POLITIKA: Jihočeský hejtman Martin Kuba oficiálně založil nové politické hnutí s názvem Naše Česko. Kuba, který se v minulém roce názorově rozešel s ODS, plánuje s novým středopravicovým subjektem kandidovat v podzimních komunálních volbách a následně cílí na sněmovní volby v roce 2029.

EKONOMIKA: Spor o legálnost nového návrhu státního rozpočtu pro rok 2026 mezi vládou a Národní rozpočtovou radou se vyostřuje. Rada označila navržený schodek 310 miliard korun za rozporný se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který by povoloval maximálně 247 miliard. Premiér Andrej Babiš (ANO) kritiku odmítl, radu označil za „zbytečnou instituci“ a vyjádřil plnou důvěru ministryni financí Aleně Schillerové.

EKONOMIKA: Inflace v Česku na začátku roku výrazně zpomalila, růst cen klesl pod 2 %. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu dosáhla meziroční inflace za leden 2026 hodnoty 1,6 %, což je v souladu s očekáváním trhu i České národní banky. Tento výsledek naznačuje stabilizaci cenové hladiny a mohl by otevřít prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Vláda v pondělí 2. února schválila novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Tento legislativní krok, kterým Česko implementuje evropské směrnice DAC 8 a DAC 9 (EU směrnice o správní spolupráci v oblasti daní), přináší nová pravidla pro svět digitálních financí. Cílem úpravy je odstranit dosavadní nerovnováhu mezi kryptoaktivy a tradičními finančními produkty a zajistit větší daňovou transparentnost. Hlavní novinkou je zavedení automatické výměny informací, kdy budou muset poskytovatelé služeb, jako jsou směnárny či správci portfolií, jednou ročně Finanční správě oznamovat údaje o svých uživatelích a objemu jejich transakcí.

Finanční správa tak nově získá přehled o směnách kryptoměn za klasické peníze, směnách kryptoměn mezi sebou i o převodech kryptoaktiv, a to včetně plateb za zboží nad 50 tisíc dolarů (přes 1,1 milionu korun). Pokud uživatel neposkytne součinnost, například nedoloží svou daňovou rezidenci ani po dvou upomínkách, má poskytovatel povinnost mu zablokovat transakce. Přísný metr platí i na samotné platformy, kterým za porušení povinností hrozí pokuta až 1,5 milionu korun. Finanční správa navíc povede veřejný seznam nespolupracujících provozovatelů a v krajním případě může takové platformě zakázat činnost v Česku.

Legislativní proces probíhá pod velkým časovým tlakem, protože transpoziční lhůta vypršela již 1. ledna 2026. Vláda proto navrhuje zrychlené schválení ve Sněmovně rovnou v prvním čtení. Návrh však obsahuje i specifický český prvek, který jde nad nezbytné minimum požadované Bruselem (tzv. gold-plating). Zatímco směrnice EU cílí primárně na mezinárodní výměnu informací (státy si mají předávat data o cizincích), Česko se rozhodlo pravidla vztáhnout i na domácí hřiště.

Důvodem je snaha narovnat tržní prostředí. Pokud by totiž platilo jen unijní minimum, nastala by paradoxní situace: zahraniční směnárny by české klienty musely hlásit, zatímco ty české by o nich mlčely. Tuzemské firmy by tak získaly konkurenční výhodu založenou čistě na nižší transparentnosti vůči úřadům. Rozšířením této povinnosti i na domácí transakce chce stát tuto mezeru uzavřít a zároveň získat data o českých poplatnících, která Finanční správě dosud chybí.

Nová pravidla se však nezastaví jen u kryptoměn. Předpis reaguje na technologický pokrok a do systému automatické výměny informací nově zahrnuje i elektronické peníze (e-money) a digitální měny centrálních bank. V praxi jde o prostředky často uchovávané v digitálních peněženkách nebo na předplacených kartách, které dosud stály tak trochu mimo hlavní proud regulace. Cílem je uzavřít tuto trhlinu v pravidlech a zajistit, aby se moderní digitální nástroje nestaly „šedou zónou“ pro ukrývání majetku, ale podléhaly stejné transparentnosti jako peníze na běžném bankovním účtu.

Novela však necílí jen na digitální měny. Evropská legislativa také zavádí výměnu informací o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní korporace. Zpřísnění se dotkne i nejbohatších fyzických osob – nově si budou státy vyměňovat informace o přeshraničních daňových stanoviscích u transakcí přesahujících 1,5 milionu eur.

