DIGITÁL: Komise rozšířila výjimky z pravidel pro vyměnitelné baterie. Přijala delegovaný akt podle nařízení o bateriích, který rozšiřuje seznam výrobků, u nichž nebude muset být přenosná baterie vyměnitelná samotným uživatelem. Nově se výjimka vztahuje například na některé chytré hodinky a fitness náramky, elektrické hračky, zařízení do výbušného prostředí (ATEX), bezdrátové kuchyňské teploměry nebo systémy pro podkožní podávání léčiv. Ve většině případů však bude muset být baterie nadále vyměnitelná odborným servisem. Povinnost uživatelsky vyměnitelných baterií u chytrých telefonů a tabletů zůstává beze změny a začne platit od 18. února 2027.

ENERGETIKA: Evropská komise schválila český kapacitní mechanismus podle pravidel pro veřejnou podporu. Česko se tak stalo prvním státem, který využije nový rámec Clean Industrial Deal State Aid Framework (CISAF). Mechanismus má zajistit dostatek výrobních, skladovacích i flexibilních kapacit pro bezpečné dodávky elektřiny po roce 2028. Podporu budou moci získat výrobci elektřiny, bateriová úložiště, přeshraniční kapacity i poskytovatelé řízení spotřeby. Program poběží deset let, jeho rozpočet se odhaduje na 3,1 až 6,2 miliardy eur a první kapacity budou vysoutěženy pro období od listopadu 2030.

PRÁVO: Evropská komise zahájila novou vlnu řízení proti členským státům za opožděnou nebo neúplnou transpozici evropských směrnic. Česká republika obdržela formální výzvu mimo jiné kvůli pravidlům proti šikanózním žalobám (SLAPP), směrnici o trestných činech proti životnímu prostředí, přepravě nebezpečných věcí, aktu o kotování (Listing Actu), revizi EMIR (European Market Infrastructure Regulation), energetické náročnosti budov (EPBD), standardům pro orgány rovného zacházení či krizovému nástroji pro vnitřní trh (IMERA). Ve všech případech jde o první fázi infringementu, po níž mají členské státy dva měsíce na nápravu.

EKONOMIKA: Evropská komise zveřejnila třetí zprávu o demografické transformaci EU, podle níž bude stárnutí populace jednou z hlavních výzev pro konkurenceschopnost i veřejné finance. Počet obyvatel EU má klesnout z dnešních 450,6 milionu na přibližně 445 milionů v roce 2050 a na necelých 399 milionů do konce století. Populace v produktivním věku se přitom bude do roku 2050 snižovat zhruba o 1,2 milionu lidí ročně a téměř každý třetí obyvatel EU bude starší 65 let. Komise proto doporučuje více investovat do dovedností, inovací a umělé inteligence, lépe zapojit ženy a starší pracovníky na trh práce a podpořit kvalifikovanou migraci. Téma se promítne i do příprav víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034.

Evropská komise představila zásadní revizi systému emisních povolenek (EU ETS). Na rozdíl od předchozích změn už hlavním cílem není systém dále zpřísňovat, ale přizpůsobit jej nové realitě evropského průmyslu. Komise sice zachovává klimatický cíl snížení čistých emisí o 90 % do roku 2040, zároveň ale připouští, že jeho dosažení bude vyžadovat více času, veřejných investic i větší technologickou flexibilitu.

Návrh proto mění samotnou logiku systému. Místo dalšího zpřísňování pravidel kombinuje pomalejší snižování počtu povolenek s rozsáhlejší podporou investic do dekarbonizace. Vedle toho zavádí využití mezinárodních uhlíkových kreditů, začleňuje trvalé odstraňování uhlíku a rozšiřuje systém na nové sektory.

Proč Komise otevírá ETS znovu?

Systém emisních povolenek funguje od roku 2005 a dnes pokrývá přibližně 40 % emisí skleníkových plynů v EU. Podle Komise přispěl od svého vzniku ke snížení emisí v regulovaných sektorech o více než polovinu a od roku 2013 vygeneroval přes 270 miliard eur veřejných příjmů. Přibližně tři čtvrtiny těchto prostředků získaly členské státy, zatímco podniky současně obdržely bezplatné povolenky v hodnotě zhruba 255 miliard eur.

