POLITIKA: Vláda rozhodla o přesunu několika agend a osmi rad vlády z Úřadu vlády na čtyři resorty. Protidrogovou politiku a duševní zdraví převezme Ministerstvo zdravotnictví; rovnost žen a mužů, agendu osob se zdravotním postižením a romské záležitosti Ministerstvo práce a sociálních věcí; agendu národnostních menšin Ministerstvo kultury; a lidská práva a rovné zacházení i spolupráci s občanskou společností převezme Ministerstvo spravedlnosti. Příslušní ministři mají s vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha uzavřít do 5. června protokol o předání odborů, lidí, projektů a peněz; agendy přejdou pod resorty od 1. července. Premiér Babiš krok obhajuje odstraněním dvoukolejnosti a slibem o snížení počtu zaměstnanců Strakovy akademie. S přesunem je spojen i konec národního protidrogového koordinátora Pavla Béma, kterého od 1. července ve sloučené roli koordinátorky pro duševní zdraví i protidrogovou politiku nahradí Dita Protopopová.

OBALY: Český průmysl a obchod žádají Brusel o dvouletý odklad klíčových požadavků nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Pravidla mají začít platit už 12. srpna, podle podnikatelských svazů však stále chybí desítky prováděcích a delegovaných aktů – firmy tak týdny před účinností nevědí, podle jakých konkrétních pravidel mají měnit obaly, technologie a plánovat miliardové investice. Právní nejistota už vedla k žalobám u Soudního dvora EU ze strany subjektů z Německa, Itálie, Francie, Rumunska i Česka. Celoevropskou výzvu iniciovaly z Česka podnikatelské svazy, podpořili ji i zástupci měst a obcí. Mimoto zvedne toto téma na červnové Radě ministrů životního prostředí český ministr Igor Červený (Motoristé), který buduje k odkladu koalici členských států.

TELEKOMUNIKACE: Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025, která shrnuje regulaci elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravu na dohled nad AI. Objem přenesených mobilních dat dosáhl 2,16 tis. PB (meziroční nárůst o necelých 25 %), průměrná měsíční spotřeba vzrostla na 15,1 GB na datovou SIM (z 12,5 GB v roce 2024) a počet aktivních SIM se blížil 16 milionům. ČTÚ se v roce 2025 ujal nové role i mimo telekomunikace: pokračoval v přípravě na pozici národního koordinátora podle nařízení DSA a začal budovat expertní tým pro dohled nad AI Aktem. Po dokončení notifikace u Evropské komise úřad vyplatil České poště kompenzace ve výši 3,75 mld. Kč.

Vláda dnes bude hlasovat o bezpečnostní novele, která přepisuje pravidla pro pobyt cizinců a azylové řízení. Tento legislativní balíček upravuje hned sedm stávajících zákonů a přináší reformu institutu dočasné ochrany a dalších krizových opatření.

K urychlení legislativního procesu se navíc vládní koalice rozhodla zcela vynechat standardní připomínkové řízení, což celý proces urychlí nejméně o několik měsíců, ovšem za cenu eliminace námitek ze strany soukromého i veřejného sektoru.

Konec volnějších pravidel pro Ukrajince

Systém humanitární dávky čeká radikální proměna z plošné pomoci na podporu podmíněnou „aktivitou“ – pro získání peněz bude muset dospělý cizinec prokázat, že v Česku legálně pracuje, podniká nebo je aktivně veden v evidenci Úřadu práce. Výjimku mají pouze zranitelné skupiny (děti, senioři nad 65 let, těhotné ženy, studenti do 26 let, osoby pečující o dítě do 6 let věku, osoby s uznaným omezením soběstačnosti a osoby o ně pečující či dočasně práce neschopné).

