POLITIKA: Nový kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil prezidentovi své klíčové priority. Patří mezi ně zejména ochrana českého průmyslu před takzvanou zelenou ideologií, boj proti ETS 2 a také úprava systému tzv. akceleračních zón pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie. Od premiéra Babiše dostal navíc jasný úkol – najít peníze na pokračování populárních dotací Nová zelená úsporám. Na svých plánech bude Červený úzce spolupracovat se zmocněncem pro Green Deal Filipem Turkem a vrchním ředitelem Jaromírem Wasserbauerem (oba Motoristé). Prezident Petr Pavel ho do funkce ministra oficiálně jmenuje ještě dnes.

BYZNYS: Hospodářská komora zřídila zbrusu novou odbornou sekci zaměřenou na umělou inteligenci. Do jejího čela se postavil Lukáš Benzl, výkonný ředitel České asociace umělé inteligence. Nový orgán má firmám nejen pomáhat s adopcí technologií, ale začne za ně také aktivně lobbovat. Sekce se zaměří na sdílení ověřených postupů z praxe, orientaci ve složité národní i evropské legislativě a formulování oficiálních stanovisek Komory k veřejným politikám.

EKONOMIKA: Vláda představila novou hospodářskou strategii s názvem „Česko: Země pro budoucnost 2.0“. Tento koncepční dokument obsahuje sadu opatření, která mají výrazně zlepšit tuzemské podnikatelské prostředí. Hlavní pozornost kabinet upírá na klíčové oblasti, jako jsou digitalizace a umělá inteligence, energetika, vzdělávání, výzkum a inovace, dostupnost bydlení či výstavba dopravní infrastruktury. Nová koncepce přitom jasně deklaruje, že hlavním motorem ekonomického růstu má být rozvoj soukromého sektoru.

Ministerstvo financí zveřejnilo nový legislativní balíček, který zavádí staronový systém elektronické evidence tržeb (EET 2.0) a navrací vybrané daňové benefity. Vzniká tak zcela nový zákon o evidenci tržeb a zároveň se novelizují zákony o daních z příjmů a DPH (a další). Cílem ministerstva je narovnat podnikatelské prostředí, do kterého se v posledních letech masivně vrací fenomén „cash-only“, a omezit šedou ekonomiku. Ostrý start je naplánován na 1. ledna 2027, přičemž ještě v průběhu roku 2026 (ihned po schválení zákona) odstartuje technická příprava. Podnikatelé si tak budou moci v předstihu vygenerovat certifikáty a nastavit systémy.

Jak bude fungovat systém EET 2.0?

Oproti původní verzi má být systém výrazně jednodušší. Zcela padá povinnost vystavovat specifické EET účtenky (postačí běžný doklad vydaný na žádost zákazníka) a kromě starých pokladen bude možné k evidenci využívat běžné mobilní telefony či tablety díky bezplatné státní aplikaci (její vývoj se teprve připravuje). Stát navíc nebude sbírat data o konkrétních položkách nákupu ani o zákaznících a nově se nebude odesílat dokonce ani rozpis DPH. Evidovat se bude pouze celková částka, základní identifikační údaje obchodníka a čas tržby.

Zákon myslí i na obavy z výpadků internetu a tvoření front: systém má definovanou tzv. mezní dobu odezvy, kterou si podnikatel může sám nastavit (minimálně však na dvě vteřiny). Pokud v této době nepřijde ze serverů Finanční správy potvrzovací kód, podnikatel na nic nečeká a zákazníka normálně obslouží. Systém tržbu automaticky odešle po obnovení připojení, na což má lhůtu až 48 hodin.

Nová pravidla dopadnou na všechny tzv. kontaktní platby – a to nejen v hotovosti, ale i kartou, stravenkami, přes QR kódy nebo kryptoměnami. Naopak běžné platby přes internet na dálku a platby na dobírku evidenci podléhat nebudou. Pozor si však podnikatelé musí dát na faktury: pokud zákazník uhradí fakturu osobně v provozovně, tato úhrada se zaevidovat musí.

