POLITIKA: Evropská komise předběžným přezkumem zjistila, že PornHub, XVideos, XNXX a Stripchat porušují Akt o digitálních službách (DSA), protože přístup k pornografickému obsahu umožňují pouhým kliknutím na potvrzení věku, což podle Komise nesplňuje požadavek účinného ověření. Platformám tak hrozí pokuty až do výše 6 % globálního obratu. Na šetření se podílel i Český telekomunikační úřad. Komise zároveň testuje evropskou aplikaci pro ověřování věku navázanou na budoucí evropskou peněženku digitální identity (EUDIW) a otevřela i formální řízení vůči Snapchatu kvůli podezření na nedostatečnou ochranu dětí.

OBCHOD: Evropský parlament schválil svou pozici k implementaci tarifní části obchodní dohody EU–USA, která má snížit cla na většinu amerického průmyslového zboží a vybrané zemědělské a mořské produkty. Poslanci ale výrazně zpřísnili podmínky: celní zvýhodnění začnou platit až ve chvíli, kdy USA skutečně splní své závazky včetně snížení cel na ocelové a hliníkové deriváty. Mandát zároveň obsahuje konec těchto celních výhod k 31. březnu 2028 bez dalšího prodloužení i možnost okamžité suspendace při nových amerických clech nebo ekonomickém nátlaku. Parlament nyní začne vyjednávat se členskými státy o finální podobě.

FINANCE: Evropský parlament finálně schválil reformu krizového řízení bank a pojištění vkladů (CMDI), která má omezit využívání peněz daňových poplatníků při pádech bank a více zapojit průmyslem financované garanční fondy. Nový režim lépe pokryje i menší a střední banky, posílí ochranu retailových klientů, SME i obcí a ještě důsledněji přesouvá ztráty na akcionáře, věřitele a sektorové fondy. Zpravodajem revize směrnice BRRD v rámci CMDI balíčku byl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Veřejné rozpočty tak mají zůstat až poslední možností a po vyhlášení v Úředním věstníku začne běžet dvouletá lhůta do použitelnosti.

FINANCE: Evropská komise schválila český národní plán v rámci finančního nástroje SAFE, čímž se Česku otevírá cesta k až 2,06 mld. eur na obranné investice. Rada EU má nyní čtyři týdny na přijetí prováděcího rozhodnutí, po němž mohou následovat první výplaty už v dubnu 2026. Ministerstvo obrany již dříve avizovalo využití prostředků například na tanky Leopard 2A8 a vozidla Tatra. Vedle SAFE plánů Komise minulý týden zároveň spustila i nový program AGILE v objemu 115 mil. eur na rychlou obrannou inovaci.

Po třech letech vyjednávání se zákonodárci dohodli na podobě nového celního rámce EU a na způsobu, jak omezit příliv nebezpečných výrobků do Unie. Reagují tím na prudký nárůst zásilek z e-commerce platforem typu Temu nebo Shein. Do EU dnes ročně míří miliardy malých balíků, které zatěžují celní systémy a zároveň často obcházejí pravidla pro bezpečnost výrobků i férovou hospodářskou soutěž. Jen u hraček a nabíječek testovaných spotřebitelskými organizacemi byla míra nevyhovujících výrobků 96 %.

Klíčovou změnou je, že online platformy prodávající zboží ze třetích zemí budou nově považovány za dovozce. Ponesou tak odpovědnost za celní prohlášení, úhradu poplatků i soulad produktů s evropskými pravidly. Dosavadní model „pouhého prostředníka“ tím v praxi končí. Platformy navíc budou muset být usazeny v EU nebo zastoupeny subjektem se sídlem v Unii. Z pohledu spotřebitele by to mělo znamenat i větší cenovou předvídatelnost, protože celní povinnosti budou řešeny už při nákupu, nikoli až dodatečně.

Součástí reformy je také zavedení nového manipulačního poplatku za každou zásilku vstupující do EU ze třetích zemí. Jeho výši stanoví Evropská komise a členské státy jej začnou vybírat nejpozději od 1. listopadu 2026. Reforma navazuje na již schválené přechodné clo 3 eura na malé zásilky pod 150 eur, které začne platit od 1. července 2026 a má fungovat jako most do náběhu plného nového celního rámce.

Reforma zároveň zavádí přísnější sankční režim. Platformy, které pravidla systematicky porušují, mohou čelit pokutám až do výše 6 % hodnoty dovozu za posledních 12 měsíců a riskují i odebrání statusu důvěryhodného obchodníka nebo označení za vysoce rizikový subjekt.

