Vítejte u nového vydání našeho newsletteru.

Týdenní brief – Česko

Shrnutí
Dnes se dozvíte

Novinky
Krátké zprávy z Česka

POLITIKA: Zdeněk Zajíček povede Hospodářskou komoru i v nadcházejících třech letech. Jako jediný kandidát na pozici prezidenta získal na pražském sněmu silnou podporu 184 z 200 delegátů a po tříletém funkčním období, během kterého do komory přivedl přes tisíc nových členů, tak suverénně obhájil svůj mandát. Zajíček chce nyní klást největší důraz na snižování byrokratické zátěže, prosazování duálního vzdělávání a aktivní spolupráci s politiky.

BYZNYS: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zastavil ostře sledované správní řízení vedené proti předním tuzemským energetickým gigantům ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Antimonopolní úřad tyto společnosti původně podezíral z uzavírání zakázaných kartelových dohod, které by mohly vážně narušit hospodářskou soutěž na trhu s energiemi. Podrobné vyšetřování však existenci žádného protiprávního jednání či nelegálního kartelu nakonec neprokázalo, a úřad proto celý případ po dlouhých měsících bez udělení jakýchkoliv sankcí uzavřel.

BYZNYS: Ministerstvo životního prostředí spustilo plošný systém energetického poradenství, v jehož rámci začnou stovky proškolených poradců pomáhat českým domácnostem se snižováním výdajů na bydlení. Ústřední novinkou se od 30. dubna stávají takzvané renovační pasy, které majitelům domů poskytnou smysluplný plán efektivní rekonstrukce a zároveň poslouží jako klíčový podklad pro získání podpory z programu Nová zelená úsporám. Základní konzultace budou pro občany díky prostředkům z Národního plánu obnovy zcela zdarma, přičemž samotný renovační pas získají bezplatně zranitelné domácnosti a ostatním na něj stát finančně přispěje. Stát ovšem nezapomíná ani na samosprávy, pro něž nově zřídí třináct specializovaných krajských center s cílem nastartovat rychlejší tempo energetických renovací veřejných budov.

EKONOMIKA: Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mírně rostla, když hrubý domácí produkt (HDP) přidal mezičtvrtletně 0,2 % a meziročně 2,1 %. Tento výsledek ovšem zaostal za očekáváním analytiků, jelikož k růstu překvapivě nepomohla nastartovaná spotřeba domácností, ale primárně tvorba zásob a hrubého kapitálu. Výkonu tuzemského hospodářství navíc výrazně podráží nohy negativní příspěvek zahraničního obchodu, což podle ekonomů představuje varovné riziko i pro nadcházející měsíce.

Udržitelnost
Z 2 000 firem zbylo 96: Vláda zužuje ESG reporting na pár největších

Ministerstvo financí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákona o účetnictví, která zužuje okruh firem povinných reportovat o udržitelnosti. Zatímco původní transpozice směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) počítala se zhruba 2 000 českými společnostmi, novela implementující navazující balíček Omnibus I sráží toto číslo přibližně na 96 největších hráčů. Připomínkové řízení končí 22. května, hlavní část zákona má nabýt účinnosti 1. ledna 2027.

Vedle zúžení ESG reportingu novela také navyšuje limit pro odpisování dlouhodobého majetku na 100 000 Kč. Zde ale pozor: tato úleva se týká pouze subjektů veřejného sektoru, ne běžných podnikatelů.

Krátce k implementaci CSRD v Česku

První fázi CSRD zavedlo Česko už v roce 2023 díky Konsolidačnímu balíčku. Původní plán počítal se spuštěním zbývajících tří fází vloni, tehdejší vláda ale strategii přehodnotila. Reagovala tak na návrh evropského balíčku Omnibus I, který slibuje pragmatičtější přístup, snížení byrokracie a úpravu příliš ambiciózních unijních cílů. Loňská novela zákona o účetnictví proto zavedení dalších fází pozastavila a nad rámec toho zmírnila některá pravidla již s předstihem – nejvýraznější změnou bylo zvýšení hranice pro povinný reporting podniků nad 1 000 zaměstnanců.

