V březnu jsme vám poprvé nabídli možnost si newsletter poslechnout. Teď posouváme kvalitu ještě o úroveň výš. Přešli jsme na prémiovou audio technologii, což znamená jediné: odteď dostáváte kvalitnější 1:1 audio verzi našeho textu. Žádné AI improvizace, žádné odbočky – jen přesnější, neutrální a objektivní obsah, na který jste u nás zvyklí v psané verzi.

👉 Jak na to: Vše funguje jako doteď. Stačí kliknout na obrázek níže, zvolit Spotify nebo Apple Podcasts a užít si poslech v nové kvalitě.

POLITIKA: Vláda dnes schvaluje návrh na zavedení mistrovských zkoušek, které mají od roku 2027 vrátit prestiž řemeslům a sjednotit české standardy s Německem či Rakouskem. Zájemci z řad absolventů s minimálně tříletou praxí (za posledních 10 let) budou muset složit tříkolovou zkoušku zakončenou obhajobou vlastního „mistrovského díla“. Úspěšní řemeslníci získají oficiální mistrovský list a zápis do veřejné evidence (nejspíše na mezinárodně uznávané úrovni EQF 5), což zákazníkům garantuje požadovanou kvalitu. V první vlně se systém otevře pro 48 povolání (např. zedník, instalatér či automechanik). Náklady na zkoušku se odhadují na 30 000 Kč, budou však plně daňově uznatelné.

BYZNYS: Senát smetl ze stolu návrh vládní koalice na zpětné snížení minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ na loňskou úroveň (z 40 na 35 %). Senátoři svůj krok zdůvodnili obavami z masivního výpadku příjmů v důchodovém systému a upozornili, že nižší odvody by pro živnostníky v budoucnu znamenaly i citelně menší státní penze. Zákon se nyní vrací zpět do Poslanecké sněmovny, kde však koaliční většina velmi pravděpodobně senátní veto přehlasuje.

EKONOMIKA: Česko odeslalo Evropské komisi v pořadí již šestou žádost o platbu z Nástroje pro oživení a odolnost, ze kterého může aktuálně získat zhruba 25 miliard korun. Stát podle Ministerstva průmyslu a obchodu úspěšně splnil 52 požadovaných milníků a cílů, a to včetně realizace 14 reforem a 28 investic. Očekávané prostředky mají zamířit primárně na projekty ve zdravotnictví, dopravě, kultuře nebo na oblíbené energetické úspory pro domácnosti. Pokud Komise žádost schválí, peníze by mohly do Česka dorazit letos v červnu či červenci. Ještě do konce roku 2026 pak vláda plánuje podat úplně poslední, závěrečnou žádost o platbu z tohoto programu, ze kterého může republika celkově vyčerpat až 216,5 miliardy korun. Pro úspěšné završení celého plánu musí Česko do konce srpna letošního roku splnit všechny zbývající cíle; v současnosti jich má přitom splněno již více než 90 %.

EKONOMIKA: Bankovní rada České národní banky podle očekávání finančních trhů ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni 3,5 %. K tomuto stabilnímu kroku centrální bankéři přistoupili i přes mírné zrychlení dubnové inflace. Beze změny pak logicky zůstávají také doplňkové sazby pro komerční úvěry a vklady.

Vláda minulý týden (4. května) schválila návrh zcela nového zákona o vnitrostátních orgánech v oblasti mimořádných situací na vnitřním trhu, který adaptuje nařízení EU známé jako IMERA, včetně souvisejících omnibusů. Hlavním účelem nařízení je vytvořit harmonizovaný rámec, který v době krizí zabrání jednostranným a nekoordinovaným krokům členských států. Především chce eliminovat chaos, který vypukl například při uzavírání hranic během pandemie COVID-19, a zajistit, aby zůstal funkční jednotný vnitřní trh.

Novinkou je jasné oddělení od stávajícího krizového zákona. Zatímco dosavadní česká úprava se soustředí primárně na bezpečnost státu a záchranné operace v terénu, IMERA cílí specificky na hospodářskou stabilitu a zachování volného pohybu zboží, služeb a osob. Tato dualita má umožnit státu efektivně řešit krize, které sice neohrožují obranyschopnost, ale mohou paralyzovat ekonomiku nebo narušit dodavatelské řetězce. Z působnosti zákona jsou však vyjmuty specifické oblasti jako léčiva, energetika či obranné produkty, které se řídí vlastními pravidly.

V čele nového systému bude stát Ministerstvo průmyslu a obchodu jako ústřední styčný orgán, které zajistí komunikaci s Evropskou komisí, jmenuje zástupce do evropského Sboru pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu a povede vnitrostátní koordinační Výbor složený ze zástupců všech rezortů i Hasičského záchranného sboru. Tato koncentrace pravomocí má zabránit nekoordinovanému postupu státní správy v době krize a podnikatelům zároveň přinese jednotné online kontaktní místo (v češtině i angličtině), kde najdou jasný přehled o aktuálních omezeních a získají reálnou pomoc s vyřizováním mimořádných formalit.

Dva stupně připravenosti

Ochranný systém pracuje ve dvou režimech, přičemž prvním je režim ostražitosti. Ten se aktivuje při vážné hrozbě narušení trhu a zaměřuje se na monitoring strategických dodavatelských řetězců. Firmy budou v této fázi oslovovány k dobrovolnému poskytnutí informací o svých výrobních kapacitách a zásobách, což státu umožní včas identifikovat blížící se nedostatek surovin.

Druhým stupněm je režim mimořádné situace při skutečném vypuknutí krize. Do této kategorie nespadají jen pandemie, ale i rozsáhlé přírodní katastrofy, bezpečnostní hrozby (včetně terorismu) nebo ekonomické otřesy vyvolané geopolitickými konflikty. V těchto chvílích zákon umožní razantní kroky, jako je uvolnění státních hmotných rezerv nebo zapojení do společných evropských nákupů organizovaných Evropskou komisí. Významnou součástí návrhu je i úprava zákona o zadávání veřejných zakázek – zboží a služby pořízené z evropských centralizovaných nástrojů se nově nebudou vůbec považovat za zadání veřejné zakázky, což nákupy kritického zboží maximálně zrychlí.

Certifikace zboží, digitální bezpečnost a timeline

Další novinkou je prioritní vyřizování certifikací „krizově relevantního“ zboží, a to bez dodatečných nákladů pro výrobce. V extrémních případech může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) na základě stanoviska nové odborné Komise pro mimořádné postupy povolit prodej produktů i bez standardního posouzení; výrobce však musí detailní dokumentací doložit, že zboží plně splňuje všechny běžné požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. Celý proces ulehčí jednotné digitální formuláře a podpoří ho přísná ochrana poskytnutého obchodního tajemství. Bezpečná komunikace a sdílení dat napříč státy pak poběží přes novou IT platformu Evropské komise, jejíž ostrý start se plánuje na začátek roku 2027.

Takto výjimečně schválené zboží bude určeno výhradně pro český trh, nesmí nést standardní označení CE, a na jeho bezpečnost prioritně dohlédnou dozorové orgány. Do jiných států EU jej bude možné dodávat pouze tehdy, pokud Komise platnost tohoto povolení rozšíří pro celou Unii. Zákon přitom zavádí přísné sankce proti jakémukoliv zneužití: za nelegální vývoz těchto produktů do EU hrozí pokuta až 50 milionů Kč, za neoprávněné označení krizového zboží značkou CE až 20 milionů Kč a za chybějící informační označení textem „krizově relevantní zboží“ hrozí pokuta až 500 tisíc Kč. Postihům se nevyhnou ani samotné oznámené subjekty – pokud žádosti neupřednostní nebo nevyvinou úsilí k navýšení svých certifikačních kapacit, riskují pokutu až 1 milion Kč.

Zákon má nabýt účinnosti 29. května 2026, což už je za rohem, a proto vláda navrhuje jeho zrychlené schválení hned v prvním čtení Poslanecké sněmovny. I kdyby však byl přijat ve zrychleném procesu, transpozice se mírně opozdí.

Plénum Senátu minulý týden (6. května) projednalo návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou (BEZPP) a Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho cílem bylo dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Návrh byl však po dlouhé rozpravě zamítnut hned na počátku schvalovacího procesu. 

Jak jsme vás informovali na konci dubna, tento v pořadí již třetí podobný pokus stál na třech základních pilířích. Prvním z nich bylo zakotvení práva na „offline život“, které mělo státu a obcím nařídit trvalé zachování nedigitálních cest pro vyřizování úředních záležitostí. Druhým bodem byla ústavní ochrana hotovostních plateb, aby nemohly být potichu a administrativně rušeny. Třetím cílem bylo doplnit přímo do Ústavy výslovnou větu chránící českou korunu jako naši národní měnu.

Tvrdá kritika na plénu

Přestože předkladatelé v porovnání s předešlými pokusy text zúžili tak, aby přímo nedopadl na soukromý sektor, vyvolal na plénu ostrou kritiku. Zpravodaj tisku a předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na výkladovou nejednoznačnost návrhu. Varoval, že by přijetí zákona mohlo v praxi paralyzovat povinnou elektronickou komunikaci, kterou dnes rutinně využívají podnikatelé, notáři, advokáti i daňoví poradci.

Vedle toho ochrana české koruny narazila u senátorů Nytry (ODS) a Balíka (BEZPP). Ti namítali, že by takto Senát popřel platnou mezinárodní smlouvu o přistoupení k EU a s ní spojený závazek přijmout euro, který občané schválili v jediném celostátním referendu. V případě hotovosti pak odpůrci kontrovali tím, že její omezení už nyní podléhá zákonu a žádná reálná hrozba jejího zrušení neexistuje.

Systémové výhrady a definitivní konec

Zazněla i silná systémová kritika. Senátoři jako Václav Láska (SEN 21) či Pavel Fischer (BEZPP) argumentovali tím, že případné obavy plynoucí z digitalizace je třeba řešit náročnou úpravou konkrétních zákonů, nikoliv symbolickým zásahem do Ústavy. Senátor Láska navíc předkladatele přímo obvinil, že jim jde pouze o PR pro sociální sítě. Jak dodal, napsat jednu větu do Ústavy podle něj „umí každý“, na rozdíl od těžké a složité práce na změně samotných zákonů. Fischer navíc zdůraznil, že místo stavění pomníčku koruně je potřeba modernizovat děravý daňový systém a zaměřit se na zdanění kryptoměn a digitálních gigantů.

Zastánci návrhu (např. Zdeněk Hraba či Jana Zwyrtek Hamplová) sice navrhovali posunout tisk k podrobnější diskusi do výborů, kde by byl podle předkladatelů rozdělen tak, aby se o hotovosti, offline životě i české koruně mohlo hlasovat zcela odděleně, většina senátorů to však odmítla.

V závěrečném hlasování se pro zamítnutí návrhu vyslovilo 42 ze 71 přítomných senátorů. Legislativní proces tak u tohoto návrhu skončil dříve, než vůbec pořádně začal – hned v 1. čtení.

Ministerstvo spravedlnosti představilo novelu trestního řádu, která má justici od poloviny roku 2027 přesunout z papírových protokolů do digitálního prostředí, omezit policejní eskorty napříč republikou a přepsat vztah mezi soudy prvního a druhého stupně.

Návrh není pouhou technickou údržbou – vedle digitalizace zasahuje do tří oblastí, kde se dlouhodobě hromadily problémy: hodnocení důkazů odvolacími soudy, ochrana komunikace mezi obhájcem a klientem a hospodárnost policejní práce.

Diktafon (z části) nahradí zapisovatele

Viditelná změna se odehraje v soudních síních. Novým standardem zaznamenávání hlavního líčení bude zvukový záznam s automatickým přepisem, který se uloží do centrálního úložiště ministerstva, což umožní advokátům a stranám řízení dálkový přístup k datům bez nutnosti fyzické přítomnosti u soudu. Nicméně automatický přepis nebude veřejnou listinou ani důkazem a bude sloužit pouze jako vyhledávací pomůcka. Tato změna však neznamená úplné zrušení role zapisovatelů; ti budou i nadále nezbytní pro sepisování protokolů o hlasování senátu nebo jako klíčová pojistka v případech, kdy zvukový záznam nebude možné pořídit kvůli technické poruše.

Odvolací soud už nebude diktovat hodnocení důkazů

Druhá zásadní změna se týká vztahu mezi soudy různých stupňů a v praxi může být pro průběh trestních procesů důležitější než digitalizace. Nové opatření výslovně zakazuje odvolacímu soudu zavazovat soud první instance k tomu, jak má hodnotit konkrétní důkazy nebo k jakým skutkovým zjištěním má dojít – pokud tyto důkazy sám ve veřejném zasedání znovu neprovede.

Dosavadní praxe byla taková, že odvolací soud mohl rozsudek zrušit s pokyny, které de facto předurčovaly výsledek nového řízení. Nově bude moci jen vytknout konkrétní vady – typicky rozpory ve výpovědích – a soud první instance o vině rozhodne sám, na základě důkazů, které bezprostředně viděl a slyšel. Posiluje se tak zásada bezprostřednosti: klíčové je, kdo důkaz fakticky provedl, ne kdo o něm rozhoduje na konci. Novela zároveň zavádí výslovnou povinnost státního zástupce nezatajit důkaz, který by mohl svědčit ve prospěch obžalovaného, a jasněji vymezuje úkony, které musí udělat výhradně obviněný osobně — doznání, prohlášení viny, dohodu o vině a trestu nebo poslední slovo.

Obhájce a klient na nahrávce

Nejtechničtější část novely se týká ochrany důvěrné komunikace mezi obviněným a obhájcem. Zde předloha reaguje na nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Černý a ostatní proti České republice, v němž stát prohrál kvůli absenci mechanismu nápravy. Pokud se záznamy takové komunikace dostanou do trestního spisu – typicky při odposleších nebo zajištění datových nosičů — dotčené osoby mohou navrhnout jejich okamžité vynětí.

