KLIMA: Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o úpravě stabilizační rezervy (MSR) pro nový systém obchodování s emisemi ETS2, který se od roku 2028 rozšíří na budovy a silniční dopravu. Pokud cena emisní povolenky překročí 45 eur za tunu CO₂ (v cenách roku 2020), bude nově možné na trh uvolnit až 40 milionů povolenek místo dosavadních 20 milionů. Mechanismus bude možné aktivovat dvakrát ročně, což znamená až 80 milionů dodatečných povolenek ročně. EU zároveň prodlouží fungování rezervy i po roce 2030 a zavede postupnější uvolňování povolenek při poklesu jejich množství na trhu.

ZDRAVÍ: Evropská agentura pro drogy (EUDA) ve výroční zprávě varuje před rychle rostoucím trhem s novými psychoaktivními látkami. V roce 2025 bylo poprvé identifikováno 50 nových látek a úřady zachytily rekordních 55 tun, již pátý rok po sobě. Velkou část tvoří polosyntetické kanabinoidy jako HHC a jeho nástupci, běžně dostupné v e-shopech jako legální alternativa marihuany. Zpráva uvádí, že i v Česku se v roce 2025 objevila vlna otrav spojená právě s takovým produktem typu „legal high". Celkově EUDA odhaduje minimálně 7 600 drogových úmrtí v EU v roce 2024, přičemž opioidy figurují ve dvou třetinách z nich.

BYZNYS: Podle nové analýzy organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl dosáhly výdaje 173 největších firemních lobbistů v EU necelých 382 milionů eur ročně – o 50 % více než v roce 2020, a jejich počet vzrostl o téměř třetinu. Nejvíc utrácí technologické firmy (73 mil. eur) v čele s Metou (10 mil.), Amazonem (9 mil.) a Applem (8 mil.), dále finanční sektor (66,7 mil.) a energetika (52 mil.) v čele se Shellem. Podle zprávy lobby vydatně přispělo k vlně omnibusových deregulačních balíčků, které Komise v posledních dvou letech spustila a to v oblastech ESG reportingu, financí, chemikálií i digitální regulace. Nejaktivnější mezioborovou organizací zůstává BusinessEurope s 6 miliony eur ročně a téměř 600 schůzkami s Komisí od roku 2014.

SPOLEČNOST: Evropský parlament a Rada dosáhly dohody o reformě pravidel pro práva cestujících v letecké dopravě, která byla předmětem jednání více než 13 let. Nová pravidla potvrzují nárok na finanční kompenzaci při zpoždění letu o více než tři hodiny nebo při zrušení letu méně než 14 dní před odletem. Výše kompenzací zůstává zachována: 250 eur u letů do 1 500 km, 400 eur u letů v rámci EU nebo mezi 1 500 a 3 500 km a 600 eur u delších letů. Aerolinky budou muset cestující do 96 hodin po příletu informovat o možnosti žádat náhradu a na žádost odpovědět nejpozději do 14 dnů. Dohoda ještě musí projít formálním schválením Parlamentem a Radou.

EKONOMIKA: Evropská fiskální rada (EFB) varuje před dalším rozvolňováním rozpočtových pravidel kvůli vysokým cenám energií. Reaguje tak na návrh Evropské komise umožnit členským státům využívat větší flexibilitu fiskálních pravidel i pro energetická podpůrná opatření. Podle EFB by státy měly nadále dodržovat schválené výdajové trajektorie ve svých fiskálně-strukturálních plánech, protože fiskální podpora zůstává vysoká a veřejný dluh dále roste. Rada odhaduje, že deficit eurozóny dosáhne v roce 2027 přibližně 3,5 % HDP a dluh překročí 90 % HDP. Případná energetická pomoc by podle ní měla být pouze dočasná, cílená na nejzranitelnější domácnosti a podniky a financovaná z jiných úspor či příjmů.

Evropský parlament a členské státy dosáhly minulý týden politické dohody o Omnibusu IV. Vedle digitalizace některých regulatorních procesů a rozšíření principu „digital by default“ přináší také vytvoření nové kategorie podniků označované jako small mid-caps (SMC), tj. malých podniků se střední tržní kapitalizací. Revize má vyřešit byrokratickou propast mezi evropskými podniky: firmy po překročení hranice pro malé a střední podniky často narážejí na prudký nárůst administrativních povinností, přestože jsou stále nesrovnatelně menší než největší evropské korporace.

Kdo nově spadne mezi small mid-caps?

Podle dosažené dohody půjde o společnosti s méně než 1 000 zaměstnanci a zároveň s ročním obratem do 200 milionů eur nebo bilanční sumou do 172 milionů eur. Parlament a Rada tak hranice výrazně navýšily oproti původnímu návrhu Komise, která počítala s limitem 750 zaměstnanců, 150 milionů eur obratu a 129 milionů eur bilanční sumy.

