POLITIKA: Německo v závěru kyperského předsednictví potvrdilo schopnost vytvářet blokační koalice v Radě EU. Na jednání COREPER II se mu podařilo společně s Českem, Itálií, Polskem, Švédskem, Dánskem, Rakouskem a Portugalskem zablokovat schválení mandátu pro zahájení trialogů k Digitálnímu omnibusu. Podobné rozdělení členských států se zároveň promítlo i do debaty ministrů životního prostředí o revizi emisních pravidel pro automobily, kde Německo společně s Českem a dalšími státy prosazuje větší technologickou neutralitu a flexibilitu, zatímco Francie vede tábor usilující o zachování ambicióznějších klimatických cílů Komise. Oba návrhy nyní přecházejí na nastupující irské předsednictví.

POLITIKA: Česko a Slovensko v čele jedenácti členských států vyzvaly Evropskou komisi k tříletému odkladu části povinností vyplývajících z nařízení o snižování emisí metanu. Nařízení, přijaté v roce 2024, zavedlo první celoevropský rámec pro měření, vykazování a ověřování emisí metanu v energetickém sektoru. Podle prohlášení zemí by jejich rychlé uplatnění mohlo v době geopolitické nejistoty omezit dovoz zemního plynu, LNG i ropy do EU a zvýšit právní nejistotu pro dovozce. Komise již připravuje doporučení, podle něhož by členské státy během přechodného období neměly ukládat sankce v případech, kdy by jejich vymáhání mohlo ohrozit bezpečnost dodávek energií. Země však tento nezávazný postup považují za nedostatečný a požadují odklad samotných povinností.

MIGRACE: Komise navrhla prodloužit dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny o další rok, tedy ze současného 4. března 2027 do 4. března 2028. Návrh zároveň poprvé upravuje podmínky pro nově příchozí. Dočasná ochrana by se nově zpravidla neměla vztahovat na osoby, které opustily Ukrajinu bez souhlasu ukrajinských úřadů, pokud podléhají vojenským povinnostem. Opatření se nebude týkat osob, které již dočasnou ochranu v EU využívají. Komise zároveň vyzývá členské státy, aby vedle prodloužení ochrany připravovaly dlouhodobější pobytové režimy a podporu dobrovolných návratů do Ukrajiny, jakmile to bezpečnostní situace umožní.

BYZNYS: Komise po více než třiceti letech aktualizovala doporučení pro předávání malých a středních podniků. Reaguje tím na rostoucí počet podnikatelů odcházejících do důchodu a riziko, že bez nástupců mohou zaniknout miliony životaschopných firem. Nové doporučení vyzývá členské státy k odstranění právních, administrativních a daňových překážek při převodech podniků, větší podpoře přeshraničních převodů či vzniku digitálních platforem propojujících prodávající a kupující. Komise zároveň upozorňuje, že nedostatek evropských zájemců může vést k častějším akvizicím strategických podniků zahraničními investory.

Evropský parlament přijal svou vyjednávací pozici k návrhu na zavedení digitálního eura. Navázal tak na Radu EU, která svůj mandát schválila již v listopadu 2025, čímž se otevírá cesta k zahájení trialogů o konečné podobě nové legislativy. Návrh digitálního eura představila Evropská komise v červnu 2023 a po téměř třech letech příprav se projekt poprvé posouvá do finální legislativní fáze. Právě trialogy rozhodnou o tom, zda se podaří nalézt kompromis mezi požadavky Parlamentu, členských států a vizí Evropské centrální banky. Pokud se podaří dosáhnout dohody, Evropská centrální banka (ECB) počítá se zahájením pilotního provozu ve druhé polovině roku 2027 a případným spuštěním digitálního eura kolem roku 2029.

Digitální euro přitom nepředstavuje novou měnu ani nový typ peněz. Jde o novou digitální formu již existujícího eura, která má fungovat vedle hotovosti i běžných bankovních účtů. Projekt je určen především pro země eurozóny a podle ECB má posílit evropskou platební suverenitu, snížit závislost na zahraničních platebních systémech a zajistit, aby i v době rychle rostoucích digitálních plateb zůstaly veřejné peníze dostupné občanům i podnikům.

