POLITIKA: Chystaný návrat elektronické evidence tržeb (EET) zřejmě nebude plošný. Vládní koalice našla shodu na výjimce pro malé živnostníky, kteří by se povinnosti mohli vyhnout například využitím paušální daně s nově nastavenými parametry. S tím však nesouhlasí samotní zástupci menších podnikatelů – ti trvají na tom, že smyslem EET je právě rovnost podmínek pro všechny bez výjimek.

BYZNYS: Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Energetický regulační úřad (ERÚ) uzavřely memorandum o dlouhodobé spolupráci s cílem posílit ochranu spotřebitelů a zvýšit odolnost kritické infrastruktury. Úřady tím reagují na propojování obou odvětví i na krizové situace z předchozích let, včetně výpadku elektřiny, který nyní společně vyšetřují. Kooperace se zaměří na sdílení dat, přípravu legislativy i společné osvětové kampaně, jež mají občanům pomoci lépe se orientovat ve složitých nabídkách dodavatelů energií i operátorů.

BYZNYS: Program podpory energetických úspor Nová zelená úsporám čekají po loňském vyčerpání peněz zásadní změny. Na Ministerstvu životního prostředí aktuálně převažuje varianta, že by dosavadní přímé dotace byly nahrazeny zvýhodněnými půjčkami. Tuto cestu podporují ministři Petr Macinka (Motoristé) a Karel Havlíček (ANO), zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) chce na zachování oblíbených dotací ještě zkusit najít chybějící finanční prostředky ve státním rozpočtu.

EKONOMIKA: Česká národní banka (ČNB) vydala vůbec prvních šest povolení k činnosti pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy podle evropského nařízení MiCA. Mezi konkrétní firmy s povolením patří Anycoin, Invity, Coinero nebo Coinmate. Česko tak potvrzuje svou pověst státu nakloněného kryptoměnám – o licenci dosud u ČNB požádalo celkem 248 subjektů.

Poslanecká sněmovna po bouřlivé dvanáctihodinové debatě schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na rok 2026. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila schodek ve výši 310 miliard korun, zatímco opozice neúspěšně navrhovala vrácení návrhu k přepracování. Tímto krokem Sněmovna definitivně stanovila celkové příjmy, výdaje i schodek. V dalším legislativním procesu už tato čísla nelze měnit, možné jsou pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

Ústředním tématem celé diskuse se stala otázka, zda je předložený rozpočet vůbec legální. Opozice v čele s ODS a TOP 09 se opírá o stanovisko Národní rozpočtové rady, podle níž schodek 310 miliard korun přímo odporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Rada upozorňuje, že při dodržení platných pravidel by deficit neměl přesáhnout 237 miliard. Ani po započtení maximálních možných výjimek na obranu a výstavbu Dukovan, které by strop posunuly na 286 miliard, se vláda do limitu nevejde. Opoziční poslanci proto varovali před nebezpečným precedentem, kdy vláda vědomě ignoruje zákony. Vláda však kritiku odmítá a návrh označuje za „návrat k realitě“ po čtyřech letech, kdy předchozí kabinet Petra Fialy podle ní uměle snižoval schodek skrýváním dluhů v mimorozpočtových fondech a podhodnocováním výdajů. Právní legitimitu rozpočtu pak opírá o usnesení Sněmovny a nadřazenost evropských fiskálních pravidel.

Kromě právních aspektů se tvrdý střet odehrál nad prioritami. Opozice ostře kritizovala škrty v kapitole Ministerstva obrany ve výši 21 miliard korun, což podle Jany Černochové (ODS) v době zhoršené bezpečnostní situace ohrožuje modernizaci armády a plnění spojeneckých závazků. Terčem kritiky se stalo i snížení výdajů na vědu, výzkum a digitalizaci, což podle kritiků podkopává budoucí konkurenceschopnost země. Piráti a lidovci navíc upozornili na navyšování dotací pro velké zemědělské podniky na úkor malých farmářů a životního prostředí.

