POLITIKA: Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu a definitivně schválila spornou novelu zákona o cenách, která vládě umožní operativně regulovat ceny pohonných hmot. Kabinet tak získá silný nástroj zasáhnout proti výkyvům na trhu pouhým vládním nařízením, podobně jako to již dnes funguje u elektřiny a plynu. Kontroverzní norma, kterou zástupci byznysu i opozice ostře kritizovali jako nebezpečný a nekoncepční zásah do volného trhu, nyní zamíří k definitivnímu podpisu prezidentovi republiky.

POLITIKA: Novým předsedou opoziční KDU-ČSL se na ostravském sjezdu suverénně stal jihomoravský hejtman Jan Grolich, který v čele strany střídá Marka Výborného. Coby jediný kandidát získal masivní podporu 233 z 266 delegátů a do svého nejužšího vedení si na pozici prvního místopředsedy prosadil poslance Benjamina Činčilu, kterého nově doplnila čtveřice řadových místopředsedů ve složení František Talíř, Monika Brzesková, Václav Pláteník a Libuše Hubáčková. Nové vedení slibuje modernizaci tradiční strany a návrat k reálným problémům lidí.

BYZNYS: Ministerstvo průmyslu a obchodu spouští příjem žádostí o dotace na národní kofinancování Evropských center digitálních inovací II (EDIHs II), která pomáhají tuzemským malým a středním podnikům či veřejné správě s nezbytnou digitální transformací. Do 25. května si tak mohou úspěšná centra z evropských programů požádat až o 22 milionů korun na jeden projekt. Schválené finance mají podpořit bezpečné zavádění moderních technologií a umělé inteligence v ČR, jelikož tato centra firmám zajišťují expertní mentoring, školení, hledání investorů i samotné testování technologií před finální investicí.

Skupina vládních poslanců v čele s Andrejem Babišem a Tomiem Okamurou představili novelu trestního zákoníku, která má zpřísnit sazby za týrání blízkých osob i zvířat. Návrh především zvyšuje dolní hranici trestu za domácí násilí a zavádí trestnost za zabití psa nebo kočky ze „zavrženíhodné pohnutky". Předkladatelé žádají o schválení zrychleně už v prvním čtení s účinností navrhovaných změn od 1. ledna 2027.

Jádrem novely je posun dolní hranice trestu odnětí svobody u týrání osoby ve společném obydlí ze šesti měsíců na jeden rok. Horní hranice zůstává na čtyřech letech. Stejné posílení dolní sazby se vztahuje i na úmyslné týrání zvířat, kde maximum činí tři roky.

Přísnější bude i postih za hrubou nedbalost. U zanedbání péče o zvíře v základní sazbě roste maximum ze šesti měsíců na jeden rok. Pokud pachatel zanedbá péči o větší počet zvířat a způsobí jim smrt nebo trvalé následky, může sedět až tři roky (dosud byly dva).

Nejviditelnější posun přináší novela u zabíjení zvířat. Dosud platilo, že pokud někdo usmrtil psa nebo kočku způsobem, který nebyl vyloženě surový a trýznivý, šlo pouze o přestupek trestaný pokutou. Nově bude usmrcení psa nebo kočky trestným činem, pokud je spácháno ze „zavrženíhodné pohnutky" (např. usmrcení zvířete pro zábavu, z pomsty, kvůli zakrytí jiného trestného činu nebo situaci, kdy se majitel o zvíře nechce starat a raději ho zabije) a pokud k takovému činu neměl pachatel žádný pochopitelný a zákonný důvod (např. když veterinář musí uspat smrtelně nemocné zvíře). Ochrana se přitom vztahuje pouze na tato dvě zvířata, ne na všechny domácí mazlíčky. Pro tento čin platí stejné sazby trestu jako u týrání zvířat, tedy jeden až tři roky. Zákon také počítá s tím, že pokud by pachatel zvíře usmrcoval pomalu a po delší dobu, nepůjde už jen o zabití z rozmaru a trest se navyšuje.

