PRÁVO: Evropská komise zveřejnila červencový balíček řízení o porušení práva EU (infringement package). České republiky se týkají čtyři případy. Komise zaslala Česku dvě odůvodněná stanoviska: za neúplné provedení směrnice o inteligentních dopravních systémech (ITS) a za dlouhodobé nesplnění cílů recyklace komunálního odpadu. Zároveň zahájila dvě nová řízení zasláním formálního upozornění. První se týká nesprávného provedení směrnice o ochraně osobních údajů při činnosti orgánů činných v trestním řízení, druhé zpochybňuje povinné certifikační požadavky pro poskytovatele některých energetických instalačních a stavebních služeb, které podle Komise představují nepřiměřenou překážku na jednotném trhu. Ve všech případech má Česká republika dva měsíce na reakci.

UDRŽITELNOST: Evropská komise přijala revidované evropské standardy pro vykazování informací o udržitelnosti (ESRS), které jsou součástí balíčku Omnibus I zaměřeného na snížení administrativní zátěže podniků. Revize snižuje počet povinných vykazovaných údajů o více než 60 %, zjednodušuje posuzování materiality a zavádí další flexibilitu při reportování. Komise zároveň přijala dobrovolný standard pro podniky mimo působnost směrnice CSRD. Oba delegované akty nyní posoudí Evropský parlament a Rada (2 měsíce). Revidované standardy se mají používat od účetních období začínajících 1. ledna 2027, přičemž podniky mohou zvolit jejich použití již pro účetní období roku 2026.

EKONOMIKA: Evropská komise předběžně schválila šestou žádost České republiky o platbu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) ve výši 897 milionů eur. Podle Komise Česko úspěšně splnilo všech 14 milníků a 38 cílů spojených s touto žádostí. Financování podpoří mimo jiné modernizaci teplárenství, posílení kybernetické bezpečnosti, digitalizaci zdravotnictví, rozvoj telemedicíny, screeningové programy, vyšší flexibilitu elektrických sítí pro integraci obnovitelných zdrojů či podporu internacionalizace českých podniků. Žádost nyní ještě posoudí Hospodářský a finanční výbor (EFC), po jeho stanovisku přijme Komise konečné rozhodnutí o vyplacení prostředků. Po této platbě by Česká republika získala již 7,7 miliardy eur, tedy přibližně 88 % všech prostředků přidělených v rámci svého Národního plánu obnovy.

INOVACE: Evropská komise zveřejnila European Innovation Scoreboard 2026, každoroční hodnocení inovační výkonnosti členských států. Celková inovační výkonnost EU se meziročně zvýšila o 1,7 % a od roku 2019 si polepšily všechny členské státy. Lídry zůstávají Švédsko, Dánsko a Nizozemsko, zatímco Česká republika nadále patří mezi skupinu středně inovativních zemí (Moderate Innovators). Přestože si od roku 2019 celkově polepšila, oproti roku 2025 zaznamenala pokles souhrnného inovačního indexu o 2,5 bodu, druhý největší mezi členskými státy EU po Finsku.

SCHENGEN: Roste tlak na zmírnění pravidel nového systému Entry/Exit System (EES) na vnějších hranicích Schengenu. Devět evropských zemí vyzvalo Evropskou komisi k prodloužení stávajícího mechanismu, který ve výjimečných případech umožňuje dočasně pozastavit sběr biometrických údajů při hraničních kontrolách. Evropská letiště, letecké společnosti a jejich asociace zároveň žádají, aby členské státy mohly při překročení kapacity hraničních kontrol zcela pozastavit uplatňování EES alespoň během července a srpna a aby do září vznikl trvalý mechanismus flexibility pro obdobné mimořádné situace. Evropská komise však trvá na tom, že úplné pozastavení systému není technicky možné.

Málokterá evropská legislativa dokáže vyvolat tak silné emoce jako pravidla dotýkající se ochrany soukromí, osobních údajů a elektronické komunikace. Jedním z nich je i návrh známý jako Chat Control, resp. prodloužení dočasné výjimky z pravidel ePrivacy, o kterém Evropský parlament znovu hlasoval ve čtvrtek 9. července.