Výraznou pozornost vzbudilo také vystoupení ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé), který oznámil obsáhlé změny v zahraniční politice. Potvrdil ukončení dotování zahraničního vysílání Českého rozhlasu (v roce 2026 snížení o 8,75 milionu na konečných 26,25 milionu a od roku 2027 na nulu) a snížení humanitární pomoci o 115 milionů korun na konečných 50 milionů s argumentem, že „ČR nemůže zachránit celý svět.“ Macinka zároveň avizoval plošné snížení pracovních míst na Ministerstvu životního prostředí o 10 %, což opozice označila za ohrožení odborných agend.

Zajímavý spor se rozhořel i nad financováním sportu. Zatímco opozice kritizovala nominální pokles rozpočtu na 7,4 miliardy, ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé) protiargumentoval, že díky zapojení nespotřebovaných nároků z minulých let reálně do sportu nateče rekordních 8,9 miliardy korun. Jde například o nevyčerpané prostředky původně určené na proticovidová opatření a odstraňování následků povodní, případně o další peníze, které minulé vedení nedokázalo využít.

Vládní představitelé naopak vyzdvihují sociální stabilitu a podporu průmyslu. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) obhajoval rozhodnutí, aby stát převzal zpět poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE) v objemu 7 miliard korun, jako klíčový protiinflační krok a pomoc firmám. Ministři také zdůraznili zajištění prostředků na platy policistů a hasičů.

Návrh rozpočtu nyní míří do sněmovních výborů, přičemž klíčovou roli má rozpočtový výbor. V následujícím druhém čtení budou moci poslanci naposledy načítat pozměňovací návrhy, kterými lze peníze přesouvat z jedné kapitoly rozpočtu do druhé – nemohou však již změnit celkový deficit. Specifikem schvalování státního rozpočtu je fakt, že se k němu nevyjadřuje Senát. Po třetím čtení ve Sněmovně poputuje zákon rovnou k podpisu prezidenta.

S únorem startuje dlouho diskutované spojení klíčových státních agentur CzechTrade a CzechInvest. Tento krok, jehož cílem je vytvořit jednotné místo pro podporu podnikání a exportu, vychází z nové hospodářské strategie, kterou má vláda na programu dnešního jednání. Plán reaguje na roztříštěnost současného systému a administrativní zátěž, která může být ve srovnání se zahraniční praxí pro české firmy nevýhodou.

Vládní materiál odkrývá i konkrétní cílovou podobu nové instituce: agentury by se měly sloučit pod značku CzechBusiness. Ta má do roku 2027 nabídnout firmám moderní servis „pod jednou střechou“ – od prvotního nápadu až po expanzi na zahraniční trhy. Strategie počítá od roku 2028 také s vytvořením jednotné online platformy, která digitalizuje informace o legislativě, certifikacích či financování exportu. Inspirací je například francouzská „Business France“.

Samotný proces spojování řídí nový generální ředitel CzechTradu Rudolf Klepáček, který se funkce ujal 1. února. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) si od fúze slibuje především odstranění překryvů a efektivnější využití sdílených kapacit.

Pro podnikatele se však v tuto chvíli nic nemění – veškeré služby a projekty pokračují v dosavadním režimu. Zástupci byznysu krok vítají, zároveň však apelují na udržení dostupnosti služeb v regionech i v zahraničí.

Agentura CzechInvest spustila novou centrální databázi nemovitostí, která má změnit způsob, jakým investoři hledají vhodné lokality v Česku. Tento nástroj centralizuje investiční potenciál všech 6 300 tuzemských obcí do jednoho digitálního celku a nahrazuje dosavadní pasivní katalogy aktivním systémem pro strategický výběr lokality.

Srdcem platformy je pokročilý geografický informační systém (GIS), který uživatelům umožňuje filtrovat lokality podle detailních technických kritérií, jako je vzdálenost k dálnicím, dostupnost inženýrských sítí nebo omezení v záplavových oblastech. Unikátní novinkou je funkce Demand Analytics (zpětná tržní vazba). Vlastníci nemovitostí díky ní poprvé uvidí, jaký je o jejich lokalitu reálný zájem a jaké mají investoři požadavky, což jim umožní plánovat rozvoj území na základě dat.

Systém aktuálně obsahuje přes 5 100 lokalit, včetně 4 500 brownfieldů, přičemž záznamy jsou validovány regionálními experty a každé čtvrtletí aktualizovány. Generální ředitel CzechInvestu Jan Michal podotýká, že transparentní informace jsou klíčové pro konkurenceschopnost země. Databáze je pro investory i obce k dispozici zcela zdarma.