Změny v trestním zákoníku však nejsou jedinou novinkou. Stejná skupina poslanců předložila navazující návrh, který mění několik dalších zákonů. Ty přinesou tyranům citelnější zásahy do peněženky v podobě vyšších minimálních pokut (nově je vůbec poprvé zavedena minimální pokuta i za týrání pouze jednoho zvířete) a až desetiletého zákazu chovu zvířat, tedy dvojnásobku oproti dnešku. Obrovským průlomem v boji proti nelegálním množírnám je pak nová pravomoc státní policie vstoupit přímo do obydlí, pokud má důvodné podezření, že se uvnitř nachází týrané zvíře. Doteď to bez povolení šlo jen u jiných nebytových prostor či na pozemcích, což odhalování množíren v bytech či domech nesmírně komplikovalo.

Zásadně se mění i osud zvířat, která úřady tyranům odeberou do náhradní péče. Dnes zvířata často tráví dlouhé roky v útulcích v právním vakuu, zatímco se čeká na konec řízení. Nově dostane pachatel okamžitý předběžný zákaz pořízení dalších zvířat a navíc bude muset na ta odebraná platit úřadům pravidelné měsíční zálohy na péči. Pokud zálohu nezaplatí do 30 dnů od doručení rozhodnutí, zvíře propadne státu, který mu tak bude moci mnohem rychleji najít nový domov a minimalizovat náklady. Novela rovněž řeší problém s umístěním větších exotických zvířat – zabavené velké šelmy bude nově možné umístit kromě specializovaných center i do dalších vhodných chovných zařízení.

Změny se výrazně dotknou i samotných obcí. Zruší se totiž pravidlo, že opuštěné zvíře „nikomu nepatří“ a nikdo ho nemusí krmit – pokud si opuštěného psa či kočku nikdo nepřivlastní, stane se majetkem obce, která za něj ponese plnou odpovědnost. Na zdivočelé kočky se sice vlastnictví vztahovat nebude, obce ale budou povinny hradit a zajišťovat odchyty a kastrace opuštěných koček a koček bez pána, aby se regulovalo jejich množení. Vykastrovaná kočka bude v narkóze označena drobným zastřižením špičky ucha a následně vrácena zpět do své domovské lokality.

Podobně jako u novely trestního zákoníku se navrhuje zrychlené projednání ve Sněmovně a účinnost od 1. ledna 2027, přičemž kastrační programy dostanou roční odklad (začnou platit rok od oficiálního vyhlášení novely ve Sbírce zákonů), aby se obce stihly připravit.

Ministerstvo financí představilo tři nové návrhy zákonů, které představují komplexní rekodifikaci systému boje proti praní peněz. Tato nová úprava přímo reaguje na evropský AML balíček (AMLD6, AMLR, AMLAR) a klade si za cíl odstranit neuspokojivou roztříštěnost dosavadních předpisů. Legislativní balíček navíc zcela nově staví na stejnou úroveň jako praní špinavých peněz i boj proti financování šíření zbraní hromadného ničení (CPF). Pro firmy to znamená, že musí své preventivní mechanismy nově zaměřit i na tato rizika, což se dotkne zejména firem v mezinárodním obchodu a těch, které nakládají s rizikovým zbožím.

Institucionální změny a pravomoci

Finanční analytický úřad (FAÚ) dosud plnil tři různé role: fungoval jako dozorový orgán nad firmami, řešil mezinárodní sankce a zároveň plnil roli národní finanční zpravodajské jednotky (FIU). To se nyní mění. FAÚ jako celek sice zůstává podřízen Ministerstvu financí, ale jeho čistě analytická část (FIU) se uvnitř úřadu organizačně zcela oddělí a získá plnou operativní a funkční nezávislost chráněnou před vnějšími i politickými zásahy.

Spolu s nezávislostí přichází i výrazně silnější nástroje. FIU bude moci pozastavit transakci až na 10 pracovních dnů a pozastavit obchodní vztah s klientem na 5 pracovních dnů kvůli analýze. Zcela novým institutem je sledování transakcí v reálném čase – úřad bude moci bance nebo jiné povinné osobě uložit, aby průběžně monitorovala a reportovala aktivity konkrétního rizikového klienta. Další novinkou pro firmy je institut odložení hloubkové kontroly klienta, kdy FIU může firmě nařídit, aby kontrolu dočasně neprovedla, pokud by hrozilo odstrašení podezřelého klienta (prevence tipping-off).