Specifická novinka se týká e-shopů. Pokud internetový obchod umožňuje, aby si zákazník objednal zboží online a zaplatil za něj (hotově či kartou) až při osobním převzetí na výdejně či v prodejně, jde o kontaktní platbu a tržbu je nutné zaevidovat. Zákon pro tyto účely přímo definuje samotnou webovou stránku (nebo aplikaci) jako tzv. evidenční jednotku. V praxi to znamená, že podnikatel musí svůj e-shop nahlásit správci daně prostřednictvím portálu MOJE daně. Tuto povinnost musí splnit ještě předtím, než vůbec požádá o certifikát a přijme první kontaktní tržbu.

Kdo se může evidenci úplně vyhnout?

Zásadní novinkou je zavedení režimu „EET OFF“, který vznikl jako koaliční kompromis navržený hnutím Motoristé a SPD. Tuto plošnou výjimku mohou využít nejmenší podnikatelé s ročním příjmem do 1 milionu korun v 1. pásmu paušální daně. Podmínkou je, že si o ni u úřadu aktivně požádají a dobrovolně zaplatí fixní přirážku 1 400 Kč k daňové záloze (samotná daňová část tak bude činit 1 500 Kč měsíčně plus pojistné). Evidovat nebudou muset ani lidé s příležitostným přivýdělkem, těžce zrakově postižení podnikatelé nebo provozovatelé prodejních automatů a specifických samoobslužných pokladniček (např. lesní bary).

Změny se dotknou i samotných kontrol. Stát slibuje konec namátkových přepadovek a namísto nich nasadí „cílenou datovou analytiku“. Velkou úlevou pro podnikatele je fakt, že kontrolní orgány ztratí pravomoc na místě uzavřít provozovnu. Do kontrol se ale nově zapojí i Celní správa. Další nenápadnou novinkou je, že Finanční správa dostane pravomoc přesouvat elektronické spisy a agendu registrovaných firem na úřady v jiných regionech, aby ulevila těm přetíženým.

Jaké benefity a kompenzace se s EET vrací?

Jako kompenzaci za znovuzavedení evidence přináší stát rozsáhlý balíček daňových a byznysových benefitů. Co mohou podnikatelé a zaměstnanci očekávat?

Jaké mají být finanční dopady EET 2.0?

Státní kasa si od celého projektu slibuje hrubé dodatečné příjmy ve výši 14,4 miliardy korun ročně, ačkoliv někteří ekonomové již nyní vnímají tuto prognózu jako velmi nadhodnocenou. Známá je už ale i přesná cenovka navržených kompenzací a slev, které z tohoto teoretického výnosu ukrojí více než 5 miliard korun. Jen návrat školkovného vyjde veřejné rozpočty na 2,3 miliardy ročně, jednorázová sleva na pokladny pro podnikatele spolkne 1,4 miliardy, levnější nealko v gastru 700 milionů a zrušení limitu u benefitů spolu se slevou na studenta dalších 800 milionů korun.

Zástupci podnikatelů tyto kompenzační kroky vesměs vítají jako férové narovnání trhu, zatímco opozice předlohu nadále kritizuje pro nárůst byrokracie a návrat slev označuje jako nezodpovědnou rozpočtovou politiku státu.

Skupina opozičních poslanců za KDU-ČSL předložila novelu školského zákona, která má zavést plošný zákaz používání mobilních telefonů během vyučování. Vzhledem k tomu, že jde o opoziční iniciativu, nemá v současném rozložení Sněmovny reálnou šanci na schválení. Téma ovšem silně rezonuje i ve vládní koalici, pro kterou může být lidovecký text určitou inspirací.

Samotný návrh lidovců totiž nabízí jasné řešení a rozlišuje pravidla podle věku. Pro nejmenší děti do 10 let (mateřské školy, 1.–3. třída ZŠ a mladší žáci ZUŠ) počítá s absolutním zákazem elektroniky, přičemž výjimku mají pouze zařízení, která jsou majetkem samotné školy. Pro starší žáky od 10 do 15 let (4.–9. třída ZŠ, nižší stupně gymnázia, konzervatoře a starší žáci ZUŠ) platí zákaz rovněž, ovšem s výukovou výjimkou, kdy použití mobilu může výslovně povolit učitel nebo školní či vnitřní řád (pokud to přispívá k naplnění školního vzdělávacího programu).