Na koho dopadne tvrdý reporting

Nová pravidla cílí jen na opravdu velké hráče. Povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti dopadne pouze na účetní jednotky (obchodní společnosti, spořitelní a úvěrní družstva nebo pojišťovny a příslušné konsolidující jednotky), které kumulativně překročí dvě hranice: průměrný počet 1 000 zaměstnanců a roční čistý obrat 10,91 miliardy Kč (450 milionů eur). Z povinnosti jsou nově výslovně vyloučeny investiční fondy. Specifickou výjimku mohou využít i finanční holdingové osoby, jejichž dceřiné firmy fungují na vzájemně nezávislých obchodních modelech.

Novela ale zároveň rozšiřuje působnost na velké společnosti mimo EU, které v Česku podnikají skrze pobočky nebo dceřiné společnosti. Aby povinnost reportingu vznikla, musí být kumulativně splněna tři kritéria: aktivní působení skrze pobočku či dceřinou firmu v ČR, obrat celé skupiny v EU přes 450 milionů eur v každém z posledních dvou let a obrat samotné české pobočky či dceřiné společnosti přesahující 4,85 miliardy Kč. Pokud tyto podmínky platí, musí tato entita zveřejnit zprávu o udržitelnosti své mateřské firmy – jinak hrozí pokuta až 3 % hodnoty celkových aktiv. Tento postih navíc není vyhrazen jen pro zahraniční obry a zákon jej univerzálně uplatňuje na naprosto jakoukoliv firmu, která svou zákonnou povinnost ohledně ESG reportingu nesplní.

Záchranná brzda jménem opt-out

Společnostem, které by musely reportovat podle původních pravidel CSRD, ale díky balíčku Omnibus I už tuto povinnost nemají, novela zavádí takzvaný režim opt-out. Tyto firmy mohou s nákladnými přípravami okamžitě přestat, a to zpětně už pro účetní období začínající v roce 2025 – tedy v okamžiku, kdy by jinak musely zkompletovat a nechat auditovat svá data za loňský rok. Podle ministerstva vyhotovilo zprávu o udržitelnosti za rok 2024 přibližně 25 účetních jednotek. Pokud využijí možnost opt-out, očekává se, že toto číslo klesne zhruba o polovinu.

Pro firmy, které už v očekávání původních pravidel začaly investovat do ESG dat a auditů, funguje tato změna jako praktická záchranná brzda. Zároveň jde ale o přiznání, že původní evropská směrnice CSRD zašla zbytečně daleko – a že vzniklé náklady nesly firmy, které do celého systému podle nového pojetí nikdy patřit neměly.

Štít pro menší dodavatele

Třetím pilířem novely je zcela nový institut „chráněné účetní jednotky". Jsou jí dodavatelé v hodnotovém řetězci s méně než 1 000 zaměstnanci (posuzováno za předchozí účetní období). Smysl je zjevný: zabránit tomu, aby velké firmy svou ESG reportingovou zátěž potichu přenesly smluvními cestami na dodavatele, kteří sami povinnost reportu nemají.

Velká korporace nesmí po chráněném dodavateli smluvně vymáhat ani proaktivně žádat data nad rámec evropských standardů pro dobrovolné použití. Korporace musí primárně vycházet z prohlášení dodavatele a aktivně ho ověřovat nemusí – ledaže má důvodné pochybnosti. Pokud i přesto vyžaduje detailnější údaje, je povinna dodavatele výslovně informovat, že má zákonné právo žádost odmítnout. K vynuceným smluvním ujednáním, která by tuto ochranu obcházela, se podle zákona nebude přihlížet.

Pokud velká firma data nezíská, použije ve své zprávě kvalifikovaný odhad založený na modelech, vlastní zkušenosti nebo srovnání v rámci odvětví. Po dobu prvních tří let od vzniku reportingové povinnosti stačí popsat snahu o získání dat a důvody neúspěchu – data sama uvádět nemusí.

