🤝 POLITIKA: Andrej Babiš oznámil řešení střetu zájmů – dle jeho slov převede holding Agrofert do slepého svěřeneckého fondu. Vyhověl tak požadavkům prezidenta Petra Pavla, který ho jmenuje premiérem v úterý 9. prosince.

🤝 POLITIKA: Prezident Petr Pavel přijme dnes na Hradě zbývající kandidáty na ministry – Klempíře a Šťastného (oba za Motoristy). Filip Turek z důvodu zdravotních problémů nedorazí. Zároveň stále platí slova prezidenta, že by byl Turek na post ministra nepřijatelný na jakémkoliv rezortu.

💶 BYZNYS: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil, že nový EU systém správy daně z přidané hodnoty (DPH), který byl zaveden v roce 2021 pro přeshraniční elektronické obchody, vykazuje řadu nedostatků a chybných údajů, které umožňují daňové úniky.

💶 BYZNYS: Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo další neformální zasedání Výboru pro umělou inteligenci. Hlavním tématem byl projekt AI Gigafactory, který by mohl být rozdělen na dvě části – českou ve Zbraslavi a polskou v Poznani. Ministerstvo nyní s partnery připravuje žádost o podporu pro Evropskou komisi, kterou chce podat na jaře 2026.

📊 EKONOMIKA: Dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu vzrostla inflace v listopadu meziročně o 2,1 %. Jedná se však o měsíční pokles o 0,3 %. Definitivní údaje budou zveřejněny ve středu 10. prosince.

📊 EKONOMIKA: Český statistický úřad zveřejnil nová data – průměrná mzda v Q3 vzrostla na 48 295 Kč (nárůst o 7,1 %). Pro porovnání: spotřebitelské ceny vzrostly za stejnou dobu o 2,5 %.

Málokterý předpis přežije změnu vlády. Výjimkou jsou technické nebo čistě adaptační návrhy, u nichž politická agenda nehraje příliš velkou roli. Přesně do této kategorie spadá aktuální návrh zcela nového zákona o účetnictví – nejde o běžnou novelu, ale o kompletní nahrazení stávajícího předpisu. Záměr vznikl již v roce 2020 a schválení vládou na konci listopadu otevírá cestu návrhu do Sněmovny.

Ministerstvo financí považuje dosavadní právní úpravu za zastaralou. Cílem reformy je posílit informační funkci účetnictví, odstranit nadbytečnou administrativu a zesílit vliv mezinárodních standardů, především IFRS (mezinárodní standardy finančního výkaznictví). S tím souvisí zrušení Českých účetních standardů. Klíčovým posunem je změna paradigmatu: důraz se přesouvá z procesu vedení účetnictví na samotné účetní výkaznictví, tedy na to, jaké informace získají externí uživatelé.

Reforma zasahuje i do problematiky měn. Nově bude možné vést účetnictví ve funkční měně odpovídající primárnímu ekonomickému prostředí (pokud nejde o hyperinflační měnu). Zahraniční pobočky společností mohou mít vlastní měnu odlišnou od hlavní jednotky. V některých oblastech se čeká i snížení administrativní zátěže – podnikající fyzické osoby nebudou automaticky povinny vést účetnictví a budou ho moci vést pouze na dobrovolné bázi. Stejné pravidlo platí pro malé neziskové organizace splňující určité podmínky.

Součástí reformy je související novela, která novelizuje více než 140 navazujících zákonů. Návrh se zaměřuje především na legislativně-technické změny – má odstranit duplicity a přizpůsobit terminologii novému zákonu. Mezi věcné změny patří úprava zákona o oceňování majetku vycházející více z tržní hodnoty a také zákona o daních z příjmů. U daní z příjmů se zavádí akruální základ daně (pro velké subjekty) a hotovostní základ daně (pro menší poplatníky). V oblasti odpisů se ruší volba mezi rovnoměrným a zrychleným odpisem – zavádí se pouze rovnoměrný měsíční odpis bez možnosti přerušení. Zdaňovací období bude pevně navázáno na účetní období a subjekty s eurem budou moci kompletní daňový základ vést přímo v eurech.

Dvojice Pirátských poslanců – Ivan Bartoš a Olga Richterová – načetli v Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která cílí na zvýšení efektivity Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při odhalování protisoutěžních jednání. Jedná se však již o druhý pokus schválit tyto změny – totožný návrh předložil tehdejší ministr pro legislativu Michal Šalomoun již v roce 2024, ale po načtení do Sněmovny na jeho schválení nezbyl čas.

