KLIMA: Kvalita vod ke koupání v Evropě zůstává vysoká. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí splnilo v roce 2025 minimální požadavky EU na kvalitu vody 96 % monitorovaných lokalit a 85 % získalo nejvyšší hodnocení „výborná“. Výsledky odrážejí dlouhodobé investice do čistíren odpadních vod a kanalizační infrastruktury. Lepších výsledků tradičně dosahují pobřežní lokality než řeky a jezera, které jsou náchylnější ke krátkodobému znečištění. Agentura zároveň upozorňuje, že další zlepšování bude záviset na řešení chemického znečištění, úbytku biodiverzity a dopadů klimatické změny. V případě vnitrozemských lokalit si Česko vedlo mírně nad průměrem EU, když nejvyšší hodnocení získalo 79,7 % sledovaných koupacích míst.

FINANCE: Evropský veřejný žalobce (EPPO) v Česku vyšetřuje podezření na podvody s dotacemi určenými na školení zaměstnanců financovanými z Národního plánu obnovy. Policie v Moravskoslezském kraji v červnu provedla 32 domovních i firemních prohlídek a trestní stíhání zahájila proti 18 osobám a 15 společnostem. Podle vyšetřovatelů měly některé firmy vykazovat školení, která se vůbec neuskutečnila, případně nadhodnocovat počet proškolených zaměstnanců. Odhadovaná škoda pro rozpočet EU činí přibližně 268 tisíc eur (6,7 milionu Kč), přičemž podezřelí se měli pokusit získat další neoprávněné prostředky ve výši 161 tisíc eur. EPPO zároveň zajistil majetek v hodnotě zhruba 800 tisíc eur včetně nemovitosti v Praze.

FINANCE: Evropský účetní dvůr zveřejnil audit strategie Evropské komise proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU. Podle auditorů je současný rámec sice komplexní a odpovídá základním principům řízení rizik, ale není dostatečně ambiciózní. Kritizují zejména nedostatky v hodnocení rizik, plánování opatření a vyhodnocování jejich výsledků. Podle zprávy Komise nevyužívá všechny dostupné zdroje informací, nedostatečně zohledňuje nově vznikající rizika a často stanovuje opatření bez jasných cílů, harmonogramů či měřitelných výsledků. Evropský účetní dvůr proto doporučuje posílit dohled, analýzu rizik, akční plány a monitorování účinnosti přijatých opatření.

ENERGETIKA: Evropská spotřebitelská organizace BEUC a 12 národních organizací podaly stížnost Komisi na společnosti ENGIE, Eni Plenitude, Shell a TotalEnergies kvůli údajným zavádějícím environmentálním tvrzením. Kritizují zejména používání obecných „zelených“ tvrzení (green claims), marketing založený na klimatické neutralitě či kompenzacích emisí a prezentaci zemního plynu jako ekologické alternativy. Podle BEUC mohou tyto praktiky porušovat evropská pravidla na ochranu spotřebitele a přispívat ke greenwashingu. Organizace zároveň vyzvala úřady, aby sporná tvrzení nechaly stáhnout a posoudily možné kompenzace pro zákazníky, kteří za „zelené“ produkty platili vyšší cenu.

SPRAVEDLNOST: Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody na revizi směrnice o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí. Nová pravidla kriminalizují například vytváření či šíření AI systémů určených k produkci materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí, livestreaming takového obsahu, sexuální vydírání dětí nebo grooming. Dohoda zároveň prodlužuje promlčecí lhůty až na 32 let od dosažení plnoletosti oběti, zpřísňuje tresty za vybrané trestné činy a posiluje podporu obětem. Počet nahlášených případů sexuálního zneužívání dětí online vzrostl z jednoho milionu v roce 2010 na více než 23 milionů v roce 2025. Dohodu musí ještě obě instituce formálně potvrdit. Po přijetí budou mít členské státy tři roky na převedení nových pravidel do svých národních právních řádů.

Evropský parlament minulý týden odmítl návrh na revizi směrnice o zdanění tabákových a nikotinových výrobků (Tobacco Taxation Directive). Hlasováním europoslanci zamítli zprávu, která měla stanovit pozici Parlamentu k dlouho připravované reformě. Návrh Komise tak fakticky odmítli a vyzvali ji, aby jej stáhla a předložila nový.

Evropský parlament však nemá rozhodující postavení. V případě harmonizace spotřebních daní má pouze konzultační roli a konečné slovo mají členské státy.

Spor o nikotinové sáčky a alternativní výrobky

Současná pravidla pocházejí z roku 2011 a prakticky nepočítají s novými kategoriemi výrobků, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Evropská komise proto loni navrhla rozsáhlou reformu, která by výrazně zvýšila minimální sazby spotřební daně u klasických cigaret a zároveň poprvé zavedla celoevropské minimální zdanění pro nové nikotinové produkty.

