PRÁVO: Evropská komise v dubnovém balíčku infringementů (řízení pro nesplnění povinnosti) rozhodla o postoupení Česka k Soudnímu dvoru EU kvůli nesprávné implementaci pravidel evropského zatýkacího rozkazu. Podle Komise česká legislativa nezajišťuje některé procesní garance, například výslech osoby před rozhodnutím o jejím předání do jiného členského státu. Zároveň Komise vytkla Česku i neúplnou transpozici směrnice o genderové vyváženosti ve správních radách, kde hrozí další právní kroky v případě nenápravy.

PRŮMYSL: Evropský automobilový sektor tlačí na úpravy připravovaného Industrial Accelerator Act a varuje před ztrátou konkurenceschopnosti vůči globálním výrobcům, zejména z Číny. Podle dodavatelů může klesnout hodnota na jedno vozidlo až o 23 % a ohroženo je až 350 000 pracovních míst. Průmysl proto navrhuje změny, včetně 70% podílu evropského obsahu, zvýšení prahu cenového rozdílu na 35 %, snížení investičního limitu na 30 milionů eur a zpřísnění pravidel proti obcházení přes třetí země. Kritizuje také, že návrh by v současné podobě pokrýval jen 20–30 % trhu.

KYBERBEZPEČNOST: Zpráva Europolu IOCTA 2026 upozorňuje, že online podvody jsou dnes největší a nejrychleji rostoucí formou organizovaného zločinu. Stále více využívají AI k personalizaci útoků, zatímco model „crime-as-a-service“ (CaaS) zpřístupňuje nástroje i méně zkušeným pachatelům. Ransomware zůstává dominantní hrozbou, Europol eviduje přes 120 aktivních skupin a roste i role kryptoměn při praní výnosů. Bez lepšího přístupu k datům a posílení kapacit budou orgány podle zprávy za vývojem dál zaostávat.

KLIMA: Evropa se otepluje zhruba dvakrát rychleji než globální průměr, což potvrdil i rok 2025. Podle Copernicus Climate Change Service (EUSPA) zaznamenalo nadprůměrné teploty přes 95 % území a Evropa zůstává nejrychleji se oteplujícím regionem světa. Zpráva upozorňuje na častější extrémy, jako jsou vlny veder, sucha nebo požáry, s dopady na ekonomiku i energetiku. Komise proto tlačí na rychlejší snižování emisí a chystá nový rámec pro řízení klimatických rizik.

Evropská komise představila balík „Better Regulation“. Cílem je mimo jiné snížit regulatorní náklady o 25 % a posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Návrh stojí na několika pilířích – od principu „simplicity by design“ přes důkladnější hodnocení dopadů až po tzv. regulatory deep cleaning, tedy systematické přezkoumání existující legislativy. Myšlenka „lepší regulace“ přitom v Bruselu není nová – Komise ji rozvíjí už více než dvě dekády, podobu ale získala zejména po reformním balíčku v roce 2015.

Klíčovým prvkem balíku je důraz na to, aby nová pravidla byla od začátku jednodušší a lépe vymahatelná. Komise chce při přípravě legislativy více zohledňovat praktické dopady, jasně definovat povinnosti jednotlivých aktérů a častěji využívat plně harmonizované regulace místo směrnic. Cílem je omezit rozdíly mezi členskými státy a snížit prostor pro dodatečné národní úpravy.

Vedle toho plánuje Komise systematicky „čistit“ stávající legislativu. V rámci tzv. regulatory deep cleaning chce projít pravidla v několika klíčových oblastech – od energetiky přes finance až po digitální sektor – a identifikovat překryvy, zastaralé požadavky nebo zbytečnou administrativu. Výsledkem mohou být úpravy, sloučení nebo i zrušení některých předpisů.

Velká část balíku se soustředí také na samotný legislativní proces. Komise chce posílit roli dopadových studií, zlepšit práci s daty a důkazy a upravit způsob konzultací se stakeholdery. Zároveň zdůrazňuje, že „lepší regulace“ není jen úkol Komise – klíčovou roli hraje i Evropský parlament a Rada, které často do návrhů přidávají další vrstvy pravidel.

Komise chce nyní zatočit s tzv. gold-platingem, tedy situacemi, kdy členské státy při implementaci evropské legislativy zavádějí nad rámec pravidel EU další povinnosti. Plánuje zrychlit infringementová řízení a více se zaměřit na praktickou implementaci práva. Právě rozdíly v národním provedení jsou podle Komise jedním z hlavních zdrojů fragmentace jednotného trhu.

