POLITIKA: Prezident Petr Pavel poprvé otevřeně připustil, že by se mohl ucházet o znovuzvolení v roce 2028. Rozhodnutí učiní na základě aktuální společenské situace, své kondice a toho, zda bude cítit, že jeho pokračování dává smysl.

BYZNYS: Novým zmocněncem pro startupy se od února stane Martin Jiránek, dosavadní předseda České startupové asociace, kterého do funkce jmenuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jeho hlavní agendou bude příprava dlouho očekávaného startupového zákona a zefektivnění zaměstnaneckých akciových programů (ESOP). Soustředit se má také na zavedení investičních pobídek a prohloubení spolupráce mezi státní správou, investory a samotnými zakladateli firem.

EKONOMIKA: Vláda a odbory se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru, ke kterému dojde od dubna. Zaměstnancům v kultuře či nepedagogickým pracovníkům vzrostou tarify o 9 % a sestrám či pečovatelům o 5 %; k tomu obě skupiny získají navíc jedno procento určené na odměny. Lékařům a zubařům se tarify zvýší o 2 %. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) dnes předloží návrh nařízení vládě ke schválení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizovanou verzi Hospodářské strategie, která má definovat směřování české ekonomiky na další roky. Zatímco v minulém vydání jsme analyzovali trh práce, nyní se zaměříme na finance a podporu podnikání. Strategie otevřeně deklaruje ústup od dotační ekonomiky. Vláda se staví kriticky k míře přerozdělování a místo přímých dotací chce sázet na systém nepřímých pobídek, založených primárně na daňových úlevách a odpisech.

Cílem vlády je aktivovat soukromý kapitál, který dle ní v Česku často leží ladem nebo odtéká do zahraničí. Klíčovou roli má sehrát transformovaná Národní rozvojová banka (NRB), která má fungovat méně jako dotační úřad a více na principu finanční páky skrze záruky a úvěry. Strategie také slibuje oživení kapitálového trhu – plánuje zkrátit proces IPO (vstup na burzu) na šest měsíců a zavést daňové odpočty pro investice do startupů a venture kapitálových fondů. Na většinu změn si však počkáme – například zmíněné daňové odpočty pro investory nově cílí až na rok 2029.

Výrazné novinky čekají startupovou scénu. Strategie zavádí pojem „FlexiWorker“ (plánovaný na příští rok), což má být specifický režim závislého dodavatele (zaměstnanecký poměr na IČO), který má zlegalizovat a zflexibilnit najímání specialistů. Dokument také explicitně zmiňuje rozšíření zaměstnaneckých akcií (ESOP) i na tyto kontraktory a spolupracující osoby, což původní verze neobsahovala.

V oblasti lákání zahraničních investic a podpory exportu došlo k institucionálnímu zpřesnění. Původní plán na sloučení tří agentur se zredukoval – nová značka „CzechBusiness“ má vzniknout fúzí CzechTrade a CzechInvest, zatímco CzechTourism zůstane samostatný. Pro zahraniční investory se počítá se zřízením jednoho kontaktního místa (one-stop-shop), které má zjednodušit interakci mezi investory a státní správou. Termín spuštění se však posouvá až na rok 2028.

V kapitole veřejných financí strategie opouští některé populistické přísliby, jako bylo zmrazení platů politiků. Naopak potvrzuje návrat elektronické evidence tržeb (EET 2.0) v příštím roce. I zde však platí, že si na změny počkáme déle – osvobození spropitného od daní se posouvá na rok 2030. Celkově je tak nová strategie v oblasti financí mnohem střízlivější.

Malé a střední podniky (MSP) se dočkají nové injekce pro své investiční projekty. Národní rozvojová banka (NRB) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu spouští 2. února příjem žádostí do programu Expanze – úvěry OPTAK. Je připraveno přes 5 miliard korun a hlavním lákadlem je nulová úroková sazba po celou dobu splácení, která může dosáhnout až 15 let. Podnikatelé navíc ušetří na poplatcích za poskytnutí či správu úvěru a mohou využít odklad splátek jistiny až na tři roky.