Zásadní novinkou pro praxi je navrhované zákonné zakotvení práva školy telefon dočasně zabavit, čímž by kantoři získali chybějící právní oporu. Zákon však tento krok nenechává v rovině improvizace, ale výslovně školám ukládá povinnost nastavit jasná pravidla ve vlastních školních řádech. Každá škola by musela přesně definovat proces dočasného odebrání telefonu – tedy jakým způsobem k němu dojde, jak dlouho potrvá, jak bude zajištěno bezpečné uložení zařízení a jak proběhne jeho vrácení. Školní řády budou muset rovněž specifikovat podmínky pro mimoškolní aktivity (družiny, výlety), na které plošný zákaz z logiky věci nedopadá. Zákaz se navíc nemá vztahovat na děti, které elektroniku používají ze zdravotních důvodů.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce ale na problematiku jít fázovaně. Místo okamžitého schvalování tvrdé legislativy volí nejprve „měkkou“ cestu. Nejpozději do pár týdnů plánuje ředitelům škol rozeslat metodickou příručku, která jim poskytne jasný návod, jak používání telefonů regulovat – řada škol totiž pravomoc omezit mobily už má (díky § 30 odst. 3 školského zákona), ale nevyužívá ji. Metodika má primárně nabídnout příklady dobré praxe pro tvorbu alternativního programu pro žáky během přestávek a zároveň ukázat, jak lze technologie naopak smysluplně využívat přímo ve výuce.

Zaslání metodiky je však pouze prvním krokem. Pokud se ukáže, že doporučení nefungují, Plaga nevylučuje zavedení plošného zákazu mobilů přímo do školského zákona. Podle šéfa koaliční SPD Tomia Okamury navíc už ve vládě padla jasná shoda na plošném zákazu telefonů při vyučování na základních školách a ministr školství dostal za úkol tento krok legislativně připravit.

Od mobilů se navíc politická debata stáčí k ještě razantnějšímu kroku – plošnému zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let. Ačkoliv se v tomto nápadu hnutí ANO původně silně zhlédlo, jeho předseda Andrej Babiš nyní z původních ambicí mírně brzdí. Přestože nepochybuje o tom, že sítě dětem prokazatelně škodí, připouští, že zavedení plošného zákazu je složitější problém vyžadující širší celospolečenskou debatu. Aktuální vládní prioritou tak podle něj zůstává primárně dořešení regulace mobilů přímo ve školách. Sám ministr Plaga by pak u sítí preferoval spíše celoevropské řešení než čistě národní restrikci.

Vláda v pondělí 16. února schválila nařízení, které i v roce 2026 umožní ukrajinským uprchlíkům dosáhnout na takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt. Jde o výběrový proces, jehož cílem je nabídnout stabilnější právní status těm ukrajincům, kteří jsou ekonomicky nezávislí na státu a dlouhodobě pracují.

Nařízení prosazovali ministři za ANO s argumentem, že se bez nich český trh práce, zejména ve stavebnictví, sociálních službách či ve zdravotnictví, už neobejde. Proti se naopak postavilo koaliční hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura to zdůvodnil tím, že by žádní cizinci neměli mít zjednodušené podmínky pro získávání dlouhodobých pobytů oproti ostatním a je potřeba, aby všichni splnili standardní podmínky bez výjimek.

Podmínky pro získání tohoto typu pobytu se oproti loňskému roku v zásadě nemění. Že je tento proces určen primárně pro soběstačné jedince, ukazují loňská čísla: ze zhruba 80 tisíc zájemců nakonec nastavená kritéria splnilo jen přes 16 tisíc lidí. Co všechno musí žadatelé splnit?

Důležitou změnou prošel letos časový harmonogram celého řízení. Zatímco první krok – projevení zájmu v systému – proběhne v průběhu celého dubna (1.–30. duben), samotná registrace odstartuje až 1. října 2026 a potrvá do konce roku. Úřady tak získají měsíc navíc (oproti roku 2025), aby stihly v databázích finanční správy a pojišťoven automatizovaně ověřit, zda žadatelé podmínky skutečně splňují a mohou se registrovat. Celé řízení probíhá výhradně v online prostředí a je důležité vědět, že pro oba jeho kroky je nezbytné využití prostředku pro elektronickou identifikaci.

Úspěšní žadatelé vymění dosavadní vízový štítek v pasu za standardní biometrický průkaz, což je krok směrem k trvalejší integraci do české společnosti. Ti, kteří na podmínky nedosáhnou, nebo o změnu vůbec nepožádají, budou moci v Česku nadále legálně pobývat, pokud si standardní cestou prodlouží stávající dočasnou ochranu.