Dalším tvrdým nástrojem proti zneužívání systému je podmínka fyzické přítomnosti. Nárok na dávku ztratí každý, kdo v Česku nepobývá alespoň 16 dní v měsíci. Stát to bude kontrolovat mimo jiné díky čestnému prohlášení, které žadatelé musí povinně podepsat přímo v žádosti o dávku. Za lži nebo nespolupráci s úřady hrozí okamžité seškrtání dávky na nulu na následující tři měsíce a navíc se u takové osoby pro účely domácnosti přestanou započítávat i náklady na bydlení.

Nová pravidla se dotknou i zdravotnictví. U osob s dočasnou ochranou, které mají vážné zdravotní problémy, už nebude pro platbu pojistného státem stačit jen lékařská zpráva. Zdravotní stav bude muset posoudit Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS), který uzná alespoň 2. stupeň omezení soběstačnosti.

Omezení čeká i samotnou dočasnou ochranu. Ta automaticky zanikne, pokud se její držitel zdrží mimo země schengenského prostoru déle než 30 dní, dopustí se kriminality nebo jej soud vyhostí. Stát tím míří na lidi, kteří se fakticky vrátili do vlasti, ale v Česku dál formálně čerpají výhody. Ukrajinští uprchlíci v roce 2025 dostali dávky za 8,8 miliardy Kč.

Zpřísňuje se i přechod na tzv. zvláštní dlouhodobý pobyt – žadatelé nově nesmí mít žádné nedoplatky na daních ani na veřejném zdravotním pojistném (a to včetně penále). Novela zároveň ruší Ukrajincům výjimku v podobě osvobození od správních poplatků za nostrifikace (uznávání zahraničního vzdělání), které stát pro uprchlíky dříve dotoval.

Povinný registr ukrajinských aut

Novela definitivně ruší dosavadní výjimky pro vozidla s ukrajinskou registrační značkou, u kterých dosud chyběla vymahatelnost technických norem. Majitelé budou mít od ledna 2027 možnost (a od ledna 2028 striktní povinnost) zapsat svá auta do standardního registru silničních vozidel ČR.

To znamená nutnost absolvovat české technické prohlídky a schválení technické způsobilosti. Náklady se podle stavu auta mohou vyšplhat až na 50 tisíc Kč. Řízení neregistrovaného vozidla po roce 2028 bude tvrdě trestáno: řidičům hrozí pokuta až 30 tisíc Kč a policie jim na místě může zadržet registrační značku či zajistit samotné vozidlo.

Plošně na všechny cizince: Kontroly telefonů a stopka převaděčům

V oblasti bezpečnosti získává Policie ČR do rukou silný kalibr – v odůvodněných případech bude oprávněna cizince vyzvat k poskytnutí a zpřístupnění dat v mobilech a dalších elektronických zařízeních. Policie si tak bude moci pro účely bezpečnostní kontroly pořídit ze zařízení výpis, obrazový záznam nebo kopii. Toto opatření poslední instance poslouží k ověření identity a prověření hrozeb pro vnitřní bezpečnost.

Všechny soudní spory s bezpečnostním prvkem (rozhodnutí o vyhoštění či zrušení pobytu kvůli ohrožení veřejného pořádku) se nově koncentrují u Městského soudu v Praze. Tyto kauzy budou řešit tříčlenné specializované senáty, což má zajistit rychlost a vysokou odbornost. V trestním zákoníku pak dochází k citelnému zvýšení trestů za převaděčství a související trestné činy.

Balíček reaguje také na účelové zneužívání migračních pravidel: cizinci, kteří do Česka přijedou v rámci tzv. jazykové nebo odborné přípravy, už nebudou moci ihned podávat žádosti o lukrativní zaměstnanecké karty. O tento typ pobytu budou moci žádat až poté, co na studijních vízech stráví alespoň dva roky, což má státu vrátit kontrolu nad migračními kvótami. Stát se navíc rozhodl tyto kvóty rozšířit a plošně omezovat počty žádostí (pomocí vládního nařízení) nejen u zaměstnaneckých karet, ale nově i u krátkodobých víz pro sezónní zaměstnání, modrých karet a karet vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Novela také reaguje na legalizaci psychomodulačních látek a zavádí jejich plošný zákaz vnášení a užívání v azylových zařízeních, s hrozbou jejich okamžitého zabavení policií jako propadlé věci v přestupkovém řízení.

