POLITIKA: Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) oznámil své plány pro nadcházející volební rok. Na jarním sjezdu lidovců (24.–25. dubna) se bude ucházet o post předsedy strany s cílem ji restartovat. Následně na podzim plánuje kandidovat do Senátu v obvodu Vyškov. Grolich je tak hlavním favoritem na nástupce Marka Výborného ve vedení strany, který již funkci obhajovat nehodlá.

BYZNYS: Poslanecká sněmovna v pátek 30. ledna podpořila novelu stavebního zákona, která má vyřešit krizi bydlení a sjednotit povolování pod nově vznikající Úřad rozvoje území ČR. Legislativa zavádí princip „jeden úřad – jedno razítko“ a nyní zamíří k projednání do sněmovních výborů. S účinností se počítá od 1. července 2026.

EKONOMIKA: Česká ekonomika v loňském roce výrazně zrychlila. Hrubý domácí produkt (HDP) podle předběžného odhadu vzrostl o 2,5 %, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2024. Na pozitivním vývoji se podílelo zejména oživení spotřeby domácností a silnější zahraniční poptávka, což naznačuje stabilizaci hospodářského cyklu po období stagnace.

Ministerstvo vnitra v polovině ledna zveřejnilo dlouho očekávaný návrh zcela nového zákona o vstupu a pobytu cizinců. Ačkoliv téma zatím nevzbudilo širší mediální pozornost, jedná se o zásadní legislativu, která má nahradit již nevyhovující a mnohokrát novelizovaný zákon z roku 1999 a představuje kompletní rekodifikaci cizineckého práva. Nejde však o úplnou novinku; text staví na návrhu předchozí vlády z roku 2024, který ve Sněmovně ztroskotal hlavně na nedostatku politické vůle a času.

Nové vedení Ministerstva vnitra se nyní rozhodlo proces urychlit a návrh neposlalo do standardního připomínkového řízení. Ministr Metnar (ANO) už požádal o projednání návrhu vládou nejpozději ve druhé polovině března. Ke spěchu ho tlačí především časově omezené spolufinancování nového Integrovaného cizineckého agendového systému (ICAS) z fondů EU.

Digitalizace řízení

Hlavním cílem nové úpravy je digitalizace a zrychlení řízení, které má zajistit informační systém ICAS. S tím souvisí nejzásadnější změna pro všechny cizince pobývající v ČR déle než 90 dnů – zavedení povinného „cizineckého účtu“. Papírové formuláře a fronty na úřadech se mají stát minulostí, veškerá komunikace včetně podávání žádostí bude probíhat online. Ani digitalizace však neznamená úplný konec návštěv úřadů; cizinci se budou muset i nadále dostavit osobně kvůli pořízení biometrických údajů (fotografie a otisků prstů), které na dálku provést nelze.

Významnou novinkou pro firmy, školy a další instituce je zavedení role tzv. garanta. Pokud se zaměstnavatel stane evidovaným garantem a zřídí si cizinecký účet, získá online přehled o stavu řízení svých zahraničních pracovníků. Odpadne tak nutnost složitého dokládání papírových potvrzení, protože zaměstnavatel bude moci účel pobytu potvrdit přímo v systému. Na druhou stranu zákon zavádí přísnější odpovědnost – pokud garant poruší své povinnosti, může dostat zákaz činnosti a ztratit možnost zaměstnávat cizince.

Administrativní úlevu přinese nový způsob řešení drobných prohřešků. Pokud cizinec opomene splnit některou povinnost (např. včasné nahlášení změny), systém mu automaticky zašle tzv. výzvu k úhradě určené částky. Jejím zaplacením se věc uzavře bez nutnosti zahajovat zdlouhavé přestupkové řízení.

Povinná registrace a kvóty

Zákon také ukončí éru „neviditelných“ Evropanů. Pro občany EU, kteří v Česku pobývají déle než 90 dnů, se zavádí povinná registrace (dosud byla dobrovolná). Cílem je, aby stát a obce získaly reálný přehled o počtu osob na svém území pro lepší plánování kapacit.

Stát si zároveň posiluje kontrolu nad migrací ze třetích zemí. Nový zákon dává vládě do rukou silný nástroj v podobě rozšířených kvót, jejichž objem bude moci flexibilně stanovovat svým nařízením vždy pro konkrétní zastupitelský úřad a typ pobytu. Tento mechanismus se nově dotkne i krátkodobých pracovních víz, což umožní státu pružně regulovat přísun pracovníků podle aktuální situace na trhu. Fungování je nekompromisní: jakmile se stanovený počet žádostí na dané ambasádě vyčerpá, informační systém ICAS vyhlásí takzvaný stop stav a technicky neumožní odeslat jakoukoli další žádost. Tento tvrdý limit se však netýká slučování rodin nebo vysokoškolského studia, a to díky ochranným opatřením EU. Vedle regulace počtů zákon cílí i na bezpečnost – umožní rychleji rušit pobyt pachatelům trestných činů a osobám ohrožujícím veřejný pořádek.

