PRÁVO: Rada EU definitivně schválila novou směrnici posilující práva obětí trestných činů. Nová pravidla zavádějí celoevropskou linku pomoci 116 006, usnadňují online nahlašování trestných činů a elektronické předávání důkazů, posilují ochranu osobních údajů obětí a rozšiřují podporu pro dětské oběti. Směrnice rovněž zlepšuje přístup k právní pomoci a zavádí mechanismy, které mají obětem usnadnit získání přiznaného odškodnění. Členské státy budou mít po vstupu směrnice v platnost dva roky na její převedení do národní legislativy.

PRACOVNÍ TRH: Členským státům 7. června vypršel termín pro transpozici směrnice o transparentnosti odměňování do národní legislativy. Zaměstnavatelé budou nově muset zveřejňovat nástupní mzdu nebo platové rozpětí již při náboru, nebudou se smět ptát uchazečů na jejich předchozí mzdu a větší firmy budou povinně zveřejňovat údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů. Pokud reporty odhalí nevysvětlený rozdíl ve výši alespoň 5 %, budou muset zaměstnavatelé přijmout nápravná opatření. Evropské podnikatelské organizace však upozorňují, že řada členských států, včetně Česka, transpozici dosud nedokončila a firmy stále postrádají potřebná metodická vysvětlení. Vyzývají proto Evropskou komisi k vydání dodatečných pokynů a zajištění právní jistoty při zavádění nových pravidel.

UDRŽITELNOST: EU zveřejnila nové hodnocení plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a celkově hlásí pokrok ve většině sledovaných oblastí. Největší zlepšení zaznamenala v kvalitě vzdělávání, genderové rovnosti, zaměstnanosti, snižování nerovností nebo odpovědné spotřebě a výrobě. Naopak se nadále vzdaluje cílům v oblasti ochrany biodiverzity a stavu vodních ekosystémů. Česká republika si ve srovnání s průměrem EU vede nadprůměrně zejména v digitálních dovednostech a zaměstnanosti, výzvou však zůstává nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí či vysoká míra nedokončování terciárního vzdělávání.

Hlavní událostí minulého týdne bylo zveřejnění třikrát odloženého receptu na evropskou technologickou suverenitu. Ambiciózní balíček pokrývá vše od cloudu, čipů a energetiky až po open-source software. Cíl? Posílit evropskou suverenitu a snížit závislost na zahraničních technologiích, především ze Spojených států a Číny.

V současnosti tři mimoevropští poskytovatelé ovládají více než 70 % evropského cloudového trhu a podíl evropských poskytovatelů klesl z 29 % v roce 2017 na pouhých 15 %. Současně EU produkuje méně než 10 % světových polovodičů a je téměř plně závislá na USA a Asii v oblasti nejpokročilejších AI čipů.

1. Akt o rozvoji cloudu a AI (CADA)

Největší část balíčku se zaměřuje na cloudovou a AI infrastrukturu. Návrh zavádí nový systém kategorizace suverénních cloudových služeb, který bude rozlišovat různé úrovně kontroly nad daty, infrastrukturou a dodavatelským řetězcem. Součástí je také jednotný evropský audit suverénních cloudových služeb, který bude uznáván napříč EU.

Komise zároveň navrhuje akcelerační zóny pro datová centra, zrychlené povolovací řízení, společné evropské zadávání veřejných zakázek na cloudové a AI služby nebo federaci cloudových a výpočetních kapacit veřejného sektoru. Cílem je během pěti až sedmi let ztrojnásobit kapacitu evropských datových center.

Komise identifikuje osm strategických oblastí, včetně energeticky efektivních datových center, evropských cloudových technologií od infrastruktury až po software, pokročilých AI modelů pracujících současně s textem, obrazem či videem, robotiky a autonomních systémů, průmyslové AI, AI agentů nebo AI pro veřejnou správu.

2. Akt o čipech 2.0

Revize Aktu o čipech zavádí nový systém strategických polovodičových projektů, které budou moci získat zrychlené povolovací řízení a prioritní podporu.

