POLITIKA: Celní správa ČR má nového šéfa. Od 16. března se jejím generálním ředitelem stal brig. gen. Pavel Kotraba, kterého do funkce jmenovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ve funkci střídá Marka Šimandla, jenž úřad vedl od roku 2022 a nově zamířil do čela Státní tiskárny cenin. Kotraba u celníků působí s krátkou přestávkou už od roku 1994.

POLITIKA: Robert Králíček (ANO) končí ve funkci vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Podle jeho vyjádření mu šíře agendy neumožňuje skloubit tuto práci s rolí poslance a místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO. Spekuluje se však, že o jeho konci rozhodl samotný premiér Babiš a nejedná se o dobrovolný odchod. Kdo a zda vůbec jej na tomto postu nahradí, zatím není jasné.

BYZNYS: Vláda Andreje Babiše zahajuje pravidelný dialog s českým startupovým ekosystémem prostřednictvím nově vzniklé startupové tripartity, jež se má scházet čtvrtletně. Na prvním setkání 17. března jednal premiér, ministři (Schillerová, Havlíček, Juchelka) a zmocněnec Jiránek se zakladateli a investory. Hlavním výsledkem je shoda na zrychlené přípravě legislativy. Do léta má být hotové paragrafové znění nového startupového zákona. Ten má vyřešit dlouhodobé bolesti trhu: přinese jasnější pravidla pro zaměstnanecké akcie a zavede žádané pobídky pro investory.

EKONOMIKA: Ministerstva financí, práce a vnitra spouští projekt KOBRA 26 zaměřený proti nelegálnímu zaměstnávání. Iniciativa inspirovaná Daňovou kobrou propojí data úřadů a zrychlí společné kontroly. Cílem je potlačit organizovanou práci načerno, narovnat trh a zamezit zneužívání dávek. Stát si od toho slibuje zisk desítek miliard korun ročně do rozpočtu.

Ministerstvo financí představilo návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), která reaguje na rychlý rozvoj e-commerce a přeshraničního obchodu. Jejím hlavním cílem je zmodernizovat daňový systém tak, aby odpovídal potřebám digitálního věku.

Návrh do českého právního řádu implementuje evropskou směrnici známou jako DPH v digitálním věku (ViDA, 2025). Hlavní ambicí je radikální snížení administrativní zátěže pro podnikatele a odstranění nutnosti složitě se registrovat k platbě DPH v každém členském státě EU, kde mají zákazníky. Toho má být dosaženo především lepším a širším využitím stávajícího systému jednoho správního místa (One Stop Shop – OSS).

Navrhované změny: Co bude jinak?

V první řadě čeká větší odpovědnost digitální platformy, protože koncept „domnělého dodavatele“ dozná změn. Dosud platilo, že pokud elektronické tržiště usnadnilo prodej zboží od dodavatelů ze zemí mimo EU běžným koncovým spotřebitelům, odvádělo DPH samotné tržiště. Nově se tato povinnost odvést daň rozšíří i na situace, kdy přes platformu nakupují drobní podnikatelé či firmy (neplátci DPH) a také nepodnikající právnické subjekty. Platformy tak nebudou muset složitě zkoumat status kupujícího – pokud totiž kupující nedodá DIČ, DPH odvede přímo platforma.

Další zásadní novinkou je konec režimu call-off stock a jasnější pravidla pro OSS. Režim skladu, který firmám dosud umožňoval flexibilně přesouvat zboží do jiného státu EU k budoucímu prodeji bez okamžité registrace, bude definitivně zrušen. Tento nástroj bude ale plynule nahrazen novým, plošným režimem pro přemístění vlastního zboží přímo v rámci OSS, který bude legislativně zaveden až v následující novele zákona o DPH. Pokud už OSS využíváte, potěší vás, že nebudete muset řešit limit obratu 10 000 EUR pro určení místa plnění – odvod DPH se bude vždy řídit státem vašeho zákazníka. Zároveň se sjednotí datum uskutečnění plnění u služeb vykazovaných v OSS přesně na den jejich poskytnutí, čímž se ruší dosavadní možnost využívat pro tyto účely datum vystavení daňového dokladu.

