POLITIKA: Vláda na své pondělní schůzi (2. března) podpořila návrh na urychlený návrat trestů za neplacení výživného, přestože jeho dekriminalizace platí teprve od letošního ledna. Zrychleně projednávaná novela počítá s tím, že od července 2026 bude úmyslné neplacení alimentů delší než čtyři měsíce opět trestným činem.

BYZNYS: Do čela státní sítě Balíkovna se nově postavil odborník na logistiku Martin Kment, který v minulosti působil jako ředitel logistických služeb v mateřské České poště. Jeho hlavním úkolem bude krizové řízení, stabilizace podniku a rychlé zvrácení současného negativního hospodářského vývoje. Kment bude pod přísným dohledem dozorčí rady i Ministerstva vnitra, od nichž dostal zadání v následujících měsících doručit konkrétní a měřitelné výsledky.

BYZNYS: Titul v prestižní soutěži EY Podnikatel roku 2025 získal Dušan Šenkypl, partner investiční skupiny Pale Fire Capital SE. Odborná porota jej ocenila především za odvahu při budování globálních technologických projektů, strategické řízení a výrazný filantropický přesah jeho aktivit. Pozitivní zprávou pro celé tuzemské podnikatelské prostředí je navíc i čerstvý vývoj spotřebitelských cen – podle aktuálních dat se totiž únorová meziroční inflace propadla na pouhých 1,4 %, což představuje nejnižší úroveň za téměř deset let.

Českými veřejnými financemi hýbe zásadní změna pravidel v podobě vládního návrhu zákona, který od základu mění způsob, jakým stát plánuje a hlídá své utrácení. Návrh, který minulé úterý prošel prvním čtením, v sobě ovšem skrývá dvě zcela odlišné roviny: nutnou transpozici evropského práva a ryze domácí úpravy. Právě kvůli nim opoziční strany zablokovaly zrychlené schválení zákona ve Sněmovně. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zrychlené projednání obhajovala nutností tuto evropskou směrnici přijmout, jelikož transpoziční lhůta vypršela již 31. prosince 2025 a zemi hrozí sankce.

EU transpozice

Základním kamenem novely je implementace revidovaného Paktu o stabilitě a růstu. Česko podle něj opustí dosavadní složité sledování takzvaného strukturálního salda a přejde na flexibilnější pravidlo „čistých výdajů“. Tento nový ukazatel z celkových výdajů státu logicky odečítá položky, jako jsou úroky ze státního dluhu, spolufinancování evropských programů nebo cyklické dávky v nezaměstnanosti. Změna má zabránit nesmyslným škrtům v době krizí a ochránit klíčové státní investice.

Novela podle požadavků EU také zavádí střednědobé fiskální plánování. Stát sice bude i nadále schvalovat rozpočet na každý rok, ten se ale nově bude muset striktně řídit strategickým plánem vytvořeným na čtyři až pět let. Vláda se v něm musí jasně zavázat k postupnému a reálnému snižování dluhu tak, aby to zároveň neohrozilo klíčové dlouhodobé investice a reformy.

Formálně se posilují i pravomoci a nezávislost Národní rozpočtové rady. Ta podle předpisu EU projde pravidelným externím auditem a získá silnější slovo – pokud Ministerstvo financí její odborná stanoviska odmítne, bude to muset nově veřejně a podrobně zdůvodnit. Česká vláda k tomu pro posílení transparentnosti navíc přidala povinnost radních podléhat domácímu zákonu o střetu zájmů.

Národní nadstavba

Největší politický střet se vede o pravidla, která si do zákona přidalo z vlastního rozhodnutí samo Ministerstvo financí. Prvním z nich je úprava pro krizové stavy, která by vládě umožnila při zhoršené bezpečnostní situaci překročit schválené výdaje rozpočtu až o 10 % pouze na doporučení Bezpečnostní rady státu. Vláda tento krok hájí odkazem na výsledky z nedávných vojenských cvičení, která ukázala, že stávající procesy neumožňují dostatečně rychle zafinancovat armádu při plnění závazků vůči NATO. Ministryně Schillerová opozici navíc připomněla, že totožné zjednodušení dříve navrhoval i exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Druhou domácí změnou je uvolnění české dluhové brzdy (hranice zadlužení 55 % HDP). Do tohoto limitu se nově nebudou započítávat mimořádné výdaje na bezpečnost ani miliardové investice do nízkoemisních zdrojů energie, jako je například stavba nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda k novele také připojila zrušení své povinnosti předkládat rozpočtovému výboru Sněmovny zprávy o plnění rozpočtu za první a třetí čtvrtletí, což odůvodňuje snížením administrativy.

