opozičním táborem. Vládní koalice, tvořená hnutími ANO, SPD a Motoristé, svůj návrh kategoricky obhajovala, zatímco opozice bila na poplach před nezodpovědným zadlužováním během ekonomického růstu. Opoziční pokusy o vrácení dokumentu k přepracování a radikální seškrtání deficitu na 290 miliard korun podle očekávání narazily na sněmovní většinu. Sněmovna tak schválila základní obrysy rozpočtu v původním vládním znění s hrozivým schodkem.

Navrhovaný rozpočet a kritika NRR

Vláda posílá do hry rozpočet s celkovými příjmy 2,199 bilionu a výdaji 2,585 bilionu korun, čímž zadělává na druhý nejvyšší deficit v novodobé historii – celých 386 miliard korun. Sestavování zároveň probíhalo podle čerstvě upravených rozpočtových pravidel, kterými si kabinet uvolnil ruce.

Při pohledu na rozdělení peněz mezi ministerstvy zůstává bezkonkurenčním otesánkem Ministerstvo práce a sociálních věcí s rozpočtem přesahujícím 1,02 bilionu korun. Lví podíl z této částky tradičně spolykají důchody (742 miliard Kč) a sociální výdaje celkově zkonzumují 48 % všech státních příjmů. Školství si na druhé příčce polepšilo na 288 miliard korun. Za hlavní vítěze lze označit resort obrany (191 miliard Kč) a dopravy (162 miliard Kč). Ministerstvo obrany díky masivní injekci 36 miliard chce naplnit 2% závazek vůči HDP, zatímco přes dopravu zamíří do infrastruktury celých 183 miliard korun. Ministerstvo průmyslu si přijde na téměř 68 miliard korun. Naopak hořkou pilulku muselo spolknout Ministerstvo pro místní rozvoj, které po strmém třetinovém propadu kleslo na 21 miliard korun – hlavním důvodem je dobíhání dotačních programů a přesun agentury CzechTourism.

Národní rozpočtová rada (NRR) však nad tímto optimismem kroutí hlavou a varuje před zastavením konsolidace či narušením dlouhodobé udržitelnosti. Odborníci upozorňují na skokový růst nákladů na samotnou obsluhu státního dluhu až na 130 miliard korun. Rada navíc odhalila mezeru v podobě chybějících 30 miliard na financování Dukovan, což reálný deficit ve skutečnosti posouvá na 416 miliard korun a nevyhnutelný náraz na dluhovou brzdu přibližuje na rok 2034 (místo původního roku 2037).

Investování vs. plýtvání

Místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO) bok po boku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) označila návrh za rekordně proinvestiční, poctivý a transparentní. Příjmovou stranu vláda staví na projektech, jako je obnovení EET s výnosem až 15 miliard Kč či daňové příjmy z rafinérií ve výši 5,5 miliardy Kč. Kabinet se pyšní masivním navýšením kapitálových výdajů na dopravní infrastrukturu s rozpočtem ŘSD ve výši 87 miliard Kč a meziročním nárůstem obrany o 36 miliard Kč, čímž Česko podle ministra Jaromíra Zůny (za SPD) splní alianční závazek 2 % HDP. Výtky vůči údajným účetním kličkám zástupci vlády odmítli s vysvětlením, že financování dostavby Dukovan se vykazuje mimo rozpočet v souladu s přísnou evropskou metodikou ESA. Jednotlivé resorty navíc slibují provozní úspory v celkové výši 11 miliard Kč – ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) například oznámil snížení o 134 úřednických míst díky zapojení AI a dronů. I přes striktní specifika prvního čtení ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) překvapivě oznámil, že rozpočet pro sport nebere jako definitivní a po dohodě s vedením vlády plánuje ve 2. čtení předložit úpravy přesouvající prostředky přímo na podporu dětského sportu.