Zastánci reformy tvrdí, že elektronické cigarety, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky vytvářejí regulatorní mezery a měly by podléhat obdobným pravidlům jako tradiční tabákové výrobky. Odpůrci naopak argumentují, že tyto produkty představují méně rizikovou alternativu ke kouření a neměly by být zdaňovány stejně jako klasické cigarety.

Parlament návrh odmítl, problémy ale začaly už dříve

Odmítavé hlasování v Parlamentu nepřišlo zcela nečekaně. Již během jednání ve výboru ECON europoslanci navrhli výrazně mírnější variantu než Evropská komise, s nižšími daňovými sazbami a delšími přechodnými obdobími.

Ještě větší problémy však návrh zažívá v Radě EU. Daňová legislativa totiž vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států. Nejvýraznějším odpůrcem se stalo Švédsko, které odmítá zejména plánované zdanění nikotinových sáčků. Stockholm argumentuje, že právě alternativní nikotinové produkty významně přispěly k tomu, že Švédsko dnes vykazuje nejnižší míru kouření v celé EU.

Odpor části členských států byl natolik silný, že návrh byl stažen z programu červnového jednání ministrů financí EU (ECOFIN). Členské státy se tak dosud nedokázaly shodnout ani na společné vyjednávací pozici.

Co bude dál

Hlasování Parlamentu reformu automaticky nezastavuje. V oblasti spotřebních daní má rozhodující slovo Rada EU, kde však musí návrh získat podporu všech členských států.

Vyjednávání se nyní přesouvají pod irské předsednictví Rady EU, které od července převezme vedení jednání. Vzhledem k přetrvávajícím sporům o zdanění nových nikotinových výrobků, výši minimálních sazeb i samotnou míru daňové harmonizace však nebude hledání kompromisu jednoduché ani po výměně Kypru za Irsko.

Evropská komise zveřejnila výroční zprávu o stavu Digitální dekády, která hodnotí pokrok členských států při plnění digitálních cílů pro rok 2030. Verdikt Bruselu je smíšený. Evropská unie v posledních letech dosáhla viditelného pokroku v digitalizaci podniků, rozvoji konektivity i veřejných digitálních služeb. Současné tempo však podle Komise stále nestačí a bez výrazně vyšších investic a rychlejší implementace přijatých opatření zůstane řada cílů mimo dosah.

Některé trendy jsou povzbudivé. Využívání umělé inteligence ve firmách meziročně vzrostlo o 48 % a zlepšuje se také digitální vyspělost malých a středních podniků. Základní pokrytí sítí 5G dosáhlo téměř celého území EU a pokračuje i rozšiřování optických sítí. Evropská unie zároveň posiluje společné digitální projekty a členské státy v rámci národních plánů Digitální dekády plánují investice v celkové výši téměř 290 miliard eur.

Podle Komise se daří i některým oblastem veřejné správy. Digitální veřejné služby pro občany i podniky se dále rozvíjejí a většina členských států pokračuje v implementaci národních digitálních strategií. Od spuštění programu Digitální dekáda se členské státy zavázaly k realizaci téměř dvou tisíc opatření na podporu digitální transformace.

Čipy, cloud a produktivita: kde Evropa zaostává

Za pozitivními čísly se však skrývají hlubší strukturální problémy. Podle Komise Evropa stále zaostává v oblastech, které budou rozhodovat o její budoucí konkurenceschopnosti.

Nejviditelnější je situace v polovodičovém průmyslu. Evropská unie se dnes podílí přibližně devíti procenty na světovém trhu s čipy, přestože jejím cílem je do roku 2030 dosáhnout dvacetiprocentního podílu. Podobná situace panuje v oblasti cloudových služeb a datových center. Evropa disponuje pouze pětinou světové kapacity datových center a zůstává výrazně závislá na mimoevropských poskytovatelích digitální infrastruktury.

Komise upozorňuje také na přetrvávající rozdíl v produktivitě vůči Spojeným státům. Produktivita evropské ekonomiky zaostává přibližně o pětinu a jedním z hlavních důvodů je podle Bruselu pomalejší zavádění digitálních technologií do podnikové praxe. Přestože využívání cloudových služeb, datové analytiky nebo umělé inteligence roste, většina evropských firem stále nevyužívá jejich potenciál naplno. Umělou inteligenci například používá pouze pětina evropských podniků, zatímco cílem Digitální dekády je dosáhnout do roku 2030 úrovně 75 %.

Zaostávání je patrné také v oblasti lidského kapitálu. Základní digitální kompetence má přibližně 60 % obyvatel EU, což je stále výrazně pod evropským cílem. Ještě závažnější je nedostatek ICT specialistů, který podle Komise začíná brzdit rozvoj pokročilých technologií včetně umělé inteligence, kyberbezpečnosti nebo datové ekonomiky.