Program má však svá specifika v architektuře financování. NRB nepokryje celou investici – poskytne zvýhodněný úvěr maximálně do výše 50 % způsobilých výdajů. Podmínkou je, aby si podnikatel zajistil komerční úvěr u soukromé banky či leasingové společnosti ve výši alespoň 20 % rozpočtu. Zbytek pak musí pokrýt z vlastních zdrojů. Cílem je motivovat komerční sektor k financování rizikovějších rozvojových projektů tím, že stát na sebe převezme část rizika. Úvěr od NRB se může pohybovat v rozmezí 1 až 100 milionů korun.

Podpora je určena pro projekty realizované na území ČR mimo Prahu. Peníze lze využít na pořízení strojů, technologií, softwarových licencí, ale i na výstavbu či rekonstrukci budov. Zde však žadatelé narazí na přísnější environmentální podmínky (princip DNSH). Například novostavby musí mít o 10 % nižší spotřebu primární energie, než vyžaduje standard budov s téměř nulovou spotřebou (NZEB), a u rekonstrukcí je nutné prokázat minimálně 10% energetickou úsporu.

Z programu jsou vyloučeny některé specifické investice. Podnikatelé nemohou z těchto peněz financovat pořízení elektromobilů, dobíjecích stanic ani fotovoltaických elektráren. Stejně tak nelze úvěr využít na prostý nákup nemovitostí určených k bydlení či na refinancování starých dluhů. Příjem žádostí poběží až do poloviny roku 2029, nebo do vyčerpání alokace.

Hospodářská strategie nepřepisuje jen pravidla pro dotace, ale zásadně mění i pohled na technologickou budoucnost Česka. Nejvýraznější posun oproti původnímu návrhu hnutí ANO nenastal v e-governmentu, ale v přístupu k umělé inteligenci. Ta se z technické podkapitoly stává samostatnou strategickou prioritou s vlastní kapitolou

Digitalizace

V oblasti digitalizace státní správy strategie posouvá termíny realizace a přiznává skluz klíčových projektů. Výrazný posun nastal u digitalizace územního plánování a povolování staveb, kde strategie nově počítá s plnou digitalizací až v roce 2030. Novinkou ve strategii je pak zavedení Portálu podnikatele, který má sjednotit povinnosti firem na jedno místo, s termínem spuštění v roce 2028.

Velký důraz klade dokument na fyzickou infrastrukturu. Kromě cíle pokrýt 95 % domácností a obchodních společností vysokorychlostním internetem do roku 2030 strategie explicitně zmiňuje závazek pokrýt do roku 2031 dvě třetiny venkovských „bílých míst“ 5G signálem. Novinkou je silný akcent na podporu byznysu – klíčové logistické a výrobní uzly mají mít zajištěno pokrytí 5G sítěmi do roku 2028 a do roku 2030 se má výrazně zvýšit kvalita mobilního signálu na tranzitních železničních koridorech.

Co se týče Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), původní verze strategie ho plánovala zařadit pod kompetence Ministerstva vnitra. Aktuální verze od tohoto záměru upouští a soustředí se na naplnění nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Celkovou koordinaci digitální agendy a strategické bezpečnosti má nově na starosti vládní zmocněnec Robert Králíček (ANO).

Umělá inteligence

Umělá inteligence byla v nové strategii povýšena na národní prioritu s ambicí vytvořit z Česka „středoevropské centrum AI“. I když vláda slibuje zajištění cenově dostupné infrastruktury pro vědu a firmy, v této fázi hovoří pouze o letošním vyhodnocení možných přínosů projektu AI Gigafactory (sdílení výpočetního výkonu, potenciálně s Polskem) a posouzení jeho alternativ.

Pro modernizaci veřejné správy zavádí strategie koncept nazvaný „Estonsko light“. Jeho jádrem je vybudování centrálního repozitáře AI komponent – sdílené knihovny modelů a kódů. Cílem je, aby jednotlivé úřady nemusely při zavádění automatizace vyvíjet všechna řešení od nuly a utrácet za ně opakovaně, ale aby mohly využívat již hotové a ověřené nástroje.

Zcela novým prvkem je zavedení tzv. misijního přístupu inspirovaného americkou agenturou DARPA. Strategie navrhuje spuštění cílených programů pro využití AI ve zdravotnictví, konkrétně se zaměřením na onkologii a péči o duševní zdraví. Tyto programy mají mít jasně definované cíle a směřovat k průlomovým aplikacím, které zlepší kvalitu péče. Součástí je i zapojení Česka do špičkové evropské výzkumné sítě ELLIS.