Pokud listina nebo datový nosič obsahuje i jiné, použitelné informace, do spisu se založí jen upravená kopie – typicky se začerněním textu nebo znepřístupněním části dat. Originály se neničí a uchovávají se odděleně pod přísným zabezpečením pro případ, že by je později vyžadoval sám obviněný, nebo pokud by vznikl spor o pravost zbývajícího důkazu.

Eskort, vyšetřování zakázek a videokonference

Policie získá tzv. příkaz k pátrání pro účely doručení, který jí umožní dohledat osobu pouze za účelem předání dokumentů a kontaktů, aniž by docházelo k nákladným eskortám a převozům k vzdáleným soudům – při nespolupráci postačí předvedení na nejbližší služebnu.

Policii a celníkům se navíc uleví od dlouholetého skladování zabavených věcí (např. tun tabáku), protože jim pro dokazování nově postačí jen vzorky, a zbytek budou moci zničit ještě během řízení. Novela rovněž posiluje práva občanů: oznamovatelům a svědkům v přípravném řízení zajistí anonymitu díky zákazu zveřejňování jejich totožnosti a podezřelým přinese jistotu, neboť úřady je budou muset výslovně informovat, jakmile podezření pomine (například při odložení věci nebo obvinění jiné osoby).

V hospodářské kriminalitě se významně přesouvají kompetence: vyšetřování strategických armádních zakázek přejde kvůli potřebě lepších analytických kapacit pro vyšetřování složitých případů korupce z Vojenské policie přímo pod Policii ČR (v počáteční fázi prověřování však mohou útvary obou složek i nadále spolupracovat). Novela navíc spravedlivěji posiluje práva poškozených, jelikož zajištěné peníze (např. u přeshraničních podvodů) se při nedostačující výši budou nově rozdělovat poměrně mezi všechny oběti, nikoliv systémem „kdo dřív přijde“. Stát zároveň získá možnost v odůvodněných případech zveřejnit státní příslušnost obviněného – má to být nástroj proti dezinformacím v exponovaných kauzách. Tento bod bude pravděpodobně předmětem největší debaty při projednávání.

Návrh dále rozšiřuje použití videokonferencí napříč celým trestním řízením a omezuje transporty vězněných osob k výslechům. Distanční ověření totožnosti půjde nahlédnutím do dokladu na kameru. Zároveň novela řeší letitý spor, který opakovaně otevíral Ústavní soud: třídenní lhůta pro stížnost se nově počítá až od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, bez ohledu na to, zda byla osoba přítomna ústnímu vyhlášení.

Jak dále?

Novela je nejrozsáhlejším zásahem do trestního řádu za poslední roky a její dopad poznají především advokáti. Účinnost 1. července 2027 s ročním přechodným obdobím na protokolaci působí jako komfortní rezerva.

Klíčový termín pro každého, kdo má k materiálu co říct, je 29. května. Po něm se debata přesune na vládu a do obou komor Parlamentu, kde se technické novely trestního řádu tradičně redukují na politicky atraktivní témata.

Politické prostředí

Vláda bude dnes hlasovat o zavedení systému mistrovských kvalifikací (více o návrhu v sekci Novinky). Na stole je také návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci a průběžná zpráva o tom, jak se Česku v prvním čtvrtletí 2026 daří plnit závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP.

Poslance čeká nabitý týden, během kterého zasednou klíčové výbory a odehraje se i plenární zasedání. Už v úterý projedná výbor pro obranu výdaje v rámci NATO a sociální výbor probere návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky k sociálním službám. Ve středu se pak pozornost přesune na plénum, kde se očekává tvrdý boj o rozpočtová pravidla. Na programu je totiž třetí čtení kontroverzního zákona v oblasti veřejných rozpočtů, který zarputile blokuje opozice. Následovat by měl zákon o podpoře bydlení a druhé čtení jednacího řádu Sněmovny; nicméně je velkou otázkou, zda se poslanci přes rozpočtovou bitvu k těmto bodům vůbec dostanou. Ve čtvrtek naváže hospodářský výbor, který čeká důležitá byznysová legislativa – novela zákona o ochraně spotřebitele řešící greenwashing, implementace Gigabit Infrastructure Act a zákon o právu na opravu výrobku. Rozpočtový výbor se tentýž den zaměří na spotřebitelské úvěry a implementaci směrnice CCD2. Závěr týdne obstará páteční plénum, kde je naplánováno třetí čtení zmiňovaných Juchelkových sociálních návrhů.

Senátoři mají tento týden naopak velmi klidný režim. Jedinou výraznější agendou je jejich pondělní veřejné projednání kandidatur na členy Rady Českého rozhlasu, kromě toho je ale nečeká žádné větší schůzování.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072