POLITIKA: Poslanecká sněmovna schválila v rámci jednoho dne (přes stav legislativní nouze) nový zákon o cenách, který poskytne vládě operativní nástroj k přímé regulaci cen pohonných hmot (čímž navazuje na obdobnou existující úpravu u elektřiny a plynu). Cílem je sjednotit dosavadní pravomoci a umožnit kabinetu reagovat na výkyvy cen ropy a jejich přetrvávající důsledky pružněji formou vládního nařízení. Významným rysem návrhu je, že toto nařízení nebude možné napadnout u správního soudu za účelem zrušení stejným způsobem jako opatření obecné povahy, čímž se má zabránit blokování regulace. Abstraktní přezkum u Ústavního soudu však bude možný. Senát projedná návrh ve středu.

BYZNYS: Ministerstvo pro místní rozvoj představilo návrh 94 akceleračních zón o celkové rozloze 474 km², které mají výrazně zrychlit a zjednodušit povolování větrných a solárních elektráren v Česku. Z původně zvažovaných 110 lokalit úřad vyškrtnul 16 nejproblematičtějších míst (na základě posouzení jejich vlivů na životní prostředí). Samotné zařazení pozemku do této oblasti však neznamená automatické povolení stavby, projekty budou muset i nadále plnit přísná územní opatření. Návrh má být účinný nejpozději do 31. srpna tohoto roku.

BYZNYS: Ministerstvo životního prostředí uvolní z evropských dotačních programů dalších 1,7 miliardy korun na energeticky úsporné renovace veřejných budov, jako jsou školy, úřady či nemocnice. Obce, kraje a další veřejné subjekty budou moci štědré dotace využít nejen na zateplování, ale také na instalaci obnovitelných zdrojů energie, rekuperaci, stínicí techniku nebo rovnou na budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Příjem žádostí se otevírá už 29. dubna.

BYZNYS: Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo z evropských fondů 1,8 miliardy korun na masivní posílení kybernetické bezpečnosti ve veřejné správě. Čerstvá výzva z programu IROP pomůže obcím a dalším institucím v pěti vybraných krajích zafinancovat moderní IT technologie, které jsou nezbytné pro splnění přísnějších pravidel nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Příjem žádostí startuje už 30. dubna.

Ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře (Motoristé) představilo vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který přináší tři zásadní změny: zrušení koncesionářských poplatků (rozhlasových a televizních) a jejich nahrazení příspěvkem ze státního rozpočtu, zákonnou hierarchii funkcí vysílání s jasnou prioritou zpravodajství před zábavou, a sjednocení legislativy pro Českou televizi a Český rozhlas do jediného zákona. Účinnost je plánována od 1. ledna 2027.

Rozpočtový automat místo poplatků

Nejzásadnější změnou je úplné zrušení koncesionářských poplatků pro domácnosti i firmy. Od 1. ledna 2027 zanikne povinnost měsíčních plateb (dnes 150 Kč měsíčně za Českou televizi a 55 Kč za Český rozhlas). Staré dluhy na poplatcích vzniklé před rokem 2027 ale budou moci oba mediální domy nadále vymáhat.

Financování přebírá stát. Příspěvek ze státního rozpočtu je pro rok 2027 fixován na 5,74 mld. Kč pro Českou televizi (ČT) a 2,07 mld. Kč pro Český rozhlas (ČRo) – celkem tedy 7,81 mld. Kč ročně. Aby se předešlo riziku „vyhladovění“ médií vládou, obsahuje zákon automatický valorizační mechanismus: od roku 2028 se příspěvek každoročně navýší o průměrnou roční míru inflace (dle údajů ČSÚ za předminulý rok), s pevným stropem 5 % ročně. Ministerstvo také argumentuje, že přechod na rozpočtové financování přinese vedlejší benefit: odpadne sběr a zpracování osobních údajů z registru obyvatel spojený s vymáháním poplatků. Nikde však nezmiňuje, proč se rozpočet obou institucí nastavil zrovna na této úrovni.

Zprávy na prvním místě, zábava jako doplněk

Návrh poprvé v historii zavádí zákonnou hierarchii funkcí veřejnoprávního vysílání. Na vrcholu stojí zpravodajská funkce – zákon ji definuje jako „primární postavení“, jehož úkolem je poskytovat spolehlivé, ověřené a vyvážené informace nezbytné pro fungování demokratické společnosti a informovanost občanů. Při plánování programové nabídky má vždy přednost před pořady čistě zábavními. 