Vláda na svém zasedání 9. února schválila novelu trestního zákoníku, která zásadně zpřísňuje ochranu digitálního soukromí. Schválená verze je dokonce přísnější, než se původně očekávalo. Změna reaguje na rostoucí fenomén sextingu a zneužívání umělé inteligence k tvorbě falešných videí, takzvaných deepfakes.

Zákon nově zavádí pojem „dílo zobrazující intimní části těla osoby“, díky čemuž bude trestné nejen šíření klasické pornografie, ale i sdílení běžných intimních fotografií a videí bez souhlasu oběti (tzv. nudes). Vláda na poslední chvíli sjednotila trestní sazby – za samotnou výrobu či zpřístupnění takových intimních snímků hrozí pachateli nově až dva roky odnětí svobody, stejně jako u tvrdé pornografie. Mnohem tvrdší postih však dopadne na ty, kteří k šíření využijí například internet či sociální sítě. Kvůli masovému dosahu, který tyto technologie umožňují, se v takovém případě horní hranice trestu zvyšuje až na čtyři roky. Výjimečně může soud uložit až pět let. Z pohledu zákona přitom není rozhodující, zda jde o skutečné uniklé záznamy, nebo o podvrh vytvořený umělou inteligencí. Zcela nekompromisní je pak zákon v případě, kdy se tyto materiály týkají dětí. V případě šíření na internetu za něj hrozí až šest let za mřížemi. I zde se sazba může z ojedinělých důvodů zvýšit – až na osm let.

Přestože materiál formálně předložil vládě současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, text vychází z verze připravené předchozí vládou, kterou však současný kabinet v klíčových pasážích ještě zpřísnil. Důvodem urychleného přijetí je nutnost implementovat EU směrnici o prevenci obchodování s lidmi do července 2026. Novela totiž kromě digitálního soukromí (EU směrnice o potírání násilí na ženách) zásadně přepisuje i tresty za vykořisťování.

Zákon nově výslovně kriminalizuje zneužití náhradního mateřství. Důvodová zpráva zdůrazňuje, že cílem není plošný zákaz surogátního mateřství, ale postih organizovaných skupin, které zneužívají tísně žen. Mezi další formy obchodování s lidmi se nově řadí nucené sňatky, partnerství nebo nucení k drobné kriminalitě. Zpřísňují se i tresty za nelegální adopce, kdy bude trestný i ten, kdo dítě za odměnu přijme. Proplacení nákladů spojených s těhotenstvím se za trestnou odměnu nepovažuje.

Nová úprava dopadne i na „zákazníky“. Zavádí se trestný čin využití služby obchodované osoby. Pokud někdo vědomě využije sexuální nebo pracovní služby oběti obchodu s lidmi, hrozí mu nově až tři roky vězení. Policie však bude moci využít institut zvláštní účinné lítosti – pokud klient dobrovolně nahlásí organizátory dříve, než je policie odhalí, jeho trestní odpovědnost zaniká. Zákon rovněž ukotvuje princip netrestání obětí za činnost spáchanou pod nátlakem.

Praktická část novely řeší i dlouhodobý problém obcí a neziskovek při zaměstnávání odsouzených k obecně prospěšným pracím. Nově se zavádí povinné pojištění odpovědnosti za škodu a úraz, jehož náklady odhadované na 430 tisíc korun ročně bude refundovat stát. Na odsouzené se také budou plně vztahovat předpisy bezpečnosti práce a limity pracovní doby podle zákoníku práce.

Většina změn má platit od 1. července 2026. Výjimkou jsou změny v rejstříku trestů a povinné pojištění u probačních programů – to musí poskytovatelé doložit už do konce roku 2027, aby nebyli vyřazeni ze seznamu.