Zákon nyní míří do Parlamentu a pokud projde, začne platit dnem následujícím po vyhlášení, přičemž první reportovací období bude zahrnovat již rok 2026. To v praxi znamená, že sběr dat o transakcích začíná fakticky ihned a poprvé se tyto informace vymění v roce 2027. Lhůta pro podání oznámení je do 30. dubna následujícího roku. Pro klienty směnáren a online platforem to znamená konec anonymity. Stát sice neuvidí do soukromých peněženek, ale získá detailní přehled o všech vstupech a výstupech realizovaných skrze prostředníky. Provozovatelé služeb pak musí urychleně nastavit procesy pro ověřování klientů a reporting, aby se vyhnuli drastickým sankcím nebo zákazu činnosti.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vyhlásil novou dotační výzvu Cyber Resilience Boost. Jejím hlavním cílem je připravit český trh, a především malé a střední podniky, na příchod evropského Aktu o kybernetické odolnosti (CRA). Výzva reaguje na potřebu vytvořit nástroje a kapacity, které firmám usnadní plnění nových povinností, jako je tvorba technické dokumentace či prohlášení o shodě, a to bez zbytečné administrativní zátěže.

Podporované projekty se musí zaměřit na jednu ze tří klíčových oblastí: vývoj podpůrných nástrojů (například šablon, checklistů či open-source softwaru pro sebehodnocení), vzdělávání formou školení a webinářů, nebo sdílení dobré praxe prostřednictvím komunitních platforem. Je to ideální příležitost pro firmy, které chtějí vyvinout metodiky pro své klienty nebo vyškolit trh na novou legislativu s výraznou slevou díky státní podpoře.

O dotaci mohou žádat malé a střední podniky působící v oblasti kyberbezpečnosti, testování či vzdělávání, a to i v konsorciích. Maximální výše podpory na jeden projekt činí 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun) při 50% spolufinancování. Velkým benefitem pro cash-flow žadatelů je systém vyplácení, kdy 80 % dotace obdrží formou zálohy po podpisu smlouvy (zhruba 30–60 dní poté) a zbylých 20 % po schválení závěrečné zprávy.

Podpora je poskytována v režimu de minimis a je určena pro projekty, které během své realizace negenerují zisk. O úspěšných žadatelích nerozhoduje rychlost podání, ale kvalita projektu, který posoudí hodnotitelé až po uzavření výzvy.

Pokud máte o grant zájem, nezmeškejte termín – příjem žádostí končí 2. dubna 2026 v 19:00. Projekty je nutné realizovat rychle, nejzazší termín pro jejich ukončení je stanoven na 31. prosince 2026. Žádosti se podávají výhradně elektronicky do datové schránky NÚKIB a veškeré formuláře naleznete přímo v příloze výzvy.

Fintech regulatorní sandbox agentury CzechInvest vstupuje do své hlavní operační fáze, do které bylo vybráno 21 inovativních projektů. Tato iniciativa představuje první komplexní krok státu k systematické podpoře finančních inovací v sektoru, který v Česku vytváří přidanou hodnotu téměř 12 miliard korun. Cílem programu je propojit podporu dynamického rozvoje technologií s nezbytnou ochranou spotřebitele a v praxi ověřit, že nová digitální řešení mohou být bezpečná, přínosná a férová.

Mezi vybranými účastníky figurují jak začínající startupy, tak etablované společnosti, které prošly výběrem zaměřeným na unikátnost, inovativnost a potenciál mezinárodní expanze. Projekty pokrývají široké spektrum oblastí od tradičních platebních služeb, účetnictví a crowdfundingu až po moderní technologie založené na blockchainu, kryptoměnách či umělé inteligenci. Specifickou a silně zastoupenou oblastí je také tzv. insurtech (spojení slov „insurance“ a „technology“), zaměřený na digitalizaci pojišťovnictví či pokročilé projekty v oblasti tokenizace.

Podpora v rámci sandboxu stojí na třech pilířích. Prvním je regulatorní testování, které probíhá formou konzultací přímo s experty z České národní banky. Druhým pilířem je technické ověřování bezpečnosti, které zajišťuje společnost NayOne (spolupracující například s britským regulátorem FCA) se zaměřením na penetrační testy a ISO standardy. Třetím pilířem je byznysový mentoring.

Účastníci získají v rámci této pilotní fáze, která je aktuálně nastavena do konce dubna s jednáním o prodloužení do června, možnost nastavit své produkty v souladu s komplexní legislativou (včetně nařízení DORA či MiCA) a připravit se na případné získání licencí. Program neposkytuje přímé finanční prostředky, ale nabízí cenné know-how a validaci řešení, což má zvýšit prestiž a důvěryhodnost firem v očích potenciálních zákazníků.

Vláda na svém jednání 2. února schválila legislativní úpravy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), jejichž cílem je zajistit hladký start reformy dávek a nových sazeb životního a existenčního minima připravené předchozím kabinetem, aby předešla možnému přetížení úřadů práce.