Vláda minulý týden opětovně schválila návrh zákona o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který má chránit evropské výrobce před levnou konkurencí ze zemí s mírnějšími ekologickými pravidly.

Nová byrokracie nedopadne na všechny, ale zaměřuje se výhradně na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Přechodné období s pouhou oznamovací povinností skončilo loni v prosinci. Od 1. ledna letošního roku tak již naplno odstartoval ostrý režim.

Samotná pravidla, limity i povinnosti nakupovat certifikáty diktují přímo platná evropská nařízení (včetně zjednodušující novely Omnibus I). Nový český zákon si tak neklade za cíl vymýšlet další byrokracii, ale představuje nutnou minimalistickou adaptaci. Připravuje pouze domácí institucionální prostředí – určuje, kdo bude dovozce kontrolovat, kdo bude vybírat finanční jistoty a jak se budou vymáhat pokuty. Agendu si mezi sebe dělí Celní správa a Ministerstvo životního prostředí.

Kdo nyní dováží zmíněné komodity nad stanovený limit, neobejde se u celníků bez speciálního statusu „schváleného deklaranta“. U nově vzniklých firem (nebo těch s krátkou účetní historií) navíc stát nasadil mnohem přísnější metr. Úřadům musí předem poskytnout finanční jistotu ve formě hotovosti či bankovní záruky, aby garantovaly, že na nákup emisních certifikátů mají peníze.

Samotná cena těchto certifikátů se odvíjí od aktuální ceny evropských emisních povolenek, přičemž jeden certifikát odpovídá jedné tuně dovezených emisí. Zásadním rozdílem oproti emisním povolenkám je fakt, že s těmito papíry nelze volně obchodovat na sekundárním trhu. Podnikatelé je musí nakupovat výhradně přes centrální evropskou platformu (přebytky lze prodat jen zpět státu) a na konci každého čtvrtletí musí úřadům prokázat, že mají na účtech nakoupený objem certifikátů odpovídající alespoň 50 % emisí z jejich dosavadního ročního importu. Pokud se ovšem dovozce bude chtít vyhnout platbám podle plošných evropských tabulek a bude chtít prokázat, že jeho zboží má skutečné emise nižší, bude si muset k ověření najmout takzvaného akreditovaného ověřovatele.

Největším strašákem této legislativy jsou ovšem tvrdé sankce. V současné ostré fázi činí základní sazba pokuty za chybějící certifikát 100 EUR za tunu. Ještě větší riziko pak hrozí při neoprávněném dovozu bez statusu deklaranta. Zde se pokuta šplhá na trojnásobek až pětinásobek. Tyto částky ale nejsou konečné – podle zákona se automaticky navyšují o evropskou inflaci počítanou od roku 2013 a teprve poté se přepočítávají na koruny aktuálním kurzem ČNB. Zákon dokonce explicitně stanovuje, že trestný je už samotný pokus. Statisícová pokuta tak firmě spadne na stůl okamžitě v momentě, kdy celníci na hranicích zachytí pouhou snahu o proclení nepovoleného zboží. Vzhledem k tomu, že ostrá fáze již běží, vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna zákon finálně schválila zrychleně, a to už v prvním čtení.

Politické prostředí

Vláda se dnes sejde nad balíkem opozičních poslaneckých návrhů. Na programu má dále projednání klíčových výhledů pro svůj další úřední chod – konkrétně projedná Návrh Plánu legislativních prací na zbývající část roku 2026 a Výhled legislativních prací na léta 2027 až 2029. Na stůl dostane také Zprávu o plnění cílů Akčního plánu Cirkulární Česko 2040 za uplynulé období let 2022–2024. Jedná se o první monitorovací zprávu tohoto typu.

Poslanecká sněmovna má před sebou takzvaný poslanecký týden, plénum tak nezasedá a většina zákonodárců se přesune za svými voliči do domovských regionů. Jedinou zásadní výjimkou v dolní komoře bude schůze rozpočtového výboru, který se ponoří do klíčového projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

Senát naproti tomu zůstává aktivní. Během týdne zasedne část senátních výborů. Pozornost se upře především na ústavně-právní výbor, který čeká diskuse k chystané novele sociálních dávek a existenčního minima. Kromě toho se senátoři z tohoto výboru podívají na návrh na snížení vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ na 35% úroveň vůči průměrné mzdě (od ledna 2026 je sazba 40 %).

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072