Časová osa

Harmonogram účinnosti je rozdělen do dvou fází. Většina změn, včetně nových pravidel pro specializovaný soudní přezkum v Praze a přísnějších sazeb v trestním zákoníku, vstoupí do praxe už 1. ledna 2027. Specifická IT opatření – tedy nový systém kontroly humanitárních dávek a zákaz provozu neregistrovaných ukrajinských vozidel – pak definitivně vstoupí v platnost 1. ledna 2028, což dává státu i řidičům větší prostor na technickou přípravu.

Lze očekávat, že tento návrh čeká v Parlamentu složitější schvalovací proces. Opozice se velmi pravděpodobně pokusí jeho projednávání blokovat, přičemž terčem kritiky bude především přísnější postup vůči Ukrajincům a vynechání standardního připomínkového řízení.

Vláda dnes na jednání projedná návrh zákona o registrech ve vzdělávání, kterým ministerstvo školství zavádí centralizovanou evidenci individuálních dat o všech žácích, studentech, pedagogických, akademických i vědeckých pracovnících od mateřských po vysoké školy. Návrh má nahradit roztříštěné statistické sběry a propojit školy přímo se státními registry. Současně ale jde o jeden z největších zásahů do shromažďování osobních údajů v rezortu školství za posledních dvacet let – a vysoké školy s ním otevřeně nesouhlasí.

Konec papírových potvrzení

Hlavní změnu pocítí především žáci a studenti. Stát si bude díky novým registrům ověřovat jejich status (tedy zda jsou na škole zapsáni) automaticky, bez papírových potvrzení o studiu. Status studenta nebo pedagogického pracovníka půjde podle ministerstva zároveň vykazovat prostřednictvím evropské peněženky digitální identity, jejíž zavedení se také připravuje.

Zákon mimo jiné částečně implementuje Single Digital Gateway (jednotnou digitální bránu EU), a to s velkým zpožděním, díky které mají být čeští absolventi snáze identifikovatelní v jiných členských státech. Pro školy znamená nový režim postupný konec duplicitních statistických výkazů: údaje, které si stát stáhne ze školního systému přímo do ISV, už školy nebudou znovu odevzdávat ručně. Ne všechno bude ale na výběr – předávání údajů z hlavních informačních systémů škol bude povinné.

Shromažďování osobních údajů

Klíčový posun je v charakteru sbíraných dat. Dnes ministerstvo pracuje převážně s agregovanými údaji – souhrnnými statistikami za školu nebo ročník. Z nich ale podle ministerstva nelze určit ani přesný počet fyzických osob v systému (např. někteří pedagogové pracují na více školách najednou), ani vyhodnotit, zda konkrétní podpůrné opatření má efekt.

Nově se proto budou shromažďovat individuální údaje o každém žákovi a každém pracovníkovi – od mateřských škol až po doktorské studium, včetně účastníků celoživotního vzdělávání, uchazečů o studium a úspěšných žadatelů o nostrifikaci (uznání zahraničního vzdělání). U pedagogických, akademických a vědeckých pracovníků se evidence rozšiřuje o úvazky, aprobace, kvalifikační stupeň, věkovou strukturu a strukturu mzdových prostředků. Primárním zdrojem informací o platech a mzdách se navíc stane Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) – ministerstvo si je tedy nebude vyžadovat od škol, ale natáhne z evidence vedené Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zúžený režim se naopak bude týkat pedagogických pracovníků státních škol resortů obrany a vnitra působící ve služebním poměru (s výjimkou docentů a profesorů). Na základě vyjednávání v mezirezortním připomínkovém řízení, kde ministerstvo vnitra varovalo před bezpečnostními riziky a ohrožením identit vojáků, policistů i civilních expertů, o nich stát nebude plošně shromažďovat všechny údaje, jak původně plánoval. Ministerstvo vnitra však stále trvá na plném vynětí této ohrožené skupiny z registru.