Návrh zároveň odstraňuje dosavadní sdílený dozor. Místo dosavadního překryvu kompetencí mezi FAÚ, ČNB, Celní správou a profesními komorami bude každá povinná osoba podléhat výhradně jednomu dozorovému orgánu (např. banky a finanční sektor bude nově výlučně dozorovat ČNB). FAÚ bude nově plnit roli orgánu, který vykonává dohled i nad samotnými profesními komorami. Do dohledu v ČR se navíc aktivně zapojí i nový evropský orgán AMLA, který bude mít u vysoce rizikových subjektů přímé kontrolní pravomoci.

Krypto, reality a fotbal

Okruh povinných osob v AML režimu se zásadně rozšiřuje. V návaznosti na evropské nařízení MiCA do něj nově spadá celý segment kryptoaktiv (směnárny, úschovny, platformy i prodejci NFT), což pro mnohé znamená první plnohodnotné zavedení identifikace klientů a hlášení podezřelých transakcí, byť částečně tyto subjekty do systému patřily už dříve.

Mimo kryptosektor se novými povinnými subjekty stávají také realitní developeři při transakcích s nemovitostmi, soukromé bezpečnostní služby při převozu peněžní hotovosti na vlastní účet a odpovědnost. Zároveň dochází k detailnějšímu upřesnění pravidel pro profesionální správce pohledávek, kteří do tohoto regulatorního rámce spadali již v minulosti. Politicky nejčitelnější je rozšíření na profesionální fotbalové kluby a fotbalové agenty, kteří budou muset nově prověřovat původ peněz sponzorů, investorů i toky při přestupech hráčů.

Hotovost, registry a pokuty

Dosavadní zákaz hotovostních plateb nad 10 000 eur se nově bude plošně vztahovat i na transakce mezi nepodnikajícími fyzickými osobami. Úřad přitom bude posuzovat i souvislost více menších plateb provedených v rámci jednoho kalendářního dne, aby se limit nedal obcházet rozdělením. Rozšiřuje se i definice „peněžní hotovosti“ – nově zahrnuje drahé kovy jako například zlato, stříbro, nebo palladium.

Procesní páteří celé reformy se stanou tři klíčové registry. Stávající Centrální evidence účtů (CEÚ) se nově rozšíří o kryptoaktiva a cenné papíry, čímž stát získá ucelený přehled o likvidních aktivech osob, což je důležité pro rychlé zajišťování výnosů z trestné činnosti či plnění sankčních závazků. Druhým pilířem je automatizovaný Centrální rejstřík povinných osob (CRPO), který se napojí na základní registry, takže firmy už nebudou muset vykazovat stejné identifikační údaje různým úřadům opakovaně. Třetici pak uzavírá Jednotné přístupové místo k informacím o nemovitostech, jež úřadům zajistí dálkový přístup k historii převodů a sbírce listin datovaných od roku 2019.

Při porušení povinností zároveň hrozí přísné sankce, které u finančních a úvěrových institucí mohou dosáhnout až 250 milionů korun nebo 10 % celkového obratu, a úřady získávají širokou škálu nápravných opatření, včetně donucovacích pokut k jejich vynucení a oprávnění k přímému přístupu do IT systémů povinných osob. Obávaným nástrojem dozoru se stane i povinné zveřejňování pravomocných rozhodnutí o porušení zákona (tzv. naming and shaming). Samotné podniky čekají velmi přísné nároky na „dobrou pověst“, bezdlužnost a kvalifikaci manažerů pro dodržování předpisů a povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (whistleblowing).

Návrhy jsou nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, které skončí 22. května. Základní datum účinnosti většiny ustanovení je 10. července 2027. Pro stávající povinné osoby je to doba na úpravu vnitřních systémů, rizikových profilů klientů a reportingu do nových registrů. Pro realitní developery a převozce hotovosti jde ale o první AML režim vůbec.

Do legislativního procesu vstupuje návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou a Jiřím Čunkem. Jeho cílem je dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Ústava má zároveň poprvé výslovně pojmenovat českou korunu jako národní měnu.

Co návrh přináší?