Dosavadní pravidla byla nastavena především s ohledem na klimatický cíl pro rok 2030. Pokud by po roce 2030 pokračovalo současné tempo snižování emisního stropu, nové povolenky by prakticky zmizely již kolem roku 2039. Další fáze dekarbonizace však bude výrazně náročnější než ta předchozí. Zatímco výroba elektřiny již z velké části přešla od uhlí k obnovitelným zdrojům, průmysl, letectví či námořní doprava budou muset investovat do vodíku, zachycování a ukládání uhlíku a dalších technologicky i finančně náročných řešení.

Vedle klimatických argumentů sehrála významnou roli také ekonomická situace. Evropský průmysl dlouhodobě upozorňuje na vysoké ceny energií, rostoucí konkurenci Spojených států a Číny i riziko přesunu výroby mimo Evropu. Konkurenceschopnost se tak opět stala jedním z hlavních politických motivů celé reformy.

Česko ve skupině států požadujících změnu

Ještě před zveřejněním návrhu zaslalo deset členských států, včetně Česka, společné stanovisko požadující zásadní revizi systému ETS. Podle signatářů má systém vedle snižování emisí více podporovat konkurenceschopnost, energetickou bezpečnost a zachování evropské průmyslové výroby.

Řada prvků návrhu Komise odpovídá požadavkům skupiny států. Země upozorňovaly, že stávající systém směřuje k téměř nulovému množství nových povolenek již kolem roku 2039, a požadovaly prodloužení emisního stropu blíže k roku 2050. Komise sice tento požadavek plně nepřevzala, ale navrhuje výrazně nižší lineární redukční faktor po roce 2030. Zatímco současná legislativa počítá s poklesem emisního stropu o 4,3 až 4,4 % ročně, od roku 2031 má tempo zpomalit na 3,7 % a po roce 2035 dokonce na 1,7 %. Povolenky tak budou z trhu mizet pomaleji a jejich vydávání bude pokračovat i po roce 2040.

Komise tím připouští realitu, že energeticky náročný průmysl a letectví budou vytvářet zbytkové emise i po roce 2040. Ty mají být vedle pokračujícího snižování emisí postupně vyrovnávány kombinací mezinárodních uhlíkových kreditů a certifikovaného trvalého odstraňování uhlíku.

Podobně Komise reagovala i na požadavek zachovat ochrannou funkci bezplatné alokace. Úplné ukončení bezplatných povolenek v sektorech zahrnutých do CBAM navrhuje odložit až na rok 2038 a zároveň samostatným návrhem zvýšit bezplatnou alokaci v letech 2026 až 2030 přibližně o šest miliard eur prostřednictvím úpravy fallback benchmarků (palivo/teplo).

Na rozdíl od požadavků členských států však Komise přidává novou podmínku. Od roku 2031 budou muset podniky předložit investiční plán a následně prokázat, že bezplatné povolenky skutečně využily k modernizaci výroby v EU. Pokud investice neuskuteční nebo výrobu přesunou mimo Unii, mohou o část podpory přijít.

Pouze částečně Komise vyslyšela také požadavek větší flexibility pro členské státy. Modernizační fond rozšiřuje a část podpory vyhrazuje méně bohatým zemím, zároveň však požaduje, aby členské státy nově využívaly nejméně polovinu výnosů z ETS na předem stanovené investice do dekarbonizace. Jejich rozpočtová volnost se tak v některých ohledech spíše snižuje.

Naopak prakticky bez odezvy zůstal požadavek na přehodnocení systému ETS2 pro budovy a silniční dopravu. Skupina států upozorňovala na jeho sociální dopady, Komise však tento systém ponechává beze změny.

Vedle požadavků členských států návrh ukotvuje i nástroje ohlášené už dříve v rámci Clean Industrial Deal. Největší z nich je Banka pro dekarbonizaci průmyslu, která má mezi lety 2030 až 2040 mobilizovat přibližně 100 miliard eur na zavádění čistých technologií v evropském průmyslu. Její první fáze, ETS Investment Booster, má mezi lety 2028 a 2030 rozdělit přibližně 30 miliard eur financovaných z 400 milionů emisních povolenek.

Komise současně mění filozofii využívání výnosů z ETS. Členské státy budou nově povinny využít nejméně polovinu příjmů z aukcí na investice do průmyslové transformace, elektrifikace, energetických sítí, zachycování a ukládání uhlíku nebo dalších nízkoemisních technologií.