Vzniknout má také speciální označení Semiconductor Region of Excellence pro regiony s významným polovodičovým ekosystémem a nová evropská platforma pro sdílení informací o dodavatelských řetězcích a krizové připravenosti.

Komise rozšiřuje podporu na fotonické, kvantové a AI čipy, pokročilý design a balení polovodičů, nové pilotní linky i vývoj evropských AI systémů a procesorů. Součástí návrhu je i vznik prvního evropského zařízení kombinujícího výrobu nejpokročilejších čipů a technologií pro jejich pokročilé skládání a balení. Pilotní výroba by mohla začít mezi lety 2030 až 2033.

Novinkou jsou také nástroje na podporu poptávky, například využití veřejných zakázek nebo inovačních soutěží pro rychlejší zavádění evropských čipových technologií do praxe.

3. Strategická roadmapa pro digitalizaci a AI v energetice

Roadmapa navrhuje rozsáhlejší využívání AI a digitalizace při řízení energetických sítí. Komise chce podpořit inteligentní sítě, predikci spotřeby pomocí AI, lepší integraci obnovitelných zdrojů, flexibilní řízení poptávky po elektřině a rychlejší připojování nových datových center do energetické infrastruktury. Součástí jsou také opatření na podporu digitálních investic do distribučních a přenosových sítí.

4. Open Source a evropský digitální ekosystém

Open Source strategie počítá se vznikem evropské sítě Open Source Programme Offices (OSPO), nových nástrojů pro financování údržby kritických open source projektů a podpory evropských digitálních veřejných infrastruktur.

Komise chce stavět na již existujících iniciativách, jako jsou Next Generation Internet, OpenEuroLLM, GenAI4EU nebo AI-on-Demand Platform, a do roku 2030 dosáhnout 30 milionů aktivních uživatelů open source kolaboračních nástrojů.

Reakce: správný směr, ale otazníky kolem peněz a provedení

První reakce na balíček jsou spíše smíšené. Ačkoliv je plán na technologickou suverenitu většinově vítán, objevují se otázky zejména ohledně jeho financování a praktické realizace.

Technologický sektor označuje rámec pro cloudovou suverenitu za dobrý výchozí bod, zároveň ale zdůrazňuje, že Evropa musí lépe koordinovat poptávku napříč členskými státy, více využívat společné veřejné zakázky a vytvářet atraktivnější investiční podmínky. Samotná omezení nestačí a větší efekt může mít vytváření škálovatelné evropské poptávky po AI, cloudu, polovodičích nebo dalších kritických technologiích.

Obdobně vítá posun k aktivnější evropské průmyslové politice i Evropská digitální aliance malých a středních podniků. Upozorňuje však, že klíčová rozhodnutí o posuzování suverenity zůstávají převážně na členských státech, což může vést k rozdílnému výkladu pravidel a oslabení jejich dopadu. Podle aliance by EU měla zároveň výrazněji podporovat poptávku po evropských cloudových a AI řešeních prostřednictvím veřejných zakázek i dalších nástrojů.

K návrhu se vyjádřila i americká obchodní komora AmCham EU. Ta vítá zejména část balíčku zaměřenou na energetiku, kritická je však k návrhu Cloud and AI Development Act (CADA). Podle ní návrh nedostatečně zohledňuje realitu globálních technologických dodavatelských řetězců a může vést k právní nejistotě či fragmentaci evropského trhu. AmCham EU varuje, že posuzování technologické suverenity primárně podle původu poskytovatele je pro takto komplexní globální trh příliš zjednodušující.

Z geopolitického hlediska hodnotí think tank GLOBSEC balíček jako důležitý posun. Podle něj jde o snahu přesunout Evropu od role regulátora k aktivnímu budování technologických kapacit napříč celým technologickým řetězcem. Zároveň ale zdůrazňuje, že technologická suverenita nemá znamenat soběstačnost nebo izolaci, ale schopnost dělat vlastní rozhodnutí, nastavovat standardy a zachytit ekonomickou hodnotu nových technologií v Evropě.