Co navrhuje Evropský parlament

Ve své vyjednávací pozici Parlament klade důraz především na ochranu soukromí uživatelů, možnost provádět offline platby a bezplatný přístup k základním službám spojeným s digitálním eurem. Současně požaduje zachování hotovosti jako zákonného platidla a podporuje zavedení limitů na objem digitálních eur, které bude možné držet, aby nedocházelo k významnému odlivu vkladů z komerčních bank. Podle poslanců by podniky neměly digitální euro využívat jako prostředek pro ukládání prostředků. Držet by jej mohly pouze dočasně, a to nejdéle 24 hodin za účelem přijetí plateb od zákazníků. Parlament zároveň navrhuje, aby digitální euro nebylo úročeno, tedy aby neneslo ani kladný, ani záporný úrok. Součástí mandátu je také požadavek na důkladné pilotní testování projektu a minimálně 24měsíční přechodné období mezi přijetím legislativy a jeho spuštěním.

Řada těchto principů odpovídá již dříve přijaté pozici Rady EU, která svůj vyjednávací mandát schválila v listopadu 2025. Členské státy rovněž podporují možnost online i offline plateb, zachování vysoké úrovně ochrany soukromí a bezplatné poskytování základních služeb občanům. Rada zároveň podrobněji rozpracovala pravidla pro fungování digitálního eura.

Jak to vidí Evropská centrální banka

Podle Evropské centrální banky představuje digitální euro strategický projekt pro budoucnost evropských plateb, který má nabídnout evropskou alternativu k dominantním zahraničním platebním systémům, podpořit inovace v oblasti digitálních plateb a posílit odolnost evropské platební infrastruktury.

Podle aktuálního harmonogramu ECB by měl pilotní provoz začít ve druhé polovině roku 2027 a trvat přibližně 24 měsíců. Pokud bude legislativa schválena a technické testování proběhne úspěšně, mohlo by být digitální euro zavedeno kolem roku 2029. Konečné rozhodnutí o vydání digitálního eura bude však možné přijmout až po dokončení legislativního procesu.

Projekt získává podporu, kritika ale přetrvává

Přijetí parlamentního mandátu je odborníky označováno za nejvýznamnější posun projektu od jeho představení v roce 2023. Zastánci digitálního eura zdůrazňují především posílení evropské platební suverenity a snížení závislosti na amerických karetních společnostech Visa a Mastercard, které dnes zprostředkovávají většinu karetních plateb v eurozóně.

Kritičtější hlasy však upozorňují, že přínosy pro běžné uživatele zatím nejsou jednoznačně prokázány. Podle kritiků nabízí současné elektronické platby většinu funkcí, které má digitální euro přinést, zatímco nový systém si vyžádá vysoké investice do infrastruktury i úpravy bankovních systémů. Diskuse se vede také o možných dopadech na obchodní model komerčních bank, ochraně soukromí a otázce, zda digitální euro skutečně řeší existující problém, nebo spíše vytváří řešení pro potřebu, která se teprve může objevit.

Česká národní banka zatím o vydání digitální koruny nerozhodla a dlouhodobě zdůrazňuje, že případnému zavedení digitální měny centrálních bank (CBDC) musí předcházet důkladné vyhodnocení jejich potřebnosti, přínosů pro české podmínky i odpovídající změna legislativy.

Inspirací pro Českou republiku může být vývoj ve Švédsku. Tamní centrální banka ještě v roce 2023 uvedla, že pro zavedení digitální e-koruny neexistuje dostatečně silná společenská potřeba. Ve své letošní výroční zprávě ale svůj pohled částečně přehodnocuje. Upozorňuje, že připravované digitální euro může zásadně změnit evropskou platební infrastrukturu a že Švédsko by mělo začít připravovat potřebné legislativní změny pro případné zavedení e-koruny. Podle Riksbank hrozí, že bez vlastní digitální měny by švédská koruna mohla ztrácet konkurenceschopnost vůči digitálnímu euru a část plateb by se mohla přesunout mimo národní měnu. Centrální banka proto zvažuje, že by případná e-koruna využívala stejnou technologickou platformu jako digitální euro, což by zajistilo kompatibilitu evropských platebních systémů a snížilo náklady na její zavedení.