Opozice a odborníci tyto vládní dodatky ostře kritizují. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil možnost navýšit výdaje o 10 % bez projednání ve Sněmovně za nebezpečné obcházení Parlamentu a upozornil, že vláda tyto úpravy předložila bez řádného připomínkového řízení, čímž obešla odbornou veřejnost. Pirátka Vendula Svobodová varovala, že výjimky pro jádro a obranu zavedou do systému kreativní účetnictví a reálný státní dluh tak může skrytě vystřelit vysoko nad 60 % HDP (EU limit), aniž by zákonná brzda vůbec sepnula. Proti postupu vlády se postavila i Národní rozpočtová rada. Podle ní je neakceptovatelné, aby byly tyto domácí výjimky do evropské transpozice vloženy bez jakéhokoliv odborného posouzení.

Digitální a informační agentura (DIA) vydala bilanci svého fungování za rok 2025. Podle vlastních dat se úřadu podařilo ušetřit 773 milionů korun ze státního rozpočtu. Tohoto čísla měl dosáhnout při revizích IT zakázek ministerstev v celkovém objemu přes 25 miliard korun, kde osekával duplicitní řešení. Pro širší kontext je třeba dodat, že celkové výdaje samotné agentury loni činily zhruba 2,4 miliardy korun.

V oblasti služeb občanům agentura reportuje růst využití elektronické identity. Aplikaci eDoklady si registrovalo téměř 900 tisíc uživatelů. Její reálný provoz se však neobešel bez komplikací – podzimní sněmovní volby přinesly pod náporem zájemců technické výpadky, které musela DIA operativně řešit. Celkově ale Identita občana (NIA) rostla, loni přes ni proběhlo 74 milionů přihlášení (nejčastěji do aplikace Jenda, eDokladů, datových schránek a Portálu občana). Zásadním milníkem bylo také překročení hranice 1,5 miliardy doručených zpráv přes datové schránky, kterých je aktuálně zřízeno už přes 4,8 milionu. Agentura také pokračovala v rozvoji Registru zastupování, do kterého investovala 80 milionů korun a který má fungovat jako digitální alternativa k papírovým plným mocím.

DIA má zároveň na starosti koordinaci ostatních úřadů, z nichž řada těžce nestíhá zákonné termíny pro povinnou digitalizaci svých agend (podle zákona o právu na digitální služby). Agentura proto pro úředníky narychlo vytvořila tzv. Zjednodušené formuláře, které mají překlápění papírových procesů do digitálu urychlit. Z jejích vlastních kontrol navíc vyplynul další přetrvávající problém státního IT – téměř polovina kontrolovaných subjektů (218 ze 460) nemá v pořádku ani povinné prohlášení o přístupnosti pro zdravotně znevýhodněné občany (dle standardu WCAG).

Zatímco agentura bilancuje, nad její budoucností se stahují mračna. Současná vládní garnitura plánuje úřad zcela zrušit, přestože vznikl teprve před třemi lety jako vlajkový projekt předchozího kabinetu. Vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Robert Králíček (ANO) potvrdil záměr ukončit činnost DIA v horizontu třičtvrtě roku s tím, že její agendu přesune zpět pod Ministerstvo vnitra. Od zrušení si slibuje úsporu desítek milionů korun, například na zrušených kompetenčních centrech či marketingu. Nynější vedení DIA v čele s Petrem Kuchařem se hájí tím, že masivní reorganizace státního IT a rušení rozběhnutého úřadu odčerpá peníze i energii, která bude kriticky chybět jinde. V nadcházejícím období má totiž Česko před sebou klíčovou výzvu: zavedení Evropské peněženky digitální identity. Její plné spuštění v EU se plánuje na konec roku 2026. Do příprav už stát investoval 150 milionů korun, přičemž klientskou část aplikace chce vláda realizovat formou koncese ve spolupráci se soukromým sektorem.

Skupina vládních poslanců v čele s ministryní financí přichází s návrhem, který má vyřešit nezáviděníhodnou situaci pro některé seniory u doplňkového penzijního spoření. Kvůli předchozí změně zákona ztratili od 1. července 2024 lidé ve starobním důchodu nárok na státní příspěvek. Tento škrt tehdejší vláda zdůvodnila tím, že podpora má motivovat ke spoření primárně ekonomicky aktivní lidi a nemá sloužit ke zhodnocování úspor ve starobním důchodu. Ocitli se tak v legislativní pasti jako takzvaní uzamčení účastníci – státní podporu již nedostávali, ale pokud by chtěli smlouvu ukončit, čelili by finančním sankcím za předčasný výběr.

