BYZNYS: Živnostníkům se velmi pravděpodobně vrátí odvody na sociální pojištění na loňskou úroveň, příslušný návrh vládních poslanců schválila Poslanecká sněmovna v závěrečném hlasování. Měsíční vyměřovací základ díky tomu klesne zpět na 35 % průměrné hrubé mzdy, což drobným podnikatelům ušetří 715 korun každý měsíc. Změna bude platit zpětně od začátku letošního roku a vzniklé přeplatky stát započte do dalších záloh či rovnou vrátí (na požádání), legislativu ale musí ještě posvětit Senát a podepsat prezident.

EKONOMIKA: Vláda schválila nový balíček Ministerstva financí proti zdražování pohonných hmot, který má utlumit negativní dopady na české domácnosti a firmy. Od středy 8. dubna se u neprémiových paliv omezila maximální přípustná marže čerpacích stanic na 2,50 Kč. Ministerstvo zároveň každodenně stanovuje maximální přípustné ceny, které jsou nyní nastaveny pro benzín na úrovni 41,95 Kč s DPH za litr a pro naftu na 45,90 Kč.

EKONOMIKA: Česká ekonomika poroste letos pomaleji, Ministerstvo financí ve své dubnové predikci zhoršilo odhad růstu HDP na 2,1 %. Za tímto snížením o 0,4 procentního bodu stojí především dopady konfliktu na Blízkém východě, které tuzemský byznys zasáhnou nepřímo přes slabší kondici našich hlavních obchodních partnerů. I když se inflace drží bezpečně v tolerančním pásmu ČNB, očekává se její růst na 2,5 % (zvýšení o 0,4 procentního bodu). Mezitím nezaměstnanost klesla v březnu na 5 % z dřívějších 5,2 %.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) představil balíček zákonů, který upravuje pravidla pro hospodářskou soutěž a veřejné zakázky. Návrh má implementovat evropskou směrnici ECN+, reálně však jde výrazně nad rámec povinné transpozice. Novela není jen technickou aktualizací – je to systémový posun v tom, jakým způsobem má stát regulovat trhy.

Nový nástroj pro selhávající trhy

Dosud mohl ÚOHS zasáhnout primárně tehdy, kdy firma aktivně porušila zákon (např. uzavřením kartelové dohody). Dle Úřadu však praxe ukázala, že trhy mohou selhávat i bez přímého protisoutěžního jednání. I když zákon obsahuje demonstrativní výčet těchto situací, Úřad bude mít prostor pro vlastní výklad. Typicky se jedná o případy, kdy vstupu nové konkurence brání samotná struktura trhu, specifické normy nebo technologické bariéry.

Novela proto zavádí tzv. tržní šetření, na jehož základě bude moci Úřad vydat opatření obecné povahy, kterým má „otevřít“ zablokovaný trh. V praxi to může znamenat například povinné sdílení dat, rozhraní nebo infrastruktury s novými hráči.

Zásadní novinkou přitom je, že Úřad bude moci tento plošný nástroj uplatnit i na trzích, na které už dohlíží specializovaní regulátoři (ČTÚ, ERÚ nebo ČNB). Aby se předešlo zablokování nápravy trhu meziresortními spory, stanoví zákon přísná pravidla: Úřad si sice musí vyžádat stanovisko příslušného regulátora, ale pokud se ten nevyjádří do 1 měsíce, automaticky se uplatní právní fikce, že k návrhu nemá žádné výhrady.

Tento plošný zásah bude možný pouze v případě dlouhodobého selhávání hospodářské soutěže (trvajícího alespoň tři roky nebo vyskytující se opakovaně bez známek možného zlepšení). Opatření se pak vydává nejdéle na tři roky a je opakovaně prodlužitelné, pokud se podmínky nezměnily. Proti vydanému opatření navíc nelze podat standardní opravný prostředek, firmy ale mohou řízení zastavit tím, že samy navrhnou funkční závazky k nápravě. Ve zcela výjimečných případech, kdy ani plošná opatření nepomohou, může Úřad přistoupit až k radikálním krokům, jako je nařízení odprodeje části podniku v rámci konkrétního správního řízení.