Změny oproti původní verzi

Oproti původní verzi z roku 2023 přináší aktuální návrh několik věcných korekcí, zejména v otázce dětí narozených cizincům na našem území. Původní koncept automatického získání pobytu po matce byl zrušen. Nově dítě narozením získá pouze tolerovaný pobyt na 60 dnů a rodiče musí v této lhůtě aktivně požádat o pobytové oprávnění. Z verze z roku 2023 zmizelo alespoň tvrdé opatření, kdy rodičům hrozila ztráta trvalého pobytu, pokud povinnosti vůči dítěti zanedbali. Došlo také k narovnání finančních limitů pro prokazování prostředků k pobytu, aby odpovídaly reálné minimální mzdě.

Při přípravě zákona v roce 2023 došlo ke střetu mezi požadavky podnikatelských svazů a ministerstvy, přičemž stát v novém návrhu upřednostnil kontrolu před flexibilitou. Byznys marně bojoval proti rozšíření kvót i na krátkodobá pracovní víza; ministerstvo vnitra tento požadavek zamítlo a kvóty v zákoně pevně zakotvilo. Neprošla ani snaha zmírnit administrativu při prokazování bydlení, kde stát nadále vyžaduje přísné dokládání oprávněnosti užívání bytu, často i s úředně ověřeným podpisem. Firmám se podařilo prosadit alespoň dílčí ústupky, jako je snížení limitu pojistného plnění u cestovního zdravotního pojištění pro krátkodobé pobyty na 60 tisíc eur. Do zákona se dostaly i priority zahraniční politiky – zavádí se zcela nový typ víza pro podporu demokracie, který umožní snazší pobyt pronásledovaným obhájcům lidských práv či disidentům.

Kdy očekávat nová pravidla

Účinnost nového zákona je navázána na dokončení a spuštění klíčového systému ICAS, přičemž se počítá s datem 1. ledna 2029. Některé povinnosti, jako například registrace občanů EU, mají odloženou účinnost až na rok 2030, aby úřady stihly nápor zvládnout. Důležité je také zmínit, že návrh se nevěnuje problematice azylu a dočasné ochrany, která zůstává beze změn. V následujících týdnech bude text zákona předmětem jednání vlády a následně zamíří do Parlamentu, kde se ukáže, zda politická shoda na potřebě digitalizace cizinecké agendy přetrvá i v detailech.

Vláda 12. ledna schválila novelu, kterou upravuje zákon o podpoře bydlení prosazený již předchozím kabinetem. Ačkoliv nová koalice původně zamýšlela start pravidel odložit a parametry pomoci zpřísnit, od posunu účinnosti na poslední chvíli ustoupila. Systém tak odstartuje podle plánu už 1. července 2026. Za náhlým obratem stojí zřejmě pragmatický důvod: snaha neohrozit čerpání 9,5 miliardy korun z evropských dotací, které jsou na očekávané spuštění zákona navázány.

Ačkoliv termín zůstává, podmínky pro žadatele o pomoc se zpřísní. Vláda do zákona nově vložila podmínku tzv. místní příslušnosti. Kontaktní místa poskytnou bezplatné poradenství pouze občanům, kteří mají v daném správním obvodu trvalý pobyt, nebo tam prokazatelně alespoň dva roky fakticky bydlí, pracují či studují. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) krok v důvodové zprávě hájí snahou o zacílení pomoci na osoby s vazbou k regionu a snížením administrativní zátěže.

Obrat nastal i v otázce garancí pro majitele bytů. Tento mechanismus má motivovat soukromé vlastníky, aby se nebáli pronajmout byty i rizikovějším skupinám – například samoživitelkám nebo seniorům. Stát se v rámci garance zaručuje uhradit případné dluhy na nájemném a legislativa nabízí i rychlejší cestu k vyklizení nemovitosti u neplatičů. Ačkoliv ministryně Mrázová po svém nástupu avizovala zrušení tohoto nástroje, aktuální novela do něj nakonec vůbec nezasahuje. Systém tak zůstává v platnosti, přičemž ministerstvo uvádí, že případné úpravy bude řešit už jen technickou novelou po dohodě s Bruselem.