Podle předkladatelů zůstává v tomto vakuu zhruba 150 tisíc osob, přičemž dalších 16 tisíc lidí již ze systému pod tlakem nevýhodně vystoupilo a o své státní příspěvky nenávratně přišlo. Přibližně 100 osob z této skupiny navíc při odchodu přišlo dokonce i o část svých vlastních úspor.

Nová legislativa, kterou chtějí vládní poslanci vzhledem k naléhavosti schválit zrychleně rovnou v prvním čtení Poslanecké sněmovny, má tuto křivdu plošně napravit. Pro stávající účastníky se smlouvami uzavřenými do 29. prosince 2023 zavádí novela zcela nové právo vybrat si všechny naspořené peníze najednou bez jakýchkoli sankcí. Toto osvobozující pravidlo se navíc bude naprosto shodně vztahovat i na účastníky staršího penzijního připojištění v takzvaných transformovaných fondech.

Návrh pamatuje také na ty, kteří již ze systému odešli s finanční ztrátou v období od 1. ledna 2024 do nabytí účinnosti této novely. Stát těmto lidem jednorázově vrátí odebrané státní příspěvky, a extrémně poškozené skupině zhruba sta osob dokonce penzijní společnosti vyplatí zpět i jejich propadlé vlastní vklady. Celý proces bude chráněn rozsáhlými daňovými výjimkami, díky kterým účastníci nebudou muset vracet dříve uplatněné daňové odpočty a příspěvky od zaměstnavatele nebudou zatíženy standardní 15% daní z příjmů. Zcela osvobozeno od daně navíc bude i zmíněné navrácení propadlých vlastních prostředků.

Pro poškozené, kteří již ze systému odešli, se tu ale skrývá jeden zásadní háček. Své ztracené peníze nedostanou zpět automaticky. O kompenzaci si budou muset u své bývalé penzijní společnosti písemně požádat, a to v přísné propadné lhůtě šesti měsíců od chvíle, kdy zákon začne platit. Pokud tento termín zmeškají, jejich právo na dorovnání definitivně a nevratně zaniká. Vyplacení ztracených státních příspěvků a náprava této situace vyjde státní rozpočet maximálně na odhadovaných 60 milionů korun. Návrh se bude diskutovat na vládě ještě dnes.

V únorovém newsletteru jsme rozebírali vládní plány na posunutí startu reformy sociálních dávek, aby se předešlo kolapsu přetížených úřadů práce. Nyní je o osudu reformy definitivně rozhodnuto. Legislativní cesta k odkladu však byla poměrně netradiční a vyžádala si souhru obou komor Parlamentu. Jak se situace vyvinula a co přesně nakonec platí?

Sněmovna: Dvojkolejnost jako „záchranná brzda“

Na mimořádné únorové schůzi Sněmovny poslanci schválili ve zrychleném režimu hned dva velmi podobné návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO). Ministr přiznal, že tato dvojkolejnost byla záměrná strategie. Dřívější návrh (červencový start nových sazeb životního a existenčního minima) sloužil jako základ, zatímco ten novější a komplexnější (říjnový start) fungoval jako „záchranná brzda“. Vláda si tím vytvořila manévrovací prostor pro případ nečekaných komplikací či naopak úspěchů při digitalizaci.

Dobrou zprávou pro žadatele je, že na nutnosti odkladu panovala ve Sněmovně vzácná shoda. Pro návrhy zvedla ruku i opozice. Ta sice kritizovala nepřipravenost státu a označila ministrův postup za alibistický, ale nechtěla ohrozit výplatu peněz pro stovky tisíc lidí. Výměnou za hladký průběh získala opozice od ministra Juchelky veřejný příslib, že chystané změny v důchodech a další velké reformy už půjdou standardní legislativní cestou a budou se konzultovat s expertními týmy napříč politickým spektrem.

Senátní finále: Zvítězil širší návrh

Následně oba schválené návrhy postoupily do Senátu. Minulý týden (4. března) na plénu senátoři tuto nestandardní situaci definitivně rozsekli. Vyslyšeli prosbu ministra a téměř jednomyslně podpořili širší novelu, která obsahuje jak odklad superdávky, tak posun životního minima. Druhý, užší návrh byl následně zamítnut jako nadbytečný, čímž zákonodárci zabránili duplicitě.