Změna se chystá také pro nabíjení elektromobilů a energie. Dodávky elektřiny, plynu, tepla či chladu uskutečňované prostřednictvím soustav a sítí koncovým spotřebitelům napříč hranicemi se začnou považovat za „prodej zboží na dálku“. Dodavatelům díky tomu odpadne nutnost registrovat se v každém státě spotřeby a daň odvedou mnohem jednodušeji přes OSS přímo ze své domovské země. Tato právní fikce bude platit jako provizorní řešení do doby, než budou tyto komodity v roce 2029 natvrdo zařazeny pod rozšířený systém OSS.

Koho se změny dotknou a kdy je očekávat?

Novela ovlivní široké spektrum firem. Především se dotkne provozovatelů e-shopů a digitálních platforem, podnikatelů využívajících režim OSS, společností dodávajících energie koncovým zákazníkům v EU a firem, které drží své zboží ve skladech v jiných členských státech Unie.

Změny budou nabíhat postupně. Očekává se, že naprostá většina nových pravidel (včetně změn u platforem a energií) následně vstoupí v platnost 1. ledna 2027. Pro uživatele režimu call-off stock je pak důležité datum 30. června 2028, což je poslední den, kdy do něj bude možné naskladnit zboží. Hned od 1. července 2028 bude totiž zaveden nový zvláštní režim pro přemístění zboží v rámci OSS, který ten původní nahradí. Starý režim skladu pak po doběhnutí 12měsíční lhůty k 30. červnu 2029 definitivně zanikne. Návrh však musí prvně projít celým schvalovacím procesem. Po zveřejnění byl vložen do připomínkového řízení, které skončí 10. dubna 2026.

Materiál mimo jiné umožní orgánům EU, kterým byly svěřeny úkoly za účelem reakce na pandemii COVID-19, požádat o zpětné vrácení DPH za vybavení, jež nakoupily a darovaly právě během této pandemie. Tato možnost je časově omezena – žádost lze podat nejpozději do 31. ledna 2027, přičemž specifikem je, že úřadům může být daň vyplacena přímo v eurech, a to ve zrychlené lhůtě do 25 dnů. Návrh přitom nepočítá s žádnými negativními dopady na státní rozpočet a nemění stávající sazby DPH.

Při cestování po českých dálnicích nás v roce 2027 čekají poměrně zásadní změny. Ministerstvo dopravy připravilo novou legislativu, která cíleně upravuje pravidla pro dálniční známky, přičemž další a mnohem komplexnější revize dálničního zákona by měla přijít hned začátkem příštího roku. Hlavním cílem tohoto kroku je naplnit slib vlády – zmrazit ceny za využívání dálnic a narovnat podmínky pro všechny řidiče bez ohledu na to, jaký druh pohonu jejich vůz využívá.

Dobrou zprávou pro většinu motoristů je konec takzvané automatické valorizace. Nyní totiž platí pravidlo, že se ceny dálničních známek každý rok automaticky přepočítávají a zvyšují podle aktuální inflace a počtu nových kilometrů dálnic v republice. Nově budou ceny pevně ukotveny přímo v zákoně a nebudou se samovolně měnit. Pokud by se mělo v budoucnu opět zdražovat, bude o tom muset znovu hlasovat Parlament. Pro rok 2027 se tak počítá s pevnými sazbami: roční dálniční známka vyjde na 2 570 Kč, měsíční na 480 Kč, desetidenní na 300 Kč a jednodenní na 230 Kč. Tyto sazby jsou defacto totožné těm stávajícím, pokud vůz jede na standardním palivu.

Druhá, poměrně přelomová změna, se dotkne majitelů ekologičtějších vozidel. Až doposud byli totiž řidiči čistých elektromobilů a aut na vodík od placení dálničních poplatků zcela osvobozeni, přičemž výrazné slevy čerpali i majitelé plug-in hybridů (s emisemi CO2 do 50 g/km) nebo aut na zemní plyn či biometan. Tomu je ale nyní definitivní konec. Ministerstvo argumentuje tím, že podíl těchto vozidel na silnicích rychle roste a dálniční infrastrukturu opotřebovávají úplně stejně, ne-li více, než klasická auta se spalovacím motorem. Zároveň dodává, že dosavadní systém byl tak do budoucna finančně neudržitelný a vůči ostatním řidičům nespravedlivý. Od roku 2027 proto budou muset všechna osobní auta do 3,5 tuny platit za dálnice naprosto stejnou částku a ekologickým výhodám tak odzvonilo. Tato legislativa navíc nově zatíží i elektrické a vodíkové dodávky s hmotností mezi 3,5 a 4,25 tuny – ztratí dosavadní výjimku a spadnou do klasického placení mýtného (u těchto vozidel bude však mýtné díky své ekologičnosti nižší).