Trochu překvapivě dala návrhu dosluhující vláda Petra Fialy na středečním jednání (3. prosince) souhlasné stanovisko. Jako jediní vyslovily zásadní výhrady ÚOHS a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Argumentují, že takto zásadní rozšíření pravomocí by mělo vzejít jako vládní návrh a projít standardním meziresortním řízením. ÚOHS navíc upozorňuje, že sám připravuje na příští rok podobný vládní návrh s obdobnými cíli.

Novela přináší několik zásadních změn. Zavádí nový soutěžní nástroj – opatření obecné povahy – které Úřadu umožní zasáhnout na trzích s podstatným narušením hospodářské soutěže z důvodů strukturálních problémů a ukládat nestrukturální opatření (jako povinnost poskytnout přístup k datům). Dle návrhu se budou moci postihovat fyzické osoby za uzavírání kartelových dohod pokutou až 10 milionů Kč a zákazem činnosti až na 5 let. Návrh chce také zavést tzv. call-in režim pro přezkum spojení soutěžitelů a posílit transparentnost – Úřad bude muset zveřejnit zahájení sektorových šetření a poskytnout veřejnosti lhůtu nejméně 60 dnů pro připomínky.

Je však málo pravděpodobné, že by nová vládní koalice – ANO, SPD, Motoristé – měla zájem tento poslanecký návrh ve Sněmovně podpořit. Očekáváme spíše diskuze s ÚOHS o parametrech jejich vlastní připravované novely.

Jak již bývá zvykem, rozvoj e-governmentu se nevyvíjí dle očekávání. Mělo by dojít k dalšímu odkladu nákladného projektu e-Legislativa, který má sloužit k online tvorbě a projednávání právních předpisů. Dosavadní zkušenosti z počáteční fáze provozu ukázaly, že práce v systému činí uživatelům obtíže a jeho plnohodnotné uvedení do praxe vyžaduje delší období, než se předpokládalo. Ministerstvo vnitra přitom potřebuje čas na dokončení nových funkcionalit, stabilizaci systému po migraci do státního cloudu, odstranění provozních problémů a proškolení uživatelů.

Vláda v demisi proto navrhla skrze novelu zákona odložit povinné používání systému o další rok – do 15. ledna 2027 – pro ústavní zákony, běžné zákony a zákonná opatření Senátu. Pro splnění dotačních podmínek ze strany EU, která projekt spolufinancuje, však musí systém fungovat alespoň částečně – proto se povinnost používat e-Legislativu od 15. ledna 2026 zachovává pro zcela nové zákony (nikoliv pro novely dalších předpisů).

Mimo samotný odklad se také zavádí trvalá výjimka pro zákon o státním rozpočtu. Důvodem je, že e-Legislativa nezohledňuje specifika rozpočtového procesu – zákon o státním rozpočtu má odlišnou strukturu a formu. Nejedná se primárně o normotvorný akt, ale o dokument stanovující rámec finančního hospodaření, a proto si vyžaduje speciální přístup.

Novela byla ve zrychleném procesu (pouze 1. čtení) schválena již nově sestavenou Poslaneckou sněmovnou a nyní čeká na hlasování v Senátu (plenární zasedání je naplánováno na 17. prosince). Navržené odložení by tak mělo včas projít celým schvalovacím procesem do 15. ledna příštího roku.

V předešlém vydání jsme se věnovali implementačnímu zákonu nařízení o správě dat (DGA) jako jednomu z implementačních povinností, který dlouho čekal na adaptaci do českého právního systému. Situace se přitom zkomplikovala zahájením infringementu proti ČR od května 2024 (implementační lhůta uplynula již v září 2023). Návrh byl poslán do Poslanecké sněmovny ke schválení již v předešlém volebním období, ale po načtení zůstal zcela opomenut.

Vláda Petra Fialy tak z procedurálních důvodů musela návrh znovu načíst a následně jej schválit – což se stalo ve středu 3. prosince. Mimoto bylo odsouhlaseno, že by se měl návrh Sněmovnou schválit ve zrychleném procesu (pouze 1. čtení), což by umožnilo nové vládní koalici ANO, SPD a Motoristů odškrtnout si tuto dlouho čekající implementační povinnost ze seznamu o něco dříve.