Nová pravidla zároveň vytvářejí pobídky pro přesun části logistiky do EU. Platformy a prodejci ze třetích zemí budou motivováni využívat sklady v EU a konsolidovat zásilky do větších objemů, protože jejich následné dodávky zákazníkům v rámci Unie mohou získat nižší manipulační poplatek. Vedle toho reforma zavádí i novou kategorii důvěryhodných a prověřených obchodníků v režimu Trust and Check, na které se budou vztahovat zjednodušené celní povinnosti a méně časté kontroly.

Nově také vzniká Celní úřad EU se sídlem ve francouzském Lille a jednotné celní datové centrum, které má umožnit efektivnější sdílení dat a řízení rizik napříč Unií.

Dohodu nyní ještě musí formálně obě instituce potvrdit. Teprve po vyhlášení v Úředním věstníku začne běžet dvanáctiměsíční lhůta pro plnou účinnost nového celního rámce. Samotný manipulační poplatek pak členské státy začnou vybírat nejpozději od 1. listopadu 2026.

Vyjednávání o AI Omnibusu vstupují do závěrečné fáze. Evropský parlament na konci minulého týdne schválil svůj mandát, Rada má svou pozici z poloviny měsíce a trialogy mezi institucemi tak mohou odstartovat. Přestože se na části technických zjednodušení již rýsuje dohoda, klíčový střet se postupně přesouvá od dílčích úprav k mnohem zásadnější otázce: zda Omnibus zachová horizontální architekturu AI Aktu, nebo otevře cestu k jeho silnějšímu sektorovému přístupu.

Kde se dohoda už rýsuje

Na řadě bodů je mezi Parlamentem a Radou vysoká míra shody. Obě instituce podporují rozšíření zjednodušeného systému řízení kvality na malé a střední podniky, úpravu přechodných pravidel pro stávající vysoce rizikové systémy i širší právní základ pro práci s citlivými údaji při detekci biasu. Poměrně rychlou dohodu lze čekat také u zákazu tzv. nudification nástrojů a dalších systémů pro deepfakes.

K rychlému kompromisu směřují také volnější pravidla pro monitoring AI systémů po uvedení na trh, kde se místo jednotné závazné šablony počítá spíše s flexibilními pokyny pro firmy. Podobně se rýsuje i konec původního plánu, podle kterého měly kodexy praxe pro GPAI (obecné modely umělé inteligence) získat automatické uznání v celé EU. Pro poskytovatele to znamená menší právní jistotu, ale zároveň realističtější nastavení celého režimu.

Méně jistý naopak zůstává návrh Parlamentu rozšířit i na samotné GPAI modely povinnost poskytovat navazujícím firmám technickou dokumentaci, informace o limitech modelu a přístup pro testování. Právě zde se může znovu otevřít část pravidel pro GPAI, která už mezitím začala platit.

Střet na obzoru: Příloha I a sektorová pravidla

Největší spor se bude pravděpodobně odehrávat právě zde. Parlament navrhuje fakticky sloučit obě části Přílohy I (seznam harmonizačních právních předpisů Unie) a přesunout větší část AI požadavků přímo do sektorové harmonizační legislativy, například pro zdravotnické prostředky, hračky, výtahy nebo stroje. Horizontální pravidla AI Aktu by tak pro tyto produkty hrála menší roli a konkrétní povinnosti by se nově řešily přes delegované akty v jednotlivých sektorech.

Rada naopak drží původní horizontální logiku AI Aktu, v níž Příloha I funguje jako rozhraní mezi jednotnými AI pravidly a sektorovou produktovou legislativou. Tento přístup je bližší i původnímu návrhu Komise a zachovává silnější roli harmonizovaných standardů a presumpce shody.

V praxi jde o mnohem víc než technickou úpravu přílohy. Kolem tohoto přesunu se už formují dva silné a protichůdné tábory. Organizace zaměřené na standardizaci, certifikaci a digitální práva varují, že by změna rozbila horizontální logiku AI Aktu, oslabila roli jednotných standardů a vytvořila novou regulatorní fragmentaci mezi sektory. Naopak široká koalice průmyslových svazů tvrdí, že právě tento krok je nezbytný pro odstranění dvojí až trojí regulace u výrobků, které už dnes podléhají robustní sektorové legislativě, například v automobilovém průmyslu, zdravotnických technologiích nebo strojírenství.

Spor o AI Office a dohled nad citlivými sektory

Dalším systémovým bodem zůstává článek 75 a budoucí rozsah pravomocí evropského Úřadu pro AI (AI Office). Obě instituce souhlasí, že dohled nad GPAI se musí zpřesnit, ale liší se v tom, které oblasti mají být z výlučné pravomoci AI Office výslovně vyňaty.