Druhý stupeň tvoří vzdělávací, kulturně společenská a publicistická funkce – od popularizace vědy přes péči o národní identitu až po menšinové vysílání a přenosy z kulturních a sportovních událostí celospolečenského významu.

Zábavní funkce je nově definována jako doplňková (třetí a poslední stupeň). Zákon výslovně říká, že nemá za cíl konkurovat komerčním médiím v objemu čistě komerční zábavy, má dbát na kvalitu a kulturní přínos a smí být poskytována jen v míře, která neohrožuje naplňování zpravodajské a vzdělávací funkce. V praxi to znamená, že při plánování programové nabídky musí mít výroba zpravodajství vždy přednostní financování, což ministr Klempíř nepřímo potvrdil slovy, že dle něj StarDance na Českou televizi nepatří. Významnou novinkou je formální ukotvení Kodexů ČT a ČRo, které budou závazné pro všechny zaměstnance i spolupracovníky, přičemž jejich porušení bude kvalifikováno přímo jako porušení pracovní kázně.

Doplňkové příjmy a transparentní dary

Vedle rozpočtového příspěvku zákon ukotvuje další zdroje: výnosy z reklamy a sponzoringu, prodej autorských práv, dotace z evropských fondů a nově i dobrovolné příspěvky od veřejnosti. U těch ale platí přísná pravidla – ČT a ČRo musí na internetu zveřejnit identitu dárce i výši příspěvku, přičemž u fyzických osob se bude zveřejňovat celé jméno a datum narození, u firem název a IČO. Specifický režim čeká výnosy z reklamy: rozdíl mezi výnosem z reklam na ČT 2 a účelně vynaloženými náklady na jejich správu poputuje do Státního fondu kultury a čtvrtina rozdílu z výnosů ze sponzorování televizních pořadů rovněž. Reklama na ČT sport musí být beze zbytku reinvestována zpět do sportovních pořadů.

NKÚ získá přímou kontrolu, Rady zůstávají beze změn

Hospodaření obou médií nově spadne pod přímou kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Veškerý zisk musí být reinvestován výhradně do rozvoje veřejné služby – vyplacení soukromým osobám zákon zakazuje. Instituce budou muset vést striktně oddělené účetnictví pro veřejnou službu a doplňkovou činnost, což odpovídá požadavkům EU na transparentnost veřejné podpory. S kontrolou hospodaření budou Radám i nadále radit odborné pětičlenné Dozorčí komise, jejichž členy Rady volí na tříleté funkční období. Struktura řídicích orgánů se fakticky nemění, přičemž Rada ČT bude mít i nadále 18 členů a Rada ČRo 9 členů, které volí Poslanecká sněmovna a Senát. Členové Rad jsou odpovědni komoře, která je zvolila. Jednání Rad budou povinně veřejná a zápisy musí být dostupné online. Funkční období generálních ředitelů zůstává šestileté.

Zákonná pojistka „nezávislosti“

Návrh definuje postavení ČT a ČRo jako samostatných právnických osob veřejného práva a výslovně odděluje tyto instituce od výkonné moci – nebudou podřízeny žádnému ministerstvu ani vládě. Do tvorby programů nesmí přímo zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt. Zákon rovněž posiluje roli médií jako strážců národního bohatství: ČT a ČRo budou mít zákonnou povinnost spravovat své archivy jako akreditované specializované archivy podle zvláštního zákona o archivnictví. Vedle toho musí instituce aktivně podporovat původní českou tvorbu.  

Co se teď bude dít?

Aktuálně se návrh nachází v mezirezortním připomínkovém řízení (končí 14. května), které dává příležitost veřejné i soukromé sféře se k zákonu vyjádřit. Ostrá debata se však očekává především na půdě Poslanecké sněmovny. Opozice již nyní návrh označuje za pokus o likvidaci a „zestátnění“ nezávislých médií po vzoru Maďarska a varuje před ztrátou jejich autonomie kvůli napojení na státní rozpočet. Slibuje proto i rozsáhlé obstrukce při projednávání. Politický průchod tak nebude snadný a plánovaná účinnost od 1. ledna 2027 je už nyní v ohrožení.

