POLITIKA: Zbrusu nová česko-slovenská smlouva o policejní spolupráci právě zamířila do Poslanecké sněmovny k ratifikaci. Dokument, který začátkem února podepsali ministři vnitra obou států na pozadí restartu bilaterálních vztahů, dává policistům bezprecedentní pravomoci zasahovat hluboko na cizím území. Rychlý posun smlouvy do parlamentu navazuje na nedávnou dohodu premiérů Andreje Babiše a Roberta Fica o obnovení mezivládních konzultací.

POLITIKA: Ministr zemědělství Martin Šebestyán představil novou funkci potravinového ombudsmana, kterým se stal dosavadní vrchní ředitel ministerské sekce potravinářství Jindřich Fialka. Nový institut má vnést větší transparentnost do dodavatelského řetězce a srozumitelně ukazovat veřejnosti, co reálně ovlivňuje koncové ceny v obchodech. Ombudsman bude nově fungovat jako kontaktní místo pro podávání podnětů a zároveň jako mediátor případných sporů mezi zemědělci, výrobci potravin a obchodními řetězci. Ministr si od tohoto kroku slibuje celkově lepší ochranu zákazníků i domácích producentů.

BYZNYS: Novým předsedou České startupové asociace se stal Jiří Vicherek, odborník na komunikaci v IT a technologiích. Ve funkci vystřídal Martina Jiránka, který nově působí jako vládní zmocněnec pro startupy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Asociace pod Vicherkovým vedením plánuje letos napřít síly především k přípravě a prosazení zcela nového startupového zákona, který vzniká ve spolupráci s vládou. Dále se chce zaměřit na vylepšování systému zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP) a aktivní lobbing za lepší investiční prostředí, včetně pobídek pro soukromé investory a penzijní fondy.

Vláda Andreje Babiše schválila na začátku února legislativní revoluci v boji proti organizovanému zločinu a praní špinavých peněz. Od 1. července 2026 má začít platit zcela nový zákon o odčerpání majetku nevysvětleného původu (včetně související novely), který do českého práva přenáší evropskou směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku. Dosud měly orgány činné v trestním řízení často svázané ruce – pokud se policii nepodařilo nezpochybnitelně prokázat vazbu mezi zabavenými miliony a konkrétním trestným činem (typicky u praní špinavých peněz), musel stát podezřelé peníze vrátit. Nová úprava tento pat řeší zavedením speciálního řízení namířeného nikoliv proti osobě, ale přímo proti samotnému majetku.

Ačkoliv nový zákon schválila Babišova vláda, návrh z velké části připravil už kabinet Petra Fialy. Už tehdy ale různí experti a státní úřady varovali, že návrh může být protiústavní, protože drasticky narušuje ochranu vlastnického práva.

Mechanismus odčerpávání majetku

Tento nový odčerpávací mechanismus bude moci spustit státní zástupce ve chvíli, kdy standardní trestní řízení pravomocně skončí, aniž by se v něm podařilo podezřelé prostředky standardně zkonfiskovat. Zásadní podmínkou však je, že dotyčný majetek musel být fyzicky zajištěn (zmrazen) policií už během původního vyšetřování. Zákon navíc bude mít zpětnou platnost – stát bude moci odčerpat i majetek, který policie zablokovala ještě před účinností zákona.

Aby stát nezneužíval tuto novou pravomoc na drobné případy, stanovuje zákon jasný limit – hodnota pochybného majetku musí dosahovat alespoň jednoho milionu korun. Výjimkou jsou pouze kauzy prokazatelně spojené s organizovaným zločinem, kde tato finanční hranice padá. Pokud samosoudce řízení zahájí, bude moci zkoumat majetkové poměry dotyčného až deset let zpětně.

Nejdiskutovanější změnou je razantní snížení důkazního standardu. Zatímco v běžném trestním procesu musí soud nabýt jistoty „nade vší pochybnost“, v novém odčerpávacím řízení mu postačí pouze vysoká míra pravděpodobnosti, že majetek pochází z nelegální činnosti. Samosoudce bude hodnotit zejména hrubý nepoměr mezi oficiálními legálními příjmy a skutečným majetkem, pochybné bankovní transakce nebo styky s kriminálním prostředím. Ačkoliv důkazní břemeno formálně nese stát, v praxi přechází povinnost vysvětlovat na majitele. Pokud nedokáže věrohodně doložit legální původ svých prostředků, majetek mu propadne, aniž by musel být kdy odsouzen. Obrovským specifikem je, že i když člověk o peníze přijde, z pohledu práva zůstává nevinen a ztráta majetku se mu nepropíše do trestního rejstříku.

Kritika odborné veřejnosti

Právě kvůli těmto parametrům ale bije odborná veřejnost na poplach a mluví o nebezpečné revoluci. Podle předních expertů na trestní právo a zástupců advokacie jde stát tvrdě nad rámec požadavků EU (tzv. gold-plating). Zatímco Evropa cílila primárně na mafii, česká úprava dopadne na kohokoliv s pochybným milionem. Varovné hlasy se ozývají i z nejvyšších pater tuzemské justice, která upozorňují, že se tímto kvazi-trestním postupem nebezpečně obchází presumpce neviny. Vágní definice „styků s kriminálním prostředím“ navíc ohrožuje specifické profese, jako jsou právě advokáti, probační úředníci či doktoři.

Jako protiváhu k těmto drastickým pravomocem obsahuje samotný zákon řadu pojistek. Dotčené osoby budou mít právo zúčastnit se veřejného zasedání soudu, nahlížet do spisů, předkládat vlastní důkazy a bránit se opravnými prostředky. Předpis výslovně chrání třetí osoby, které majetek nabyly za úplatu v dobré víře, a zakazuje státu zabavit věci nezbytné pro uspokojení základních životních potřeb. Možnost obrany je ale omezená – zákon výslovně zakazuje podat proti sebrání majetku dovolání k Nejvyššímu soudu, což podle advokátů pravděpodobně povede k zahlcení Ústavního soudu.

Riziko prolamování bankovního tajemství

Zcela samostatnou, avšak s tématem úzce související kapitolou, je paralelní návrh z dílny Ministerstva vnitra, u kterého skončilo připomínkové řízení. Ten v návaznosti na stejnou evropskou směrnici navrhuje zákonné ukotvení policejního „orgánu pro vyhledávání majetku“ (ARO), kterým se stane stávající Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle tohoto návrhu by útvar měl dostat pravomoc prolamovat bankovní i daňové tajemství a nahlížet do registrů rychlým a nezprostředkovaným přístupem, a to bez předchozího povolení soudu či státního zástupce.

Ačkoliv návrh tento přístup váže na potřeby konkrétního trestního řízení, vyvolal silný odpor. Česká advokátní komora (ČAK) krok ostře kritizuje jako bezprecedentní zásah bez justiční kontroly, který hrozí prolomením advokátní mlčenlivosti a práva neusvědčovat sám sebe. Ke kritice se navíc přidala i Česká národní banka (ČNB), která varuje před velmi výrazným zásahem do ochrany soukromí. ČAK i ČNB se navíc shodují, že navržené pravomoci policie jdou nad rámec toho, co EU ve skutečnosti požaduje, a apelují na přijetí pouze nezbytného minima. Samotná důvodová zpráva k návrhu však argumentuje plným souladem s ústavním pořádkem, přičemž případné zásahy obhajuje veřejným zájmem a testem proporcionality.

Teprve 1. ledna 2026 vstoupila v platnost dekriminalizace neplacení výživného (která z věznic okamžitě propustila přes 300 odsouzených), a už je na stole návrh na její zrušení. Smyslem lednové změny bylo dle předešlé vlády ochránit rodiče, kteří se dostali do objektivních životních potíží (např. kvůli nemoci či ztrátě práce). Stát tehdy určil, že peníze se mají vymáhat primárně přes civilní exekuce a trestný čin to bude jen tehdy, když dítěti hrozí skutečná existenční nouze.

Skupina vládních poslanců považuje nedávné zmírnění za chybu, která ohrožuje práva dětí. Předložili proto novelu, která má trestnost zanedbání povinné výživy rychle vrátit do hry. Chtějí ji schválit zrychleně tak, aby nová pravidla začala platit už od 1. července 2026.

Základem novely je návrat trestu pro ty, kteří alimenty neplatí déle než čtyři měsíce – a to i v případech, kdy tím svou rodinu bezprostředně neuvedou do existenční nouze (za to bude hrozit až rok vězení, v případě způsobené nouze pak roky dva). Zásadní novinkou oproti stavu před rokem 2026 je ale naprosté vyloučení nedbalosti. Trestní postih dopadne výhradně na úmyslné neplatiče. Typicky na ty, kteří se placení aktivně vyhýbají, účelově se zbavují majetku nebo jinak maří vymáhání nároku.

Zákonodárci zároveň myslí na pragmatickou stránku věci: zavřený dlužník peníze nevydělá. Do trestního zákoníku se proto dostane výslovné pravidlo, že nepodmíněný trest vězení by se měl ukládat jen zcela výjimečně – pokud není naděje na jinou nápravu nebo to vyžaduje účinná ochrana společnosti. Tato „základní“ úroveň neplacení alimentů bez způsobení nouze bude mít ale jeden podstatný háček pro poškozené: tyto oběti už nebudou mít ze zákona automatický nárok na okamžitou a bezplatnou odbornou pomoc.

Stát sice otevřeně přiznává, že novela znovu zatíží soudy a policii (v roce 2024 se řešilo přes 4 000 těchto případů), ačkoliv díky vyškrtnutí „nedbalosti“ by měl být nápor o něco nižší než před rokem 2026. Předkladatelé každopádně sází na to, že už samotná hrozba trestního stíhání zafunguje jako ten nejefektivnější donucovací prostředek, jak z dlužníků peníze dostat.

Nejvyšší soud vydal v polovině ledna přelomový rozsudek, který od základů mění pravidla hry pro dočasné přidělování zaměstnanců. Až dosud platila na trhu zavedená praxe, že zapůjčeným nebo agenturním pracovníkům se dorovnává primárně základní mzda, dovolená, příplatky a další podmínky vycházející z pracovněprávních předpisů, zatímco nadstandardní benefity (jako příspěvky na penzi, rekreaci či karty Multisport) se jich netýkají.

Soud ale nyní jasně rozhodl: pracovní a mzdové podmínky přiděleného pracovníka nesmí být horší než u kmenových zaměstnanců, a to bez ohledu na to, zda daný benefit vychází ze zákoníku práce, nebo jen z vnitřního předpisu firmy. Jediným rozhodujícím kritériem je to, zda je takové plnění kmenovým zaměstnancům poskytováno v rámci jejich základního pracovního poměru.

Rozhodnutí vyvolalo v byznysu okamžitou reakci. Hospodářská komora mluví o nebezpečném precedentu, protože dlouholetá praxe a také například metodika (2025) Státního úřadu inspekce práce firmám tvrdí pravý opak. Komora především upozorňuje na to, že agentury nyní nesou odpovědnost za benefity, které u svých klientů reálně nemohou ovlivnit.

Ačkoliv se spor formálně týkal běžného zapůjčení mezi dvěma firmami, právníci varují, že rozsudek z logiky věci dopadne i na zhruba 300 tisíc agenturních pracovníků v Česku, pro které platí totožná zákonná úprava. Firmám i personálním agenturám se proto důrazně doporučuje urychleně provést audit interních směrnic a zároveň přezkoumat obchodní nastavení smluv o dočasném přidělení. Zapůjčeným a agenturním pracovníkům se totiž nečekaně otevírá lukrativní možnost zpětně se domáhat dorovnání benefitů, o které byli v minulosti ochuzeni.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil výsledky prověrky zaměřené na to, jak Ministerstvo vnitra v uplynulých deseti letech (2015–2024) nakládalo s prostředky na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby. Kontroloři dospěli k závěru, že ačkoliv resort vynaložil více než 873 milionů korun, požadovaného efektu se ve snaze o modernizaci a digitalizaci státní správy do značné míry nedosáhlo.

Pozornost budí zejména proces zavádění minimálního standardu pro efektivní řízení úřadů. Vnitro za koordinaci tohoto vládního úkolu vyčerpalo z evropského projektu přes 60 milionů korun, nicméně 51 z 84 státních úřadů (téměř 61 %) požadovaného minima v praxi nedosáhlo. Samotné ministerstvo přitom v hodnocení skončilo s třetím nejhorším výsledkem – získalo pouhých pět z 18 možných bodů, ačkoliv mělo jít ostatním úřadům příkladem.

Zásadní nedostatky odhalila kontrola v oblasti elektronického vzdělávání a testování úředníků. Původně plánovaný centrální e-learningový portál vůbec nevznikl. Výrazným zjištěním je pak osud aplikace eZkouška, jejíž vývoj a provoz stál více než 22 milionů korun a pro zkoušení úředníků fungovala od podzimu 2019. Jakmile však v roce 2023 skončilo evropské financování projektu, ministerstvo její provoz z důvodu chybějící technické podpory ukončilo. Proces se tak po čtyřech letech elektronizace vrátil k vyplňování papírových testů. NKÚ tyto zmařené prostředky označil nejen za nehospodárné, ale vyhodnotil to přímo jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Kontroloři rovněž upozornili na to, že část projektových prostředků určených na školení o státní službě směřovala spíše do kurzů zaměřených na měkké dovednosti (jako kreativní myšlení či mediální gramotnost).