Ačkoliv pro firmy a rodiny s ekologickými vozy to bude znamenat určité zvýšení nákladů na mobilitu, většina řidičů má ocenit právě zastavení každoročního zdražování. Samo ministerstvo však zároveň upozorňuje na možné riziko spojené se životním prostředím – zrušení tohoto finančního stimulu může reálně zpomalit nákupy nových čistých aut a tím i tempo snižování emisí ze silniční dopravy. Státní fond dopravní infrastruktury sice přijde o pravidelné inflační navyšování rozpočtu (ačkoliv i tak počítá s přirozeným meziročním růstem objemu úhrad zhruba o 5 %), ale na druhou stranu se očekává již v roce 2027 zisk přibližně 176 milionů korun navíc právě od nově platících elektromobilů a hybridů, přičemž v dalších letech by měla tato částka nadále růst.

Zákon je v tuto chvíli v připomínkovém řízení (termín na připomínky je 17. dubna) s tím, že účinnost nového ceníku a zrušení výhod je naplánována pevně od 1. ledna 2027.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo balíček nové legislativy, který do českého práva převádí evropskou směrnici o platformové práci (prostřednictvím zcela nového zákona a souvisejících novel). Ministerstvo dle svých slov zvolilo tzv. minimalistický přístup. Jeho cílem je ochránit pracovníky, nastavit jasná a spravedlivá pravidla a zároveň co nejméně zatížit zaměstnavatele novou administrativou.

Důvodem k této legislativní změně je fakt, že prostřednictvím různých digitálních aplikací dnes v Česku pracují statisíce lidí, a to nejen jako kurýři či řidiči sdílené přepravy, ale i v IT, marketingu, zdravotnictví nebo při průzkumech trhu. Pro zhruba 90 % těchto pracovníků představuje „gig economy“ především flexibilní přivýdělek ke studiu, rodičovské dovolené či k jiné práci. Právě tuto flexibilitu – tedy možnost svobodně si vybrat, kdy, kde a pro koho budou pracovat – chce stát novým zákonem plně zachovat. Zástupci zaměstnavatelů rovněž deklarují, že platformy jsou připraveny nabídnout svým pracovníkům i další výhody, pokud jim to legislativa bezpečně umožní.

Nová definice platforem a domněnka zaměstnání

Klíčová je v tomto ohledu samotná definice platformy, za kterou se nově bude výslovně považovat taková služba, která je alespoň zčásti poskytována na dálku (přes web nebo aplikaci), je poskytována na žádost zákazníka, zahrnuje organizaci práce lidí za úplatu a využívá k tomu automatizované systémy.

Směrnice však zavádí důležitou výjimku: za platformu se dle předpisu nebude považovat služba, pokud je jejím hlavním účelem pouze využívat či sdílet aktiva, nebo pokud neslouží k ničemu jinému než k nabízení zboží převážně nepodnikajícími fyzickými osobami. Týkat se to může například platforem Airbnb nebo Vinted.

Zatímco definice platformy určuje pouze to, na jaké firmy se pravidla vztahují, skutečný smluvní status pracovníka řeší až tzv. vyvratitelná právní domněnka pracovněprávního vztahu. Pokud spolupráce přes aplikaci důvodně vykazuje znaky „závislé práce“, bude se na ni automaticky pohlížet jako na zaměstnanecký poměr. Tato domněnka funguje jako procesní ulehčení, které přesouvá důkazní břemeno. Bude pak na samotné platformě či zprostředkovateli, aby v případě kontroly či u soudu prokázali opak. Tuto domněnku však nelze uplatnit zpětně za období před účinností zákona a pro její uplatnění se nezavádí žádné nové speciální řízení (řeší se běžným podnětem inspekci nebo soudem).

Do hry navíc vstupují také takzvaní zprostředkovatelé neboli subdodavatelé, jejichž roli zákon nově výslovně upravuje. Využívá-li platforma zprostředkovatele, odpovídá s ním za splnění povinností společně a nerozdílně, ledaže by prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno rozumně požadovat.

Aby se platforma domněnce zaměstnání ubránila, musí prokázat, že minimálně jeden ze znaků závislé práce naplněn není. K tomu slouží samotná definice závislé práce, která plní roli pomyslného kontrolního seznamu. V úzké návaznosti na tuto domněnku se totiž pro všechny občany plošně upravuje definice závislé práce v zákoníku práce.