Safe Harbour

Takzvaný bezpečný přístav umožní firmám v krajních případech neuvádět informace, které by mohly vážně poškodit jejich obchodní postavení nebo postavení osob v jejich hodnotovém řetězci. Vztahuje se na know-how, technologické specifikace či výsledky inovací – ovšem pouze za podmínky, že tvoří obchodní tajemství. Nově zákon výslovně chrání i data, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost nebo soukromí fyzických i právnických osob – což je relevantní především pro firmy v obranném sektoru.

Využití výjimky není bezpodmínečné: nesmí bránit věrnému pochopení rizik a dopadů činnosti firmy. Formální schválení vedením společnosti už zákon nevyžaduje, povinnost zmínit využití výjimky přímo ve zprávě ale trvá. Novinkou je, že firma musí k datu každého dalšího reportingu znovu posoudit, zda důvody pro utajení stále platí.

Časová osa

Hlavní část zákona nabude účinnosti 1. ledna 2027. Účetní roky 2025 a 2026 představují přechodné období, během kterého mohou od reportingu dobrovolně upustit ty společnosti, na něž se tato povinnost podle nových pravidel již nevztahuje. Subjektům ze třetích zemí vznikne povinnost zveřejňovat zprávy až za účetní období začínající 1. ledna 2028, reálně tedy až v roce 2029.

Byznys, Obchod & Finance
Tvrdý náraz rychlovlaků: Projektu za stovky miliard chybí peníze i pozemky

Z Prahy do Brna za necelou hodinu a rychlé napojení na Berlín či Vídeň, kam má podle plánů cesta trvat z Prahy dvě a půl hodiny na oba směry. Výstavba vysokorychlostních železničních tratí (VRT) patří k nejdůležitějším infrastrukturním plánům Česka pro první polovinu tohoto století. Přesto se zdá, že tento projekt za stovky miliard stojí na velmi vratkých základech. Nejnovější zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) totiž ukazuje, že očekávání a reálný stav příprav se drasticky rozcházejí.

Vláda plánuje do roku 2050 vybudovat komplexní síť rychlých železničních spojení, která propojí republiku ve všech hlavních směrech. Vize zní skvěle: zkrácení doby cestování mezi metropolemi, podpora rozvoje regionů a přesun velké části emisně náročné nákladní dopravy ze silnic na uvolněné koleje původních konvenčních tratí. Celkové minimální investice byly vyčísleny na astronomických 737 miliard korun. Dosud však nebyla sjednána ani jedna platná mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení; s Německem smlouva čeká na ratifikaci a s ostatními státy jednání ani neskončila.

Kontrola NKÚ ale odhalila, že ačkoliv se stát pustil do práce a za přípravy již utratil přes 5,6 miliardy korun, pro samotnou výstavbu dosud nezajistil potřebné financování. Přestože se spoléhá na evropské fondy či modely PPP (spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem), chybí jasná garance státní finanční spoluúčasti, která bývá v podobných případech v Evropě běžně až 50 %. Stát navíc zaspal i v byrokracii u mnoha projektovaných tras stále chybí územní ochrana v plánech krajů a Ministerstvo dopravy dosud v rozporu s vládním úkolem nezpracovalo potřebné akční plány.

Dle NKÚ na projekt doplácí už nyní i samotní daňoví poplatníci. Úpravou zákona o zadávání veřejných zakázek v roce 2023 zmizel 30% limit na navyšování dohodnuté ceny u sektorových zakázek. Výsledek? U vysoutěžených přípravných smluv vyletěly finální ceny vzhůru, v některých ohromujících případech až o 126 %. NKÚ navíc zjistil, že cena za 1 kilometr modernizace stávající tratě v rámci budování rychlých spojení je o 54 až 83 % vyšší než u dřívějších modernizací železničních koridorů.

Komplikace zažívají a ještě zažijí majitelé pozemků v budoucích koridorech staveb. Jejich ochota prodávat je zatím velmi nízká – například u trasy Moravská brána v průzkumu vyjádřilo souhlas s odkupem jen 43 % oslovených vlastníků.