V rychlé reakci již oba mediální domy prohlásily, že s vládním návrhem nesouhlasí, preferují dosavadní systém financování a poukazují na riziko oslabení nezávislosti médií veřejné služby. Jádro sporu je přitom principiální a přesahuje českou politiku: je stabilnější média financovat přímo z daní, nebo přes koncesionářský poplatek?

Svoboda slova čelí v Evropě rostoucí hrozbě tzv. strategických žalob (SLAPP), které primárně nemají za cíl ochránit práva jedince, ale spíše finančně zatížit novináře či ochránce lidských práv. Ministerstvo spravedlnosti na tento trend reaguje implementací EU Anti-SLAPP směrnice a sladěním legislativy s verdikty mezinárodních soudů skrze vládní návrh.

Novela zavádí účinné obranné nástroje: soudy tyto kauzy projednají přednostně, oběti budou mít možnost zastoupení specializovanou neziskovou organizací, soud bude moci na návrh žalovaného uložit žalobci složit finanční jistotu na náklady obhajoby (při jejímž nesložení řízení rovnou zastaví) či uložit pořádkové pokuty za prokázanou šikanu. Oběť zneužívající žaloby získá také právo nechat zveřejnit zamítavý rozsudek na náklady žalobce.

Paralelně se zpřesňují pravidla odškodňování za nezákonné stíhání. Pokud je řízení zastaveno kvůli promlčení, občan musí nově výslovně trvat na pokračování procesu, dokud nebude pravomocně očištěn. V opačném případě mu stát odškodné automaticky nevyplatí, čímž se zamezí narušování presumpce neviny v civilních sporech.

Nejdůležitější pojistky proti šikanózním žalobám mají vstoupit v účinnost již 7. května 2026 (termín stanovený směrnicí) a zbytek úpravy má platit od 1. července téhož roku. Návrh každopádně nabral zpoždění a tyto termíny nejsou příliš realistické.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nepolevuje a do připomínkového řízení posílá novelu zákona o důchodovém pojištění, která upravuje pravidla pro zvyšování penzí i motivaci k prodloužení pracovní aktivity seniorů. Změny stojí na třech hlavních pilířích:

1) Návrat štědřejší valorizace

Do vzorce pro pravidelnou lednovou valorizaci se od roku 2028 vrací polovina růstu reálných mezd, místo současné třetiny. Toto opatření tak fakticky ruší část úsporného balíčku z roku 2023, který tehdejší vláda prosadila kvůli stabilizaci rozpočtu a jímž mzdovou složku valorizace naopak ořízla.

2) Spravedlivější přídavky v pokročilém věku

Ruší se dosavadní model skokového navyšování penzí (1 000 Kč v 85 letech a dalších 2 000 Kč ve 100 letech). Nová podoba takzvané věkové valorizace tuto sumu plynule rozkládá: při dosažení 80, 85, 90 a 95 let se penze zvýší vždy o 500 Kč měsíčně, přičemž ve 100. roce přibyde dalších 1 000 Kč. Celková vyplacená částka zůstává stejná, pouze se rozprostře do dřívějšího období, kdy senioři čelí nejvyšším nákladům na péči. První vlna se proběhne v lednu 2027 a počítá s dorovnáním pro ty, kteří 80 let dovršili už dříve. Přídavek se připisuje pouze ke starobnímu důchodu a u takzvaných dílčích důchodů (opřených o dobu pojištění v zahraničí) se poměrně krátí.

3) Bonus za práci v důchodu

Na druhou stranu má vzrůst motivace zůstat profesně aktivní i po přiznání penze. Za každý odpracovaný rok, během kterého senior zároveň pobírá plný starobní důchod, se procentní výměra (po odečtení výchovného) nově zvyšuje o 1,5 %. Jde o zjevný skok – do konce roku 2024 to bylo jen 0,4 % (počítaných navíc z odlišného tzv. výpočtového základu) a v roce 2025 tento bonus dočasně zcela nahradila sleva na sociálním pojištění ve výši 6,5 %.