Reakce jednotlivých aktérů ale ukazují, že shoda na potřebě zjednodušení rychle mizí, jakmile dojde na konkrétní obsah. Podnikatelské organizace návrh obecně vítají, zároveň však upozorňují, že firmy zatím žádné reálné snížení zátěže nepocítily a že velká část problémů zůstává neřešena. Kriticky vnímají i to, že se pravidla během legislativního procesu často znovu komplikují.

Průmyslové svazy podporují důraz na jednodušší a lépe vymahatelná pravidla, zároveň ale upozorňují na nedostatky v návrhu – například omezený rozsah přezkumu nebo nedostatečný důraz na praktickou implementaci v členských státech. Klíčovým problémem podle nich zůstává právě fáze provádění, nikoli samotná tvorba pravidel.

Zástupci malých a středních podniků oceňují snahu více zohlednit jejich potřeby, zejména prostřednictvím principu „Think Small First“. Upozorňují ale, že bez lepší koordinace uvnitř Komise a důrazu na vymahatelnost pravidel od začátku legislativního procesu zůstanou změny spíše na papíře.

Na opačné straně stojí organizace občanské společnosti, které varují, že snaha o zjednodušení může vést k oslabování regulace. Kritizují zejména možné omezení důkladných analýz dopadů nebo větší prostor pro politická rozhodnutí na úkor přístupu založeného na důkazech.

Evropská komise zveřejnila první přezkum Aktu o digitálních trzích (DMA), klíčové regulace zaměřené na nastavení férovějších a otevřenějších podmínek na digitálních trzích, zejména ve vztahu k největším digitálním platformám. DMA se sice plně uplatňuje teprve od roku 2024, ale o to více se diskutuje, zda plní svou roli. Podle Komise ano a pravidla zůstávají „vhodná pro svůj účel“.

Komise v přezkumu poukazuje na první změny v praxi, například větší možnosti volby výchozích aplikací, přenos dat mezi službami nebo vznik alternativních obchodů s aplikacemi. Zároveň ale připouští, že DMA zatím nenaplnil svůj plný potenciál a jeho další dopad bude záviset především na důsledném vymáhání pravidel.

AI a budoucí vývoj: Komise vyčkává, kritici varují před zpožděním

Komise v přezkumu uvádí, že zatím není nutné pravidla DMA rozšiřovat na nové oblasti, včetně umělé inteligence, a dává přednost dalšímu sledování trhu. Zároveň ale sama upozorňuje, že rychlý rozvoj AI otevírá nové otázky kolem interoperability, přístupu k datům nebo závislosti na velkých platformách.

Právě v oblasti AI má regulace určitá slepá místa. Komise počítá s tím, že část problémů bude řešit v rámci stávajících pravidel, například přes požadavky na přístup k funkcím operačních systémů nebo zákaz kombinování dat bez souhlasu. Zároveň zvažuje, zda některé AI služby nebude možné posuzovat v rámci již existujících kategorií, například jako virtuální asistenty.

Vyčkávací taktika však může znamenat, že DMA začne za vývojem zaostávat, zatímco se mezitím na trhu mohou formovat nové silné pozice, například kolem AI asistentů jako nového vstupního bodu k informacím nebo přístupu k datům, které dnešní pravidla DMA pokrývají jen částečně.

Aplikace a uživatelská zkušenost: více možností, ale složitější realita

Komise připouští, že změny mohou přinášet určité překážky v uživatelské zkušenosti, například složitější rozhodování nebo nastavování služeb. Podle ní může být takové nepohodlí v některých případech nezbytné, aby si uživatelé skutečně mohli vybrat. V jiných případech tyto bariéry připisuje samotným platformám, které tím mohou odrazovat od využívání alternativ.

Některé změny přitom prokazatelně fungují. Povinná výběrová obrazovka prohlížečů vedla v Německu k 99% nárůstu denních uživatelů Firefoxu a ve Francii ke 111% nárůstu – menší prohlížeče jako Aloha zaznamenaly v EU trojnásobný počet nových uživatelů.

Část trhu nicméně upozorňuje, že dopady sahají daleko za uživatelské rozhraní. Analýza společnosti Mirai zaznamenala v zemích s DMA pokles přímých rezervací hotelů o 36 %; průmyslové asociace jako CCIA Europe pak přezkum označují za nevyvážený – řada z nich je však přímo financována technologickými giganty, kteří jsou sami předmětem regulace.

Propojování služeb: technicky možné, ale zatím „předčasné“

DMA má umožnit, aby spolu digitální služby různých firem lépe komunikovaly, například mezi messagingovými aplikacemi.