Po hlasování minulý týden zaplavily sociální sítě přehledy, kteří čeští europoslanci hlasovali „pro“ a kteří „proti“, často doplněné závěry o jejich postoji k ochraně soukromí a občasnými přestřelkami. Samotné hlasování však bylo podstatně složitější. Parlament totiž nerozhodoval pouze o samotném návrhu, ale o postoji Rady EU ve druhém čtení legislativního procesu.

O co jde?

Předmětem hlasování nebyl nový text známý jako Chat Control 2 (nařízení o potírání sexuálního zneužívání dětí), ale prodloužení dočasné výjimky z pravidel ePrivacy, která poskytovatelům některých komunikačních služeb umožňuje dobrovolně využívat technologie k odhalování, oznamování a odstraňování materiálů sexuálního zneužívání dětí.

Evropská komise navrhla tuto výjimku prodloužit do 3. dubna 2028, protože jednání o dlouhodobém legislativním rámci dosud nebyla dokončena. Cílem je překlenout období do přijetí nové právní úpravy a zabránit vzniku právního vakua po vypršení dosavadní výjimky z 3. dubna 2026.

Proč se o návrhu hlasovalo znovu?

Evropský parlament návrh Komise již v březnu 2026 odmítl a tím vypršela i dočasná výjimka. Tím ale legislativní proces neskončil. Evropská komise předpis nestáhla a Rada EU přijala 2. července svůj postoj v prvním čtení, který zachoval prodloužení výjimky do roku 2028 a doplnil řadu procesních záruk. Mezi nimi jsou například požadavek na posouzení dopadů na ochranu osobních údajů, lidský přezkum před oznámením nového obsahu či výslovné konstatování, že nařízení nesmí být vykládáno jako zákaz nebo oslabení end-to-end šifrování.

Postoji Rady předcházela výzva předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly z 18. června, aby legislativa postoupila do druhého čtení a bylo možné dosáhnout politické dohody. Ve svém odůvodnění Rada uvádí, že bylo nutné odstranit právní vakuum vzniklé po vypršení dosavadní výjimky. Podle Rady dobrovolné odhalování, oznamování a odstraňování materiálů sexuálního zneužívání dětí pomáhá identifikovat oběti, vyšetřovat pachatele a omezovat další šíření tohoto obsahu.

Pro jeho přijetí hlasovala také Česká republika, která se tak připojila k většině členských států podporujících obnovení dočasné výjimky. Teprve poté se návrh podle řádného legislativního postupu vrátil zpět do Evropského parlamentu ke druhému čtení.

Právě tato procesní část bývá v mediálním pokrytí často opomíjena, což může vytvářet dojem, že se Evropský parlament rozhodl o opětovném projednání návrhu sám. Ve skutečnosti však šlo o pokračování řádného legislativního postupu po přijetí postoje Rady.

Průběh legislativního procesu nicméně kritizovali někteří europoslanci. Podle nich měla Komise po březnovém odmítnutí Parlamentem využít možnosti svůj návrh stáhnout. Kritici zároveň argumentují, že v obdobných případech bývá po odmítnutí v prvním čtení běžnou praxí jeho stažení.

Co výsledky hlasování znamenají

Po přijetí postoje Rady EU rozhodl Evropský parlament o zrychleném projednání (urgent procedure), díky němuž se návrh dostal na červencové plenární zasedání ještě před letní přestávkou a přeskočil tak standardní projednání ve výboru.

Parlament jej proto projednával ve druhém čtení řádného legislativního postupu. To se od prvního čtení liší nejen kratšími lhůtami pro projednání, ale i přísnějšími pravidly hlasování. Zatímco v prvním čtení zpravidla postačuje prostá většina odevzdaných hlasů, ve druhém čtení musí Parlament k odmítnutí postoje Rady nebo přijetí pozměňovacích návrhů získat absolutní většinu všech svých členů, tedy 360 poslanců.

Přestože pro odmítnutí postoje Rady hlasovalo 314 europoslanců, potřebná většina dosažena nebyla, a Parlament proto postoj Rady neodmítl. Současně však Parlament přijal několik pozměňovacích návrhů, pro které již potřebnou absolutní většinu získal. Ty mimo jiné zpřesňují ochranu end-to-end šifrování (např. WhatsApp nebo Signal) a některých profesních komunikací.

Co bude následovat?