Opoziční strany nenechaly na vládním návrhu nit suchou a schodek 386 miliard Kč v době hospodářského růstu označily za naprosto neodpovědný. Jan Skopeček (ODS) se blýskl gestem, když na řečništi symbolicky roztrhl vládní Hospodářskou strategii a rovnou představil opoziční balíček úspor „Lepší rozpočet“ v objemu 101,6 miliardy Kč. Zástupci STAN a TOP 09 v čele s Věrou Kovářovou a Janem Jakobem důrazně upozornili na překročení 3% limitu Paktu stability, přičemž reálný deficit podle nich dosahuje až hrozivých 3,5 % HDP. Opozice si dala práci a spočítala, že z celkového nárůstu výdajů míří 129 miliard Kč do běžného provozu a pouhých 27,6 miliardy Kč do skutečných investic. Zástupci Pirátů a KDU-ČSL také upozorňují na osekání prostředků pro vysoké školy, propad financování vědy na 0,54 % HDP a akutní hrozbu nedostatku kapacit v sociálních službách pro stárnoucí populaci.

Další kroky

Schválením základních ukazatelů se celkový rámec rozpočtu pevně zabetonoval a Sněmovna jej již nemůže zvýšit ani změnit výslednou výši schodku. Návrh nyní míří k detailnímu proklepnutí do garančního rozpočtového výboru a dalších sněmovních výborů. Druhé čtení, ve kterém budou poslanci bojovat o konkrétní přesuny peněz uvnitř schváleného objemu, nás čeká v druhé polovině listopadu.

Česko

Vláda dnes projedná nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod, jehož podstatou je harmonizace nařízení s vodním a stavebním zákonem po zrušení možnosti ohlášení domovních čistíren odpadních vod a zpřesnění technických podmínek pro jejich vypouštění do podzemních vod. Na stole je mimo jiné novela trestního řádu, která reaguje na novou unijní konfiskační směrnici a přináší komplexní úpravu vyhledávání, zajišťování a správy majetku pocházejícího z trestné činnosti. Kabinet se bude také zabývat návrhem rozpočtu Státního fondu audiovize na rok 2027.

Poslanecká sněmovna má před sebou variabilní týden, během něhož se plénum vrátí k projednávání rozpracovaných zákonů. Vedle schůze pléna zasednou poslanci také v několika výborech (např. pro zemědělství, zahraniční věci, zdravotnictví či sociální politiku), aby projednali rozpočtové kapitoly příslušných resortů.

Senátoři zůstávají celý týden ve svých regionech, žádné jednání není na programu.

Brusel

Komise na středečním zasedání sboru v Bruselu projedná sérii dokumentů: Pracovní program Komise na rok 2027, Výroční zprávu za rok 2026 o zjednodušování, provádění a vymáhání, Balíček k rozšíření Unie, Evropskou výroční zprávu o azylu a migraci a Evropskou strategii pro udržitelný cestovní ruch. Předsedkyně Ursula von der Leyen zahájí program již dnes v Bruselu na pracovní večeři s generálními řediteli evropských startupů a zástupci pro udržitelnost.

Rada tento týden nemá na programu žádné jednání.

Parlament se tento týden ve výborech zaměří na klimatickou legislativu, geopolitické výzvy i digitalizaci a kybernetickou bezpečnost. Výbor pro životní prostředí (ENVI) bude hlasovat o revizi emisních norem CO2 pro nová osobní a lehká užitková vozidla a projedná rozšíření uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) i úpravy systému emisních povolenek (ETS) v námořní dopravě. Zahraniční výbor (AFET) povede společně s výborem pro rozvoj (DEVE) vysokoúrovňový geopolitický dialog s Kajou Kallas a Jozefem Síkelou k nástroji Globální Evropa. Výbory pro vnitřní trh (IMCO) a hospodářské záležitosti (ECON) se budou věnovat Aktu o bezpečnosti dětí online (EU KIDS Act), provádění DMA a hlasování k Aktu o kybernetické bezpečnosti 2.