Podpora v oblasti AI se zaměřuje i na soukromý sektor, kde se strategie inspiruje úspěšnými modely ze zahraničí. Pro malé a střední podniky plánuje zavést vouchery na pilotní projekty a budovat testovací prostředí (sandboxy, povinnost z AI Aktu). Důraz je kladen i na propojení výzkumu s praxí a integraci AI vzdělávání napříč celou školskou soustavou. Klíčovou bariérou rozvoje je nedostatek talentů, což strategie řeší úpravou pravidel pracovní migrace. Původní široký plán na „smart víza“ byl zúžen na specializovaný imigrační režim určený výhradně pro experty v AI a ICT. Tento program, jehož spuštění je plánováno na rok 2028, má zrychlit a zjednodušit příchod špičkových zahraničních odborníků.

Česko stojí před jedním ze zásadních digitálních úkolů posledních let, který je přímou reakcí na evropské nařízení eIDAS 2. To členským státům ukládá povinnost zavést Evropskou peněženku digitální identity (EUDIW) tak, aby byla pro občany dostupná od 24. prosince 2026. Stát proto musí řešit dva náročné procesy současně: technický vývoj, který musí zajistit interoperabilitu v celé EU, a úpravu českého právního prostředí. Budovaný ekosystém se přitom dělí na dvě části: samotnou klientskou aplikaci v mobilním telefonu uživatele a systémy, které na pozadí podporují její funkcionalitu.

V rovině technické realizace vláda rozhodla, že stát nebude aplikaci vyvíjet vlastními silami, ale vydá se cestou koncese, kterou Digitální a informační agentura (DIA) vyhodnotila jako ekonomicky i technologicky nejvýhodnější. Tento model přenáší financování a část rizik na soukromý subjekt, zatímco stát si ponechá kontrolu nad bezpečností a legislativou. Vybraný partner zajistí vývoj, provoz i inovace výměnou za možnost generovat komerční příjmy, přičemž příspěvek státu je zastropován na 15 milionech eur ročně. Veřejná zakázka na klientskou aplikaci je již otevřená a probíhají jednání formou soutěžního dialogu, po němž DIA vyzve účastníky k podání finálních nabídek.

Pro české občany, kteří si již zvykli na aplikaci eDoklady, půjde o významný posun. Aplikace eDoklady vznikla jako národní předstupeň, který umožnil digitální prokazování fyzicky na území ČR. Nová evropská peněženka však nabídne podstatně více funkcí – kromě přeshraničního uznávání umožní prokázat totožnost či další atributy také v online prostředí. Uživatelé si do ní nahrají například mezinárodně uznávaný řidičský průkaz, diplomy o dosaženém vzdělání, technický průkaz vozidla nebo evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). EUDIW tak technologicky i funkčně výrazně převyšuje a posouvá digitální identitu z pouhé „náhrady plastové kartičky“ na komplexní nástroj. Po zavedení evropské peněženky se počítá s „udržovacím provozem“ aplikace eDoklady do doby, než bude možné ji plně vypnout.

Aby mohla peněženka fungovat naplno, připravil se adaptační zákon, který novelizuje především zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tato legislativa zavádí zcela nové pojmy, jako je „elektronické potvrzení atributů“. V praxi to znamená, že digitální peněženka bude právně uznaným nosičem pro vysokoškolské diplomy, řidičské oprávnění nebo potvrzení o bezdlužnosti, která budou mít stejnou váhu jako papírová razítka. Návrh brzy zamíří na jednání vlády.

Nový právní rámec přinese občanům i jednu zásadní novinku: možnost využívat kvalifikovaný elektronický podpis zdarma pro tzv. neprofesionální účely (mimo podnikatelské aktivity). Ten bude mít navíc díky propojení s doklady stejnou váhu jako úředně ověřený podpis na Czech POINTu. Legislativa je navržena tak, aby měl uživatel plnou kontrolu nad svými daty. Při prokazování totožnosti bude možné sdílet jen nezbytné minimum údajů – například při potvrzování plnoletosti v obchodě, aniž by aplikace odhalila přesné datum narození nebo adresu bydliště.