1) Právo na „offline život“ a ochrana soukromí – Do článku 13 Listiny základních práv a svobod, který tradičně chrání listovní tajemství, se má nově vložit garance práva na život nezávislý na digitálních službách. Státní orgány by podle návrhu nesměly nikoho nutit k využívání elektronické komunikace, a to garantovaně bez jakékoliv újmy. To znamená, že stát a obce by musely trvale zachovat nedigitální cesty pro vyřizování úředních záležitostí. Senátoři to zdůvodňují tím, že digitální sítě ze své podstaty nedokážou plně zaručit úroveň soukromí tak jako tradiční listovní formy. Dodávají, že nucená digitalizace narušuje právo nakládat s majetkem (stát dle nich de facto nutí občany kupovat chytrá zařízení) a u části populace může vyvolávat duševní strádání, frustraci, fobii či pocity ponížení. Na soukromoprávní vztahy se povinnost nevztahuje: firmy a zákazníci si mohou formu komunikace dohodnout libovolně.

2) Záruka plateb v hotovosti – Společně s ochranou offline života se přímo do Listiny přidává také ochrana hotovosti. Návrh zavádí pravidlo, že hotovostní platby lze omezit pouze zákonem, a to výhradně z důvodu veřejného zájmu. Cílem je zabránit tendencím oslabovat a vytlačovat hotovost čistě ve prospěch digitálních transakcí. V praxi to pro stát znamená, že nemůže hotovost potichu a administrativně rušit, aniž by k tomu přijal specifický zákon.

3) Ústavní zakotvení české koruny – Zatímco předchozí dva body chrání práva občanů v Listině, třetí cíl předlohy míří přímo do článku 98 Ústavy ČR. Sem se má nově doplnit věta: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Toto ustanovení má chránit existenci tradiční národní měny, což lze vnímat jako kalkul a snahu skupiny senátorů zabránit případnému zavedení eura.

Napotřetí to už vyjde?

Nejde však o první snahu tohoto typu, současný návrh je již třetí v pořadí. Úplně první pokus tehdejší senátorky Jitky Chalánkové z roku 2022 se úzce zaměřoval pouze na zachování práva platit v hotovosti. Tento návrh však byl zamítnut.

Pozdější návrh z roku 2023 (totožného předkladatele) se pokoušel o něco podobného, byl však výrazně invazivnější a stál na třech pilířích: zaručoval právo být offline, chránil platby v hotovosti a navíc zakotvoval ochranu spotřebitele jako slabší strany smluvních vztahů. Tento návrh sice nebyl přímo zamítnut, ale zároveň neměl dostatečnou podporu ke schválení, a proto zanikl.

Nejnovější návrh je proto koncipován úžeji: neřeší výplaty mezd v hotovosti ani další soukromoprávní vztahy a soustředí se především na vztah mezi občanem a veřejnou mocí. 

Ústavní zákon potřebuje souhlas třípětinové většiny v obou komorách Parlamentu – politická laťka tedy leží výrazně výš než u běžných novel. Neočekává se proto, že by měl návrh velkou šanci na přijetí, i když se v Parlamentu nachází značná konzervativní skupina zákonodárců.

Ministerstvo životního prostředí otevřelo veřejnou konzultaci k pracovní verzi Národního plánu na obnovu přírody (NPOP) – strategického dokumentu, kterým Česko naplní povinnosti z evropského nařízení o obnově přírody. Plán nemíří jen na chráněná území, ale na krajinu jako celek – zemědělskou půdu, lesy, řeky i městskou zeleň. Připomínky je možné posílat do 15. května 2026.

Národní plán komplexně pokrývá šest klíčových oblastí, od lesů a zemědělských ekosystémů až po sídelní zeleň a opylovače. V případě chráněných stanovišť se Česko zavázalo k masivní obnově: do roku 2030 má uvést do lepšího stavu 306,7 km² (30 % dnešních znehodnocených ploch), přičemž tento cíl postupně poroste na 613,4 km² v roce 2040 až po finálních 920,1 km² (90 %) v roce 2050. Územně vůbec nejrozsáhlejší dopad budou mít plošná opatření na podporu opylovačů, jež průřezově zasáhnou prakticky celé mimolesní území státu, a to zejména skrze nové dotační podmínky a legislativu. Konkrétní kroky budou zahrnovat tvorbu biokoridorů, omezování pesticidů či světelného znečištění, ale také hledání nezbytné rovnováhy mezi intenzivním chovem včely medonosné a ochranou ohrožených volně žijících včel a motýlů. U opylovačů je stěžejním cílem celkové zvrácení poklesu jejich populací do roku 2030 a v dalších letech nastartování rostoucího trendu.