Další významnou novinkou je využití mezinárodních uhlíkových kreditů. Celkový evropský klimatický cíl zůstává na úrovni 90 %, domácí snížení emisí však může činit nejméně 85 %, zatímco zbývajících až pět procentních bodů mohou pokrýt kvalitní projekty snižování emisí mimo území EU.

Součástí systému se mají stát také certifikovaná trvalá odstranění uhlíku v objemu až 250 milionů tun CO₂, například prostřednictvím technologií přímého zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu nebo ukládání biogenního uhlíku.

Komise zároveň rozšiřuje působnost ETS. Od roku 2031 mají být do systému postupně zahrnuty spalovny komunálního odpadu. V letectví se ETS rozšíří na další mezinárodní lety do vzdálenosti přibližně 5 000 kilometrů od geografického středu EU a nově zahrne také soukromé tryskáče. V námořní dopravě mají být zahrnuty také menší lodě o velikosti 400 až 5 000 hrubé tonáže.

Součástí balíčku je rovněž reforma Tržní stabilizační rezervy (MSR), která má omezit nadměrnou volatilitu trhu. Míra stahování povolenek z trhu se má snížit z 24 % na 12 %, čímž zůstane více povolenek v oběhu po delší dobu.

Průmysl vs klima

Reakce průmyslu nejsou jednotné. Zatímco část odvětví vítá pomalejší redukci emisního stropu, delší zachování bezplatných povolenek a větší návrat výnosů zpět do průmyslových investic, jiné upozorňují, že samotná úprava ETS nevyřeší vysoké ceny energií ani nedostatek infrastruktury pro vodík či zachycování uhlíku.

Podobně se vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy ČR, podle kterého jde návrh Komise správným směrem a poskytuje podnikům více času na realizaci dekarbonizačních opatření. Zároveň ale upozorňuje, že bez konkurenceschopných cen elektřiny, rozvoje infrastruktury pro zachytávání a ukládání uhlíku nebo dostatečné poptávky po nízkoemisních výrobcích dodatečný čas sám o sobě evropskému průmyslu nepomůže. Kriticky se staví také k podmínění bezplatné alokace povinnými dekarbonizačními investicemi, které podle něj neřeší konkurenceschopnost evropských výrobců na trzích mimo EU.

Environmentální organizace naopak varují, že pomalejší snižování emisního stropu, delší bezplatná alokace a využívání mezinárodních kreditů mohou oddálit skutečné snižování emisí a znevýhodnit podniky, které již do dekarbonizace investovaly.

Co bude dál?

Návrh nyní čeká projednání v Radě EU a Evropském parlamentu. Část členských států bude pravděpodobně usilovat o další zmírnění systému a větší flexibilitu pro průmysl, zatímco jiné země budou hájit ambicióznější nastavení systému ETS. Evropský parlament i Rada chtějí přijmout své vyjednávací pozice do konce letošního roku a zahájit trialogy začátkem roku 2027.

Revize systému emisních povolenek není jediným krokem, kterým chce Evropská komise posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Současně představila také Akční plán pro elektrifikaci, který má urychlit přechod průmyslu, dopravy i budov od fosilních paliv k elektřině. Zatímco revize ETS upravuje cenové pobídky a vytváří nové zdroje financování dekarbonizace, plán elektrifikace má zajistit, aby podniky měly vůbec možnost přejít na dostupnou nízkoemisní energii.

Přestože výroba elektřiny v EU postupně dekarbonizuje, většina konečné spotřeby energie stále připadá na fosilní paliva. Podíl elektřiny činí přibližně 23 %, zatímco ropa, zemní plyn a uhlí nadále dominují zejména v průmyslu, dopravě a vytápění budov. Evropská unie zůstává na dovozu fosilních paliv silně závislá – jen od začátku konfliktu na Blízkém východě podle Komise utratila za dovoz fosilních paliv navíc přes 50 miliard eur, což se promítlo i do vyšší inflace a úrokových sazeb.

Komise proto navrhuje, aby se do roku 2040 zvýšil podíl elektřiny na konečné spotřebě energie na 46 %, což by znamenalo zhruba dvojnásobné tempo elektrifikace oproti současnosti. Podle Komise by rychlejší elektrifikace mohla snížit dovozní účet za fosilní paliva až o 260 miliard eur ročně do roku 2040. Současně chce vytvořit podmínky, aby se elektřina stala ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Cílem je, aby cena elektřiny nepřesahovala 2,5násobek ceny zemního plynu pro domácnosti a dvojnásobek pro průmysl.