Zatímco Parlament chce silněji chránit zejména kritickou infrastrukturu a ponechat prostor pro zásah národních orgánů při nečinnosti Bruselu, Rada jde ještě dál a rozšiřuje výjimky i na oblasti jako justice, migrace, vymáhání práva nebo finanční služby. Právě zde se rozhoduje o tom, zda Omnibus posílí centrální dohled na úrovni EU, nebo naopak znovu potvrdí citlivé hranice národních kompetencí.

Co bude dál

Pokud se podaří politickou dohodu uzavřít podle současného předběžného harmonogramu už během dubna, mohl by výsledný kompromis potvrdit výbor IMCO/LIBE v květnu, plenární hlasování by následovalo v červnu a zveřejnění ve věstníku se předběžně očekává v červenci 2026. Samotná novela by pak podle současného harmonogramu mohla nabýt účinnosti od 1. srpna 2026.

Vedle samotné architektury se zároveň rýsuje i nový časový rámec pro nejrychleji nabíhající části AI Aktu. Parlament i Rada se v zásadě sbližují na tom, že povinnosti pro samostatné vysoce rizikové AI systémy by se posunuly na 2. prosince 2027, zatímco u AI integrované do regulovaných výrobků až na 2. srpna 2028.

U generativní AI se má zároveň zrychlit povinnost označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Parlament počítá s tím, že poskytovatelé budou muset nejpozději do 2. listopadu 2026 zavést watermarking nebo jiné způsoby, jak jasně poznat, že audio, obraz, video nebo text vytvořila AI.

Evropská debata o zákazu PFAS vstupuje do rozhodující fáze. Vědecké výbory Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC), se postupně blíží k finálnímu posouzení širokého unijního omezení tzv. věčných chemikálií. Zatímco RAC z pohledu zdravotních a environmentálních rizik podpořil velmi široký zákaz, SEAC nyní odmítl variantu plošného omezení s jednotnou 18měsíční lhůtou jako neproporcionální. Nadcházející podoba regulace tak směřuje ke kompromisu postavenému na dostupnosti alternativ, socioekonomických dopadech a sektorových výjimkách.

Které sektory mají nejsilnější pozici

Nejsilnější argumenty pro delší derogace mají oblasti, kde PFAS zatím nemají technicky ani ekonomicky realistickou náhradu. To se týká zejména elektroniky a polovodičů, zdravotnických aplikací, obranného využití, některých technických textilií, bateriových technologií nebo vybraných průmyslových aplikací fluoropolymerů. Konkrétně se mezi časově omezenými výjimkami objevují například zdravotnické prostředky typu kardiostimulátorů a katetrů, tepelná čerpadla, klimatizace nebo některé automobilové komponenty. U části těchto použití se pracuje s derogacemi až na 6,5 nebo 13,5 roku od vstupu pravidel v platnost.

Osm sektorů zůstává otevřených

Navíc osm dodatečně přidaných sektorů nebylo zatím SEAC detailně vyhodnoceno. Jde o tiskařské aplikace, těsnicí aplikace, strojírenské aplikace, další zdravotnické aplikace, vojenské aplikace, výbušniny, technické textilie a širší průmyslové použití. SEAC proto doporučuje pro všechny tyto oblasti dočasnou časově omezenou derogaci do doby, než bude dokončeno plné socioekonomické posouzení proporcionality.

Právě zde zůstává pro firmy otevřené důležité okno pro dodání dat. K návrhu stanoviska SEAC nyní běží 60denní veřejná konzultace, v níž mohou firmy, asociace i další aktéři předkládat informace o dostupnosti alternativ, nákladech substituce, technické proveditelnosti i širších socioekonomických dopadech. Připomínky lze podávat do 25. května 2026.

Výjimka nebude zadarmo a další kroky

Zásadní je i compliance rovina. ECHA jasně naznačuje, že případné derogace nebudou znamenat prosté odložení zákazu, ale vznik nového režimu podmíněného používání PFAS. Ve hře jsou zejména podnikové plány řízení PFAS pro konkrétní provozy, monitoring emisí, reporting vůči ECHA, požadavky na značení, instrukce pro bezpečné používání a likvidaci a také silnější komunikace v dodavatelském řetězci.

Finální stanovisko SEAC se očekává do konce roku 2026. Poté ECHA předá podklady Evropské komisi, která na jejich základě připraví návrh právního aktu na změnu přílohy XVII nařízení REACH, tedy seznamu unijních omezení pro chemické látky. Samotný legislativní návrh Komise se očekává už v roce 2027. Tento návrh pak budou muset schválit v rámci výboru REACH složeného ze zástupců členských států.