Nová kategorie má vyplnit mezeru mezi MSP a velkými podniky. Jde o firmy, které již překročily definici malých a středních podniků, ale stále nemají kapacity ani zdroje největších korporací. V EU existuje přibližně 38 tisíc takových podniků. Přestože tvoří jen malý zlomek všech evropských podniků, generují přibližně 13 % obratu evropské ekonomiky a vytvářejí 6 až 9 % pracovních míst.

Největší zastoupení mají v maloobchodu, stavebnictví, dopravě, cestovním ruchu, potravinářství a digitální ekonomice. Významnou roli hrají také v elektronice, energetice, obraně nebo zdravotnictví.

Jaké úlevy firmy získají?

Nová kategorie nebude znamenat plošné výjimky z evropských pravidel, ale rozšíření některých zjednodušených režimů, které dosud využívaly pouze malé a střední podniky.

Jednou z nejvýznamnějších změn je oblast GDPR. SMCs budou nově moci využívat zjednodušený režim vedení záznamů o zpracování osobních údajů v případech, kdy zpracování nepředstavuje vysoké riziko pro práva subjektů údajů. Další změny se týkají kapitálových trhů. Dotčené podniky získají jednodušší přístup na trhy pro růst malých a středních podniků a budou moci využívat zjednodušená pravidla pro prospekty při získávání kapitálu.

Úlevy se rozšíří také na oblast baterií, F-plynů, antidumpingových a antisubvenčních řízení, MiFID (směrnice o trzích finančních nástrojů) nebo směrnice o odolnosti kritických subjektů.

Méně papíru, více digitálu

Součástí Omnibusu IV je také balíček opatření zaměřených na digitalizaci regulatorních procesů. Nová pravidla zavádějí princip „digital by default“, podle kterého mají být informace a dokumentace poskytovány primárně v elektronické podobě.

Výrobci budou moci digitálně zpřístupňovat například návody k použití, prohlášení o shodě nebo další dokumentaci související s uváděním výrobků na trh a zároveň elektronicky komunikovat s dozorovými orgány. V případech, kde je to nezbytné z hlediska bezpečnosti spotřebitelů, však zůstane zachována povinnost poskytovat klíčové bezpečnostní informace i v tištěné podobě.

Komise chce sjednotit i definice startupů a scaleupů

Vytvoření kategorie small mid-caps není jedinou snahou EU jak podpořit růst firem v EU. Členské státy nyní utvářejí svou pozici k doporučení Evropské komise zavádějící společné evropské definice inovativních podniků, startupů a scaleupů. Doporučení již uvítal i Svaz průmyslu a obchodu ČR a to i s ohledem na připravovaný český startupový zákon.

Nově by měl být například inovativní startup definován jako inovativní a nezávislý podnik s méně než 100 zaměstnanci, obratem nebo bilanční sumou do 10 milionů eur a stářím do 10 let. Inovativní scaleup by naopak musel kromě inovativnosti vykazovat také růst zaměstnanosti nebo obratu přesahující 20 % ročně během předchozích dvou let.

Co bude dál?

Politická dohoda se dotýká čtyř legislativních návrhů, které společně tvoří Omnibus IV. Dva z nich mají podobu nařízení a dva podobu směrnic. Nyní musí balíček formálně schválit Evropský parlament a Rada. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU začnou nařízení platit po 20 dnech, zatímco členské státy budou mít na transpozici směrnic 15 měsíců.

Evropská komise bude zároveň do pěti let hodnotit fungování nové kategorie small mid-caps a posuzovat, zda skutečně přispěla ke snížení administrativní zátěže a podpoře růstu evropských podniků

V březnu jsme informovali o druhém pracovním návrhu Kodexu pro označování AI generovaného obsahu. Tehdy šlo o dokument otevřený připomínkám, s řadou nevyřešených otázek a pouze návrhy budoucího označování. Evropská komise nyní zveřejnila jeho finální podobu a společnosti se k němu mohou nyní připojit. Povinnosti podle článku 50 AI Aktu začnou platit již od 2. srpna 2026.

Kodex je dobrovolný, ale v praxi se pravděpodobně stane hlavním referenčním rámcem. Oproti březnové verzi přináší zejména konkrétní podobu evropských ikon, detailnější technické požadavky na označování obsahu a přesnější vymezení toho, co bude považováno za deepfake.