Konec „černých skříněk“ a silnější ochrana pracovníků

Další významnou změnou pro fungování aplikací je právo vidět do algoritmů. Aplikace už nebudou moci fungovat jako neprůhledná „černá skříňka“. Pracovníci získají právo vědět, na jakém principu fungují automatizované systémy, které jim přidělují zakázky nebo které naopak hodnotí jejich výkon. Nad fungováním těchto algoritmů navíc bude muset být ze zákona zaveden lidský dohled. Algoritmy také budou mít přísně zakázáno zpracovávat údaje o psychickém stavu, soukromé komunikaci či politických a náboženských názorech pracovníků. Více informací o platformové práci budou muset platformy nově poskytovat také orgánům veřejné správy a zástupcům zaměstnanců.

Ruku v ruce s tím jde i silnější ochrana pracovníků před případnými sankcemi. Digitální platformy nebudou smět žádným způsobem postihovat či znevýhodňovat lidi za to, že se domáhají svých zákonných práv. Pokud platforma s pracovníkem ukončí smlouvu a on se domnívá, že je to právě kvůli vymáhání jeho práv, může do jednoho měsíce od ukončení smlouvy požadovat bezodkladné písemné odůvodnění, přičemž u pracovníků na dohody (DPP/DPČ) bude v takových případech stanovena nová povinnost zaměstnavatele výpověď z dohody vždy odůvodnit. Tento zákaz postihu se vztahuje na zaměstnance i OSVČ, a dokonce i na osoby, které provádějí lidský dohled nad automatizovanými systémy. Výraznou pomocí pro pracovníky je také nově zavedené obrácené důkazní břemeno, pokud se budou svých práv domáhat před soudem. Platformy navíc budou muset povinně zavést vnitřní oznamovací systém (whistleblowing), přes který budou moci pracovníci hlásit i přestupky proti občanskému soužití.

Kdy pravidla ožijí a jaké novinky dopadnou na všechny podnikatele

Tento legislativní balíček se však netýká jen gig economy. V rámci transpozičních úprav přichází ministerstvo i se změnami, které budou mít vliv na celý soukromý sektor. Zásadní je zejména konec anonymních podnětů, kterým se Státní úřad inspekce práce již nově nebude zabývat. Cílem je zamezit zneužívání úřadů k fiktivním udáním v rámci konkurenčního boje. Kdo bude chtít firmu nahlásit, bude se muset podepsat – jeho identita však zůstane před kontrolovaným zaměstnavatelem i nadále přísně skryta.

Navrhuje se také úprava a rozdělení definic „nelegální práce“ a „nehlášené práce“. Spolu s tím významně klesne pro podnikatele horní hranice pokuty za nehlášenou práci (tj. tu, u které zaměstnavatel pouze nesplnil evidenční povinnost) ze stávajících 10 milionů na 3 miliony korun, přičemž spodní hranice pokuty již nebude stanovena. Zákon však u nehlášené práce přináší pro zaměstnavatele jedno velmi důležité zpřísnění: pokud se tohoto přestupku dopustí a s daným člověkem předtím neuzavřel smluvní vztah alespoň písemně, bude se automaticky předpokládat, že jde o pracovní poměr.

Účinnost této legislativy je navržena k 1. prosinci 2026 (transpoziční lhůta končí den poté), přičemž ministerstvo k ní rovněž vypracuje a zveřejní podrobné metodické pokyny pro praxi. Ministerstvo sice již představilo konkrétní parametry nové legislativy, přesné paragrafové znění samotného zákona však zatím nebylo oficiálně zveřejněno a jeho formální předložení lze očekávat v nejbližší době. Po zveřejnění čeká návrh dlouhý schvalovací proces, který by se však měl dle ministerstva dokončit před termínem 1. prosincem.

Za posledních 27 let způsobily povodně v Česku drtivé škody za zhruba 260 miliard korun, z čehož téměř 34 miliard připadlo přímo na poškozený státní vodohospodářský majetek. Stát proto masivně investuje do ochrany. Podle nejnovější zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale Ministerstvo zemědělství (MZe) při rozdělování dotací na protipovodňovou ochranu a zadržování vody v letech 2020 až 2024 v systémovém řízení selhává. Z celkových vynaložených 7,1 miliardy korun (z nichž mimochodem téměř 3 miliardy pocházely z evropského Národního plánu obnovy) se sice u samotných příjemců dotací utratila většina peněz hospodárně, na celostátní úrovni se však nedaří reálně zajistit dostatečné zadržování vody v krajině.