Konec „zabijáckých akvizic“

V oblasti kontroly fúzí novela operuje na dvou frontách najednou. Na jedné straně ulevuje od administrativy: obratové prahy pro povinné hlášení transakcí stoupají z 1,5 na 2,5 miliardy Kč, přičemž alespoň dva ze spojujících soutěžitelů musí nově dosáhnout (každý individuálně) čistého obratu přes 350 milionů Kč (dříve 250 milionů). Tato změna reflektuje dvacetiletou inflaci a ÚOHS odhaduje, že díky ní počet povinných notifikací klesne zhruba o 30 %. Mírně se zvyšují i hranice tržních podílů pro zjednodušené řízení, a to u horizontálních fúzí z 15 % na 20 %.

Na druhé straně Úřad zavádí tzv. call-in model, který slouží primárně jako pojistka proti „zabijáckým akvizicím“ (killer acquisitions), a to zejména v digitálním či farmaceutickém sektoru. Tento nástroj řeší situace, kdy velký hráč skoupí nadějný startup jen proto, aby eliminoval budoucí konkurenci v zárodku, ačkoli kupovaná firma nedosahuje limitu obratu 350 milionů Kč. Pokud však celkový obrat firem v ČR přesáhne 2,5 miliardy Kč, bude moci ÚOHS transakci přezkoumat zpětně až šest měsíců po jejím dokončení. Aby firmy eliminovaly riziko pozdějšího napadnutí, mohou požádat o prověření formou dobrovolné notifikace ještě před samotným spojením (model se navíc z důvodu právní jistoty nepoužije na fúze uskutečněné před účinností této novely).

Osobní odpovědnost, veřejné zakázky a geolokace

Zásadní změnou je přímá postižitelnost jednotlivců za kartelové dohody, kdy ÚOHS získá pravomoc trestat vlastníky, manažery či klíčové zaměstnance pokutou až 10 milionů Kč a pětiletým zákazem činnosti v řídících orgánech. Aby však úřad motivoval ke spolupráci, rozšiřuje na jednotlivce program shovívavosti – osoba, která přinese důkazy jako první, vyvázne bez trestu.

Vyšetřování podpoří i nové nástroje: ÚOHS bude moci se souhlasem firmy dálkově prověřovat data v cloudech a mobilech. Kontroverznějším nástrojem je možnost získávat provozní a lokalizační údaje o pohybu mobilních telefonů od operátorů. Úřad však může využít tuto možnost pouze ve výjimečných případech a po předchozím povolení předsedy senátu vrchního soudu. Cílem je prokázat tajné schůzky účastníků kartelů, které by jinak nebylo možné doložit.

V oblasti veřejných zakázek novela tvrdě cílí na omezení obstrukcí a procesního taktizování. Končí proto tzv. blanketní rozklady, stěžovatelé musí všechny argumenty předložit rovnou a nejasnosti řešit nejprve se zadavatelem. Účelovému blokování smluv zamezí rozdělení kaucí, razantní zvýšení soudních poplatků a zkrácení lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS na pouhých 30 dnů. Zadavatelé rovněž získají možnost z důvodu naléhavého veřejného zájmu výjimečně nevyloučit účastníka. Celkovou papírovou byrokracii pak sníží nový Registr veřejných zakázek a přímý přístup ÚOHS k datům od Ministerstva financí, NKÚ, ČSÚ či ČNB, díky čemuž podnikatelé nebudou muset předkládat tytéž závěrky opakovaně.

Co bude dál?

Připomínkové řízení bude uzavřeno 28. dubna, což je ideální šance na zaslání svého stanoviska k navrhovaným opatřením. Účinnost zákona je plánována od 1. ledna 2027. Pro firmy to znamená jediné: mají nejbližší měsíce na to, aby se zapojily do schvalovacího procesu nebo přizpůsobily své compliance programy nové realitě – a zvláště ty ve fúzním byznysu nebo digitálním sektoru. Zákon zároveň posílá jasný signál manažerům v kartelových odvětvích.

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely zákoníku práce, která implementuje EU směrnici o transparentnosti odměňování. Ta usiluje o narovnání genderových rozdílu v odměňování. Konkrétně Česko patří dle Eurostatu s genderovým rozdílem 17–18 % výrazně nad unijní průměr (cca 12 %). 

Otázka mezd a systém odměňování

Náborář se vás při pohovoru už nebude smět zeptat, kolik jste brali v předchozím zaměstnání. Návrh zavádí absolutní zákaz dotazování na mzdovou historii uchazeče – a to včetně informací o bonusech a jiných benefitech. Důvod je prostý: pokud byla osoba v minulé firmě podhodnocena, otázka na předchozí plat tuto nerovnost automaticky přenáší k novému zaměstnavateli.

Současně vzniká povinnost sdělit uchazeči minimální výši mzdy nebo platu a jiných benefitů (např. služební auto k soukromým účelům) pro danou pozici, a to nejpozději před zahájením pracovního pohovoru. Ačkoliv oblíbená formulka „mzda dohodou“ z inzerátů nutně nezmizí (zákon výslovně nenutí firmy uvádět částku přímo v inzerátu), éra utajování mezd až k samotnému vyjednávání definitivně končí. Firma bude muset přijít s konkrétním číslem jako první, ať už tak učiní dobrovolně přímo ve zveřejněném inzerátu, nebo uchazeči tuto informaci sdělí jinou cestou před pohovorem.

Mimoto bude každý zaměstnavatel muset vytvořit formalizovaný systém odměňování zakotvený ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Systém musí obsahovat rozdělení prací do skupin podle hodnoty – na základě kritérií složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Nově ale musí být zdokumentovaný a přístupný zaměstnancům. Totéž platí pro bonusy a další benefity: pokud je firma poskytuje, musí stanovit objektivní a nediskriminační kritéria pro jejich přidělování.

Povinný reporting a hrozba pokut

Zaměstnanec získá právo písemně požádat o informaci o průměrných mzdách i dalších benefitů ve své skupině prací za předchozí kalendářní rok, rozdělených podle pohlaví. Firma o této možnosti musí zaměstnance proaktivně informovat každý rok a na vyřízení žádosti má dva měsíce. Pokud by hrozilo odhalení platu konkrétního kolegy v malém týmu, data místo zaměstnance obdrží a vyhodnotí Veřejný ochránce práv. Zákon však myslí i na ochranu firem: zaměstnanec získané údaje nesmí volně šířit dál a může je využít jen k obraně vlastních práv na rovné odměňování.

Od roku 2028 čeká firmy nad 150 zaměstnanců povinný reporting mzdových rozdílů. Podniky nad 250 lidí budou vykazovat každoročně, firmám se 150–249 zaměstnanci postačí tříletá frekvence. Společnosti se 100–149 pracovníky získají odklad do roku 2031 a pro menší firmy zůstane systém zcela dobrovolný. Aby stát zbytečně nezvyšoval byrokracii, veřejné zprávy vytvoří samo ministerstvo z již existujících měsíčních výkazů (JMHZ). Zaměstnavatelé však budou muset zpracovat a zpřístupnit detailní zprávu interně pro své zaměstnance.

Zásadním limitem se stane neodůvodněný rozdíl v odměňování nad 5 % mezi muži a ženami ve stejné skupině prací, který vyplyne z výsledků reportingu. Firma pak má šest měsíců na to, aby rozdíl buď objektivně odůvodnila, nebo situaci dobrovolně napravila. Pokud se tak nestane, spouští se striktní proces nápravy: firma musí do dalších dvou měsíců zpracovat tzv. posouzení odměňování, ve kterém zanalyzuje příčiny a stanoví konkrétní opatření i závazné lhůty k odstranění rozdílů. Tento nápravný plán pak musí povinně projednat se zástupci zaměstnanců a následně jej zpřístupnit všem zaměstnancům a odeslat ministerstvu.

Za vážná porušení zákona – například dotazy na minulou mzdu, nevytvoření mzdového systému, nevypracování reportu či neprovedení zmíněného posouzení odměňování – hrozí pokuty až 1 000 000 Kč. Zatajování informací před zaměstnancem a další mírnější porušení pak může firmu vyjít až na 400 000 Kč

Další změnou je přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele v případě porušení pravidel transparentnosti, přičemž zaměstnanci se u soudu budou moci nově srovnávat i s historickými daty. Obětem diskriminace se navíc otevírá možnost přímého zastupování veřejným ochráncem práv a získávají nárok na plnou, nezastropovanou náhradu nemajetkové újmy. V neposlední řadě se zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, který platí již od června 2025, nově rozšiřuje i na zákaz omezování sdílení informací o dalších zaměstnaneckých benefitech.

Kdo tleská, kdo počítá náklady

Zákon dopadne na všechny formy pracovněprávních vztahů – pracovní poměr, DPP, DPČ a další. Výslovně chrání statisíce agenturních zaměstnanců, jejichž odměňování se musí řídit systémem kmenové firmy uživatele. Tento uživatel bude mít ze zákona povinnost poskytovat agentuře plnou součinnost při plnění informačních nároků jejích zaměstnanců. Do reportingu budou zahrnuti od roku 2031.

Přestože tři největší podnikatelské organizace (SPČR, HKČR, KZPS) vloni z obav o stabilitu českých podniků marně žádaly o dvouletý odklad evropské směrnice, nyní alespoň část z nich vítá minimalistický přístup ministerstva při implementaci evropských pravidel.

Co sledovat a kdy jednat?

Nyní běží připomínkové řízení do 27. dubna (to platí i pro zákon o platformové práci, který jsme rozebírali v březnovém vydání). I když členské státy musí transponovat směrnici do 7. června 2026, hlavní část českého zákona nabývá účinnosti až 1. ledna 2027.

To je zásadní zpráva, protože před zveřejněním adaptačního zákona se hovořilo o tom, že první reporting mzdových rozdílů proběhne už v červnu 2027 na základě dat z roku 2026. Jak jsme ale popsali výše, český návrh je však k firmám shovívavější – povinnost reportingu a s ní spojené přestupky nabydou účinnosti až od 1. ledna 2028. Ministerstvo tento posun logicky odůvodňuje tím, že nemá smysl firmy nutit reportovat a sankcionovat za data z roku 2026, kdy nová pravidla a povinné systémy odměňování ještě vůbec neplatily. První reporty se tak budou dělat až v roce 2028 z dat za rok 2027.

Pro firmy, které dosud nemají formalizovanou mzdovou politiku, je přesto nejvyšší čas začít – nikoli kvůli pokutě, ale proto, že zaměstnanec se poprvé v historii českého pracovního práva bude moci konkrétně zeptat: kolik berou ostatní v mé skupině, a proč je to jinak?

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do připomínkového řízení, které běží do 5. května, rozsáhlou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex Vodík. Celá legislativa představuje závěrečnou fázi transpozice takzvaného čtvrtého plynárenského balíčku EU a zajišťuje adaptaci na evropské předpisy o vnitřním trhu s plyny a vodíkem, energetické účinnosti i o postupném ukončení dovozu ruského plynu. Ambice je jasná – vybudovat v Česku kompletní regulovaný trh s vodíkem ještě dříve, než první molekuly potečou potrubím. Ministerstvo počítá s dodávkami až po roce 2030, ale investoři potřebují právní jistotu pro strategické a drahé projekty už teď.