Co bude následovat

Evropský parlament musí nyní schválit svou pozici na plenárním zasedání, aby následně mohly být odstartovány trialogy. Pokud se podaří dosáhnout dohody, bude následovat formální schválení legislativy, dokončení technických příprav a spuštění pilotního provozu. Samotné digitální euro by podle současného harmonogramu ECB mohlo začít fungovat nejdříve kolem roku 2029.

Evropská komise představila nový balíček pro zjednodušení pravidel v oblasti přímých daní. Tvoří ho dva legislativní návrhy: Tax Omnibus a revize směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC Recast). Cílem je odstranit zastaralá a příliš složitá pravidla, snížit administrativní zátěž podniků a usnadnit přeshraniční podnikání. Celý balíček má podle Komise podnikům v EU přinést úspory přibližně 8 miliard eur ročně, z toho 3,3 miliardy eur díky nižší administrativní zátěži.

Tax Omnibus: šest směrnic v jednom balíčku

První částí balíčku je Tax Omnibus, který mění šest stávajících evropských daňových směrnic: směrnici o úrocích a licenčních poplatcích, směrnici o mateřských a dceřiných společnostech, směrnici o fúzích, směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD), směrnici o řešení daňových sporů a novou směrnici FASTER o rychlejším vracení srážkové daně. Komise odhaduje, že samotný Tax Omnibus sníží podnikům náklady přibližně o 6,6 miliardy eur ročně, z toho zhruba 2 miliardy eur představují opakující se administrativní náklady.

Největší změna se týká přeshraničních plateb mezi společnostmi v EU. Návrh rozšiřuje osvobození od srážkové daně na přeshraniční platby dividend, úroků a licenčních poplatků mezi společnostmi v EU. Komise u tohoto opatření odhaduje úspory přibližně 5,3 miliardy eur ročně. Zároveň ruší některé administrativní podmínky pro uplatnění osvobození a omezuje předběžné schvalování ze strany daňových správ. Nárok na osvobození si tak budou podniky zpravidla posuzovat samy, přičemž daňové úřady si ponechají možnost následné kontroly.

Komise také navrhuje zjednodušit pravidla, která omezují možnost firem odečítat si úrokové náklady z daňového základu (tzv. pravidla pro omezení odpočtu úroků podle směrnice ATAD). Nově by měla platit jednotná pravidla napříč EU, včetně povinného prahu 3 miliony eur, pod kterým se omezení neuplatní, a jednotného limitu ve výši 30 % provozního zisku firmy (EBITDA).

Další změna se týká podpory výzkumu a vývoje. Komise navrhuje zavést minimální evropský standard daňové podpory investic do hmotných aktiv využívaných pro výzkum a vývoj. Podniky by si mohly způsobilé výdaje odečíst okamžitě nebo během čtyř následujících zdaňovacích období. Podle odhadů Komise by toto opatření mohlo zvýšit HDP EU přibližně o 0,2 % ročně.

Návrh zároveň odstraňuje překryvy mezi pravidly pro zdanění kontrolovaných zahraničních společností (CFC) a globální minimální daní (Pillar Two), což má podnikům ušetřit přibližně 160 milionů eur ročně. Součástí návrhu je také výjimka z těchto pravidel pro menší podnikové skupiny, která by podle Komise mohla přinést další úspory okolo 90 milionů eur ročně.

Návrh počítá s právními formami podniků i podle českého práva. Mezi společnosti, na které se budou jednotlivá pravidla vztahovat, patří například akciová společnost, společnost s ručením omezeným a družstvo.

Revize DAC: méně hlášení a přehlednější pravidla

Druhým pilířem balíčku je DAC Recast, tedy přepracování směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Komise navrhuje sloučit současnou směrnici a jejích osm novel do jediného právního předpisu. Cílem je zpřehlednit pravidla pro podniky i daňové správy a zároveň odstranit oznamovací povinnosti, které mají podle Komise jen omezenou přidanou hodnotu.

Komise odhaduje, že změny podnikům ušetří více než 1 miliardu eur ročně. Největší úspory přinese zvýšení prahu pro oznamování online prodeje zboží, díky kterému odpadne oznamovací povinnost pro více než 10 milionů příležitostných prodejců, zejména prodávajících použité zboží. Digitálním platformám by toto opatření mělo ušetřit přibližně 678 milionů eur ročně.

Další změny se týkají oznamování přeshraničních daňových uspořádání a nadnárodních skupin podniků. Návrh ruší některé oznamovací povinnosti pro společnosti, na které se již vztahují pravidla globální minimální daně, a slučuje duplicitní reportování podle různých režimů do jednoho centrálního podání.

Součástí návrhu je také nový evropský nástroj pro ověřování daňových identifikačních čísel (TIN). Ten má zlepšit kvalitu sdílených dat mezi členskými státy a omezit administrativu spojenou s opravami chybných údajů.

Firmy vítají zjednodušení, odbory varují před oslabením ochrany

Návrh se setkal převážně s pozitivní odezvou ze strany podnikatelského a daňového sektoru, který dlouhodobě upozorňuje na rostoucí složitost evropských daňových pravidel. Oceňuje zejména omezení duplicitních povinností, jednodušší pravidla pro přeshraniční platby, podporu investic do výzkumu a vývoje i snahu Komise snížit administrativní zátěž.

Zároveň však zaznívají výzvy k dalšímu zjednodušení některých pravidel, například pro malé a střední podniky nebo v oblasti oznamovacích povinností. Kritičtější postoj zaujímají odborové organizace, podle nichž některé navrhované změny, zejména rozšíření daňových osvobození a omezení předběžných kontrol, mohou oslabit boj proti agresivnímu daňovému plánování a snížit daňové příjmy členských států.

Co bude následovat

Oba návrhy nyní zamíří k projednání do Rady EU, která v oblasti přímých daní rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Pokud budou schváleny, členské státy budou muset nová pravidla převést do svých právních řádů ve lhůtách stanovených jednotlivými směrnicemi.

Rada EU definitivně schválila nové nařízení o cirkularitě vozidel a uzavřela tak celý legislativní proces. Nová legislativa nahrazuje dvě dosavadní směrnice jediným přímo použitelným nařízením a poprvé upravuje celý životní cyklus automobilu, od jeho návrhu přes výrobu až po recyklaci. Cílem je snížit spotřebu primárních surovin, posílit evropský trh se sekundárními materiály a omezit závislost na dovozu kritických surovin.

Recyklované plasty i jednodušší opravy

Nové nařízení zavádí povinné cíle pro využívání recyklovaných materiálů při výrobě nových vozidel. Do šesti let od vstupu nařízení v platnost bude muset každý nový typ vozidla obsahovat alespoň 15 % recyklovaných plastů. Do deseti let se tento podíl zvýší na 25 %, přičemž nejméně pětina použitého recyklátu bude muset pocházet přímo z vozidel na konci životnosti nebo z použitých automobilových dílů.

Současně si Evropská komise otevírá možnost zavést obdobné závazné cíle také pro recyklovanou ocel, hliník, hořčík nebo kritické suroviny, pokud jejich zavedení potvrdí připravované studie proveditelnosti.

Vedle materiálového složení se mění i samotný přístup ke konstrukci vozidel. Výrobci budou muset navrhovat automobily tak, aby bylo možné jejich části snadno demontovat, opravit, znovu použít nebo recyklovat. Nařízení zároveň zachovává požadavek, aby nové automobily byly minimálně z 85 % recyklovatelné a z 95 % využitelné.

Významně se mění také pravidla pro nakládání s vozidly na konci jejich životnosti. Nařízení zavádí jednotná evropská kritéria pro určení, kdy se automobil stává vrakem, aby se zabránilo obcházení pravidel prostřednictvím vývozu starých vozidel jako běžných ojetin. Technicky nezpůsobilá vozidla již nebude možné legálně vyvážet mimo Evropskou unii a každý vrak bude muset projít autorizovaným zpracovatelským zařízením. Současně vznikají přísnější pravidla pro sledování pohybu vozidel a boj proti nelegálnímu rozebírání automobilů.