Studie doprovázející hodnocení DMA ukazuje, že rozšíření této povinnosti například na sociální sítě naráží na kombinaci technických, bezpečnostních i ekonomických překážek. Studie zkoumala technologickou proveditelnost, zájem firem i poptávku uživatelů a dochází k závěru, že výsledky jsou smíšené. Samotná poptávka po interoperabilitě mezi sociálními sítěmi navíc není jednoznačná.

Reakce byznysu: „nevyvážené hodnocení“ a přehlížené dopady

Na přezkum Komise reagovala část technologického sektoru kriticky. Podle průmyslových asociací je hodnocení příliš jednostranné a zdůrazňuje hlavně pozitivní příklady, zatímco přehlíží dopady na uživatele, firmy i konkurenceschopnost EU.

Kritici upozorňují na nepředvídatelné vymáhání pravidel, rostoucí náklady na jejich dodržování a zhoršení některých aspektů uživatelské zkušenosti. Poukazují i na konkrétní dopady na trh a inovace nebo zpoždění nových digitálních služeb v Evropě.

Protiklad z Evropského parlamentu: požadavek na tvrdší přístup

Zatímco část byznysu volá po opatrnosti, Evropský parlament požaduje pravý opak. Minulý týden přijal usnesení, ve kterém vyzývá Komisi k důslednějšímu a rychlejšímu vymáhání DMA, včetně častějšího využívání sankcí a zkrácení délky vyšetřování. Zároveň upozorňuje na přetrvávající problémy, jako je zvýhodňování vlastních služeb ze strany gatekeeperů, omezená funkčnost alternativních řešení nebo nedostatečný přístup k datům pro menší firmy, a varuje před vznikem nových forem dominance v oblasti AI a cloudových služeb.

Po více než deseti letech vyjednávání a více než dvaceti trialozích dosáhly členské státy a Evropský parlament dohody na revizi pravidel koordinace sociálního zabezpečení. 16 milionů Evropanů, kteří nyní žijí nebo pracují v jiné členské zemi, tak budou těžit z nových pravidel sociálního zabezpečení. Rada EU nyní dohodu potvrdila a čeká se už jen na finální schválení Evropským parlamentem.

Hlavním cílem změn je zjednodušit pravidla a zároveň omezit jejich zneužívání. Nová úprava proto kombinuje větší ochranu práv pracovníků s přísnějšími podmínkami pro přeshraniční vysílání.
Jednou z klíčových změn je zpřesnění pravidel pro vysílání pracovníků. Zaměstnanec bude muset být před vysláním alespoň tři měsíce pojištěn v domovské zemi a po maximálně 24 měsících vyslání bude nutná minimálně dvouměsíční pauza před dalším vysláním. Nově se také zavádí povinnost předem oznamovat vyslání, s výjimkou krátkodobých cest (3 dny).

Změny se dotýkají i podpory v nezaměstnanosti. Pracovníci budou mít více času hledat práci v jiné členské zemi při zachování nároku na dávky, což má podpořit mobilitu pracovní síly bez okamžité ztráty sociální ochrany.

Další oblastí je lepší koordinace rodinných a nově i dlouhodobých pečovatelských dávek, které dosud nebyly v pravidlech jednoznačně ošetřeny. Zároveň se zpřesňuje, kdy mohou členské státy omezit přístup k sociálním dávkám u ekonomicky neaktivních osob.

Významnou část balíčku tvoří také opatření proti podvodům. Nová definice zneužívání pravidel a posílená spolupráce mezi národními úřady mají omezit obcházení systému, například prostřednictvím fiktivních vyslání. Lepší sdílení dat a jasnější postupy mají zároveň snížit právní nejistotu pro firmy působící přeshraničně.

Základní principy systému zůstávají beze změny: lidé podléhají vždy jen jednomu systému sociálního zabezpečení, mají nárok na rovné zacházení a jejich pracovní historie v různých státech se při posuzování nároků započítává.

Evropské podnikatelské svazy v průběhu vyjednávání tlačily kromě dosažení finální dohody především na snížení administrativní zátěže, větší právní jistotu a rychlou digitalizaci procesů. Do finální verze se promítly zejména dílčí požadavky na zjednodušení pravidel pro vysílání pracovníků, včetně výjimky z oznamovací povinnosti u krátkodobých vyslání, a obecně také posílení koordinace a sdílení dat mezi úřady. Samotnou dohodu svazy podpořily.

V Česku dnes pracuje zhruba 935 tisíc cizinců a jejich význam pro firmy rychle roste – zaměstnávají je už více než čtyři pětiny podniků, zejména v průmyslu a logistice. Změny tak dopadnou především na fungování firem v praxi: vedle nových pravidel pro vysílání pracovníků se projeví i vyšší nároky na administrativu, sdílení dat a koordinaci mezi institucemi.

