POLITIKA: Sněmovna má za sebou bouřlivé první čtení zákona o digitální ekonomice, který do českého práva implementuje evropské akty o digitálních službách (DSA) a o správě dat (DGA). Rozprava vyústila v nečekaný paradox: zatímco opozice volala po rychlém přijetí kvůli ochraně dětí a hrozbě unijních sankcí, vládní poslanci nakonec zablokovali zrychlené schválení. Důvodem jsou obavy z možné cenzury. Návrh tak míří ke standardnímu projednání ve výborech.

BYZNYS: Český startupový trh naráží na své limity a citelně ochlazuje. Podle průzkumu Depo Ventures se podíl nových investorů propadl z 35 % v roce 2023 na pouhých 14 % (k únoru 2026). Dramatický úbytek hlásí zejména andělští investoři, jejichž podíl klesl na pouhá 3 %. Téměř pětina (19 %) stávajících investorů navíc letos neplánuje investovat vůbec. Podle expertů tuzemský trh nebrzdí absolutní nedostatek kapitálu, ale spíše nízká likvidita, pomalé exity starších projektů a chybějící státní motivace v podobě daňových pobídek či zapojení penzijních fondů.

EKONOMIKA: Sněmovna má za sebou třetí čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2026, jehož projednávání provázel hluboký rozpor ohledně navrženého schodku ve výši 310 miliard korun. Během závěrečného hlasování prošly výhradně pozměňovací návrhy vládních poslanců – přesun 800 milionů korun na rozvoj a podporu sportu, 120 milionů korun navíc do programu MEDEVAC na humanitární evakuace, 100 milionů na protidrogovou prevenci, 50 milionů na podporu činnosti mládežnických organizací, a vnitřní přesun 50 milionů korun v rámci kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj na přímou podporu bydlení.

Český kapitálový trh čekají v roce 2026 významné změny. Vláda 9. března schválila novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která do českého práva především přináší evropský balíček Listing Act z roku 2024. Jejím hlavním cílem je zvrátit trend odchodů firem z burzy, osekat byrokracii a výrazně zlevnit vstup na kapitálový trh zejména malým a středním podnikům.

Mezi nejdůležitější novinky patří zvýšení hranice pro povinný a drahý prospekt (detailní informační dokument pro investory) z 1 na 5 milionů EUR. Pro emise v rozmezí 1 až 5 milionů EUR tak nově postačí podstatně jednodušší „emisní dokument“ (stručná a levnější alternativa odpovídající pouze shrnutí prospektu). Novela také vychází vstříc firmám tím, že jim umožní vydávat prospekt čistě v angličtině i pro výhradně vnitrostátní nabídky.

Zakladatelé firem se už také nemusí bát ztráty kontroly po vstupu na trh – při přijetí na tzv. mnohostranné obchodní systémy (MTF) jim novela umožní vydávat akcie s rozdílnou vahou hlasů. Výrazně se mírní i pravidla pro likviditu, kdy nutný podíl akcií nabídnutých veřejnosti klesá z 25 % na pouhých 10 %, přičemž burzy budou moci místo tohoto procenta využít i alternativní, flexibilnější kritéria. Trh by mělo oživit i snazší vydávání sponzorovaných investičních analýz.

Naopak zpřísnění čeká dohled nad ESG ratingy (hodnocení firem z hlediska jejich přístupu k životnímu prostředí, společnosti a řízení podniku), na které si posvítí především evropský orgán dohledu ESMA, se kterým bude na lokální úrovni spolupracovat Česká národní banka (ČNB). Návrh dále snižuje byrokracii odstraněním původního gold-platingu – ruší se některé registrační povinnosti u ČNB a snižují se drakonické horní hranice pokut na evropský standard.

Další novinkou je pak ochrana drobných investorů před pochybnými podnikovými dluhopisy. Prodejci už nesmí zneužívat jméno ČNB k vytváření falešného pocitu bezpečí. U každé nabídky dluhopisů tak bude nově povinné zřetelné varování, že centrální banka neposuzovala finanční zdraví emitenta ani negarantuje návratnost investice.

Pokud vaše společnost nebo organizace patří mezi poskytovatele takzvaných základních služeb a zahájila činnost před listopadem 2025, dost možná jste měli v kalendáři červeně vyznačený termín 1. března 2026. Právě do tohoto data měly dotčené subjekty – od energetiky přes banky až po potravinářství, včetně státních institucí – poprvé nahlásit státu své údaje podle nového zákona o odolnosti kritické infrastruktury. Dobrou zprávou ale je, že pokud jste to nestihli, vůbec nic se neděje. Ministerstvo vnitra termín fakticky odsunulo, protože stát nestihl včas připravit potřebnou prováděcí legislativu.

Celý proces určení, zda organizace skutečně spadá do kritické infrastruktury, je totiž úzce navázán na nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti. Až toto nařízení přesně definuje exaktní a technická kritéria (např. konkrétní počet připojených odběrných míst v energetice), podle kterých se organizace musí samy vyhodnotit. Toto nařízení ovšem nabralo zpoždění a do 1. března nestihlo nabýt účinnosti.

Ministerstvo vnitra proto ujistilo, že nesplnění březnové povinnosti nebude nijak postihováno, jelikož bez platného nařízení nelze dotčené služby spolehlivě určit.

Co tedy platí pro firmy nyní?

Jak bude vypadat nový proces?

Generální ředitelství HZS ČR již vydalo detailní metodiku, která sjednocuje proces určování subjektů kritické infrastruktury do čtyř jasných kroků:

Dotčené organizace tak díky zpoždění legislativy získaly cenný čas navíc, aby se s metodikou v klidu seznámily a připravily své interní procesy ještě před ostrým startem.

Státní úřady a IT systémy čelí velkému tlaku kvůli přípravě nové superdávky. Jak už jsme vás podrobně informovali v našem minulém vydání, prezident Petr Pavel podepsal první „záchrannou“ novelu, která posouvá start samotné superdávky a změn životního minima.

Tím ale „hašení požárů“ a úpravy v sociální oblasti nekončí. Zatímco Ministerstvo práce a sociálních věcí posílá do připomínkového řízení návrh na štědřejší rodičovský příspěvek, ve Sněmovně leží narychlo podané návrhy proti kolapsu úřadů předložené samotným ministrem Alešem Juchelkou (ANO) z jeho role poslance.

Zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje plošně navýšit celkovou částku rodičovského příspěvku o 50 000 korun. Díky novému návrhu vzroste pro rodiny s jedním dítětem podpora ze současných 350 000 Kč na 400 000 Kč. Rodiny s dvojčaty nebo vícerčaty si polepší ze 700 000 Kč na 800 000 Kč. Návrh je nyní do 9. dubna v meziresortním připomínkovém řízení, v rámci kterého se mohou ke změně vyjádřit subjekty z veřejného i soukromého sektoru.

Konec plošné digitalizace a fixní dávka před porodem

Zatímco se řeší vyšší rodičák, ministr Juchelka předložil ve Sněmovně dva poslanecké návrhy, které mají odvrátit kolaps přetížených IT systémů, a u kterých apeluje na zrychlené schválení již v prvním čtení.

První návrh odkládá a upravuje původní termín plné digitalizace stávajících dávek. Co se mění?

Tento pragmatický úkrok ukazuje, že nová vláda raději obětuje vizi stoprocentně digitálního úřadu, než aby riskovala paralýzu systému při vyplácení rodinných dávek. Jasná pravidla pro portál Jenda navíc potvrzují směr, kterým se komunikace se státem ubírá – bude sice elektronická a bez papírů, ale vyžádá si od žadatelů mnohem aktivnější přístup ke sledování změn v řízení.

Odklad reformy úřadů a pomoc hendikepovaným

Druhý návrh, který Aleš Juchelka předkládá společně se stranickou kolegyní Janou Pastuchovou, se věnuje sociálním službám a jeho hlavním cílem je zabránit zpoždění při výplatách peněz těm nejzranitelnějším.

Odložení některých změn a ponechání agendy na Úřadech práce dává státu čas na stabilizaci, zatímco zapojením nelékařských pracovníků se navíc předkladatelé snaží odbourat obrovské zpoždění v posudkových řízeních.

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) čeká od roku 2026 zásadní transformace. Stát opouští model přímých plošných dotací, které vedly k rychlému vyčerpávání rozpočtů a dle vlády také k umělému zdražování stavebních prací, a přechází na dlouhodobě stabilnější nástroj s plnějším zapojením soukromého kapitálu. Financování bude do roku 2030 primárně zajišťovat Modernizační fond a výnosy z emisních povolenek.