V minulém newsletteru jsme rozebírali legislativní paradox dvou souběžných novel, které měnily termíny nové sociální reformy. Na páteční mimořádné schůzi Sněmovny poslanci schválili oba návrhy ve zrychleném režimu. Ministr Juchelka přiznal, že tato dvojkolejnost byla záměrná strategie. Dřívější návrh (červencový start nových sazeb životního a existenčního minima) slouží jako základ, zatímco ten novější a komplexnější (říjnový) funguje jako „záchranná brzda“. Vláda si tím vytvořila manévrovací prostor: pokud by se navzdory očekáváním podařilo systémy digitalizovat v původním termínu, Senát novější návrh zamítne. Všichni ale počítají spíše s variantou B – tedy odkladem změn až na říjen, aby se předešlo dvojímu přepočítávání dávek a kolapsu IT systémů. Start nové superdávky se očekává v červenci.

Dobrou zprávou pro žadatele je, že na nutnosti odkladu panovala ve Sněmovně vzácná shoda. Pro návrhy zvedla ruku i opozice, která sice kritizovala nepřipravenost státu a označila ministrův postup za alibistický, ale nechtěla ohrozit výplatu peněz pro stovky tisíc lidí. Výměnou za hladký průběh získala opozice od ministra Juchelky veřejný příslib, že chystané změny v důchodech a další velké reformy už půjdou standardní legislativní cestou (nikoliv jako poslanecký návrh) a budou konzultovány s expertními týmy napříč politickým spektrem.

👉 Pokud vás zajímají konkrétní parametry navrhovaných změn, přečtěte si náš podrobný rozbor v minulém vydání.

Poslanecká sněmovna se na své plenární schůzi minulý týden věnovala palčivému tématu ochrany zvířat, které na program prosadila vládní koalice v reakci na nedávné případy brutálního týrání. Výsledkem nemá být jen symbolické odsouzení, ale razantní změna zákonů.

Vládní zástupci nastínili obrysy budoucí novely: zákaz chovu zvířat se má prodloužit ze současných pěti až na deset let a častěji by se mělo využívat také domácí vězení jako výchovný trest. Policie má získat novou pravomoc vstoupit při podezření na týrání přímo do obydlí. Zásadní novinkou má být předběžné opatření zakazující pořízení zvířete ještě před rozsudkem a povinnost chovatele hradit zálohy na péči o odebrané zvíře – pokud nebude platit, zvíře propadne státu. Plánuje se také zpřísnění finančních pokut i za týrání jednotlivého zvířete a dokončení centrálního registru psů. Součástí změn by mohla být i povinnost obcí zajišťovat kastrace toulavých koček a postarat se o opuštěná zvířata.

Opozice sice snahu o přísnější tresty podpořila, důrazně však upozornila na praktické překážky, které samotná změna paragrafů nevyřeší. Poslanci varovali především před chybějícími kapacitami pro umisťování odebraných zvířat, a to zejména velkých šelem či hospodářských stád. Kritizovali také nedostatečnou finanční podporu státu směrem k útulkům. Neúspěchem pak skončilo volání po zřízení specializovaného policejního útvaru pro environmentální kriminalitu, které vládní koalice odmítla s odkazem na současný personální podstav u policie.

V závěrečném hlasování Sněmovna jednotně přijala usnesení odsuzující týrání a apelující na důslednější postup orgánů činných v trestním řízení. Z opozičních návrhů uspěl pouze bod podporující vznik systému péče o toulavé kočky, naopak zákaz usmrcování toulavých zvířat myslivci neprošel. Rozprava však jasně ukázala, že na samotné nutnosti chránit zvířata panuje napříč Sněmovnou vzácná shoda.

Politické prostředí

Vláda se k jednání sejde dnes. Na stole má především novou hospodářskou strategii státu a novelu, která do českého práva implementuje evropský mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Kabinet také projedná pověření pro ministra pro sport, prevenci a zdraví, který má zjistit konkrétní možnosti a podmínky pro případné pořádání úvodních etap (Grand Départ) slavného cyklistického závodu Tour de France na území ČR.

Poslanecká sněmovna má před sebou výborový týden. Poslanci se budou v jednotlivých výborech primárně zabývat detailním projednáváním návrhu státního rozpočtu, který minulý týden prošel prvním čtením. Mimoto bude výbor pro sociální politiku řešit navrhované snížení vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ na 35% úroveň vůči průměrné mzdě (od ledna 2026 je sazba 40 %).

Senát v tomto týdnu neplánuje žádné schůze pléna ani zásadní jednání výborů, horní komoru tak čeká klidnější program.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072