Pro soukromý sektor, zejména pro banky, pojišťovny a telekomunikační operátory, však nová legislativa neznamená jen příležitost, ale i tvrdou povinnost. Zákon zavádí povinnou akceptaci evropské peněženky, která bude nabíhat ve vlnách. Zatímco ústřední úřady ji musí přijímat od ledna 2028, soukromé subjekty vyžadující tzv. silné ověření uživatele (kam spadají například firmy pod AML regulací) se musí připravit dříve. Povinnost akceptovat peněženku v on-line prostředí pro ně začne platit již od 24. prosince 2027, zatímco pro fyzické ověřování na pobočkách mají čas do 1. ledna 2029. Za nepřipravenost či porušení povinností přitom návrh zákona počítá s vysokými sankcemi, které mohou u právnických osob dosáhnout až 130 milionů korun nebo 1 % z ročního obratu.

Kombinace koncesního modelu vývoje a nové legislativy má za cíl jediné: umožnit vyřizování životních situací plně digitálně napříč celou Unií. Pro firmy to sice znamená investice do úpravy systémů pro ověřování klientů, na druhou stranu jim státem garantovaná identita výrazně zlevní a zrychlí onboarding nových zákazníků a sníží riziko podvodů.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo v reakci na evropskou směrnici novelu trestního zákoníku, jejímž cílem je efektivněji postihovat environmentální kriminalitu. Ta dosud v Česku často končila pouze jako přestupek. Klíčovou změnou je sjednocení posuzování zavinění – u většiny trestných činů proti životnímu prostředí se nově zavádí standard hrubé nedbalosti. Tím se eliminuje stíhání drobných chyb, ale zároveň se umožní trestat závažná zanedbání povinností i tam, kde byl doposud vyžadován úmysl. Návrh rovněž zavádí nový zločin tzv. ekocidy, který postihuje rozsáhlé zničení ekosystémů. V nejzávažnějších případech za něj hrozí až 10 let odnětí svobody.

Novela reaguje na moderní hrozby a zavádí zcela nové skutkové podstaty, které dopadnou na široké spektrum byznysu. Trestným činem se nově stane uvádění komodit a výrobků spojených s odlesňováním na trh (např. dřevo, káva, kakao, sója či hovězí maso) v rozporu s EU nařízením o odlesňování. Kriminalizován bude také neoprávněný odběr vody ohrožující vodní zdroje nebo recyklace lodí mimo schválená evropská zařízení. Přísnější tresty dopadnou i na nelegální nakládání s chráněnými druhy či nebezpečnými látkami.

Zásadní novinkou je definice jednání „bez povolení“. Trestný čin bude spáchán i tehdy, pokud subjekt povolení formálně má, ale získal ho podvodem (včetně uvedením někoho v omyl nebo zamlčením některých informací), korupcí, nátlakem, nebo je povolení zjevně protiprávní.

Česko musí nová pravidla transponovat do 21. května 2026, reálná účinnost se však očekává spíše ke konci roku 2026, jelikož návrh stále čeká na projednání vládou. Ačkoliv návrh nezavádí nové administrativní povinnosti nad rámec stávajících předpisů, výrazně zvyšuje trestněprávní rizika pro manažery. Ti nově mohou čelit vězení i za hrubou nedbalost při provozu zařízení nebo v případech, kdy sice disponují povolením, ale to bylo vydáno v rozporu se zákonem.

Politické prostředí

Vláda se k jednání sejde dnes (26. ledna). Na stůl se vrací návrh zákona o ekodesignu, jehož projednávání kabinet minule přerušil. Tento návrh stanovuje nové požadavky ze strany EU na udržitelnost produktů uváděných na trh. Klíčovým bodem však bude hlasování o upraveném návrhu státního rozpočtu na rok 2026, jehož schválení je nezbytné pro ukončení trvajícího rozpočtového provizoria. Ministři také formálně schválí nařízení o zvýšení platů vybraným skupinám státních zaměstnanců, na kterém se dohodli s odbory.

Poslaneckou sněmovnu čeká rušný týden, poslanci zasednou v lavicích i v některých výborech. Plánovány jsou hned dvě schůze. Ta řádná odstartuje v úterý a jejím hlavním bodem by mělo být první čtení nového stavebního zákona. Ve čtvrtek pak následuje mimořádná schůze věnovaná reformám fungování státu – na programu je první čtení zákona o státní službě a návrh změny jednacího řádu Sněmovny.

Senát čeká po minulém týdnu, kdy zasedalo plénum, výrazně klidnější režim. V horní komoře se žádné legislativní kroky neočekávají a senátoři se budou věnovat především práci ve svých volebních obvodech.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072