🤝 POLITIKA: ANO představilo krajské lídry do parlamentních voleb 2025. Podle očekávání se vrací bývalí ministři Plaga a Vojtěch, na kandidátní listině jsou však i nová jména.

🤝 POLITIKA: Nejnovější průzkum politických preferencí (STEM): ANO 30,9 %, SPOLU 20,5 %, SPD 13,9 %, STAN 12,3 %, Piráti 7,9 %, Stačilo! 5 %, Motoristé 4 %.

💶 BYZNYS: Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo IPO fond 2025+ na podporu růstu malých a středních firem a rozvoje kapitálového trhu.

💶 BYZNYS: Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračuje v podpoře výstavby větrných elektráren pomocí nové výzvy. Připraveno je dalších 1,5 miliardy Kč.

📊 EKONOMIKA: Ekonomika letos poroste o 2 %, příští rok o 2,3 %.

📊 EKONOMIKA: Inflace v červnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 %, meziročně jde o nárůst 2,9 %.

Zákon o regulaci lobbování (návrh) vstoupil 1. července v platnost po dlouhém schvalovacím procesu. Nyní se musí jakákoliv osoba (právnická či fyzická), která aktivně ovlivňuje jednání lobbovaného (především zákonodárce či úředníka) s cílem změnit zákon či jiný předpis, registrovat v registru lobbovaných (relob.gov.cz) a jednou za půl roku nahlásit všechny své lobbistické aktivity. Chcete-li získat více informací o aplikaci zákona v praxi, napište nám.

Zákon o České televizi (návrh) už sice vešel v platnost 1. května tohoto roku, avšak některé nové povinnosti začínají platit až nyní. OSVČ a právnické osoby vlastnící tzv. firemní zařízení (např. TV, počítač, tablet nebo mobil) měly povinnost se do konce června přihlásit k placení koncesionářských poplatků (odděleně k České televizi a Českému rozhlasu), a to i v případě, pokud jsou od poplatků osvobozeni (0–25 zaměstnanců). U této konkrétní skupiny by došlo pouze k zaevidování, ale poplatky by neplatili. Zároveň této skupině za pozdní přihlášení pokuty zatím nehrozí, uklidňuje Ministerstvo kultury. Přihlášení k poplatkům však doporučíme neodkládat. Osoby, které nevlastní žádné zařízení a mají do 25 zaměstnanců, se vyhnou i samotné registraci.

Dlouhá sága schvalování zákona o kybernetické bezpečnosti (návrh) se chýlí ke konci. Samotný zákon již pouze čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů. Veškerá pozornost se nyní přesunula na prováděcí předpisy – nařízení a vyhlášky ze strany NÚKIB (celkem osm nových předpisů), které budou stěžejní pro samotnou praxi. Pokud byste měli zájem o podrobnější informace – napište nám!

Podobně na tom je zákon o kritické infrastruktuře (návrh), který byl po kritice soukromého sektoru osekán na čistě implementační zákon CER směrnice (Critical Entities Resilience) a nyní již také čeká na vyhlášení ve Sbírce. Tím pádem se po téměř devíti měsících od transpozičního deadlinu směrnice také dočkáme nových pravidel. Celé znění CER směrnice naleznete zde.

Černého Petra si v tomto případě vybral zákon o digitální ekonomice (návrh), jež implementuje Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act). Návrh je zaseklý v Poslanecké sněmovně, kde se čeká na jeho závěrečné třetí čtení již od března tohoto roku. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se tato situace měla před volbami ještě změnit. Po dřívější blokaci plenárních zasedání ze strany opozice (ANO a SPD) nemá vládní koalice očividnou vůli ztrácet čas a vysedávat ve Sněmovně nad tímto tiskem. Změny, které novela přináší, jsme již dříve shrnulI v naší analýze.

Zároveň na implementaci Data aktu (návrh) a Data management aktu (návrh) můžeme tento rok zapomenout. I když již máme v pipelinu obě transpoziční novely, implementační povinnosti budou ponechány nové vládě.

V porovnání s digitální ekonomikou je vývoj legislativy upravující pracovněprávní vztahy mnohem dynamičtější, a to především díky novele zákona o jednotném měsíčním hlášení (návrh) a jeho související novele upravující další zákony (návrh). Oba zákony nedávno prošly třetím čtením Poslanecké sněmovny a bude se o nich hlasovat na plénu Senátu již tento týden. Proto se podíváme na schválené změny v závěrečném čtení Sněmovny.

Hlavní novela přináší zásadní úlevu zaměstnavatelům: nově bude možné nahradit dosavadní roztříštěnou administrativu jediným elektronickým výkazem za firmu. Opozice zdůraznila potřebu jasného formuláře a funkčního IT systému před spuštěním, zákon byl ale nakonec široce podpořen jako klíčová antibyrokratická reforma.

Ještě větší praktický dopad mají schválené změny v tzv. souvisejícím zákoně. Pro firmy je zásadní zachování jednoduché srážkové daně pro krátkodobé a nízkopříjmové pracovní vztahy, což pozměňovací návrh ministra Stanjury (ODS) zajišťuje. Administrace tím zůstává minimální například pro brigády a DPP.