Závěry kontrolorů jsou zejména k úřednímu plánování nekompromisní. U tří z osmi prověřovaných programů se nepodařilo naplnit vytyčené mety, přičemž u drobných vodních toků ministerstvo nesplnilo rovnou deset z patnácti ukazatelů. Například ambiciózní úkol opravit a zpevnit koryta vodních toků byl splněn jen z jedné pětiny. Místo snahy o nápravu navíc MZe u některých programů své cíle raději uměle snížilo. Zvětšení retenčního objemu tak bylo ve skutečnosti splněno jen na 22 %, ale po účelové úpravě papírů svítilo ve výkazech splnění na více než 100 %. Úřad také bez mrknutí oka přijímal výkazy, ve kterých si žadatelé měřili výsledky pokaždé jinak – někdo vykazoval jen reálně vykopané metry, jiný rovnou délku celého potoka.

Dalším velkým problémem je placení projektů tzv. do šuplíku. Stát totiž proplácel miliony za projektové dokumentace ke stavbám, které se vůbec nepostavily. Křiklavým případem je obec Lužec nad Vltavou, kde stát zaplatil téměř 3 miliony korun za plány, ale když odhadované náklady poskočily z 207 na 316 milionů, z realizace sešlo. Problémem však není jen samotná výstavba, ale i následná péče. Kontroloři objevili potoky, jejichž draze upravená koryta byla natolik zanesená naplaveninami a zarostlá, že výrazně ztratila svou ochrannou funkci. Při detailní kontrole 35 konkrétních projektů pak narazil úřad na nedostatky v účelnosti či hospodárnosti u sedmi z nich.

Tato situace má dopad primárně na občany a obce v ohrožených záplavových oblastech, pro které každý nerealizovaný projekt znamená obrovské riziko. Zjištění se přímo týkají i daňových poplatníků, z jejichž peněz se toto neefektivní hospodaření platí. Odpovědnost dle NKÚ padá především na Ministerstvo zemědělství, správce vodních toků jako je Povodí Vltavy či Moravy a také na samotné příjemce dotací. V jednom z případů dokonce kontrola odhalila přímé porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Určitý posun vpřed už ale naštěstí nastal. NKÚ upozornil, že vládní „Strategie 2030“ postrádá ukazatele pro měření skutečných dopadů na krajinu, což MZe musí urychleně napravit. Jako indikátor „úspěchu“ totiž nyní definuje v podstatě jen to, jaký objem státních peněz se utratil. Současně totiž ministerstvo ani předem nezjišťuje skutečné potřeby pro výstavbu rybníků a nádrží, a vlastně tak vůbec neví, jaký objem peněz je reálně potřeba vyčlenit. Ministerstvo nicméně jako první reakci na kontrolu zavedlo u nově nabíhajícího dotačního programu přísnější pravidlo: pokud si od října 2025 nechá subjekt proplatit projektovou dokumentaci a následně od stavby upustí, čeká ho tvrdá smluvní pokuta ve výši celé poskytnuté dotace. Tím by se mělo zamezit dalšímu plýtvání peněz na nerealizované plány.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná dva návrhy Aleše Juchelky proti kolapsu přetížených úřadů a IT systémů. První odkládá plnou digitalizaci dávek, zavádí fixní rodičovský příspěvek před porodem a upravuje klientskou zónu Jenda. Druhý, předložený s Janou Pastuchovou, má v sociálních službách zabránit zpoždění výplat těm nejzranitelnějším. Kabinet také projedná implementaci evropského nařízení eIDAS 2. To vybraným subjektům nařídí přijímat evropskou digitální peněženku (EUDIW), na níž už stát pracuje formou koncese.

Poslaneckou sněmovnu čeká takzvaný variabilní týden, který vládní koalice využije k uspořádání řádného plenárního zasedání. To odstartuje tradičně v úterý od 14:00. Tentokrát není v plánu žádná mimořádná schůze a projednávané body tak půjdou dle klasického pořadí programu.

Ve středu se sejde plénum Senátu, jemuž budou v úterý předcházet jednání části výborů. Kromě tradičních evropských předpisů projednají zákonodárci vládní návrh na zařazení 30. března mezi oficiální významné dny jako Den české vlajky. Jde ale pouze o symbolický krok, den zůstane běžným pracovním dnem.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072