Základem celé konstrukce je nová definice plynu, do které nově spadne i vodík o čistotě vyšší než 98 % objemových. Tím se na něj vztáhnou stávající principy regulace plynárenství. Zákon zároveň zavádí tři zcela nové typy licencí – pro přepravu, distribuci a uskladňování vodíku. Aby nedocházelo ke křížovému financování z fosilního plynu, přichází přísné oddělení činností (unbundling): stávající plynárenské firmy nebudou moci s vodíkem nakládat bez nové licence a licence pro přepravu bude mít výlučný charakter pro celou ČR. Zajímavé je, co zákon záměrně neimplementuje – institut „aktivního zákazníka“ v plynárenství, protože ministerstvo považuje vlastní výrobu a zpětný prodej plynu běžnými spotřebiteli za technologicky a finančně neúnosný. Zákon rovněž výslovně neimplementuje ani kategorii „zranitelného zákazníka“ pro plynárenství, protože přerušení dodávky plynu na rozdíl od elektřiny bezprostředně neohrožuje lidský život.

Vybudování vodíkových sítí bude na začátku stát obrovské peníze – a hrstka prvních uživatelů je neutáhne. Energetický regulační úřad (ERÚ) proto získá pravomoc rozložit náklady v čase, a pokud to nebude stačit, zákon počítá i se státními zárukami nebo zvláštním účelovým poplatkem v ceně plynu. Před jakýmkoli rozhodnutím o strategické investici do vodíkové sítě však bude muset povinně proběhnout test tržní poptávky a návratnosti podle metodiky ERÚ. Páteří rozvoje se stanou povinné desetileté plány rozvoje sítí, které provozovatelé musí každé dva roky aktualizovat – poprvé do října 2029.

Novela přináší i pravidla pro postupný ústup od tradičního plynu. Distributoři nově získají právo vyřadit z provozu části sítě, které se stanou ekonomicky nebo technicky neudržitelnými. Zákon ale zavádí silné pojistky – dotčené zákazníky musí informovat nejméně 36 měsíců předem a odpojování nesmí probíhat v topné sezóně (říjen–březen). Novinkou jsou také automatické náhrady: pokud provozovatel poruší vybrané standardy kvality dodávek, spotřebitel dostane finanční kompenzaci automaticky, bez nutnosti o ni žádat. V oblasti teplárenství pak novela posiluje práva nájemníků bytových domů – zavádí pojem „konečný uživatel“ a s ním zákonné právo na transparentní informace o cenách a spotřebě přímo od pronajímatele.

Lex Vodík se ale netýká jen plynu. V zájmu ochrany před blackouty získají dispečeři pravomoc okamžitě omezit dodávku z výroben či bateriových úložišť, které neuposlechnou pokyny nebo nemají funkční dálkové řízení. Výrobny bez dočasného nebo konečného provozního oznámení do 12 měsíců od umožnění provozu pro ověření technologie čeká zákaz provozu. A pro případ plynárenské krize bude dovoz ruského plynu podléhat striktnímu povolení ministerstva a uvolnění státních hmotných rezerv nově postačí jeho souhlas bez schvalování na vládě. Jestli vodík v Česku skutečně poteče, rozhodnou až investoři a dotace. Pravidla ale budou připravená. Celý zákon by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.

Politické prostředí

Vláda má dnes na programu projednání novely zákona o cestovních dokladech, která přináší sjednocení a digitalizaci postupů při vydávání občanských průkazů a pasů. Kabinet se zaměří rovněž na nařízení o stanovení částek životního a existenčního minima, které navrhuje zachování těchto částek na stávající úrovni až do 30. září, než nabudou účinnosti nové úpravy částek. Kabinet se bude tradičně zabývat i některými opozičními návrhy.

Poslaneckou sněmovnu čeká od úterý klasické plenární zasedání a jednání podvýborů. Pozornost se však upře především na středu, kdy proběhne mimořádná schůze svolaná opozicí. Ta chce s vládou Andreje Babiše řešit hned několik ožehavých témat – od zdražování potravin a pohonných hmot spojeného s hrozbou inflace, přes ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a celkový bezpečnostní chaos, až po riziko ztráty evropských dotací kvůli vládním kauzám.

Senát se sejde ke svému plenárnímu zasedání taktéž ve středu a bude mimo jiné hlasovat o důležitém zákonu o správě dat, který do českého právního řádu implementuje stejnojmenné evropské nařízení (DGA).

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072