Pozitivně je přijímána zejména open source strategie, která se poprvé dostává do centra evropské digitální politiky. Kritici však upozorňují, že bez jasného financování, podpory údržby klíčových open source projektů a lepšího propojení s otevřenými standardy může část ambicí zůstat pouze na papíře.

Právě to však může být nejslabší místo celého balíčku. Evropa chce technologicky dohnat USA a Čínu, zatím ale není jasné, zda dokáže vytvořit dostatečně silnou poptávku, zajistit rychlejší povolování, dostupnou energii a kapitálové podmínky, které by investice v potřebném rozsahu skutečně přilákaly.

Evropská komise představila letošní balíček Evropského semestru. Vedle tradičního hodnocení ekonomik členských států přináší i několik důležitých politických signálů. Pod tlakem geopolitické situace, energetické nejistoty a rostoucího důrazu na konkurenceschopnost dochází k posunu v tom, jak budou členské státy moci financovat strategické investice v příštích letech.

Součástí návrhů je také rozšíření tzv. národní únikové doložky (National Escape Clause). Jde o mechanismus rozpočtových pravidel EU, který umožňuje členským státům dočasně navýšit veřejné výdaje, aniž by byly penalizovány za vyšší schodky. Nástroj byl aktivován v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci a potřebu zvýšit obranné výdaje po ruské agresi vůči Ukrajině. Komise nyní navrhuje jeho využití rozšířit i na některá energetická opatření.

Členské státy by tak mohly v letech 2026–2028 využít dodatečnou fiskální flexibilitu až do výše 1,5 % HDP, přičemž na energetická opatření by nově mohlo připadnout až 0,3 % HDP ročně (maximálně 0,6 % HDP za celé období). Podle Komise by to mělo pomoci financovat krátkodobá opatření na posílení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na fosilních palivech, aniž by byla ohrožena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Nejde o plošné rozvolnění fiskálních pravidel, ale o změnu priorit – vedle obrany se začíná za strategickou bezpečnostní investici považovat také energetická infrastruktura, elektrifikace a snižování závislosti na fosilních palivech.

Členské státy by tak mohly využít dodatečný prostor ve státním rozpočtu například pro investice do elektrických sítí, bateriových úložišť, obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor nebo elektrifikace průmyslu a dopravy.

S tím souvisí i další připravované iniciativy. Komise avizuje nový Akční plán elektrifikace (22. července 2026), který má odstranit překážky širšímu využívání elektřiny v průmyslu, dopravě a budovách. Připravuje rovněž legislativní návrh týkající se síťových poplatků a energetického zdanění s cílem zvýhodnit využívání elektřiny oproti zemnímu plynu. Současně chce podpořit investice do energetické infrastruktury a lepší využití dostupných evropských fondů.

Jak si vede Česko?

Celkový obraz Česka je podle Komise spíše pozitivní. Česko těží ze silné průmyslové základny, nízké nezaměstnanosti a stabilních veřejných financí. Současně však Komise upozorňuje na přetrvávající problémy v oblasti bydlení, energetiky, dostupnosti kapitálu pro inovativní firmy nebo nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

Evropské fondy jsou přitom pro českou ekonomiku zásadní. V období 2021–2027 má Česko k dispozici 21 miliard eur z fondů politiky soudržnosti (26,7 miliardy eur včetně národního spolufinancování), což odpovídá přibližně 6,6 % HDP. K březnu 2026 již vybrané projekty představovaly 87,7 % dostupné alokace. Jen na výzkum a inovace bylo vyčleněno téměř 5,9 miliardy eur a podporu již získalo více než 4 500 firem.

Mezi silné stránky Česka patří makroekonomická stabilita, nízká míra chudoby a silná průmyslová základna. Nové nástroje Národní rozvojové banky zaměřené na financování inovativních firem a pokračující transformaci průmyslu směrem k moderním technologiím jsou také hodnoceny pozitivně.