Nová úprava obě pobídky kombinuje: sleva zůstává a bonus se přičítá k ní. Pokud senior pracuje méně než celý rok, dostane poměrnou část bonusu podle odpracovaných dnů. Průměrnému pracujícímu důchodci by se tak podle ministerstva měla penze navýšit o 250 až 300 Kč měsíčně za každý odpracovaný rok nad rámec běžné valorizace.

Přepočet proběhne automaticky díky datům od zaměstnavatelů, kteří získají ohlašovací povinnost od září 2026. Výjimkou jsou OSVČ, které si o bonus požádají v rámci ročního Přehledu o příjmech a výdajích a schválené navýšení dostanou jako jednorázový zpětný doplatek od ledna příslušného roku. Při souběhu zaměstnání a podnikání se doba činnosti logicky nezdvojuje. První automatický přepočet proběhne v lednu 2028.

Strmé dopady na rozpočet

Výdaje spojené s těmito novinkami porostou poměrně strmě. Zatímco v roce 2027 odstartují na relativně mírné částce 2,6 miliardy Kč, během necelých patnácti let se výrazně znásobí – už v roce 2030 zatíží rozpočet 9,7 miliardami Kč a do roku 2040 se vyšplhají na 45,6 miliardy Kč. V dlouhodobém výhledu do roku 2060 pak mají tyto každoroční dodatečné náklady dosáhnout astronomických 164,1 miliardy Kč v nominálním vyjádření (zhruba 51,1 miliardy Kč v dnešní mzdové hladině).

Návrh je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení se zkrácenou lhůtou 10 pracovních dnů, která končí 28. dubna. Kdo dnes pracuje a zvažuje, kdy odejít do důchodu, má nyní pádný důvod si své plány přepočítat: každý další odpracovaný rok bude mít na jeho budoucí penzi viditelně větší dopad než doposud.

Ministerstvo vnitra představilo vyhlášku, která mění pravidla pro centra tísňové komunikace s cílem zpřístupnit linky 112, 150 a 158 lidem se zdravotním postižením, seniorům i cizincům. Hlavní změnou je povinné zavedení textu v reálném čase (RTT). Na rozdíl od pomalých SMS zpráv se při něm znaky přenášejí okamžitě během psaní, operátor tak vidí text vznikat v přímém přenosu a musí odpovídat stejným způsobem. Tím se zkracuje čas potřebný k vyslání pomoci.

Modernizace pomůže nejen hendikepovaným, ale zlepší bezpečnost všech občanů v situacích, kdy nelze promyšleně psát či mluvit (často například při domácím násilí). Nasazování proběhne ve dvou fázích: do předpokládaného ostrého provozu přejdou linky 112 a 150 od 1. června 2027, přičemž Policie ČR (158) se připojí 1. července 2028 (do budoucna se počítá i se záchrankou na lince 155). U evropské linky 112 se navíc v horizontu let 2029–2030 připravuje přechod na službu úplné konverzace, která bude zahrnovat i synchronizované video.

Celé technické řešení RTT bude integrováno přímo jako součást hlasové komunikační služby bez nutnosti instalovat externí aplikaci. Tento krok, kterým stát odstraňuje bariéry a plní své legislativní závazky vůči EU a OSN, si vyžádá dodatečné náklady ze státního rozpočtu ve výši 19,5 milionu Kč ročně. Nový standard tak definitivně ukončí éru, kdy byla interaktivní záchrana omezena pouze na hovor či text standardních SMS a zajistí splnění termínu evropské směrnice o přístupnosti.

Politické prostředí

Vláda má dnes na stole hned několik témat. Projedná návrhy Pardubického kraje na změny v rozpočtovém určení daní (RUD). Dále se bude zabývat poslaneckým návrhem ministryně pro místní rozvoj, který žádá prodloužení přechodného období pro tzv. „bypass“ digitalizace stavebního řízení u Národního geoportálu o celý rok (až do 30. června 2027). Na programu je také schválení Akčního plánu pro čelení hybridnímu působení na roky 2026–2027.

Zatímco Poslanecká sněmovna bude od úterních 14:00 pokračovat ve svém aktuálním plenárním zasedání, Senát se také musí vrátit do lavic kvůli mimořádnému schválení zákona o cenách (který umožní operativní regulaci cen pohonných hmot přes nařízení vlády). Norma do horní komory doputovala ve zrychleném režimu stavu legislativní nouze.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072