Co se mění

Poskytovatelé generativních AI systémů budou muset své výstupy označovat tak, aby bylo možné rozpoznat, že obsah vznikl nebo byl upraven pomocí AI. Kodex doporučuje kombinaci digitálně podepsaných metadat a neviditelných vodoznaků. Důvod je jednoduchý: žádná jednotlivá technologie dnes sama o sobě nesplňuje všechny požadavky AI Aktu na účinnost, spolehlivost, interoperabilitu a odolnost vůči manipulaci. Poskytovatelé generativních AI systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 mají nově podle AI Omnibusu na implementaci technického označování přechodné období čtyř měsíců, tedy do 2. prosince 2026.

Zavádějící subjekty, tedy firmy, média nebo jiné organizace využívající AI systémy, budou muset viditelně označovat deepfakes a také AI generovaný nebo AI upravený text publikovaný ve věcech veřejného zájmu, pokud neprošel lidskou redakční kontrolou. Uživatelé zároveň musí být informováni, pokud komunikují s chatbotem nebo jiným interaktivním AI systémem.

Součástí Kodexu je také nový evropský systém označování AI obsahu. Komise představila tři hlavní varianty ikon: „AI Generated“ pro plně AI vytvořený obsah a „AI Modified“ pro obsah, který byl pomocí AI pouze upraven, a základní ikonu „AI“, kterou lze doplnit vlastním označením nebo dalšími informacemi.

Dojde také na reklamu

Společně s Kodexem pokračují práce také na pokynech k článku 50 AI Aktu, které upřesňují, co se vlastně považuje za deepfake. Podle návrhu musí obsah splňovat tři podmínky: musí připomínat existující osobu, místo, objekt nebo událost, musí být realisticky možný a zároveň musí působit autenticky nebo pravdivě.

To znamená, že obsah zobrazující zjevně nereálné situace, například létající lidi bez technických pomůcek, draky nebo slony řídící automobil (příklady Komise), pod definici deepfake nespadá.

Důležitý je rovněž dopad na marketing. AI video zobrazující simulované osoby používající produkt za účelem přesvědčení spotřebitelů ke koupi představuje deepfake a podléhá plné povinnosti označení. Naproti tomu AI obsah používaný v uměleckém, kreativním nebo satirickém kontextu může využívat mírnější formu označení, která nenarušuje samotné dílo.

Limity označování

Kodex zároveň ukazuje limity současného přístupu. Označování funguje pouze tehdy, pokud jej původní tvůrce zachová. Metadata se při kopírování, úpravách nebo opětovném nahrávání obsahu často ztrácejí. Digitální vodoznaky mají tento problém částečně řešit, ani ty však nejsou odolné vůči všem úpravám.

Výsledkem je, že systém bude nejlépe fungovat u poskytovatelů, kteří pravidla dodržují a označení aktivně implementují. Obsah vytvořený mimo tento ekosystém nebo záměrně zbavený označení bude i nadále výrazně obtížnější identifikovat.

Evropská komise zveřejnila návrh rozpočtu EU na rok 2027, posledního roku současného víceletého finančního rámce 2021–2027. Komise navrhuje závazky ve výši 200 miliard eur a platby přesahující 212 miliard eur. Návrh nyní čeká jednání v Radě a Evropském parlamentu.

Největší část prostředků míří do soudržnosti a regionálního rozvoje (76 mld. eur, 38 % rozpočtu), následované zemědělstvím (57 mld. eur, z toho většina na přímé platby). Výzkum, inovace a digitální agenda získají téměř 22 mld. eur v čele s programem Horizon Europe. Výrazně posiluje také oblast migrace a ochrany hranic, která má obdržet 5,8 mld. eur v souvislosti s plným spuštěním Paktu o migraci a azylu. Obrana zůstává v samotném rozpočtu relativně malou položkou, avšak vedle něj již funguje nástroj SAFE umožňující až 150 mld. eur v půjčkách na obranné investice členských států.

Dostane se i na pilotní projekty Evropského parlamentu, které často fungují jako laboratoř budoucích evropských politik. V současnosti se financují například projekty zkoumající dopady umělé inteligence na trh práce, iniciativa pro zjednodušení ESG reportingu podle standardů ESRS, kampaň na podporu finanční gramotnosti nebo přípravné práce na aukčním mechanismu pro dovoz zeleného vodíku do EU.

Současně s návrhem rozpočtu na rok 2027 se naplno rozbíhají jednání o příštím víceletém finančním rámci na období 2028–2034. Kyperské předsednictví předložilo první vyjednávací rámec, tzv. negotiation box, který počítá s celkovým objemem 1,73 bilionu eur, tedy přibližně o 2 % méně než navrhuje Evropská komise.