Velká část plánu proto nespočívá pouze v investicích, ale také ve změně evropských pravidel. Komise představí návrh revize směrnice o zdanění energií, která má lépe odrážet uhlíkovou náročnost jednotlivých paliv a odstranit daňové zvýhodnění fosilních zdrojů. Další legislativní návrh v podobě nařízení mění pravidla pro síťové tarify a připojování k elektrizační soustavě, aby více zohledňovaly flexibilitu spotřeby, bateriová úložiště nebo vlastní výrobu elektřiny.

Vedle legislativy plán obsahuje i řadu nelegislativních opatření. Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku chce Komise představit doporučení k využívání síťových tarifů, metodiku pro plánování elektrifikace v členských státech i pokyny pro rychlejší připojování nových odběrných míst. V průběhu roku 2027 pak plánuje zveřejnit strategii pro vytápění a chlazení, sektorové plány elektrifikace energeticky náročných odvětví nebo návrh mechanismu Clean Heat Market Mechanism, který by měl podpořit financování tepelných čerpadel.

V oblasti budov chce Komise téměř zdvojnásobit tempo instalace tepelných čerpadel na přibližně čtyři miliony zařízení ročně do roku 2030 (z dnešních 2,4 milionu). V dopravě počítá s rychlejším rozvojem dobíjecí infrastruktury, revizí směrnice o čistých vozidlech i lepším využitím prostředků ze Sociálního klimatického fondu na podporu elektromobility.

Reakce sektoru jsou převážně pozitivní, zároveň však upozorňují, že samotný plán nebude bez dalších kroků stačit. SolarPower Europe ocenila, že Komise poprvé staví elektrifikaci do centra evropské hospodářské strategie, a vítá cíl zvýšit podíl elektřiny na 46 % do roku 2040 i reformy zdanění energií a síťových tarifů. Současně ale požaduje, aby Investiční booster i budoucí Banka pro dekarbonizaci průmyslu výslovně upřednostňovaly projekty elektrifikace a bateriových úložišť.

Podobně pozitivně reagovaly i environmentální organizace, které označily plán za důležitý krok správným směrem, zejména díky závazku zakotvit cíl elektrifikace do budoucí legislativy a reformovat zdanění energií. Zároveň však upozorňují, že samotná elektrifikace nebude stačit bez rychlejší renovace budov, rozvoje obnovitelných zdrojů a širší podpory bezemisního vytápění.

Zdrženlivěji na část balíčku reagovali samotní energetičtí regulátoři. Sdružení CEER, které zastupuje národní regulační úřady napříč Evropou, sice návrh nařízení o síťových tarifech vítá v jeho základním směřování, upozorňuje ale, že by mohl narušit nezávislost národních regulátorů při stanovování tarifní metodiky. CEER proto žádá, aby konečné znění výslovně zachovalo diskreci regulátorů, a varuje, že bez toho nemusí být naplněn samotný cíl návrhu na zajištění dlouhodobě udržitelné a dostupné ceny elektřiny.

Evropská komise zveřejnila sedmou výroční zprávu o stavu právního státu v členských státech. Hodnocení ukazuje, že většina zemí od loňského roku zaznamenala alespoň dílčí pokrok. Přetrvávají však problémy v oblasti justice, boje proti korupci či svobody médií. Podle Komise bylo přibližně 47 % doporučení z loňského roku plně nebo částečně splněno, zatímco u více než poloviny zůstává pokrok omezený nebo žádný.

Nízká míra plnění doporučení znovu otevřela debatu o efektivitě celého mechanismu. Jde totiž o nejnižší míru úspěšnosti od jeho zavedení v roce 2022. Podle Komise řada zbývajících doporučení vyžaduje složité legislativní změny a jejich realizace často přesahuje jednoleté hodnotící období.

Zpráva tradičně hodnotí čtyři oblasti: fungování justice, boj proti korupci, svobodu a pluralitu médií a systém brzd a protivah. Komise zároveň zdůrazňuje, že právní stát není pouze otázkou ochrany demokratických hodnot, ale také předpokladem právní jistoty, investic a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

Česko: pokrok jen v některých oblastech

Česká republika podle Komise dosáhla dílčího pokroku především v oblasti boje proti korupci. Ve většině doporučení z minulého roku však pokrok zůstává pouze omezený nebo Komise nezaznamenala žádné změny.