Mimoto startupy a inovační firmy ocení nový systém daňového zvýhodnění zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP), který je díky upřesňujícím změnám konkurenceschopnější a přehlednější. Pro všechny podnikatele a zaměstnavatele budou platit i nové vyšší hranice „nevýznamných“ pohledávek a snazší správa drobných dluhů. Celkově tato legislativní vlna znamená modernizaci, úlevu a více flexibility pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Novela zákona o účetnictví (návrh) a dalších souvisejících zákonů prošla 3. čtením Poslanecké sněmovny 27. června a dalším krokem bude schvalování v Senátu již tento týden. Nyní už víme, které pozměňovací návrhy byly schváleny a mění tak původní návrh novely. Většina změn se týká transpozičních povinností CSR směrnice (Corporate Sustainability Reporting Directive), která měla zavést 2.–4. vlnu povinností u reportování zprávy o udržitelnosti.

Nicméně v reakci na evropský Omnibus I. balíček načetli poslanci Munzar a Havránek (oba ODS) pozměňovací návrhy, které tyto povinnosti ruší a zároveň navyšují některá existující kritéria. Proto účetní jednotky s méně než 1 000 zaměstnanci nebudou muset tyto zprávy vyhotovovat. Detailně jsme se podívali na tento zákon a chystané změny v našem speciálním vydání Deep Dive, které vyjde již tento čtvrtek a kde vám všechny změny popíšeme.

Tolik štěstí jako zákon o účetnictví nemá vcelku kontroverzní zákon o ochraně přírody a krajiny (návrh), který mimo jiné usiluje o vytvoření Národního parku Křivoklátsko. Návrh již měsíce čeká na závěrečné schválení Sněmovnou a s největší pravděpodobností se ho již nedočká – zkrátka chybí čas a politická vůle. Opozice již dříve projednávání zdržovala. Proto je malá šance, že by si vládní koalice troufla v září odsedět další maraton obstrukcí.

Jisté však je, že zodpovědnost implementace dvou konkrétních EU předpisů se přesouvá na příští vládní garnituru – konkrétně se jedná o zákon o ekodesignu (návrh) a zákon o ochraně spotřebitele (návrh; greenwashing, zastarávání). Ministerstvo životního prostředí ke konci června zveřejnilo zrevidovanou verzi obou návrhu po připomínkovém řízení, během kterého měli příležitost okomentovat jednotlivé návrhy různí stakeholdeři (včetně představitelů soukromého sektoru). Návrhy však nedoznaly mnoha změn a zatím to vypadá na čistě implementační povinnost bez zásadního gold-platingu.

Další implementační povinnost, zákon o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh (návrh), jež implementuje evropský akt o odlesňování, čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů a nabyde účinnosti 1. ledna 2026.

Politické prostředí

Vláda ve středu usedne (program) k novele ústavního zákona (návrh), do kterého navrhuje zahrnout pravidla rozpočtové odpovědnosti. Jedná se však pouze o symbolické gesto a nemá to (především z časové tísně a absence třípětinové většiny) šanci na schválení v obou komorách Parlamentu do konce volebního období. Vláda zároveň bude hlasovat o každoročním zvýšení sazeb mýtného (návrh). Zajímavé jsou však také další dva body: 1) Akční plán 3.0 k provedení některých opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací a 2) Zpráva o průběžném stavu Digitalizace stavebního řízení.

Poslanecká sněmovna má oficiálně letní prázdniny. V hlavním sále, kde se normálně konají plenární schůze, tak potkáte leda řemeslníky, kteří sál renovují. Poslanci se vrátí do svých lavic nejdříve až v první polovině září, kdy má proběhnout (velmi pravděpodobně) poslední plenární zasedání před volbami.

Narozdíl od Sněmovny je Senát stále aktivní a na prázdniny si počká až do srpna, jelikož tento týden ho čeká další plenární zasedání (program), na kterém se bude mimo jiné hlasovat o obou novelách zákona o jednotném měsíčním hlášení (návrh) a zákonu o účetnictví (návrh), které jsme vám dnes rozebrali v sekcích výše.

Naše newslettery

Úterý: Týdenní brief – Brusel: Podíváme se na to, co nás čeká v příštích sedmi letech podle nového evropského rozpočtu. Dozvíte se, na co si dát pozor při možné celní dohodě s USA, přiblížíme vám změny v oblasti povinného reportingu o udržitelnosti a představíme nejvlivnější české europoslance. K tomu přidáme další klíčové aktuality, které by vám neměly uniknout.

Čtvrtek: Speciální vydání – Deep Dive: Připravili jsme pro vás detailní analýzu novely zákona o účetnictví, která bude tento týden schvalována v Senátu. Návrh implementuje CSR směrnici a upravuje povinnosti u zprávy o udržitelnosti.

Napište nám – rádi se s vámi spojíme.

Zajímá nás váš názor! Ohodnoťte dnešní vydání níže, nebo nám napište odpovědí na tento email:

👉 Které blížící se povinnosti vás znepokojují nejvíce?
👉 Na jaké téma bychom se měli zaměřit příště?
👉 Co vám v newsletteru chybí?

Společně se na to podíváme – vaše dotazy inspirují naše další vydání.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn