ROZPOČET: Poslanecká sněmovna přes silný odpor opozice schválila ve třetím čtení rozsáhlou novelu rozpočtových pravidel. Vláda tak podle návrhu získá volnější ruce k nakládání s financemi – výdajové rámce se nově budou sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů. Kabinet bude moci například až do roku 2036 překročit schválené výdajové rámce u strategických staveb podle liniového zákona a také u výdajů na obranu přesahujících 2 % HDP. Zároveň získá možnost navýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o 10 % v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice předlohu ostře kritizuje s obavami z nekontrolovatelného růstu státního dluhu. Kvůli obsahu novely i pevně zařazenému času hlasování, během kterého se nedostalo ke slovu 37 přihlášených poslanců, se tak opozice obrátí na Ústavní soud. Návrh nyní míří do Senátu.

INVESTICE: Ministerstvo financí opět nabídlo občanům možnost investovat do státních dluhopisů, a to s investičním limitem od 1 000 do 3 milionů korun na jeden typ dluhopisu. V rámci aktuálního upisovacího období, které odstartovalo 14. května, si zájemci mohou vybrat ze tří variant. K dispozici je A) pětiletý fixní dluhopis s výnosem 4,54 % p. a. , B) pětiletý proti-inflační dluhopis, jehož zhodnocení se odvíjí od květnové inflace, a zcela nový C) krátkodobý Flexi Bond s tříměsíční splatností a výchozí pevnou sazbou 3,5 % p. a.. Ministerstvo navíc láká na fakt, že výnosy ze všech těchto státních dluhopisů jsou zcela osvobozeny od 15% daně z příjmů. Stát si od obnoveného projektu slibuje posílení své stability na finančních trzích, mírné snížení závislosti na velkých institucionálních investorech a nabídnutí bezpečného přístavu pro zhodnocení úspor domácností. Nákup lze vyřídit i kompletně elektronicky přes státní portál.

BYZNYS: Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou představilo balíček speciálních výhod určený rodinným firmám v rámci úvěrového programu Expanze OP TAK. Zatímco běžný malý a střední podnik může čerpat bezúročný úvěr s maximálním odkladem splácení až tři roky, rodinné firmy nově dosáhnou na úvěry v širším rozpětí 500 tisíc až 120 milionů korun a získají odklad splátek až na čtyři roky. Dalším benefitem navíc je možnost finančního příspěvku formou odpuštění posledních splátek jistiny až do výše 10 % z celkové vyčerpané částky, maximálně však do výše pět milionů korun. Ministerstvo chce tímto krokem ocenit stabilitu rodinných firem a motivovat je k větším investicím do inovací, růstu či generační obměny. NRB začne přijímat žádosti od 15. června 2026, přičemž program potrvá až do konce června 2029 nebo do vyčerpání celkové alokace 5,1 miliardy korun.

Vláda Andreje Babiše znovu posílá do schvalovacího procesu návrh zákona, který implementuje směrnici EU o genderové vyváženosti ve vedení velkých kótovaných společností. Návrh přitom není nový – tuto novelu schvalovala již předešlá vláda Petra Fialy a dokonce již bylo zahájeno projednání tisku ve třetím čtení Poslanecké sněmovny. Přesto se však nakonec návrh nestihl schválit a společně s obměnou vládní garnitury tak na podzim minulého roku zanikl.

Důvod, proč ho nový kabinet znovu předkládá, je ryze pragmatický: Evropská komise 29. dubna 2026 vydala odůvodněné stanovisko, což je poslední krok před podáním žaloby k Soudnímu dvoru EU. Pokud Česko nestihne přijmout transpozici co nejdříve, počítá se s pokutou ze strany EU v minimální výši 3 milionů eur. Termín transpozice totiž uplynul již 28. prosince 2024.

Šestka vyvolených & volba ze dvou cílů

Zákon se však vyhýbá plošnému dopadu na podnikatele a cílí jen na kótované společnosti, které nejsou malými ani středními podniky. Podle definice musí mít emitent alespoň 250 zaměstnanců a buď roční obrat nad 50 milionů eur, nebo bilanční sumu nad 43 milionů eur. Podle aktuálních dat ČNB jde v Česku přesně o šest společností: ČEZ, Komerční banku, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofolu a Colt CZ Group.

Dotčené korporace si budou muset vybrat ze dvou met: buď zajistí minimálně 40% podíl méně zastoupeného pohlaví v dozorčích radách (mezi nevýkonnými členy), nebo dosáhnou alespoň 33 % v rámci celého vedení dohromady. Pokud padne volba na první možnost, musí si firma povinně stanovit i vlastní cíl pro představenstvo. Zákon sice nediktuje konkrétní číslo, podíl však nesmí klesnout pod současný stav ani zůstat na nule, což by popíralo smysl samotné regulace. Obě zmiňované banky – Komerční banka a Moneta Money Bank – přitom tyto požadavky plní už dnes.

Při výběrových řízeních do vedení musí firmy při shodné kvalifikaci upřednostnit méně zastoupené pohlaví, ačkoliv nejde o absolutní kvótu a řádně odůvodněné výjimky jsou povoleny. Neúspěšný kandidát si nově může vyžádat anonymizované srovnání s ostatními, a pokud se cítí poškozen, smí se soudně domáhat i finančního odškodnění. Zásadní novinkou je přitom přesun důkazního břemene – žalobci stačí doložit srovnatelnou kvalifikaci a je na samotné firmě, aby u soudu prokázala zákonnost svého postupu. Očekává se však, že takových žalob padnou pouze jednotky ročně.

Únik bez trestu & hon za schválením

Je tu ale háček: za samotné nedosažení cíle firmu však nikdo nepokutuje. Pokud subjekt cíle neplní, musí to pouze vysvětlit ve výroční zprávě a na svém webu – tedy uvést proč a co s tím hodlá dělat.

Sankcionovatelné jsou pouze procesní prohřešky: například když emitent nezveřejní informace, nestanoví cíl, jeho výběrové řízení nesplňuje zákonné nároky nebo neposkytne neúspěšnému kandidátovi vyžádané informace. Maximální pokuta činí 1 milion korun za přestupek. Jde proto spíše o signální částku než reálný odstrašující prostředek; mediální dopad odhalení pochybení bude pravděpodobně významnější než samotná pokuta.

Zákon nabyde účinnosti 15 dní po vyhlášení a dotčeným korporacím dá dva měsíce na nastavení cílů i pravidel výběru. Evropský termín pro jejich finální dosažení (30. června 2026) je však i přes snahu schválit návrh ve zrychleném procesu těžko dosažitelný, jelikož vláda návrh projednává teprve dnes. Nesplňující firmy by se i tak měly přizpůsobit bez výmluv, protože o směrnici vědí roky.

Z makroekonomického pohledu půjde o zkoušku, zda tato šestice určí nový tržní standard i přes absenci reálných sankčních mechanismů. Pokud tento mírný unijní tlak nezabere, dost možná se Brusel ozve znovu – a tentokrát s ambicióznější revizí směrnice, která má termín přezkumu nastavený na rok 2030.

Poslankyně vládní koalice Berenika Peštová (ANO) předložila Sněmovně návrh novely zákona o obalech, který od základů přepisuje pravidla fungování takzvané autorizované obalové společnosti (AOS).

Tento návrh přináší tři zásadní systémové změny: nově definuje činnost AOS jako službu obecného hospodářského zájmu, staví pevnou bariéru mezi akcionáře této společnosti a odpadové firmy a tvrdou rukou zastropuje vlastnické podíly i cenu akcií.

Obecný hospodářský zájem & změna akcionářské struktury

Návrh zákona nově ukotvuje činnost AOS (tedy EKO-KOMu) jako službu obecného hospodářského zájmu (SOHZ), což státu umožňuje specifickou tržní regulaci nad rámec běžných pravidel. Pověření k této službě bude vydávat Ministerstvo životního prostředí, společnost však nedosáhne na žádné veřejné peníze a její chod budou i nadále platit výrobci a dovozci. K dosavadním úkolům jí navíc přibývají dvě nové povinnosti: musí zajistit ministerstvem definovaný „sběrový komfort“ v podobě dostatečně husté sítě sběrných míst a zároveň poskytovat nákladově naceněnou administrativní podporu menším systémům (například pro vlhčené ubrousky, cigaretové filtry či do budoucna textil), a to pouze v rozsahu, který neohrozí její vlastní hlavní fungování.

Nejtvrdší úder však čeká stávající akcionáře, kterým návrh radikálně snižuje maximální povolený podíl ze současných 33 % na méně než 3 %. Obalová společnost by tak namísto dnešních deseti musela mít minimálně 34 nezávislých akcionářů, což má podle předkladatelky zajistit mnohem širší kontrolu. Zákon sice připouští výjimku a umožňuje držet až 33% podíl, ovšem pouze za předpokladu, že celkový počet akcionářů neklesne pod 34 a všichni budou mít na valné hromadě zcela rovný hlas bez ohledu na velikost podílu. Hráčům nad 3% hranicí navíc zákon výslovně odebere status kvalifikovaného akcionáře, čímž definitivně přijdou o veškerá s ním spojená zvláštní práva.

Zeď mezi obalovou společností a odpadovým byznysem

Dalším pilířem novely je striktní rozbití majetkových a personálních vazeb mezi AOS a odpadovým byznysem. EKO-KOM nově zcela ztrácí možnost držet oprávnění k nakládání s odpady. Jeho akcionáři, členové vedení i jejich osoby blízké se navíc nesmí nijak podílet na činnosti odpadových firem, a to ani zprostředkovaně přes složité koncernové struktury. Členům vedení EKO-KOMu je dokonce s odpadovými podnikateli přísně zakázán i jakýkoliv pracovní nebo jiný obdobný poměr. Aby zákon předešel skrytému ovládání, zakazuje propojení už od desetinového podílu na hlasovacích právech či od možnosti jmenovat vedení. Tím se má zamezit situacím, kdy by nadnárodní mateřská společnost přes svůj akcionářský podíl v AOS skrytě prosazovala zájmy vlastní recyklační firmy.

V zákoně však zůstává pojistka pro nadnárodní hráče. Ministerstvo životního prostředí může po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a antimonopolním úřadem (ÚOHS) udělit z tohoto zákazu výjimku. Akcionář si ji ale musí tvrdě obhájit: musí úřadům prokázat, že na území Česka s odpady vůbec nepodniká a že jeho případné zahraniční odpadové aktivity nijak neohrozí hospodářskou soutěž ani řádné fungování EKO-KOMu a nepředstavují žádné riziko pro nakládání s jeho peněžními prostředky.

Kapitál maximálně dva miliony & sankce

Třetí systémová změna přináší přísnou regulaci samotných akcií. Novela poprvé stanovuje strop pro základní kapitál EKO-KOMu na pouhé 2 miliony korun, což odpovídá úplnému zákonnému minimu pro akciovky. S akciemi se navíc nebude moci nijak spekulovat: smí existovat výhradně v elektronické podobě (zaknihované), jejich cena se při vydání i případném prodeji nesmí odchýlit od původní jmenovité hodnoty a případný převod akcie lze provést maximálně za částku, která tuto jmenovitou hodnotu nepřevyšuje. Pro cenné papíry AOS rovněž platí absolutní zákaz vstupu na burzu. EKO-KOM navíc nesmí generovat ani vyplácet žádný zisk. Důvod je podle poslankyně Peštové prostý: AOS má fungovat jako striktně neziskový subjekt, takže její akcie neslouží ke zhodnocování majetku akcionářů, ale výhradně k zajištění recyklačního systému.

Výrazně se zpřísňují i tresty za nedodržení pravidel. Zatímco dosud mohlo ministerstvo o pozastavení hlasovacích práv hříšníka zdlouhavě rozhodovat, nově o ně akcionář přijde okamžitě a automaticky přímo ze zákona. Navíc zcela ztratí možnost svolat valnou hromadu. Peštová tento tvrdý postup obhajuje tím, že čekání na úřední posvěcení by tresty jen zbytečně zdržovalo a oslabovalo tak celkový smysl nových pravidel.

Časová osa a šance na schválení

Účinnost novely je navržena už na 1. července 2026 (za necelých 45 dní), což představuje šibeniční horizont pro takto obří vlastnickou i obchodní transformaci jediného regulovaného subjektu na trhu. Sněmovní tisk navíc dorazil poslancům teprve minulý týden a chybí pod ním podpisy zástupců ostatních koaličních stran, což bývá zvykem pro hladký průběh schvalování poslaneckých návrhů. Jasná vládní podpora tohoto radikálního řezu tak zatím zůstává značně nejistá, a to i přes předsednickou funkci Peštové ve výboru pro životní prostředí.

Pokud však zákon projde, výrobci a dovozci obalů získají šanci na větší kontrolu nad společností, kterou financují. Daní za to ale bude absolutní odstřihnutí od odpadového byznysu, což si zejména u propojených koncernů vyžádá měsíce složitých právních prověrek. Na rozbití střetu zájmů proto firmy dostanou přechodnou lhůtu 12 měsíců, zatímco na úpravu vlastnických podílů a základního kapitálu budou mít k dispozici celkem rok a půl.

Ministerstvo spravedlnosti představilo další novelu trestního zákoníku, jejímž hlavním cílem je zvýšit bezpečnost na českých silnicích a tvrději zasáhnout proti organizovanému drogovému byznysu. Ministerstvo reaguje na programové prohlášení vlády a zaměřuje se na dlouhodobé mezery v zákonech, které dosud umožňovaly nebezpečným jedincům obcházet pravidla a unikat adekvátním trestům.

Institut zabrání vozidla & jízda pod vlivem

Návrh zavádí institut zabrání motorového vozidla. Tím se uzavírá mezera v zákoně, kterou agresivní řidiči dosud zneužívali u aut půjčených od rodiny, známých či leasingových společností. Nyní lze zabavit prakticky jen auto patřící přímo pachateli. Nově však soud zabaví i cizí vozidlo, pokud jeho majitel mohl zneužití předpokládat. O auto tak přijde vlastník, který vědomě půjčí nebo nedbale zpřístupní klíčky rizikové osobě – například někomu pod vlivem alkoholu, se zákazem řízení či s historií přestupků. Zabavení hrozí i těm majitelům, kteří tolerují zneužívání vozu přes zjevné varovné signály.

Zpřísní se také tresty pro řidiče pod vlivem alkoholu či drog. Novela ukončuje dosavadní složité právní sčítání paragrafů u vážných nehod a zavádí jasnější a tvrdší sazby. Soudy tak budou moci rovnou ukládat:

Desetiletá horní hranice podle ministerstva dává soudcům dostatečný prostor k odpovídajícímu potrestání i u těch nejtragičtějších nehod s více oběťmi. Nová pravidla budou navíc výslovně pamatovat i na řidiče z povolání (např. řidiče kamionů, autobusů, dodávek nebo taxi).

Ujíždějící pirát silnic

Policie loni zaznamenala bezmála 500 automobilových honiček. Přestože 80 % ujíždějících řidičů čelí trestnímu stíhání pro jiné delikty, pětina pachatelů dosud vyvázla bez trestu jen proto, že „šťastnou náhodou“ neohrozili dostatek osob pro naplnění stávajících trestných činů. Tuto mezeru nyní uzavírá zcela nový trestný čin maření výkonu pravomoci úřední osoby v silničním provozu. Řidiči motorového vozidla, který nezastaví na pokyn policie, celníků či ozbrojených sil (nejčastěji armády), začne ujíždět a při útěku ohrozí zdraví, život nebo vyvolá hrozbu škody přesahující jeden milion korun, bude nově hrozit až dvouleté vězení, propadnutí věci nebo zákaz činnosti.

Pokud ujíždějící pirát navíc způsobí nehodu, ublížení na zdraví nebo větší škodu, trestní sazba se zvýší na šest měsíců až tři roky, případně soud sáhne po trestu zákazu činnosti. Novela současně upravuje trestní řád tak, aby řidiči nespravedlivě neunikli trestným bodům – soudy nově zajistí jejich zapsání do registru i v případě, že trestní stíhání skončí pouze podmíněným zastavením. Podle odhadů ministerstva přibude kvůli nové úpravě zhruba 100 trestních případů ročně, což ale justici neochromí. Celková zátěž okresních soudů má stoupnout o necelá 0,2 %.

Drogy, recidiva & legislativní proces

U organizovaného drogového byznysu novela zvyšuje dolní hranici trestu ze dvou na tři roky vězení, a to pro případy, kdy je trestný čin spáchán členem organizované skupiny. Zpřísnění se ale nedotkne nelegálního prodeje, předávání či obstarávání konopí pro další osoby: ministerstvo tím respektuje záměr novely z roku 2025, která tresty pro tuto kategorii cíleně zmírnila. Drogová politika tak zůstává konzistentní – tvrději proti organizovanému obchodu, nikoliv však proti konopí.

Drobnější technická úprava se týká recidivy u poškozování spotřebitele a jízdy pod vlivem návykových látek. Dosud platilo, že pro udělení přísnější sazby musel být pachatel v posledních letech přímo odsouzen nebo propuštěn z vězení. Nově bude stačit, že byl jakkoli potrestán – tedy i alternativním trestem. Ministerstvo přiznává, že tato mezera byla zřejmě jen nechtěným pozůstatkem starého trestního zákona z roku 1961, který přežil rekodifikaci.

Návrh se nyní nachází v mezirezortním připomínkovém řízení (připomínky lze podávat do 8. června). Účinnost je navržena na 1. července 2027. Do té doby má každý, kdo profesně či soukromě půjčuje auto někomu jinému, rok a půl na to, aby si dobře rozmyslel, komu své klíčky svěřuje. Následky případného riskování totiž už brzy může tvrdě zhodnotit samotný soud.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná zákon o státní sociální podpoře, který přináší především razantní zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun na jedno dítě. Na stole je také návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který má zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech vybraných firem (viz hlavní téma dnešního vydání). Dále kabinet posoudí návrh skupiny poslanců ANO upravující vnitřní správu – ten odkládá několik klíčových digitalizačních projektů státu a zároveň vrací limit kompenzace za základní poštovní služby na 1,5 miliardy korun ročně, aby byl zajištěn soulad s pravidly veřejné podpory EU. Agendu doplní nařízení o omezení nebezpečných látek v elektronice, jež zavádí výjimky pro používání olova a upravuje proces žádostí k Evropské agentuře pro chemické látky.

Poslaneckou sněmovnu čeká tento týden volno. Poslanci se nebudou scházet na plenárních schůzích ani ve výborech a zůstanou pracovat ve svých domovských regionech.

Senát čeká naopak čistě výborový týden, přičemž všechny výbory zasednou ve středu. Pozornost se upře především na výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který projedná novelu stavebního zákona žádající prodloužení přechodného období pro takzvaný „bypass“ digitalizace stavebního řízení u Národního geoportálu o celý další rok, tedy až do 30. června 2027. Své si odpracuje i výbor pro sociální politiku, který se po sněmovním schválení rovnou vrhne na posouzení čerstvých sociálních návrhů ministra Aleše Juchelky.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!