V souvislosti s racionalizací systému vláda aktualizovala i odhadované náklady. Pro rok 2026 nově počítá s výdaji na implementaci ve výši 605 milionů korun, zatímco původní analýzy kalkulovaly s částkou 790 milionů korun. Úspora má plynout právě z přísnějšího zacílení poradenství na užší okruh žadatelů, což má ulevit kapacitám obcí i státnímu rozpočtu.

Situace kolem zákona však zůstává živá. Nevládní organizace, včetně Platformy pro sociální bydlení, upozorňují, že na pomoc kvůli novým podmínkám nedosáhnou nejohroženější lidé bez stálého domova.

Vláda se k němu musela vrátit nadvakrát, ale v pondělí 26. ledna návrh zákona o ekodesignu definitivně schválila. Cílem nové úpravy je zvýšit udržitelnost výrobků skrze požadavky na delší životnost, lepší energetickou účinnost, opravitelnost a recyklovatelnost. Samotný zákon však zatím nestanovuje konkrétní technické parametry pro žádné výrobky, ale vytváří nezbytný právní rámec. Specifické požadavky přijdou až v delegovaných aktech Evropské komise.

Zákon nově zavádí povinnost opatřit výrobky digitálním pasem, přičemž nekompromisně trvá na srozumitelnosti pro spotřebitele. To v praxi znamená povinnou češtinu: veškeré návody, bezpečnostní instrukce i prohlášení o shodě musí být dostupné v našem jazyce. Za chybějící české podklady hrozí výrobcům, dovozcům i distributorům pokuta až 5 milionů korun. Celý systém zastřeší evropský registr dat, který má vzniknout do července 2026.

Zákon nezůstává jen u administrativy, ale přímo zakazuje ničení neprodaných spotřebních výrobků. Toto opatření v první vlně dopadne na oděvy, doplňky a obuv, přičemž účinnost startuje 19. července 2026. Významnou úlevu však dostaly menší firmy. Mikro a malé podniky mají z této povinnosti úplnou výjimku, střední podniky pak získaly odklad do července 2030.

Pro velké hráče však pravidla platí nejdříve a za porušení zákazu ničení zboží hrozí vysoké sankce až do výše 20 milionů korun. Podniky mohou být navíc až na jeden rok vyloučeny z účasti na veřejných zakázkách. Dozor nad dodržováním pravidel si rozdělí celá řada úřadů podle typu výrobku. Hlavní roli sehraje Česká obchodní inspekce, ale v seznamu figuruje i Státní energetická inspekce nebo Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Právě zapojení ČIŽP bylo předmětem vládního sporu s resortem životního prostředí, nakonec však prošla verze navržená Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Aby zákon začal platit co nejdříve, vláda navrhuje Sněmovně jeho schválení zrychleně už v prvním čtení. Tento postup však nelze uplatnit, pokud proti němu před ukončením obecné rozpravy 1. čtení vznesou námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo padesát poslanců. I přestože se nejedná o kontroverzní materii, je možné, že opozice pošle návrh standardním schvalovacím procesem. Reálná účinnost pro konkrétní skupiny výrobků, jako jsou například textil, matrace, nábytek či pneumatiky, nastane podle aktuálních odhadů nejdříve v druhé polovině roku 2027.

Politické prostředí

Vláda se k jednání sejde dnes (2. února). Na programu je schválení stanoviska k návrhům ministra práce Aleše Juchelky (ANO), které mají technicky upravit start reformy dávek z dílny předešlé vlády. Konkrétně jde o posun účinnosti nové „superdávky“ z dubna na 1. července 2026, čímž se má dle Juchelky předejít administrativnímu kolapsu na úřadech práce. Ke stejnému datu se odkládá i zvýšení životního minima, a to z praktických důvodů. Tématu se budeme detailně věnovat v příštím vydání.

Poslaneckou sněmovnu čeká primárně výborový týden, klid v sálech však nenastane. Největší pozornost poutá úterní (3. února) mimořádná schůze k hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Tu vyvolala opozice kvůli kauze údajného vydírání prezidenta Petra Pavla ze strany ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). V legislativní rovině bude rušno ve čtvrtek na hospodářském výboru, který otevře diskuzi k novele stavebního zákona, jež čerstvě prošla prvním čtením. Poprvé v tomto volebním období zasednou také některé sněmovní podvýbory.

Senát má na programu zasedání výborů, žádná stěžejní legislativní dramata se však v horní komoře tento týden neočekávají.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072