Vysoké školy nesouhlasí

Nejcitlivějším bodem návrhu je rozsah údajů o akademických pracovnících. Z připomínkového řízení (uskutečněného již v listopadu 2024) plyne, že Rada vysokých škol (RVŠ) a Česká konference rektorů (ČKR) měly mnoho námitek k návrhu, které nebyly ze strany ministerstva akceptovány. Vláda tedy návrh dostává na stůl s otevřeným sporem mezi ministerstvem školství a reprezentací vysokých škol.

Vysokoškolská reprezentace se obává nepřiměřeného administrativního zatížení a nesouhlasí se sběrem osobních údajů o akademických pracovnících v rozsahu, který návrh stanovuje. Ministerstvo argumentuje opačně: bez popisu komplexního aktuálního stavu nelze efektivně plánovat a vytvářet vzdělávací politiku, a automatizace přenosů má naopak administrativu škol snížit. Konečné rozhodnutí o tom, zda návrh do Sněmovny zamíří v této podobě, je nyní na vládě.

Identifikátory místo rodných čísel

Ochranu soukromí má v ISV zajistit zavedení bezvýznamových identifikátorů, které nahradí dnes používaná rodná čísla. Pseudonymizace půjde tak daleko, že jméno, příjmení a adresa subjektu budou v systému spravovány odděleně od údajů o studiu, kvalifikaci nebo mzdách. Pracovníci ministerstva mají primárně pracovat jen s pseudonymizovanými daty. Dotčené osoby si navíc budou moci bezplatně (např. prostřednictvím Portálu občana) vytvořit výpis s informacemi o tom, jaká data o nich stát vede a kdo k jejich údajům přistupoval. Zcela nově získá do registrů dálkový přístup i Policie ČR. Změna zákona jí umožní nahlížet do dat z důvodu prevence radikalizace, vyšetřování útoků na školách či padělání diplomů.

Rodná čísla ale ze systému nezmizí okamžitě – v registrech se budou moci vést ještě po dobu tří let od nabytí účinnosti zákona, aby se zachovala kontinuita se stávajícími školními systémy a historickými daty. Údaje se po smrti subjektu uchovají v plném rozsahu dalších pět let, následně dvacet pět let pouze v pseudonymizované podobě pro dlouhodobé analýzy.

Návrh zároveň počítá se zpětným zápisem identifikačních údajů a údajů o dosaženém vzdělání všech osob, které úspěšně ukončily základní, střední, vyšší odbornou nebo vysokou školu po 1. lednu 2018. Školy na to budou mít dva roky od účinnosti zákona – fakticky tedy do září 2030.

Účinnost nových pravidel je navržena na 1. září 2028, s odloženou účinností některých částí (například zrušení dnešního registru docentů a profesorů a změny pro VŠ nabydou účinnosti 1. září 2029 a konec předávání údajů ze školních matrik až k 1. září 2030). Celkový dopad na veřejné rozpočty stát odhaduje na více než 370 milionů korun. Neveřejný sektor (soukromé a církevní školy) bude muset vynaložit dalších téměř 28 milionů korun, na které však mohou čerpat státní dotace. Pokud vláda návrh posvětí, ukáže se až na půdě Parlamentu, zda vysoké školy a ministerstvo vnitra dokážou se svými výhradami uspět.

Vláda v předešlém týdnu podpořila senátní novelu zákona o pozemních komunikacích, která mění pravidla pro nejkratší dálniční známku. Platnost jednodenního kuponu pro osobní vozidla do 3,5 tuny se změní z dosavadního kalendářního dne na čistých 24 hodin. Současná legislativa, kdy známka platí striktně jen do půlnoci dne nákupu, totiž při jízdě přesahující půlnoc nutí řidiče kupovat dvě známky. Nová úprava zajistí, že poplatek pokryje celých 24 hodin od momentu nákupu nebo zvoleného času – přičemž počátek platnosti lze posunout až o 30 dní dopředu – bez ohledu na kalendářní předěl.