Zároveň však přetrvává několik dlouhodobých problémů. Česká ekonomika zůstává silně závislá na fosilních palivech a podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny dosahuje pouze 16,6 %, což je druhá nejnižší hodnota v EU. Komise zároveň upozorňuje na nedostatečné investice do energetických sítí, flexibility soustavy i dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů.

Česku jsou také vytýkány vysoké ceny energií, administrativní zátěž, omezený přístup firem ke kapitálovému financování a slabší propojení výzkumu s podnikatelskou sférou. České domácnosti sice hodně spoří, ale jen malá část úspor se dostává k inovativním firmám prostřednictvím kapitálových trhů.

Nechybí ani bydlení. Komise upozorňuje na rychlý růst cen nemovitostí, pomalé povolovací procesy a nedostatečnou výstavbu. V českých městech vydává na bydlení více než 40 % svého čistého příjmu 11,2 % domácností, zatímco průměr EU činí 9,6 %.

Kritika míří i do oblasti vzdělávání a trhu práce. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosahuje 36 %, zatímco průměr EU činí 44,8 %. Komise upozorňuje také na nedostatek učitelů, zejména v technických oborech, a na nedostatečné kapacity předškolní péče.

Problémem podle Komise zůstává i veřejná správa, která se potýká s nedostatkem odborníků a omezenou schopností připravovat a realizovat složitější reformy a investiční projekty. Podíl lidí, kteří ji označují za „pomalou a zatěžující“, sice za poslední dva roky klesl o 7 procentních bodů na 38 %, důvěra v centrální vládu se však řadí mezi nejnižší v EU (29 % oproti 36 %).

Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil audit zaměřený na podporu zaměstnanosti mladých lidí financovanou z evropských fondů. Přestože nezaměstnanost mladých v EU v posledních letech výrazně poklesla, auditoři upozorňují, že Evropská unie stále nemá dostatek informací o tom, zda podpořená pracovní místa vedou k dlouhodobému uplatnění mladých lidí na trhu práce.

Nezaměstnanost mladých ve věku 15–29 let klesla z přibližně 20 % v roce 2013 na 11,6 % v roce 2025. Přesto bylo v EU bez práce přibližně 4,7 milionu mladých lidí, což představuje zhruba dvojnásobnou míru nezaměstnanosti oproti celkové pracovní síle. Pro srovnání, v České republice dosahovala nezaměstnanost mladých lidí ve věku 15–29 let pouze 6,4 %, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii. Bez ohledu na českou situaci je však zpráva zajímavá především z pohledu efektivity využívání evropských prostředků.

Od roku 2014 vyčlenila Evropská unie na podporu zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím politiky soudržnosti přibližně 25 miliard eur. Finance směřovaly zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF), Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), programu REACT-EU a nově Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Téměř polovina všech prostředků byla soustředěna do Španělska a Itálie.

Hlavní problém: nevíme, co funguje dlouhodobě

Současný systém monitorování sleduje situaci účastníků zpravidla pouze šest měsíců po skončení podpory. Podle auditorů tak Evropská komise ani členské státy nemají dostatečně kvalitní data o tom, zda podpořená pracovní místa vedou k dlouhodobému zaměstnání a stabilnímu uplatnění například po roce nebo déle.

EÚD zároveň upozorňuje, že některé operační programy ani jasně nedefinovaly, co vlastně znamená úspěšné začlenění mladého člověka na trh práce. Podle auditorů to zvyšuje riziko, že miliardy eur jsou rozdělovány bez dostatečně konkrétních a měřitelných cílů a bez možnosti spolehlivě vyhodnotit skutečný dopad jednotlivých opatření.

Dotace často míří i tam, kde nejsou potřeba

Další kritika směřuje k pobídkám pro zaměstnavatele. Auditoři zjistili, že některé podpůrné programy nebyly dostatečně zaměřeny na osoby, které mají s hledáním práce největší problémy.