Otazníky visí také nad efektivitou Informačního systému o státní službě (ISoSS), ve kterém se vedou údaje o všech státních zaměstnancích a dalších organizačních věcech státní správy. Do jeho rozvoje stát za poslední dekádu investoval zhruba 640 milionů korun, avšak podle zjištění NKÚ systém neposkytuje potřebná data pro ucelené hodnocení stavu státní služby. Značnou část údajů musí systém přebírat odjinud nebo se do něj musí zapisovat manuálně, což generuje dodatečné administrativní náklady.

Z hlediska dopadu pak nekoncepčně působí i další nový projekt – Portál zaměstnance za více než 101 milionů korun. Ten sice elektronizuje personální agendu, ale je určen jen pro úzkou skupinu zhruba 3 200 zaměstnanců samotného resortu vnitra (což je asi 18 % jeho lidí), takže jeho přínos pro státní správu jako celek je nejspíše nulový.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo od roku 2020 postupně přestalo vyhodnocovat celkový výkon a kvalitu státní správy (protože sledovalo jen zlomek předepsaných indikátorů), vláda mu tento úkol nakonec odebrala. Dlouhodobé problémy s efektivitou reforem tak vedly k tomu, že od letošního roku převzal celou koordinaci státní služby od Ministerstva vnitra napřímo Úřad vlády.

K 8. únoru splnilo novou zákonnou povinnost a ohlásilo se Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) celkem 4 825 organizací. Ačkoliv úřad původně odhadoval, že pod regulaci spadne až 6 000 subjektů, ředitel Lukáš Kintr hodnotí dosavadní průběh pozitivně a oceňuje odpovědný přístup firem, které stihly termín. Povinná šedesátidenní lhůta pro registraci regulované služby přitom uplynula již na konci loňského roku.

Organizace, které povinnost dosud nesplnily, se nyní vystavují riziku tvrdých sankcí. Pokuty mohou v krajním případě dosáhnout až 250 milionů korun nebo 2 % z čistého celosvětového ročního obratu. Úřad důrazně varuje, že délka prodlení hraje při stanovování výše trestu zásadní roli, a vyzývá opozdilce k okamžité nápravě přes Portál NÚKIB. Neohlášením se navíc firmy fakticky vyhýbají startu lhůt pro zavedení bezpečnostních opatření.

Nová pravidla dopadají primárně na střední a velké podniky, které zákon dělí do dvou režimů povinností – nižšího a vyššího. Pro firmy, které si stále nejsou jisté, zda pod regulaci spadají, připravil úřad ověřovací kalkulačku. Samotným ohlášením však proces teprve začíná: po doručení rozhodnutí o registraci běží subjektům roční lhůta na zavedení konkrétních bezpečnostních opatření, s jejichž přípravou by měly začít okamžitě.

Politické prostředí

Vláda bude dnes hlasovat o návrhu svých poslanců, který má urychleně vrátit trestnost za neplacení povinného výživného. Kabinet tak reaguje na plošnou dekriminalizaci, která vstoupila v platnost teprve letos v lednu.

Poslanecká sněmovna se po pauze vrací ke svému plenárnímu zasedání. Úterní start schůze oživí vzácná návštěva – do dolní komory zavítá prezident Petr Pavel, který před zákonodárci vystoupí s projevem a setká se s jejím vedením (i proto lze očekávat tradiční scénář, kdy se poslanci první den k projednávání běžných bodů vůbec nedostanou). Ve středu je prvním pevně zařazeným bodem klíčové druhé čtení státního rozpočtu na rok 2026. Ve čtvrtek pak Sněmovna rozhodne o vydání poslanců Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Očekává se však, že vládní většina své lídry podrží a jejich vydání zamítne.

Senát má před sebou rovněž plný kalendář. V úterý zasedne zbytek výborů, které nestihly jednat minulý týden, a hned ve středu odstartuje tradiční plenární zasedání. Senátoři se zaměří především na projednání novel o státní sociální dávce a o životním a existenčním minimu. Tyto úpravy mají primárně za cíl odložit plnění povinností, které byly schváleny ještě předchozím vládním kabinetem.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072