Nyní je na řadě opět Rada EU. Pokud přijme pozici Evropského parlamentu, bude legislativa přijata. Pokud ji odmítne, návrh přejde do smírčího řízení, v němž se budou obě instituce snažit nalézt společný kompromis. Současně pokračují jednání o samostatném návrhu dlouhodobého legislativního rámce pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí online, který má současnou dočasnou výjimku v budoucnu nahradit. Za pozornost také stojí současné vyjednávání Digitálního omnibusu, obzvláště části pokrývající osobní údaje (GDPR, ePrivacy).

Od 1. července převzalo předsednictví Rady Evropské unie Irsko. Po Kypru přebírá štafetu zjednodušování legislativy a posilování konkurenceschopnosti Evropy. Stejně jako u každého nového předsednictví se i tentokrát očekává, že právě následujících šest měsíců bude klíčových pro posun některých z nejvýznamnějších evropských legislativních návrhů. Irové budou řídit jednání o novém víceletém finančním rámci EU, zahájí vyjednávání nové legislativy zaměřené na evropskou konkurenceschopnost a chtějí výrazně posunout digitální agendu i reakci Evropské unie na rostoucí bezpečnostní a geopolitické výzvy.

Tři priority: konkurenceschopnost, hodnoty a bezpečnost

Irská vláda postavila své předsednictví na třech pilířích: konkurenceschopnosti, ochraně evropských hodnot a bezpečnosti. V oblasti konkurenceschopnosti chce pokračovat ve snižování regulatorní zátěže, prohlubování jednotného trhu, podpoře investic a vytváření podmínek pro rychlejší růst evropských podniků.

Program předsednictví přitom navazuje na klíčové iniciativy Evropské komise, jako jsou Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), Akční plán AI Continent, Unie úspor a investic, iniciativa EU Inc. (28. režim) nebo připravovaný Evropský akt o inovacích. Druhý pilíř se zaměřuje na podporu Ukrajiny, rozšiřování Evropské unie, ochranu právního státu a posilování demokracie. Třetí oblastí je bezpečnost, zejména evropská obrana, kybernetická bezpečnost a odolnost vůči hybridním hrozbám.

Ještě před převzetím předsednictví uspořádala irská vláda veřejnou konzultaci, do níž se zapojily podniky, akademická sféra, občanská společnost i jednotlivci. Nejčastěji zmiňovanými prioritami byly konkurenceschopnost, odstranění zbytečné regulatorní zátěže, dokončení jednotného trhu, podpora inovací, umělé inteligence a bezpečnosti. Tyto oblasti se následně promítly i do finálního programu předsednictví. Jedinou výraznější změnou je postavení zdravotnictví. Zatímco ve veřejné konzultaci patřilo mezi často zmiňované priority, ve finálním programu ustoupilo do pozadí ve prospěch obrany, geopolitiky a bezpečnosti.

Co bude skutečným testem irského předsednictví?

Největší politickou výzvou bude zahájení vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2028–2034 a příprava prvního vyjednávacího rámce, tzv. Negotiating Box, který bude určovat parametry dalších rozpočtových jednání.

Vedle toho chce Irsko během svého předsednictví dosáhnout pokroku například u Aktu o průmyslovém akcelerátoru (Industrial Accelerator Act), Evropského aktu o inovacích, Evropského biotechnologického aktu, Digitálního souboru pravidel (Digital Rulebook), Digitálního omnibusu, Balíčku pro evropské energetické sítě (European Grids Package) nebo Aktu o rozvoji cloudu a umělé inteligence (Cloud and AI Development Act). V oblasti obrany plánuje navázat na iniciativy ReArm Europe a SAFE. U řady těchto předpisů usiluje alespoň o dosažení politické dohody mezi členskými státy ještě do konce roku.

Přestože evropské instituce během léta zpomalují legislativní činnost, řada již schválených pravidel právě nyní vstupuje do další fáze. V následujících měsících začnou členské státy transponovat nové směrnice nebo se začnou uplatňovat významná evropská nařízení.

15. července: Přísnější pravidla proti obchodování s lidmi

Do 15. července musí členské státy převést do svého právního řádu revidovanou směrnici o obchodování s lidmi. Nová pravidla reagují na vývoj forem této trestné činnosti, posilují ochranu obětí a rozšiřují povinnosti států v oblasti prevence i trestního postihu pachatelů.