NKÚ tvrdí, že harmonogram prací balancuje na hraně reálnosti. První pilotní úseky evropské sítě by měly fungovat do roku 2030, ovšem příprava nabírá takové zpoždění, že i samotné ministerstvo tento termín vyhodnocuje jako zcela nereálný. Páteřní trať mezi Prahou a Brnem by se sice měla otevřít v roce 2036, jenže obří háček se skrývá v samotných nádražích. Zásadní železniční uzel Praha má být totiž na potřebnou propustnost upraven a zmodernizován až v roce 2047. Rychlovlaky tak minimálně první dekádu nebude v uzlech kudy pustit.

Zajímavosti a paradoxy na závěr

Papírová třistadvacítka: Plánované české tratě jsou projektovány na rychlost až 320 km/h. Naši sousedé ale na svých navazujících tratích tak ambiciózní nejsou a počítají maximálně s rychlostí 250 km/h. U mezistátních spojů tak superrychlé vlaky svou rychlost mimo naše hranice vůbec nevyužijí.

Vlaky nebudou mít kde zrychlit: K tomu, aby vlak mohl jet rychlostí 320 km/h, potřebuje kolem 20 až 25 kilometrů k samotnému rozjezdu a dalších 7 kilometrů na plynulé zastavení. Například na trase mezi Prahou a Litoměřicemi, jež měří pouhých 35 km, se tak vlaky na svou maximální rychlost vůbec nedostanou.

Časová iluze v Roudnici: Časová úspora pro některé lokality může být pouhou iluzí. Když cestující pojede z Roudnice nad Labem do Prahy, vlak samotný dorazí za 19 minut. Jenže přesun osobním autem na okrajový rychlostní terminál mimo město, zaparkování a rezervní doba na peróně zaberou tolik času navíc, že skutečná úspora proti obyčejné cestě autem do Prahy bude nakonec jen slabých 7 až 11 minut.

Rychlost, nebo zastávky? Další paradox spočívá v očekávaném rozvoji regionů. Ten je podmíněn budováním sjezdů a zastávek. Každá mezistanice však celkovou jízdní dobu prodlužuje v průměru o 4 až 12 minut, což jde přímo proti smyslu drahých vysokorychlostních staveb.

Trest & Společnost
Vláda mění pravidla opatrovnictví. Zkopírovala při tom zamítnutý návrh hnutí STAN?

Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo do zkráceného připomínkového řízení novelu občanského zákoníku, která mění pravidla veřejného opatrovnictví. Vláda tím reaguje na dlouhodobou nespokojenost obcí. Problém je přitom v podstatě stejný: část malých obcí se stará o opatrovance, jejichž počet a složitost péče sahají daleko za jejich kapacity.

Co je veřejné opatrovnictví?

Soud jmenuje opatrovníka osobě s omezenou svéprávností nebo specifickými potřebami. Když v okolí dotčené osoby nikdo vhodný není, připadne tato povinnost na obec. Ta se stává tzv. opatrovníkem poslední instance. V Česku tuto agendu aktuálně vykonává 1 466 obcí, které se často jen stěží starají o více než 15,5 tisíce lidí. Stát tak přes samosprávy zajišťuje právní ochranu osobám, které by jinak zůstaly zcela bez pomoci.

Jádrem nové legislativy je větší flexibilita, po které starostové dlouho volali. Novela zavádí tři hlavní nástroje:

  • Dobrovolná dohoda: Obec, která péči nezvládá, se bude moci smluvně dohodnout s jinou obcí (ve svém obvodu obce s rozšířenou působností) na předání agendy. Podmínkou však je, že musí předat opatrovnictví kompletně – nelze se zbavit jen „složitějších“ případů. Zároveň musí být tato smlouva vždy schválena příslušným krajským úřadem.

  • Rozhodnutí soudu: Soud dostane možnost rovnou jmenovat opatrovníkem jinou než domovskou obec, typicky pokud původní úřad nedokáže zajistit kvalitní péči a nepostačí-li k nápravě jiná vhodná opatření.

  • Sankční přesun: Pokud bude obec své povinnosti hrubě zanedbávat, může jí krajský úřad agendu nařízením odebrat a předat jinému pověřenému úřadu.