Hlavním cílem unijního nařízení je usnadnit a zvýšit sdílení dat v rámci EU. Návrh proto zásadně mění povinnosti a role českých veřejných institucí v oblasti nakládání s daty a jejich zpřístupňování. Nejvýznamnější změny se týkají zavedení systému řízeného přístupu k datům pro účely vědeckého výzkumu, kontroly veřejné správy a výuky, a také uložení nových povinností v oblasti správy a katalogizace dat. Klíčovým centrálním orgánem se stává Digitální a informační agentura (DIA), která získává rozsáhlé koordinační, správní a kontrolní pravomoci – jako jednotné informační místo bude mimo jiné zajišťovat správu Národního katalogu dat (informační systém, který slouží k integraci datových slovníků a podávání žádostí o přístup k datům).

Od 1. prosince platí přísnější pravidla pro prodej a používání pyrotechniky díky novele zákona o pyrotechnice. Novela zakazuje prodej mimo kamenné obchody (s výjimkou nejméně nebezpečné kategorie F1) a zpřísňuje online prodej – pyrotechniku kategorií F3 a vyšší bude možné koupit jen s ověřením věku a odborné způsobilosti. Od července 2026 bude potvrzení odborné způsobilosti povinné i pro nákup (mimo online) kategorie F3. Obce nově získávají pravomoc vydávat vyhlášky omezující pyrotechniku na svém území.

Klíčovou novinkou jsou ochranná pásma do 250 metrů kolem nemocnic, domovů pro seniory, zoologických zahrad a chovů zvířat, kde je zakázáno používat pyrotechniku (mimo F1). Cílem je snížit hluk, chránit zdraví lidí a zvířat, omezit znečištění ovzduší a riziko požárů. Tresty za porušení mohou zahrnovat vysoké pokuty a zákaz činnosti až na tři roky.

Česko se chystá využít Sociální klimatický fond na podporu nízkopříjmových domácností. Do roku 2032 by měla získat přibližně 52 miliard Kč z prodeje emisních povolenek na financování energetických úspor, bydlení a dostupné dopravy. Ministerstvo životního prostředí tento plán připravovalo téměř dva roky a nyní jej předložilo do připomínkového řízení. Dotace by mohly pomoci desítkami tisíc domácností snížit účty za energii – renovace bydlení by se mohla týkat až 40 tisíc rodin, nové dostupné byty by vznikly pro 3 500 ohrožených domácností a fond podpoří i nákup až tisíce malých autobusů pro oblasti se špatnou dostupností veřejné dopravy.

Návrh počítá konkrétně s 16 miliardami na renovaci vlastního bydlení, 7 miliardami na bytové domy ve vlastnictví obcí, 14 miliardami na stavbu nájemních bytů a 2 miliardami na výkup problematických ubytoven. Dalších 2 miliardy putují na energetické poradenství a 10 miliard na flexibilní dopravu v oblastech s nedostatečnými spoji. Připomínky k první verzi Sociálního klimatického plánu lze posílat na [email protected] do 18. prosince. Současná verze návrhu bude ještě doplněna s ohledem na probíhající jednání s Evropskou komisí.

Politické prostředí

Vláda ve středu usedne (program) k novele zákona o opravě výrobku, která implementuje unijní směrnici na podporu oprav zboží a má zamezit předčasné likvidaci výrobků. Více o této novele najdete v našem speciálním vydání Deep Dive. Kabinet se také vrátí k poslaneckému návrhu ANO, SPD a Motoristů na zastavení dalšího zvyšování odvodů pro živnostníky – tento bod byl na programu již minulý týden, ale projednávání se přerušilo.

Poslanecká sněmovna si naplánovala předčasné vánoční prázdniny. Další plénum je naplánováno až 13. ledna, kdy se poslanci vrátí do lavic. V tomto týdnu (11. prosince) se sejde pouze zahraniční výbor, který bude projednávat národně bezpečnostní zájmy ČR. Tento bod uvede přímo ministr Lipavský.

Senát zůstává naopak aktivní. V tomto týdnu se sejde část výborů, včetně ústavně-právního a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které budou projednávat odložení fungování systému e-Legislativa do 15. ledna 2027. Plénum Senátu se koná o týden později, 17. prosince.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn