BYZNYS: Poslanecká sněmovna po vrácení Senátem definitivně schválila snížení sociálních odvodů OSVČ zpět na loňskou úroveň. Minimální vyměřovací základ klesne ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy. Přeplatek zaplacený od začátku roku stát vrátí, nebo si o něj mohou živnostníci snížit budoucí zálohy. Změna ovšem zúží příjmy systému – stát přijde přibližně o 4,2 až 4,7 miliardy korun ročně.

DIGITALIZACE: Vláda představila roadmapu nové etapy digitalizace státu, která navazuje na původní projekt Digitální Česko. Plán zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou – z toho 22 projektů vychází z programového prohlášení vlády a 33 stojí na platné legislativě. Portfolio pokrývá finance, zdravotnictví, digitální identitu, registry, dopravu i kybernetickou bezpečnost; mezi tahouny patří digitalizace zdravotnictví (e-Žádanka, nová EZ-Karta), evropská digitální peněženka nebo program Bivoj. Novinkou je, že každý projekt má vládou určeného manažera odpovědného za jeho doručení a koordinaci převezme nově zřízené grémium Rady vlády pro informační společnost (RVIS), které bude hlídat milníky, termíny a rizika.

ENERGETIKA: Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku změní tarifní strukturu na hladině vysokého a velmi vysokého napětí a slibuje si od toho uvolnění až 3 300 MW příkonu, tedy zhruba 15 % kapacity soustav, který dnes někteří odběratelé blokují, aniž by ho využívali. Dosavadní platby za rezervovanou kapacitu nahradí platby za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon. Změna se dotkne přibližně 25 tisíc velkých odběratelů – firem a elektráren – nikoli domácností a menších podniků na nízkém napětí, u nichž úřad počítá s pilotními projekty až od roku 2028. Podle předsedy ERÚ Jana Šefránka může efektivnější využití sítí ušetřit na regulovaných platbách dvě až tři miliardy korun ročně.

Téma koncesionářských poplatků momentálně hýbe celou politickou scénou. V mezirezortním připomínkovém řízení se totiž právě nachází rozsáhlý vládní návrh ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé). Ten počítá s radikálním krokem: úplným zrušením poplatků a jejich nahrazením příspěvkem ze státního rozpočtu, a to už od 1. ledna 2027.

Do této vyostřené debaty ale nyní vstupuje další iniciativa, která má zafungovat jako rychlý a pragmatický mezikrok. Skupina vládních poslanců v čele s Patrikem Nacherem (ANO), ke kterému se připojili i další koaliční poslanci, předložila novelu upravující stávající systém.

Novela slibuje tři zásadní novinky: od placení osvobozuje všechny seniory nad 75 let, rozšiřuje výjimky pro držitele průkazů TP, ZTP a ZTP/P i nezaopatřené děti, a navíc posouvá hranici pro firmy z dosavadních 24 na 50 zaměstnanců. Zvláštností návrhu je přitom předpoklad, že velká část osvobozených seniorů bude poplatky platit dobrovolně.

Konec poplatků od 75 let

Novela jasně stanovuje věkovou hranici: jakmile člověk oslaví 75. narozeniny, přestává být z pohledu zákona poplatníkem. Plošné osvobození se nově týká i držitelů průkazů TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřených dětí (než ukončí povinnou školní docházku, nejdéle do jejich 26 let). Dosud platila jen velmi úzká výjimka pro osoby s úplnou slepotou či hluchotou.

Má to ovšem jeden důležitý háček. Aby domácnost poplatky platit nemusela, musí ji tvořit výhradně zmíněné chráněné osoby – typicky například osaměle žijící senior nebo manželský pár, kde je oběma 75+ let. Jakmile s nimi bydlí byť jen jeden člověk, na kterého se poplatková povinnost vztahuje, zůstává zachováno pravidlo jednoho poplatku za jeden přijímač. Osvobození zkrátka nefunguje automaticky pro celou domácnost, ale pouze tam, kde žijí výhradně chráněné osoby.

Kolik to bude údajně stát 

Z demografických dat Českého statistického úřadu vyplývá, že u nás žije zhruba 850 tisíc lidí starších 75 let. Asi 450 tisíc z nich bydlí samostatně a dalších 150 až 170 tisíc tvoří páry ve stejném věku. Předkladatelé upozorňují, že mnoho z těchto seniorů žádný přijímač nevlastní, žije v domovech důchodců a poplatky už dnes neplatí. Kromě nich se z nového osvobození mohou těšit také poskytovatelé pobytových sociálních i zdravotních služeb.

Jak to pocítí pokladny veřejnoprávních médií? Dopad na příjmy odhadují předkladatelé v řádech stamilionů korun. Návrh je prý ale vědomě nastavený tak, aby tento výpadek nepřekročil částku, o kterou poplatky narostly při poslední novele. Příjmová základna České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by se tak reálně neměla snížit pod stav po této úpravě. Jde ovšem čistě o kvalifikovaný odhad samotných poslanců – přesné vyčíslení ani samostatná analýza dopadů k návrhu neexistují.

Úleva pro menší firmy

Druhá velká změna míří do podnikatelského sektoru. Dosud byly od poplatků osvobozeny firmy a živnostníci s maximálně 24 zaměstnanci, nyní se tento limit zvyšuje na 50 zaměstnanců. Pro střední podniky s 25 až 49 zaměstnanci to znamená finanční úsporu, neboť dosud musely platit pětinásobek základního poplatku. Poplatek se tak začne hradit až od 51. zaměstnance. Tato výjimka se však nadále netýká firem, které v rámci svého byznysu pronajímají vozidla (s přijímačem) – ty budou muset platit za každé auto bez ohledu na velikost podniku.

Pro menší firmy ale navíc mizí nepříjemná byrokracie. Odpadne jim povinnost evidovat se u ČT a ČRo jako poplatník. Za nesplnění tohoto papírování přitom dosud hrozila přirážka, přestože firma samotný poplatek platit nemusela.

Proces odhlašování bude z velké části probíhat zcela automaticky. Firmy do 50 zaměstnanců, které už v evidenci jsou, nemusí dělat nic – provozovatelé vysílání je sami do dvou měsíců od účinnosti zákona vymažou. Stejný automatický postup platí i pro menší poskytovatele sociálních a zdravotních služeb. Nově osvobození jednotlivci (držitelé průkazů, nezaopatřené děti) a větší poskytovatelé se však musí do dvou měsíců aktivně odhlásit sami. Seniorů se žádná taková lhůta netýká, ti se mohou odhlásit kdykoliv.

Dobrovolný plátce

Zřejmě nejpozoruhodnějším detailem novely je „dobrovolné plátcovství“. Ačkoli senior (75+ let) už ze zákona platit nemusí, poplatníkem zůstává do té doby, dokud se z evidence aktivně neodhlásí. Kdo se tedy neodhlásí, platí dál – což návrh rámuje jako příležitost projevit občanskou angažovanost a média podpořit. Právě na ochotě části seniorů setrvat v systému z vlastní vůle stojí i optimistické odhady rozpočtových dopadů.

Aby však odchod starší generace nezpůsobil skokové ztráty tam, kde dosud platil senior za celou rodinu, zavádí novela takzvanou „štafetu“ oznamovací povinnosti. Pokud se odhlašuje senior a v domácnosti s ním žije mladší poplatník, musí rovnou v čestném prohlášení uvést jeho jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, aby na něj povinnost plynule přešla. Novela zároveň chrání zranitelné: na skupinu seniorů, držitele průkazů a nezaopatřené děti se už nebude vztahovat sankce za pozdní hlášení změn, protože jim v byrokracii často brání zdraví či obtížná životní situace.

Co sledovat a kdy

Zákon nyní projde zkráceným připomínkovým řízením a následně zamíří na vládu, která bude hlasovat o svém stanovisku – což je spíše formalita. Poté musí projít klasickým schvalovacím procesem v obou komorách Parlamentu. Účinnost je navržena hned na první den dalšího měsíce po vyhlášení, tj. bez delšího odkladu. Konkrétní datum tím pádem závisí čistě na rychlosti schvalovacího procesu.

Za pozornost pak bude stát především samotná filozofie novely v praxi. Jde o sociální úlevu, jejíž rozpočtový dopad má do značné míry kompenzovat dobrovolná štědrost těch samých lidí, kterým úleva pomáhá. Zda senioři skutečně média podpoří, nebo naopak ČT a ČRo pocítí tvrdší propad, než předkladatelé očekávají, ukáže až realita.

Tento poslanecký návrh má tak momentálně představovat praktické řešení pro nejbližší období. Zmíněný velký vládní plán ministra Klempíře na zrušení poplatků totiž naráží na silný odpor opozice, obou mediálních domů a také několika ministerstev. Opozice se navíc obává ze „zestátnění“ i ztráty nezávislosti médií a předem slibuje ve Sněmovně rozsáhlé obstrukce. Politický průchod velké vládní reformy (nikoliv té poslanecké) tak nebude vůbec snadný a její plánovaná účinnost od roku 2027 je již nyní v ohrožení. Dřívější přijetí tohoto menšího poslaneckého „mezikroku“ by tak mohlo zaručit větší jistotu a částečnou úlevu těm nejzranitelnějším skupinám a malým firmám mnohem dříve, než se zdlouhavě rozhodne o osudu celého systému financování.

Na začátku roku 2026 nabyla účinnosti tzv. rozvodová novela, která přinesla řadu změn do rodinného práva. Praktické zkušenosti soudů a odborné veřejnosti však brzy ukázaly, že některá pravidla je potřeba zpřesnit a vylepšit.

Ministerstvo spravedlnosti proto přichází s dalším návrhem úpravy občanského zákoníku a souvisejících předpisů, který má odstranit výkladové nejasnosti, a především lépe chránit ty nejzranitelnější – děti. Hlavním smyslem navrhované legislativy je zajistit vyšší standard ochrany práv dětí, poskytnout soudům lepší oporu pro rozhodování ve složitých rodinných konfliktech a zrychlit i zlevnit některá soudní řízení. Změny mají také ulevit rodičům, kteří jsou schopni se dohodnout, od zbytečné byrokracie a stresu u soudu.

Domácí násilí & definice zájmu dítěte

Nová právní úprava přináší několik zásadních novinek. Důraz na problematiku domácího násilí znamená, že pokud se rodič dopustí domácího násilí vůči svému dítěti nebo druhému rodiči, soud bude mít nově povinnost posoudit, zda tohoto rodiče nezbaví rodičovské odpovědnosti. Nejedná se o automatický trest, ale o pojistku, která zajistí, že soud situaci v rodině důkladně prošetří a včas zasáhne.

Rovněž přichází jasná definice „zájmu dítěte“. Dosud totiž soudy musely vycházet především z judikatury Ústavního soudu a mezinárodních dokumentů. Při posuzování zájmu dítěte soudy podle nové definice zohlední zejména tři základní okruhy kritérií – jedná se však pouze o demonstrativní výčet:

1) Ochranu rodinného prostředí, udržování vztahů a zachování totožnosti dítěte
Do tohoto kritéria spadá základní právo dítěte na rodinný život a ochranu soudržnosti rodiny. Znamená to i zachování vztahů s širší rodinou (prarodiči, sourozenci) a předcházení nechtěnému oddělení od rodičů. Je zde i předpoklad, že zájmem dítěte je zásadně rovnoměrná péče obou rodičů, pokud jsou k ní oba způsobilí a mají zájem.

2) Zajištění vývoje dítěte a jeho tělesných, citových, vzdělávacích, hmotných a jiných potřeb a bezpečí dítěte
Toto kritérium pokrývá celkovou péči o dobré životní podmínky a zdravý vývoj nezletilého. Zahrnuje naplnění primárních biologických a fyzických požadavků (výživa, spánek, zdraví), ale také budování bezpečných citových pout k pečujícím osobám a přístup ke vzdělání bez nepřiměřené zátěže.

3) Názor dítěte
Tento bod představuje garanci participačních práv – dítě má právo svobodně vyjádřit svůj názor k záležitostem, které se ho přímo dotýkají. Soudy musí tento názor vnímat jako zásadní vodítko při zjišťování nejlepšího zájmu a věnovat mu pozornost odpovídající věku a rozumové vyspělosti dítěte.

Citlivější přístup při odmítání kontaktu & procesní úlevy

Zákon přináší i citlivější přístup při odmítání kontaktu. V extrémních situacích, kdy dítě z vážných důvodů (např. kvůli traumatu) odmítá kontakt s jedním z rodičů, se dosud využíval tvrdý zásah v podobě pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti. Soudy nově dostanou mírnější nástroj. Místo tvrdého zásahu do rodičovské odpovědnosti budou moci dočasně určit, že čas na péči dostane jen jeden z rodičů. Druhý rodič si tak svá práva zachová, čímž se předejde jeho zbytečné stigmatizaci. Zároveň se ale zavádí „záchranná brzda“: pokud k takové situaci dojde, soud bude mít výslovnou povinnost vždy zvážit alespoň úpravu nepřímého styku (například telefonicky nebo online) a právo rodiče na informace o dítěti. Rodič tak neztratí s dítětem kontakt úplně a bude mít o něm zprávy, což může v budoucnu usnadnit případné obnovení vztahů.

Připravují se také procesní úlevy a levnější odvolání. Manželé bez nezletilých dětí, kteří se na rozvodu shodnou a doloží vše potřebné písemně, soud bude moci rozvést bez nutnosti ústního jednání. Podmínkou pro tento rychlejší postup je, že oba manželé soudu předem potvrdí, že na osobním setkání netrvají a s rozvodem bez jednání souhlasí. Znamená to konec zbytečných cest k soudu a stresu. Zákon navíc vůbec poprvé výslovně a jasně definuje, že úpravou „poměrů dítěte“ u rozvodu se rozumí výhradně péče a výživa a spojuje obě záležitosti do jednoho společného procesu. U prozatímních rozhodnutí (která poměry dítěte upravují jen dočasně) je nově zastropována doba jejich účinků na maximálně jeden rok.

Práva dětí a dopady

Zákon klade velký důraz na to, aby děti u soudu rozuměly tomu, co se s nimi děje. Nově bude výslovně stanoveno, že dítě, které je schopno informace přijmout, utvořit si na ně názor a tento názor sdělit, musí být poučeno o právu na vlastního zástupce (opatrovníka). Tato poučovací povinnost má tvrdé dopady: pokud se rodiče shodnou na dohodě o úpravě poměrů a předloží ji soudu, soud dohodě vyhoví pouze v případě, že mu rodiče prokážou, že svou poučovací povinnost vůči staršímu dítěti skutečně splnili. Jde o silnou pojistku zabraňující obcházení dětských práv. Dle občanského zákoníku se přitom automaticky předpokládá, že této vyspělosti dosahuje dítě starší dvanácti let.

Navrhované změny zasáhnou především rozvádějící se páry, rodiny řešící úpravu péče o děti a oběti domácího násilí. Dětem novela zajistí, že jejich názor bude u soudu brán vážněji a že jejich bezpečnost zůstane absolutní prioritou. Rodiny, které se dokážou na rozchodu domluvit, naopak ušetří čas i peníze díky jednodušším soudním procesům.

Koncem května byl návrh zákona odeslán do připomínkového řízení (s možností se vyjádřit do 24. června). Po vypořádání všech připomínek jej posoudí vláda. Ministerstvo spravedlnosti cílí s účinností nových pravidel už na 1. leden 2027. To je poměrně šibeniční termín – standardní schvalovací proces totiž zabere alespoň rok a Poslaneckou sněmovnu navíc aktuálně paralyzují spory o kontroverzní tisky.

Ochrana osobních údajů čelí v Česku nebývalé výzvě. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je v poslední době doslova zaplaven podáními. Jen mezi lety 2024 a 2025 vzrostl počet stížností o 270 % – ze 680 vyskočil na více než 2 500 případů za rok. Značná část z nich je navíc dle úřadu generována nástroji umělé inteligence, chybí u nich jakékoliv reálné důkazy, nebo jsou dokonce podávány zcela účelově (jako šikanózní) se snahou vymoci z firem finanční kompenzace. K těmto vnitrostátním problémům se navíc na sklonku roku 2025 přidalo nové procesní nařízení Evropské unie (DPPR), které doplňuje a sjednocuje postupy pro prosazování známého GDPR. Reakcí na tuto situaci je proto nová úprava zákona o zpracování osobních údajů, kterou představilo Ministerstvo vnitra.

Hlavním cílem této rozsáhlé novely je především „vyčistit stůl“ – stát usiluje o to, aby dokázal efektivně a rychle chránit práva těch, jejichž údaje byly skutečně ohroženy, a zároveň ochránil české instituce i samotný dozorový úřad před zbytečnou byrokracií a zahlcením.