Superdávka odstartuje až v červenci

Podle návrhu se start nové „superdávky“ (dávky státní sociální pomoci) pro stávající příjemce posouvá z dubna na 1. července 2026 s tím, že první výplata nové dávky dorazí na účty až v srpnu (vyplácí se zpětně). Aby nedošlo k výpadku příjmů, stát prodlouží výplatu dosavadních dávek: příspěvek na bydlení či přídavky na děti poběží do 30. června, dávky v hmotné nouzi (příspěvky na živobytí a doplatky na bydlení) pak až do 31. července.

Od spuštění příjmu žádostí v říjnu 2025 zaznamenaly úřady práce značný nápor. O přechod na novou dávku projevilo zájem 333 800 lidí, kteří již dříve čerpali státní pomoc, k nimž se přidalo zhruba 55 400 zcela nových žadatelů. Tento trend pokračoval i na začátku roku 2026, kdy jen během ledna statistiky přibylo dalších 15 740 podání. Zajímavý je i pohled na způsob doručení – navzdory digitalizaci stále mírně převažuje osobní kontakt, kdy 58 % lidí vyhledalo asistenci přímo na pobočkách, zatímco elektronickou cestu zvolilo 42 % žadatelů.

Vyšší minima: Dva návrhy, dva termíny

S odsunutím startu reformy dávek přichází i další změna: odkládá se také účinnost nových částek životního a existenčního minima. Ministr Juchelka v rozmezí jednoho týdne poslal do Sněmovny dva legislativní návrhy, které se liší právě v tom, k jakému datu mají nové částky začít platit.

Zatímco starší návrh řešil pouze minima a počítal s jejich navýšením už od 1. července 2026, novější verze přináší zásadní změnu. Tento tisk totiž novelizuje přímo samotnou superdávku a v rámci úprav jejího náběhu odsouvá zvýšení životního a existenčního minima až na 1. října 2026.

Důvodem tohoto tříměsíčního posunu je snaha rozložit technickou zátěž. Ministr Juchelka preferuje strategii, kdy v červenci odstartuje samotná nová dávka a teprve poté, co se systém stabilizuje, dojde ke změně parametrů minim. Souběh obou změn v jeden den by totiž mohl neúměrně zatížit IT systémy úřadů práce a zvýšit chybovost.

Kromě samotných částek se hraje i o definice. Změny v tom, co se započítává do příjmů pro účely životního minima, se odkládají dokonce až na 1. června 2028. Těmito definicemi se totiž řídí i jiné dávky (např. pro zdravotně postižené), které nejsou součástí reformy, a stát potřebuje čas na úpravu jejich informačních systémů. V praxi to znamená, že posuzování příjmů zůstane ještě dva roky beze změny.

Ačkoliv ministerstvo zatím starší návrh formálně nestáhlo a schválilo ho souběžně s novým návrhem, ten novější jej svým rozsahem nahrazuje a přidává další důležitá opatření. Kromě posunu termínů například odkládá povinnost úřadů vypracovat s příjemci tzv. podpůrné plány až na konec tohoto roku, což má ulevit přetíženým úředníkům.

Oba tisky nyní míří do Poslanecké sněmovny ve zrychleném režimu (§ 90), aby změny nabyly účinnosti do konce března. Pro zrychlený proces však potřebuje Ministr Juchelka také podporu opozičních stran, kterou se nyní snaží získat. O tom, jak hlasování dopadne, se dozvíme již v tento pátek (13. února) na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny.

Politické prostředí

Vláda se k jednání sejde dnes (9. února). Na stole má především novelu trestních předpisů, která reaguje na evropskou směrnici o boji proti obchodování s lidmi. Nově by se mělo trestat například zneužívání náhradního mateřství či nucené sňatky a zavádí se pravidla pro odškodnění úrazů při výkonu obecně prospěšných prací. Kabinet také projedná plánovanou cestu prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Petra Macinky na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která proběhne tento týden (13.–15. února).

Poslanecká sněmovna zahájí v úterý (10. února) standardní plenární týden. Politicky nejvýznamnější moment však přijde v pátek (13. února), na kdy je svolána mimořádná schůze. Poslanci budou v prvním čtení hlasovat o návrhu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, který navrhuje odklad startu reformy tzv. superdávky a změn v sazbách životního a existenčního minima.

Senát se sejde k plénu ve středu (11. února). Horní komora se zaměří na evropskou agendu, konkrétně na projednání dvou EU návrhů – digitálního a AI omnibusu. Senátoři se také seznámí se Zprávou o životním prostředí ČR za rok 2024.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072