Evropská komise zveřejnila průběžné hodnocení akčního plánu pro sociální ekonomiku, který běží od roku 2021. Přezkum ukazuje, že se sociální ekonomika pevněji propsala do evropských i národních politik, zároveň ale potvrzuje, že řada bariér přetrvává, zejména v oblasti financování, veřejných zakázek a praktické implementace na regionální a lokální úrovni.

Co se zatím podařilo

Komise uvádí, že většina z vytyčených 63 opatření již byla dokončena nebo se aktivně realizuje. Silným posunem bylo zejména přijetí doporučení Rady z roku 2023 k rámcovým podmínkám pro sociální ekonomiku, které nastavilo rámec pro přípravu národních strategií a legislativních změn v členských státech. Do konce roku 2025 mělo 21 států připravenou nebo přijatou strategii a 12 států upravilo příslušnou legislativu. Mezi nimi je i Česko, které 9. července 2025 přijalo Strategický rámec sociálního podnikání 2026–2030 pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokrok je vidět i u financování. Přes InvestEU a další evropské nástroje bylo mobilizováno přes 1,2 miliardy eur v garancích a očekává se investiční efekt přes 11,7 miliardy eur, zejména pro mikrofinance a sociální podniky. Zároveň vznikly nové podpůrné struktury pro měření sociálního dopadu, sdílení dat a škálování sociálních inovací.

Kde implementace stále naráží

Největším problémem zůstává nerovnoměrná implementace mezi členskými státy, regiony a municipalitami. Zatímco na národní úrovni se rámce posouvají, lokální úroveň často postrádá kapacity, know-how i právní jistotu, například v oblasti státní podpory nebo sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek. O skutečné implementaci se tak nyní rozhoduje především na úrovni krajů, obcí a lokálních zadavatelů, a to v konkrétních projektech sociálních služeb, bydlení nebo komunitní energetiky.

Další slabinou zůstává obtížný přístup k financování, protože běžné investiční modely často neodpovídají fungování sociálních podniků. Komise zároveň přiznává, že podpora pro jejich rozvoj zůstává roztříštěná, vzdělávání není systematické a stále chybí kvalitní a srovnatelná data napříč EU. Rozdílné metodiky mezi státy a slabší sběr dat pak ztěžují měření dopadů i lepší rozhodování veřejné správy a investorů.

Co přijde dál: veřejné zakázky, státní podpora a lepší data

Další fáze akčního plánu se má soustředit na tři priority: lepší rámcové podmínky, přístup ke kapitálu a silnější datovou základnu.

V příštích dvou letech chce Komise posílit sociálně odpovědné zadávání, zejména širší využívání kritéria best price-quality ratio místo nejnižší ceny, a zároveň připravit nové nástroje pro regiony a města, které mají pomoci s lokální implementací. Paralelně poběží práce na úpravě pravidel státní podpory a lepším sběru dat prostřednictvím národních registrů. Výslovně se přitom počítá s podporou oblastí s největším růstovým potenciálem, jako jsou energetická společenství, dostupné bydlení, péče nebo digitální sociální inovace.

Evropská komise se zapojí jak do dílčích jednání Rady EU, zejména v návaznosti na neformální debatu ministrů pro výzkum a inovace, tak do širších mezinárodních formátů včetně společného jednání ministrů energetiky, financí a centrálních bank zemí G7. Komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela přijede do Plzně, kde navštíví Škoda JS, Škoda Transportation a vystoupí také na Západočeské univerzitě v Plzni.

V Radě EU se tento týden uskuteční neformální videokonference ministrů pro výzkum a inovace, kteří budou debatovat o tom, jak přetavit evropskou excelenci ve výzkumu do globálně škálovatelných inovací a posílit technologickou konkurenceschopnost Unie. Paralelně se v rámci přípravy COREPER I otevře i koordinace unijního přístupu k energetice v reakci na vývoj na Blízkém východě, zejména z pohledu bezpečnosti dodávek ropy a plynu. Ve středu se pak agenda na politické úrovni přesune do COREPER I a II.

Evropský parlament má tento týden zelený týden, takže europoslanci nejednají v Bruselu ani ve Štrasburku, ale pracují především ve svých regionech a v rámci zahraničních delegací. Delegace zamíří tento týden například do Pekingu a Šanghaje s agendou e-commerce, do Soulu a Tokia k posílení indo-pacifických partnerství, do Polska a Litvy kvůli hybridním hrozbám, kyberbezpečnosti a migraci, do Portugalska k řešení dostupného bydlení a do Argentiny před provizorním spuštěním dohody Mercosur od 1. května.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072