Významná část zprávy se soustředí na otázku investic. Dosažení digitálních cílů nebude možné bez výrazně lepší koordinace mezi evropskými fondy, národními rozpočty a soukromými investory. Důležitou roli má sehrát nový víceletý rozpočet EU i připravovaný Evropský fond konkurenceschopnosti, který má podporovat investice do strategických technologií. Prioritou zůstává rozvoj polovodičového průmyslu, cloudové infrastruktury, kyberbezpečnosti, digitálních dovedností nebo pokročilých komunikačních sítí.

Jak si vede Česko?

V evropském srovnání si Česká republika vede relativně dobře. Komise vyzdvihuje především silný výzkum v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií, kvalitní digitální veřejné služby a relativně dobrou úroveň základních digitálních dovedností. Pozitivně hodnotí také rozsáhlou podporu digitalizace podniků prostřednictvím národních programů.

Ani Česko se však nevyhne kritice. Podle Komise přetrvává nedostatek ICT specialistů, zejména v oblastech umělé inteligence, kyberbezpečnosti a práce s daty. Slabinou zůstává také využívání pokročilých digitálních technologií ve firmách a schopnost přetavit kvalitní výzkum do úspěšných a rychle rostoucích technologických společností.

Komise proto doporučuje urychlit rozvoj optických sítí, zlepšit pokrytí 5G sítí, posílit podporu škálování inovativních firem a zvýšit počet odborníků v digitálních oborech. Další prostor pro zlepšení vidí v interoperabilitě a sdílení dat ve zdravotnictví.

Rozhodnou příští roky

Celkové poselství letošní Digitální dekády je poměrně jasné. Evropská unie již položila základy své digitální transformace a v řadě oblastí dosahuje pokroku. Současně však vstupuje do období, kdy o úspěchu nebudou rozhodovat nové strategie ani další regulace, ale schopnost rychle budovat infrastrukturu, přitáhnout investice a rozvíjet potřebné dovednosti. Právě zde se ukáže, zda je EU schopná své digitální ambice, v podobě strategií, akčních plánů a plejády omnibusových balíčků, proměnit v reálnou infrastrukturu, investice a kvalifikovanou pracovní sílu.

Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD) byla přijata v roce 2024 a platí od ledna 2025. Jejím cílem je snížit znečištění evropských vod, zejména tzv. mikropolutanty, mezi které patří například rezidua léčiv, hormonálních přípravků nebo kosmetických produktů. Směrnice proto zavádí povinnost tzv. kvartérního čištění odpadních vod, které umožňuje tyto látky odstraňovat.

Právě tato část představuje největší náklad celé reformy. Náklady však nemají nést daňoví poplatníci ani provozovatelé vodohospodářské infrastruktury, ale samotní výrobci produktů, které ke znečištění přispívají. Směrnice proto zavádí systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), podle kterého mají farmaceutické a kosmetické společnosti hradit nejméně 80 % nákladů na odstranění mikropolutantů.

Jen několik měsíců po vstupu směrnice v platnost však Evropský parlament vyzval Komisi, aby její implementaci přehodnotila a část povinností dočasně pozastavila.

Co schválil Evropský parlament

Evropský parlament přijal usnesení, které vyzývá Komisi k novému posouzení dopadů a pozastavení implementace části směrnice. Poslanci chtějí ověřit skutečné náklady kvartérního čištění, způsob rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivá odvětví a především možné dopady na dostupnost a cenovou dostupnost léčiv, zejména generických a kriticky důležitých léčivých přípravků.

Europoslanci také požadují dočasné pozastavení povinností spojených s rozšířenou odpovědností výrobců a kvartérním čištěním do doby, než bude nové posouzení dokončeno a vyhodnoceno.

Usnesení reflektuje dlouhodobou kritiku farmaceutického a kosmetického sektoru. Farmaceutické firmy tvrdí, že Komise podcenila náklady nového systému a přecenila podíl léčiv na znečištění odpadních vod. Výrobci generických léčiv zároveň upozorňují, že kvůli nízkým maržím by dodatečné náklady mohly vést k omezení výroby některých přípravků nebo ke zdražení léčby. Kosmetický sektor pak namítá, že na mikroznečištění odpadních vod se podílí pouze okrajově, podle některých studií zhruba 1–2 %, zatímco původní odhad Komise činil 26 %.

Komise odmítá ustoupit

Evropská komise však zatím důvod ke změně kurzu nevidí. Podle jejího původního posouzení dopadů by plné přenesení nákladů znamenalo zvýšení výdajů na léčiva pouze o 2,64 až 3,20 eura na osobu ročně do roku 2045. Tento odhad podle Komise nedávno potvrdilo i Společné výzkumné středisko (JRC).