Před sešrotováním bude navíc nutné z vozidel povinně vyjmout vybrané díly vhodné pro další použití, repasování nebo renovaci. Repasované součástky přitom již nebudou automaticky považovány za odpad, což má podpořit vznik evropského trhu s použitými náhradními díly. Výrobci automobilů zároveň ponesou rozšířenou odpovědnost za celý životní cyklus vozidla a budou financovat systém sběru i zpracování vozidel na konci jejich životnosti.

Průmysl vítá jasnější pravidla, ekologové mluví o promarněné příležitosti

Přijaté nařízení získalo převážně pozitivní odezvu ze strany průmyslu. Zástupci evropského kompozitního průmyslu označují nová pravidla za významný impuls pro investice do recyklačních technologií, rozvoj trhu se sekundárními surovinami a větší využívání inovativních materiálů. Podle nich legislativa vytváří dlouhodobou jistotu pro investice a posiluje konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu v době rostoucího tlaku na efektivnější využívání zdrojů.

Environmentální organizace naopak upozorňují, že konečný kompromis je výrazně méně ambiciózní než původní návrhy. Oceňují zavedení digitálního pasu vozidla, povinných podílů recyklovaných materiálů nebo rozšířené odpovědnosti výrobců, zároveň však kritizují, že legislativa dostatečně neřeší rostoucí velikost a hmotnost automobilů, zejména segment SUV. Upozorňují také, že legislativa stále klade větší důraz na recyklaci než na prodlužování životnosti výrobků, opravy a opětovné využívání dílů.

Co bude následovat

Nařízení představuje poslední krok řádného legislativního postupu. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU vstoupí v platnost po dvaceti dnech. Většina pravidel začne platit po dvou letech, zatímco některé povinnosti, například minimální obsah recyklovaných plastů nebo digitální pas vozidla, budou zaváděny postupně během následujících šesti až deseti let. Evropská komise navíc připraví studie, na jejichž základě může navrhnout další závazné cíle pro využívání recyklované oceli, hliníku, hořčíku nebo kritických surovin při výrobě automobilů.

Evropská komise tento týden nezasedne v tradičním středečním formátu kolegia komisařů. Zasedání bylo zrušeno kvůli kolizi v programu a nedostatečně připraveným bodům. Předsedkyně Ursula von der Leyen zamíří na začátku týdne na Kavkaz a ve čtvrtek a pátek se celé kolegium přesune do Irska u příležitosti zahájení irského předsednictví v Radě EU. Schválení Akčního plánu pro kybernetickou bezpečnost a AI a Strategie pro živočišnou výrobu se tak přesouvá na středu 7. července.

Rada EU tento týden uzavře kyperské předsednictví zasedáním ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku, kteří mají schválit závěry o kybernetickém násilí na dívkách a propojení demografických trendů s politikou bydlení. Diskutovat budou také o dostupnosti bydlení, spravedlivé pracovní mobilitě, připravované strategii EU proti chudobě či ochraně pracovníků před dopady klimatických změn a extrémních teplot. O víkendu pak irské předsednictví zahájí neformálním zasedáním ministrů práce a sociálních věcí v hrabství Mayo, které otevře debatu o prioritách v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky pro druhou polovinu roku.

Evropský parlament se tento týden připravuje na červencovou plenární schůzi ve Štrasburku. Politické frakce budou jednat o prioritách nastupujícího irského předsednictví, pokroku Ukrajiny a Moldavska na cestě do EU či nových pravidlech pro práva cestujících v letecké dopravě. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) bude zároveň hlasovat o návrhu na urychlení povolovacích řízení pro elektrické sítě, úložiště energie a projekty obnovitelných zdrojů. Ve čtvrtek budou zpravodajové (ECON) rovněž představovat návrhy zpráv k balíčku pro integraci a dohled nad kapitálovými trhy (MISP), který je jedním z klíčových pilířů strategie Unie úspor a investic.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!