Evropská komise pokračuje ve snaze zkrotit ceny energií – tentokrát se zaměřuje na občany EU a vydává sérii čtyř doporučení pro členské státy.

První doporučení se zaměřuje na ochranu zranitelných zákazníků a domácností v energetické chudobě. Komise vyzývá členské státy k prevenci odpojování od energií, zejména prostřednictvím včasné identifikace ohrožených domácností, zavedení podpůrných opatření, jako jsou splátkové kalendáře, poradenství nebo cílená finanční pomoc, a k omezení odpojování v kritických obdobích. Současně zdůrazňuje potřebu řídit dopady postupného odklonu od zemního plynu, včetně dlouhodobého plánování, koordinace mezi institucemi a včasné komunikace s domácnostmi.

Druhé doporučení cílí na zlepšení srozumitelnosti a porovnatelnosti nabídek na trhu. Komise navrhuje zavést standardizované shrnutí klíčových podmínek smluv o dodávkách energie, které má být zákazníkům poskytováno před uzavřením smlouvy i při změnách cen. Shrnutí má mít jednotnou strukturu a terminologii napříč dodavateli a obsahovat jasné informace o celkové ceně, jejím typu (fixní, variabilní nebo dynamická), délce smlouvy a podmínkách jejího ukončení, aby bylo možné nabídky mezi sebou snadno porovnat.

Třetí doporučení řeší snížení rizika krachů dodavatelů energií a jejich dopadů na spotřebitele. Komise doporučuje posílit požadavky na řízení rizik, zejména omezit vystavení dodavatelů cenovým výkyvům na velkoobchodních trzích, a posílit dohled regulačních orgánů. Ty mají mít možnost využívat nástroje, jako je pravidelné reportování nebo zátěžové testy, k posouzení finanční odolnosti dodavatelů a včasnému zásahu.

Čtvrté doporučení pokrývá rozvoj energetických komunit a vlastní spotřeby energie. Komise vyzývá členské státy k vytvoření funkčního rámce pro jejich fungování, odstranění administrativních a regulatorních bariér, zjednodušení povolovacích procesů a zajištění přístupu k financování.

V Česku jsou například instalace do 50 kW osvobozeny od stavebního povolení a licence, což ilustruje jeden z přístupů ke snižování administrativních bariér. Doporučení zároveň zdůrazňuje zapojení domácností, dostupnost dat a rozvoj sdílení energie s využitím digitálních řešení. V roce 2024 v Česku fungovalo přes 5 400 skupin aktivních zákazníků sdílejících elektřinu. Další rozvoj ale bude záviset na tom, jak rychle a důsledně členské státy dokážou tato doporučení převést do praxe.

Evropská komise bude na středečním zasedání kolegia komisařů projednávat směřování připravovaného Circular Economy Act a zároveň představí širší sociální balíček. Ten zahrnuje strategii boje proti chudobě, posílení záruky pro děti (Child Guarantee), doporučení k řešení bytového vyloučení a aktualizaci strategie práv osob se zdravotním postižením do roku 2030. Dnes se má místopředseda Valdis Dombrovskis setkat s ministryní financí Alenou Schillerovou v Bruselu.

Rada EU se tento týden bude zabývat především ekonomikou, zemědělstvím a vnějšími vztahy. Ministři financí na zasedání ECOFIN projednají boj proti podvodům s DPH, včetně nových pravidel pro sdílení dat s EPPO a OLAF, a povedou debatu o integraci finančních trhů v rámci Unie úspor a investic. Neformální jednání ministrů zemědělství a rybolovu se zaměří na řízení rizik v zemědělství a budoucnost společné rybářské politiky. V oblasti vnějších vztahů proběhne summit EU–Arménie, který má posílit spolupráci v oblasti investic, bezpečnosti a konektivity a podpořit stabilitu na jižním Kavkaze. Na závěr týdne se ministři pro evropské záležitosti neformálně sejdou k debatě o budoucím rozpočtu EU po roce 2027 a dalším postupu v rozšiřování Unie.

Evropský parlament se tento týden ve výborech zaměří na ekonomiku, rozšiřování i dopravu. Hospodářský výbor (ECON) bude poprvé diskutovat s předsedou Euroskupiny Kyriakosem Pierrakakisem o odolnosti eurozóny a fungování finančních trhů. Zahraniční výbor (AFET) bude hlasovat o pokroku Albánie a Černé Hory v přístupových jednáních a jednat s ukrajinskými poslanci o dalším směřování Ukrajiny k EU. Výbor pro dopravu (TRAN) přijme pozici k revizi pravidel technických kontrol vozidel, včetně emisních testů a možnosti testování v jiném členském státě. Ve středu poslanci projednají se starostou Mariupolu správu okupovaných území.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072