Komise zároveň argumentuje, že bez systému rozšířené odpovědnosti výrobců by náklady na čištění odpadních vod ve výši přibližně 1,2 miliardy eur ročně musely nést veřejné rozpočty nebo spotřebitelé prostřednictvím vyšších poplatků za vodu.

Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall po hlasování uvedla, že Komise bude pokračovat v přípravě implementace směrnice a nepodpořila požadavky na mechanismus „stop the clock“, který Parlament aplikoval i v případě tabáku.

Vodohospodáři mluví o nebezpečném precedentu

Ostrou kritiku usnesení vyslovila také evropská asociace vodárenských společností EurEau, jejíž součástí je i české SOVAK. Podle ní Parlament vyslal signál, že nestojí na straně obcí, provozovatelů vodohospodářské infrastruktury ani daňových poplatníků, ale na straně znečišťovatelů.

Organizace varuje, že pozastavení systému rozšířené odpovědnosti výrobců vytváří regulační nejistotu a oslabuje princip „znečišťovatel platí“, který patří mezi základní pilíře evropské environmentální politiky. EurEau rovněž upozorňuje, že směrnice již obsahuje mechanismy umožňující sledovat případné dopady na dostupnost léčiv a že její implementace probíhá postupně až do roku 2045.

Co bude dál

Hlasování Parlamentu navíc není izolovaným krokem. Stejné obavy v posledních měsících opakovaně zaznívají také ze strany členských států. Na jednání ministrů zdravotnictví EU dne 16. června otevřelo téma Německo, které upozornilo na nedostatečně vyhodnocené dopady směrnice na dostupnost léčiv, zejména generik, a vyzvalo Komisi k dalšímu upřesnění pravidel implementace. Německou iniciativu podpořila řada členských států včetně České republiky.

Přijaté usnesení je nelegislativní povahy a směrnice nadále zůstává v platnosti. Hlasování však posiluje argumentaci Německa a dalších členských států, které požadují podrobnější vyhodnocení dopadů směrnice na dostupnost léčiv, náklady zdravotních systémů a konkurenceschopnost evropské farmaceutické výroby.

Evropská komise ve středu představí několik návrhů v rámci své agendy zjednodušování evropské legislativy: omnibusové balíčky zaměřené na daňovou legislativu a pravidla pro energetické produkty. Komise zároveň představí nový balíček v oblasti vymáhání práva a trestní justice, který má posílit pravomoci Europolu a Eurojustu v boji proti přeshraniční kriminalitě. Ve stejný den má také dojít ke zveřejnění konvergenční zprávy pro rok 2026, která hodnotí připravenost členských států na přijetí eura.

Rada EU se tento týden zaměří především na zemědělství, energetiku a životní prostředí. Ministři zemědělství budou pokračovat v debatě o podobě společné zemědělské politiky po roce 2027 a diskutovat dopady války na Ukrajině i dalších konfliktů na zemědělské trhy. Ministři životního prostředí se zaměří na revizi emisních norem CO₂ pro automobily a dodávky, budoucnost chemické regulace REACH a implementaci evropské strategie odolnosti vůči nedostatku vody. Největší pozornost však bude směřovat k páteční Radě pro energetiku, kde se členské státy pokusí dosáhnout obecného přístupu k balíčku pro evropské energetické sítě. Ministři budou zároveň diskutovat podobu energetické politiky po roce 2030 a dopady eskalace situace na Blízkém východě na evropskou energetickou bezpečnost. Na programu Rady pro zaměstnanost a sociální věci bude také dostupnost bydlení, pracovní mobilita či připravovaná evropská strategie boje proti chudobě.

Evropský parlament se tento týden zaměří na několik významných digitálních, bezpečnostních a obchodních témat. Hospodářský výbor bude hlasovat o návrhu na zavedení digitálního eura, které by doplnilo hotovost a vytvořilo jednotný rámec pro digitální měnu centrální banky v eurozóně. Zvláštní výbor pro Evropský štít pro demokracii přijme doporučení k posílení obrany EU proti zahraničním manipulacím, dezinformacím a hybridním hrozbám. Výbory pro obranu, průmysl a dopravu budou hlasovat o vojenské mobilitě a novém programu AGILE, který má urychlit využívání technologií, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie nebo drony, v obranném sektoru. Pozornost si zaslouží také hlasování o modernizované obchodní dohodě mezi EU a Mexikem, jejíž schválení je podmínkou pro vstup dohody v platnost. Parlament zároveň zahájí další kolo jednání s Radou o digitalizaci cestovních dokladů a digitální cestovní aplikaci pro vstup do EU.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!