Co je tedy definitivně schváleno?

Díky schválení širšího balíčku jsou nyní s konečnou platností (prezident již návrh podepsal) potvrzeny následující změny a posuny povinností:

První monitorovací zpráva Akčního plánu Cirkulární Česko 2040, která detailně mapuje období let 2022 až 2024, potvrzuje posun ve vnímání oběhového hospodářství. Stát jej přestal chápat jen jako ekologickou nutnost a začal ho využívat ke zvýšení surovinové nezávislosti. Za sledované období se podařilo zcela splnit deset z jedenácti definovaných úkolů.

Ty nejvýraznější legislativní kroky tehdy směřovaly do odpadového hospodářství, kam spadal například plošný zákaz vybraných jednorázových plastů nebo příprava tolik diskutované novely obalového zákona. Ačkoliv zpráva reflektuje tehdejší intenzivní snahy o zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky, z dnešního pohledu již víme, že tento stěžejní bod narazil na politickou realitu. Návrh v roce 2025 kvůli nedostatečné podpoře nakonec schválen nebyl a současný kabinet k němu zachovává silně rezervovaný postoj – zavedení systému podmiňuje prokázáním jednoznačného ekologického přínosu a garancí, že nenaruší funkční obecní systémy třídění odpadů.

Reálný průlom, který legislativa z hodnoceného období přinesla a který v praxi spolehlivě funguje, naopak nastal v boji proti plýtvání potravinami. Nová vyhláška konečně odstranila bariéry pro darování nevydaných pokrmů, které mohou restaurace a jídelny bezpečně zchladit či zmrazit a předat charitativním organizacím. Stát infrastrukturu potravinových bank podpořil masivními dotacemi přesahujícími půl miliardy korun, což se tehdy reálně propsalo do statistik potravinového odpadu z 1,08 milionu tun v roce 2022 na 1,06 milionu tun v roce 2023. K tomuto úspěchu kromě legislativy výrazně přispěly i rozsáhlé osvětové kampaně pro spotřebitele.

Průmyslové firmy navíc ve stejném období získaly jasnější pravidla pro nakládání s materiály díky novým vyhláškám. Ty přesně definují, za jakých podmínek přestávají být stavební odpady či komposty odpadem a stávají se zpeněžitelnou druhotnou surovinou. Pro spolehlivé sledování těchto materiálových toků byl navíc ve spolupráci s Českým statistickým úřadem spuštěn zcela nový a přesnější systém evidence produkce a využití druhotných surovin.

Změny se promítly i do těžkého průmyslu, kde stát formálně propojil plány dekarbonizace s oběhovými technologiemi, a do fungování obcí, jež začaly čerpat stamilionové dotace na modernizaci osvětlení omezujícího světelný smog. Jediným úkolem z původního plánu, který už dříve nabral zpoždění a byl splněn pouze částečně, tak zůstalo legislativní zakotvení recyklace odpadních vod. Přípravu národních pravidel zbrzdilo čekání na finální podobu revidované evropské směrnice. Český stát sice zpracoval studie pro bezpečné využívání takzvaných šedých vod v obcích, nicméně k plošnému využívání recyklované vody pro zavlažování v zemědělství si z bezpečnostních důvodů nadále zachovává velmi zdrženlivý postoj.

Politické prostředí

Vláda bude dnes hlasovat o změnách doplňkového penzijního spoření, kterým se věnujeme v dnešním newsletteru. Kabinet dále projedná rozsáhlou úpravu pravidel pro kapitálový trh (tzv. Listing Act). Ta má plošně snížit byrokracii, usnadnit menším firmám vstup na burzu a lépe chránit drobné investory. Na programu je také novela regulace reklamy, která mění pravidla pro propagaci vybraných zdravotnických prostředků a kojeneckou výživu.

Poslanecká sněmovna pokračuje v plenárním zasedání a zasednou i její podvýbory. Poslanci by se měli vrátit k pátkem nedokončenému projednávání implementace evropského aktu o digitálních službách (DSA). Ve středu dolní komoru čeká klíčové třetí a závěrečné čtení státního rozpočtu pro rok 2026. Pokud se poslancům v průběhu týdne nepodaří projednat technickou novelu zákona o podpoře bydlení, přijde na řadu v pátek, na kdy je zařazena jako pevně stanovený bod.

Senát má po náročném minulém týdnu, kdy proběhlo plenární zasedání, naopak poměrně klidný program. K jednání v nadcházejících dnech usedne pouze výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072