Zákon přitom klade důraz na ochranu samotných opatrovanců. Při jakékoliv změně úřadu musí být dotyčný člověk i opatrovnický soud o přesunu včas a srozumitelně informován – a to s ohledem na jeho mentální kapacity. Soudy zároveň dostanou za úkol hlídat, aby byrokratický přesun nikdy nesnížil reálnou kvalitu poskytované péče (právě na chybějící pojistky u převodů totiž v minulosti upozorňoval i Veřejný ochránce práv). Zákon nicméně zůstává přísný v jednom bodě: souhlas samotné obce s tím, že se stane opatrovníkem, se nadále nevyžaduje.

Novela ruší možnost, aby opatrovníkem byla právnická osoba zřízená obcí – v praxi se nepoužívala, pravomoc i odpovědnost ponese přímo obec. Další novinkou je také jasné určení „hlavního šéfa“ agendy – tím se nově stává Ministerstvo práce a sociálních věcí, což odráží i nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Inspirace opozičním návrhem hnutí STAN?

Při bližším pohledu na vládní text se nelze ubránit pocitu dejà vu. Obdobnou problematiku se nedávno pokusilo řešit i hnutí STAN, vláda však jejich návrh v březnu shodila ze stolu. Přitom oba texty obsahují téměř totožná řešení: smluvní přenosy mezi obcemi, nové pravomoci soudů i sankce od krajů. Shodují se dokonce i v povinnosti srozumitelně informovat opatrovance a ve vytvoření jednotného systému sběru dat.

Zákonná povinnost obcí postarat se o bezmocné sice nemizí (stát ji obhajuje veřejným zájmem), radnice ale konečně dostávají legální cestu, jak předat svou povinnost tam, kde na ni mají lepší kapacity. Účinnost novely je plánována na 1. července 2027.

Připomínkové řízení je však zkrácené na pět pracovních dnů (končí 5. května) – a to je při systémové změně, která zasáhne stovky obcí a tisíce konkrétních lidí, nápadně krátký čas. Možnost podání připomínek se zároveň omezuje výhradně na Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Odbor kompatibility Úřadu vlády.

Události
Co sledovat tento týden
4.–10. květen

Politické prostředí

Vládu dnes čeká hlasování o novele zákona o evidenci tržeb, která má znovuzavést EET. Kabinet dále projedná dva návrhy vládních poslanců namířené proti týrání zvířat (kterým jsme se věnovali v minulém vydání) a také novelu zavádějící evropské nařízení IMERA, jež řeší odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu EU.

V Poslanecké sněmovně začíná v úterý plenární schůze. Poslanci mají na programu mimo jiné druhé čtení ostře sledovaného stavebního zákona, zákon o ekodesignu výrobků a také novelu vlastního jednacího řádu, která má upravit fungování dolní komory.

Senát rovněž čeká ve středu plenární zasedání. Senátoři se zaměří na zákon o zdravotnických prostředcích a zákony upravující platby pojistného. Klíčovou normou je novela o sociálním pojištění, jejímž cílem je zastropovat minimální vyměřovací základ pro OSVČ na úrovni roku 2025, tedy na 35 % průměrné mzdy.

Nemělo by vám uniknout

  • 12. květen – MoneyFest (Praha)

  • 13. květen – CFO Congress (Praha)

  • 14. květen – Money Maker (CzechCrunch, Brno)

  • 14. květen – Fintech Roadmap 2026 (ČFA, Praha)

  • 21. květen – Women Summit (Forbes, Praha)

  • 21. květen – Brand Restart (Praha)

  • 21.–23. květen – GLOBSEC Forum (Praha)

  • 26. květen – REsummit 2026 (E15, Praha)

  • 28. květen – Národní ekonomické fórum 2026 (IPPS, Praha)

Závěr

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

Reguluju je legislativní platforma pro podnikatele, profesionály i veřejnost, kteří chtějí být vždy o krok napřed před legislativními změnami v Česku i Bruselu. Přehledně, rychle a srozumitelně přinášíme klíčové novinky z legislativního prostředí, analyzujeme připravovanou legislativu a nabízíme konkrétní doporučení, jak na ně včas reagovat. Reguluju je Váš průvodce novou legislativou.

Keep reading