Navrhované škrty se soustředí především na oblast konkurenceschopnosti a vnější akce, zatímco zemědělství a soudržnost zůstávají z velké části zachovány. To odpovídá dlouhodobým požadavkům skupiny Přátel koheze (Friends of Cohesion), jejímž členem je i Česká republika spolu s dalšími státy střední, jižní a východní Evropy. Naopak fiskálně konzervativní státy v čele s Německem, Nizozemskem a Švédskem návrh okamžitě označily za „no-go box“.

Během posledních dnů EU schválila nová pravidla pro plánování železniční dopravy, představila první přeshraniční koridory pro bezemisní kamiony a osmnáct členských států včetně Česka podepsalo deklaraci o společném testování autonomních vozidel. Na první pohled jde o nesouvisející iniciativy, které však sledují jeden cíl: vytvořit jednotný evropský dopravní prostor.

Prvním krokem je nové nařízení o správě kapacity železniční infrastruktury, které vstoupilo v platnost 11. června 2026.

Dosavadní systém plánování železniční dopravy funguje převážně na národní úrovni a často využívá každoroční a do značné míry manuální procesy. To komplikuje zejména mezinárodní dopravu. Přibližně polovina evropské železniční nákladní dopravy totiž překračuje alespoň jednu státní hranici.

Nová pravidla zavádějí víceleté plánování kapacity, silnější koordinaci mezi správci infrastruktury a nové postupy pro řízení provozu. První jízdní řády vytvořené podle nového systému mají začít fungovat v prosinci 2030.

Největší evropské asociace zastupující osobní a nákladní dopravce, logistické firmy, přístavy i vlastníky vagonů společně vyzvaly Komisi v návaznosti na vstup nařízení v platnost k rychlému vytvoření nové Evropské železniční platformy (ERP), která má zastupovat trh při nastavování budoucích pravidel evropské železniční sítě.

Vedle železnice se EU snaží odstranit překážky také v silniční dopravě. Devět členských států podpořilo vznik prvních přeshraničních koridorů pro bezemisní nákladní dopravu, které mají urychlit budování nabíjecí infrastruktury podél hlavních tras TEN-T. Komise očekává, že počet bezemisních kamionů v EU vzroste z dnešních přibližně 26 tisíc na téměř 400 tisíc do roku 2030.

Současně osmnáct členských států včetně České republiky podepsalo deklaraci o vytvoření společného evropského testovacího prostoru pro autonomní vozidla, který má sjednotit technické požadavky a schvalovací procesy. Iniciativa se týká osobní i nákladní dopravy, veřejné dopravy nebo robotaxi služeb. Evropská komise již dříve přislíbila vyčlenění 20 milionů eur z programu Connecting Europe Facility na digitální infrastrukturu potřebnou pro autonomní mobilitu. Výzva by měla být spuštěna ještě během června.

Iniciativy zapadají do širší evropské strategie na odstranění překážek přeshraniční dopravy. Nové železniční nařízení doplňuje nedávno představený Passenger Package, který má zjednodušit rezervace a cestování napříč Evropou, a zároveň navazuje na cíle sítě TEN-T zaměřené na lepší propojení evropské dopravní infrastruktury.

Evropská komise zveřejní výroční zprávu o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2025 a zároveň představí svou reakci na evropskou občanskou iniciativu „Stop Destroying Videogames“, která se zaměřuje na ochranu spotřebitelů při ukončování podpory digitálních her.

Rada EU bude v příštích dnech připravovat červnové zasedání Evropské rady a současně otevře jednu z nejdůležitějších debat letošního roku: podobu příštího víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034. Ministři pro evropské záležitosti projednají první vyjednávací rámec nového rozpočtu a mají schválit dílčí pozice k jeho klíčovým pilířům. Na programu je také evropský semestr, stav řízení podle článku 7 (právní stát) vůči Maďarsku a pokračující agenda zjednodušování evropské legislativy. Evropská rada následně ve dnech 18.–19. června projedná mimo jiné Ukrajinu, situaci na Blízkém východě, obranu, migraci, konkurenceschopnost a právě budoucí podobu rozpočtu EU.

Evropský parlament bude během plenárního zasedání ve Štrasburku hlasovat o digitálním omnibusu, který upravuje některá ustanovení AI Aktu a zavádí zákaz tzv. nudifying aplikací. Poslanci se budou věnovat také reformě návratové politiky EU, novým pravidlům pro rostliny získané novými genomickými technikami (NGTs), ochraně dětí před riziky sociálních sítí či novým pravidlům pro cirkularitu vozidel. Na programu jsou rovněž hlasování o legislativě implementující obchodní dohodu EU–USA z roku 2025 a výroční hodnotící zprávy o pokroku kandidátských zemí na cestě do EU. Proběhne také debata o očekáváních před zasedáním Evropské rady a o budoucnosti hospodářských vztahů mezi EU a Čínou.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!