Existuje tak riziko „efektu mrtvé váhy“, kdy veřejné prostředky podporují pracovní místa, která by vznikla i bez dotace. Audit rovněž upozorňuje, že řada podpor nebyla spojena s odbornou přípravou nebo rozvojem dovedností, které by zvyšovaly dlouhodobou zaměstnatelnost mladých lidí a současně pomáhaly řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Co na to Komise?

Komise tvrdí, že dlouhodobější výsledky sleduje prostřednictvím monitorovacího rámce programu Záruky pro mladé, který zahrnuje údaje i po 12 a 18 měsících od ukončení podpory.

Podle těchto dat bylo například 62,1 % mladých lidí, kteří v roce 2024 opustili systém Záruk pro mladé, po šesti měsících zaměstnáno, ve vzdělávání, na stáži nebo v učňovské přípravě. Výsledky zůstávají relativně stabilní i po 12 a 18 měsících.

Auditoři však upozorňují, že tyto ukazatele nejsou součástí hlavního monitorovacího rámce evropských fondů a nejsou systematicky využívány pro hodnocení efektivity jednotlivých programů. Evropská unie tak stále nedokáže dostatečně přesně vyhodnotit, které typy podpory skutečně fungují, jaké mají dlouhodobé dopady a zda veřejné prostředky směřují tam, kde přinášejí největší efekt.

Co doporučuje Evropský účetní dvůr?

EÚD doporučuje Evropské komisi lépe sledovat dlouhodobé výsledky podpory zaměstnanosti mladých lidí a systematicky vyhodnocovat, které typy opatření skutečně fungují. Zároveň vyzývá k většímu zaměření na nejzranitelnější skupiny mladých lidí, zejména NEETs, a k lepšímu vyhodnocování aktivit zaměřených na jejich oslovování.

Komise všechna doporučení přijala. Do konce roku 2027 chce zavést nové ukazatele pro sledování dlouhodobějších výsledků a v rámci budoucího hodnocení ESF+ plánuje detailněji posoudit, které nástroje podpory zaměstnanosti mladých lidí přinášejí nejlepší výsledky.

Evropská komise se tento týden zaměří na rozpočet, klima a konkurenceschopnost. Kolegium komisařů představí návrh rozpočtu EU na rok 2027 a zahájí orientační debatu o budoucí revizi systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Komise zároveň představí balíček iniciativ pro ostrovy a pobřežní komunity a bude hostit Evropský týden udržitelné energie (EUSEW), který se zaměří na energetickou bezpečnost, dekarbonizaci a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Současně se bude podílet na summitu EU–Jižní Korea, kde mají obě strany představit novou Alianci pro konkurenceschopnost a posílit spolupráci v oblasti obchodu, technologií, energetiky a bezpečnosti.

Rada EU se tento týden zaměří na dopravu, digitalizaci a finance. Ministři dopravy budou diskutovat o dekarbonizaci dopravy po roce 2030 a budoucnosti evropského námořního sektoru. Zástupci členských států odpovědní za digitalizaci se pokusí dosáhnout dohody na evropských digitálních peněženkách pro podniky (European Business Wallets) a projednají také Akt o digitálních sítích či revizi Aktu EU o kybernetické bezpečnosti. Na konci týdne budou ministři financí usilovat o schválení pozice k posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), projednají další rozvoj unie úspor a investic a budou debatovat o jarním balíčku Evropského semestru.

Evropský parlament se tento týden zaměří na přípravu červnového plenárního zasedání. Poslanci budou diskutovat o digitálním omnibusu včetně zjednodušení některých pravidel AI Aktu, dohodě o obchodu mezi EU a USA, nových pravidlech pro genomické techniky, cirkulární ekonomiku v automobilovém průmyslu či posílení postavení zemědělců v dodavatelském řetězci. Výbory se budou věnovat také návrhu rozpočtu EU na rok 2027 a vstupu Migračního a azylového paktu v účinnost. Pozornost bude směřovat rovněž k debatě o digitální suverenitě a odolnosti Evropské unie.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!