Nástup bezúročných úvěrů

Největší změnou je zavedení plošně dostupných bezúročných úvěrů s dobou splácení až 25 let, a to jak pro majitele rodinných domů, tak i pro společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytová družstva. Půjčky budou fyzicky poskytovat zapojené komerční banky a stavební spořitelny, avšak veškeré úroky za celou dobu splácení plně uhradí Státní fond životního prostředí ČR. Žadatelé tak splatí pouze tu částku, kterou si reálně půjčili, přičemž renovaci mohou zahájit s nulovou počáteční investicí. Pro jednotlivá opatření bude vždy stanovena maximální možná výše úvěru.

Rozsah podporovaných opatření se přitom nemění. Peníze lze nadále čerpat na zateplení, výměnu oken a dveří, tepelná čerpadla, fotovoltaiku, rekuperaci či zelené střechy, ale i na dobíjení elektromobilů či systémy hospodaření s vodou. Žádat lze jak o finance na ucelené komplexní renovace, tak i na dílčí kroky.

Výjimka pro ohrožené: NZÚ Light a bonusy pro SVJ

Přímé dotační podpory se nadále dočkají pouze zranitelné domácnosti s nižšími příjmy. Prostřednictvím podprogramu NZÚ Light mohou nízkopříjmové rodiny nebo domácnosti pobírající sociální superdávku získat dotaci až 250 tisíc korun na zateplení a 150 tisíc korun na výměnu zdroje vytápění či instalaci obnovitelného zdroje. Kromě peněz jim státní experti bezplatně pomohou i s plánováním, vyřízením žádosti a především s kontrolou smluv, což poslouží jako ochrana před nekalými praktikami dodavatelů.

Zvláštní ochrana je připravena i pro zranitelné obyvatele bytových domů. SVJ a družstva obdrží při komplexní renovaci finanční bonus až 150 tisíc korun za každý byt, který vlastní nízkopříjmová domácnost. Cílem je zabránit skokovému zvyšování měsíčních příspěvků do fondu oprav pro ty nejohroženější.

Renovační pasy a kompenzace za loňský rok

Novinkou je zavedení rozsáhlé sítě bezplatného energetického poradenství, která bude k dispozici napříč republikou všem zájemcům. Odborníci lidem pomohou s technickým plánováním renovace a výběrem těch opatření, která se nejvíce vyplatí. Stěžejním nástrojem se stane tzv. renovační pas – certifikovaným poradcem vytvořený dokument, který zhodnotí stav nemovitosti a určí ideální pořadí jednotlivých kroků pro dosažení největších úspor.

Stát zároveň vyčlenil peníze pro žadatele, kteří loni kvůli předčasnému vyčerpání rozpočtu nestihli podat svůj připravený projekt. Těmto lidem proplatí náklady na projektovou dokumentaci (vynaložené od září 2025 do února 2026) až do výše 50 tisíc korun pro rodinné domy a 100 tisíc korun pro bytové domy.

Klíčové termíny pro rok 2026

Politické prostředí

Vláda má na dnešním programu projednání nového cizineckého zákona a zákona o spotřebitelském úvěru, který do české legislativy zavádí evropskou směrnici CCD2. Kabinet bude rovněž řešit nařízení, jež navrhuje tvrdší regulaci HHC – konkrétně přeřazení této látky ze seznamu psychoaktivních látek přímo na seznam látek návykových.

Poslaneckou sněmovnu čeká nabitý výborový týden. Nejvíce se toho odehraje ve středu, kdy výbor pro evropské záležitosti projedná digitální a AI omnibus. Ve stejný den se ústavně-právní výbor zaměří na stavební zákon a reformu státní služby, zatímco sociální výbor probere návrh na snížení výměru sociálního pojištění pro OSVČ. Ve čtvrtek pak na stavební zákon naváže hospodářský výbor, který má na stole také ostře sledovaný zákon o digitální ekonomice, jež implementuje evropské nařízení DSA.

Senát má před sebou naopak spíše volnější dny. K jednání zasedne pouze několik výborů, přičemž jejich hlavní náplní bude především debata nad aktuálními legislativními návrhy z Evropské unie.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072