Komise pozitivně hodnotí stabilitu českého soudnictví, upozorňuje však na přetrvávající problémy s jeho efektivitou. Největší výzvou zůstává digitalizace justice, zejména zavedení elektronického soudního spisu. Současně poukazuje na délku některých soudních řízení, především ve složitých korupčních kauzách.

Komise proto doporučuje urychlit digitalizaci justice dokončením elektronického soudního spisu a pokračovat v reformě trestního řízení s cílem zefektivnit projednávání závažných případů.

Určitý pokrok zaznamenala Komise při vyšetřování korupce na vysoké úrovni. Nadále však kritizuje chybějící reformu zákona o střetu zájmů, včetně pravidel pro skutečné majitele společností. Bez výraznějšího posunu zůstává také etický rámec pro veřejné funkcionáře a pravidla upravující přechod politiků a vysokých úředníků do soukromého sektoru (tzv. revolving door).

Doporučení proto směřují k přijetí reformy střetu zájmů, posílení pravidel pro etiku veřejných funkcionářů a dokončení opatření zaměřených na prevenci korupce.

Komise zároveň uvádí, že ještě letos představí nový balíček protikorupčních iniciativ, který má zahrnovat evropskou protikorupční strategii, revizi unijní architektury boje proti podvodům i posílení role Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

V oblasti médií Komise konstatuje, že se nepodařilo zvýšit transparentnost vlastnictví médií a připomíná pokračující verbální útoky vůči novinářům. Zpráva zároveň zmiňuje debatu kolem návrhu na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, který podle Komise vyvolal obavy o stabilitu jejich financování.

Letošní zpráva je zároveň první od plného nabytí účinnosti Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Komise proto již nevydává doporučení v oblastech, které nyní upravuje přímo závazná evropská legislativa, například nezávislost veřejnoprávních médií, transparentnost vlastnictví médií nebo ochrana novinářských zdrojů. Namísto toho uvádí, že bude dodržování těchto pravidel sledovat a vymáhat prostřednictvím samotného EMFA.

Na tento posun upozornila také Evropská vysílací unie (EBU), podle níž samotná existence nových pravidel nebude stačit. Organizace varuje, že jejich implementace zůstává v řadě členských států pomalá a nerovnoměrná, a vyzývá proto Komisi k jejich důslednému vymáhání.

Komise upozorňuje také na přetrvávající nedostatky v kvalitě legislativního procesu. Kritizuje časté využívání zrychleného legislativního řízení, omezené veřejné konzultace, nedostatečné hodnocení dopadů regulace i pokračující využívání legislativních přílepků.

Doporučuje proto posílit transparentnost přípravy zákonů, důsledněji využívat veřejné konzultace a omezit přijímání legislativy ve zrychleném režimu na skutečně výjimečné případy.

Co bude dál

Doporučení Komise nejsou právně závazná, představují však hlavní referenční rámec pro každoroční hodnocení stavu právního státu v EU. Komise současně navrhuje posílit jejich význam při přípravě příštího víceletého rozpočtu EU. Doporučení mají sloužit jako jeden z podkladů pro posuzování národních a regionálních plánů financovaných z evropských prostředků. Komise však zdůrazňuje, že mezi doporučeními a přístupem k evropským fondům nebude existovat automatická vazba.

Evropská komise má ve středu představit Akční plán pro naplňování Evropského pilíře sociálních práv. Pozornost se však soustředí především na výstupy z minulého týdne, kdy Komise zveřejnila energetický balíček, výroční zprávu o stavu právního státu a analýzu konkurenceschopnosti evropského bankovního sektoru.

Rada EU pokračuje v agendě v gesci irského předsednictví. Ministři pro výzkum a inovace budou v Dublinu debatovat o posílení evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím jednotného trhu pro výzkum a inovace, zatímco ministři životního prostředí otevřou diskusi o dlouhodobých klimatických prioritách EU, propojení dekarbonizace s konkurenceschopností či cirkulární ekonomice.

Evropský parlament má zelený týden, který je určen pro práci poslanců v regionech a zahraniční delegace. Tento týden se delegace vydají mimo jiné do Číny k jednáním o obchodních vztazích, bezpečnosti a správě umělé inteligence, do Spojených států kvůli debatám o ekonomice a finančních trzích nebo do Finska a Lotyšska, kde budou řešit otázky dostupného bydlení. Následovat bude letní přestávka, přičemž poslanci se do Bruselu vrátí až na začátku září.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!