Z toho plynou zásadní procesní změny pro kohokoliv, kdo by chtěl stížnost k úřadu podat. Návrh totiž omezuje neformální podávání e-maily a podáními; nově bude bezpodmínečně nutné využít oficiální tištěný nebo elektronický formulář. Stížnost bude možné poslat i elektronicky (např. e-mailem s podpisem), ale vždy musí jít o vyplněný formulář úřadu. Stále však zůstane zachována okrajová možnost podat stížnost osobně ústně do protokolu. Pokud tak občan neučiní, jeho žádost bude posouzena jako vadná. Úřad ho nejprve vyzve k nápravě, a pokud formulář nedodá, řízení bude rovnou zastaveno. Zároveň se prodlužuje lhůta na vyřízení stížnosti. Stávajících 30 až 60 dní (od samotného podání stížnosti) se v praxi ukázalo jako utopie, nově proto úřad dostane na rozhodnutí realističtější tři měsíce (od odstranění vad žádosti). Lhůta se však automaticky pozastaví v případě složitých unijních koordinačních postupů nebo po dobu trestního řízení.

Řízení navíc bude probíhat zrychleně pouze v jedné instanci, což znamená zrušení možnosti podávat takzvaný rozklad. To ale neznamená úplnou ztrátu práv – před finálním rozhodnutím bude mít každý účastník právo vyjádřit se k předběžnému posouzení celého případu a nadále se může bránit u nezávislého správního soudu. Ten navíc získá silnější pravomoc: pokud shledá pochybení, může úřadu přímo nařídit zahájení řízení o konkrétním nápravném opatření. Novela usnadní život i samotnému úřadu díky flexibilnímu jazykovému režimu. Úředníci budou moci v rámci přeshraniční spolupráce přímo komunikovat a sdílet stanoviska v angličtině, čímž odpadne drahé a zdlouhavé překládání obrovských svazků dokumentů do češtiny.

Koho přesně se změny dotknou? Zejména běžných občanů, pro které bude celý postup při obraně jejich dat o něco formálnější. Zajímavostí je, že pokud úřad stížnosti vyhoví, zahájí s viníkem paralelní řízení o uložení trestu či opatření. Stěžovatel už sice nebude přímo účastníkem tohoto "trestního" řízení, ale bude mít právo se k němu vyjádřit. Zároveň budou z nahlížení do spisu nebo z poskytování přes svobodný přístup k informacím vyloučeny určité dokumenty, což zabrání tomu, aby byly stížnosti zneužívány jako nástroj k získání obchodního tajemství v konkurenčním boji. Novela především firmám nepřidává žádné nové povinnosti ani administrativní zátěž.

Návrh je nyní v připomínkovém řízení (do 19. června), po kterém bude směřovat na vládu. Celý legislativní proces by měl vyvrcholit nejpozději v první polovině příštího roku tak, aby nová pravidla mohla vstoupit v platnost 3. dubna 2027.

Politické prostředí

Vláda dnes projedná hned dva důležité body. Prvním je novela zákona o DPH, která do českého práva částečně přenáší unijní balíček DPH v digitálním věku (ViDA) – soubor pravidel modernizujících DPH pro éru elektronického obchodu a digitálních platforem. Druhým je návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na zvýšení limitu odběrných míst pro sdílení elektřiny v režimu aktivního zákazníka z dnešních 11 na 60 registračních čísel. Změna má sloužit výhradně územním samosprávám a jejich příspěvkovým či podřízeným organizacím, aby mohly efektivněji využívat energii z vlastních obnovitelných zdrojů.

Poslaneckou sněmovnu čeká pokračování plenárního zasedání, jemuž bude dominovat 2. čtení stavebního zákona. Ten se ovšem zatím neprojednává hladce – během minulého týdne bylo jeho projednávání dvakrát přerušeno a další zádrhel nelze vyloučit. Na programu je rovněž třetí čtení zákona o podpoře bydlení, které by tak mohlo posunout normu do Senátu k definitivnímu schválení.

Senát má tento týden naopak klidný režim – plénum nezasedá. Jedinou výraznější agendou je jednání výboru pro zdravotnictví, který projedná zákon o zdravotnických službách.

Nemělo by vám uniknout

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!