Národní plán úzce provazuje své cíle se Společnou zemědělskou politikou a na vnitrostátní úrovni pro zemědělce zavádí povinné sledování zásoby uhlíku v půdě a podílu krajinných prvků (remízky, mokřady). Mezi klíčová opatření patří ochrana před erozí, podpora agrolesnictví a především plošná likvidace starých meliorací pro znovuzavodnění krajiny. V lesích se plán zaměřuje na přechod k přirozené druhové skladbě a udržení dostatku mrtvého dřeva – u něhož ale dokument upozorňuje, že jeho aktuálně nadnormální objem po kůrovcové kalamitě bude spíše přirozeně klesat. Dalším krokem má být redukce přemnožené spárkaté zvěře a invazních druhů (včetně jelena siky), která dnes brání přirozené obnově lesů. Plán rovněž počítá s obnovou postindustriálních ploch, jako jsou lomy či výsypky, a to s důrazem na ponechání ploch spontánní sukcesi. Tou nejcitlivější a zatím nezodpovězenou otázkou pro majitele půdy však zůstává podoba konkrétních finančních nástrojů, kterou Ministerstvo životního prostředí teprve připravuje. Cíle však budou dosahovány také prostřednictvím již existujících, postupně vylepšovaných finančních nástrojů, jako je Operační program Životní prostředí či národní program.

V oblasti vodních toků plán reaguje na fakt, že v roce 2020 v Česku teklo volně pouhých 297 kilometrů řek. Ačkoliv konkrétní cíl pro rok 2030 zatím chybí a proběhla jen prioritizace toků, stát slibuje odstraňování zastaralých bariér a jezů s cílem obnovit do konce dekády přírodní funkce záplavových území na ploše 47,9 km². To vše má zároveň přispět k celoevropskému cíli obnovit do konce desetiletí nejméně 25 000 kilometrů volně tekoucích řek. Zásadní výzva pak čeká obce: do roku 2030 u nich nesmí dojít k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně, přičemž v dalších letech musí její celková plocha dokonce růst. Spolu s celkovou rozlohou se navíc bude přísně sledovat i podíl korunového zápoje stromů.

Ministerstvo upozorňuje, že předložený dokument je zatím pouze pracovní verzí strategického plánu, ve které stále chybí konkrétní cíle pro volně tekoucí řeky, český podíl na celoevropské výsadbě stromů i očekávané finanční nástroje. Vyhotovená strategie se následně promítne přímo do klíčových sektorových předpisů (jako je vodní zákon či zemědělská politika).

Politické prostředí

Vláda dnes projedná tzv. chemický zákon, který implementuje unijní nařízení o rtuti, a novelu knihovního zákona. Ta nově rozšiřuje povinnost odevzdávání výtisků i na vybrané elektronické publikace a zakotvuje pravidla pro tzv. web-harvesting. Na stole bude také Harmonogram další digitalizace služeb a s ním spojené vyhodnocení nepřiměřené byrokratické zátěže.

Poslance čeká nabitý program ve výborech. Ve středu projedná ústavně-právní výbor zákon o státních zaměstnancích, stavební zákon a zákon o digitální ekonomice (implementace evropského nařízení DSA). Sociální výbor se zaměří na návrhy o státní sociální podpoře a zdravotní výbor bude řešit nedávnou kontaminaci kojenecké výživy a přijatá preventivní opatření. Ve čtvrtek pak hospodářský výbor naváže debatou o digitální ekonomice, ekodesignu výrobků a také stavebním zákonu, zatímco výbor pro veřejnou správu se zaměří na zákon o podpoře bydlení.

Senátoři mají v příštích dnech rovněž výborový týden. V rámci jednotlivých výborů se budou věnovat především projednávání legislativních návrhů z dílny ministrů Aleše Juchelky a Adama Vojtěcha.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072