17. července: Reforma trhu s elektřinou

Dalším termínem je částečná transpozice reformy evropského trhu s elektřinou. Směrnice zavádí například možnost dlouhodobých smluv s pevnou cenou, posiluje ochranu spotřebitelů a přináší nástroje ke zmírnění cenových výkyvů na energetickém trhu.

19. července: Zákaz ničení neprodaného oblečení

Od 19. července se začne uplatňovat zákaz ničení neprodaného oblečení, módních doplňků a obuvi podle nařízení o ekodesignu výrobků (ESPR). Firmy budou zároveň povinny zveřejňovat informace o tom, jak nakládají s neprodanými výrobky, s cílem omezit plýtvání a podpořit cirkulární ekonomiku.

31. července: Silnější právo na opravu

Na konci července vyprší lhůta pro transpozici směrnice Right to Repair. Výrobci vybraných výrobků budou muset nabízet opravy za přiměřenou cenu a v přiměřené době, zpřístupnit náhradní díly a nebudou smět využívat softwarové ani hardwarové prostředky, které by opravy zbytečně znemožňovaly. Součástí změn bude také evropská online platforma pro vyhledávání opravářů.

2. srpna: Další etapa AI Actu

Od 2. srpna se začnou uplatňovat povinnosti transparentnosti AI Aktu podle čl. 50 – označování AI generovaného obsahu a strojově čitelné značení. Původně měly k tomuto datu nabýt účinnosti i povinnosti pro vysoce rizikové systémy AI, AI Omnibus je ale odsunul: u přílohy III na prosinec 2027, u přílohy I na srpen 2028. Posunut byl i termín pro národní regulatorní AI sandboxy na srpen 2027.

12. srpna: Nová pravidla pro obaly

Poslední významnou změnou letošního léta bude začátek uplatňování nového nařízení o obalech a obalových odpadech. Pravidla se vztahují na všechny druhy obalů, stanovují nové požadavky na jejich složení, podporují opětovné použití a omezují některé jednorázové formáty. Cílem je snížit množství odpadu a omezit přítomnost škodlivých látek v obalech. Některé povinnosti, například v oblasti recyklovatelnosti nebo označování obalů, však začnou platit až podle přijetí prováděcích a přenesených aktů Evropské komise.

Evropská komise v pátek představí několik významných iniciativ z oblasti energetiky a právního státu. Hlavním bodem bude energetický balíček, jehož součástí je Akční plán pro elektrifikaci a návrh pravidel pro síťové poplatky. Současně Komise zveřejní také revizi systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), výroční Zprávu o stavu právního státu za rok 2026 a zprávu o konkurenceschopnosti evropského bankovního sektoru.

Rada EU zahájí první pracovní týden pod vedením irského předsednictví. Ministři zemědělství budou jednat o nové Strategii pro živočišnou výrobu, Akčním plánu pro proteinové plodiny a obchodních otázkách v zemědělství. Rada pro obecné záležitosti projedná priority irského předsednictví, pokračování legislativního zjednodušování, přípravu víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034 i závěry k výročnímu dialogu o právním státu. Ministři zahraničí se zaměří na válku na Ukrajině, situaci na Blízkém východě, strategii pro oblast Černého moře a vztahy mezi EU a OSN. Současně budou pokračovat také trialogy například k digitálnímu euru, Evropskému balíčku pro energetické sítě, programu AGILE pro obranné inovace, ročnímu rozpočtu EU či balíčku vojenské mobility.

Evropský parlament čeká poslední pracovní týden před letní přestávkou. Mezi hlavní body programu patří projednání priorit irského předsednictví Rady EU ve výborech, debata o výsledcích summitu NATO v Ankaře, slyšení se společností Anthropic o bezpečnosti pokročilých systémů umělé inteligence a uplatňování AI Actu či diskuse o podmínkách pro uvolnění zmrazených evropských fondů Maďarsku. Výbor CULT bude zároveň hlasovat o doporučeních zaměřených na ochranu dětí a mladých lidí v online prostředí, včetně věkového ověřování, bezpečného designu digitálních služeb či dopadů umělé inteligence. Zemědělský výbor pak přijme svou pozici k revizi pravidel pro ekologickou produkci a označování biopotravin. Po tomto týdnu se činnost Evropského parlamentu přeruší až do konce srpna.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!