Zákonodárci tímto krokem odstraňují dlouhodobě kritizovanou nelogičnost systému časových poplatků a narovnávají podmínky pro domácí i tranzitní řidiče na krátkých trasách. Návrh je navíc plně slučitelný s evropskou směrnicí o Eurovinětě. Pro motoristy se však režim nezmění hned – po celý zbytek roku 2026 zůstává v platnosti dosavadní systém, kdy je pro jízdu po půlnoci nutné uhradit poplatek za další kalendářní den.

Že jde o mimořádně žádaný produkt, dokazují i čísla za loňský rok: v roce 2025 se v Česku prodalo přibližně 2,22 milionu kusů jednodenních dálničních známek. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) očekává po zavedení 24hodinového formátu mírný pokles příjmů z důvodu eliminace povinných duplicitních plateb u nočních přejezdů. Tento výpadek je však vyhodnocen jako ekonomicky nevýznamný. Absenci konkrétního vyčíslení rozpočtových dopadů však v připomínkovém řízení kritizovalo Ministerstvo financí.

Pro kupující se samotný proces nákupu nezmění, státní IT systém však bude muset projít nezbytnými technickými úpravami, aby dokázal konec platnosti nově propočítat na minutu přesně podle času nákupu či odloženého startu. Pravidla pro nejkratší časový poplatek se tak výrazně zpřesní a sjednotí s logikou ostatních kuponů – například těch ročních, které mají pevný výklad 365 dní bez vazby na konec kalendářního roku.

Kladný postoj kabinetu Andreje Babiše k tomuto návrhu je spíše světlou výjimkou, jelikož vláda obvykle za celý kalendářní rok podpoří pouhé jednotky senátních návrhů. Účinnost je naplánována od 1. ledna 2027 a návrh nyní zamíří k dalšímu projednání do Poslanecké sněmovny.

Politické prostředí

Vláda má dnes na programu hned několik zajímavých bodů, z nichž dva tvoří hlavní témata dnešního vydání. Kabinet projedná návrh zákona o registrech ve vzdělávání, který zavádí centralizovanou evidenci individuálních dat o všech žácích, studentech, pedagogických, akademických i vědeckých pracovnících. Dále bezpečnostní novela navrhuje přísnější pravidla pro pobyt cizinců a azylové řízení. Mimoto se kabinet bude věnovat návrhu Strategie renovací budov ČR, který stanoví směřování renovační politiky státu v souladu s evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov, a Výroční zprávě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2025.

Poslaneckou sněmovnu čeká plenární týden a nabitá agenda. Od úterního odpoledne se poslanci sejdou především k návrhům, které vrátil Senát – buď zamítl, nebo poslal zpět s pozměňovacími návrhy. Mezi nimi je zákon o pojistném na sociální zabezpečení a zákon o zdravotnických prostředcích. V druhém čtení lze očekávat projednání hned několika spotřebitelských a digitálních norem: zákona zaměřujícího se na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, dvou zákonů o ochraně spotřebitele, zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou (implementace nařízení GIA) a zákona o spotřebitelském úvěru (implementace směrnice CCD2). V pátek se očekává třetí čtení zákona o podpoře bydlení.

Senát se sejde ve středu ke svému plenárnímu zasedání. Na programu je mimo jiné stavební novela, která prodlužuje přechodné období pro takzvaný „bypass" digitalizace stavebního řízení u Národního geoportálu o další rok, tedy až do 30. června 2027. Senátoři se však budou vyjadřovat především k EU návrhům. Konkrétně půjde o Akt o kyberbezpečnosti 2, Akt o digitálních sítích, nařízení o 28. režimu a Akční plán pro dronovou a protidronovou bezpečnost.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!