POLITIKA: Evropská komise představila pětiletý plán v oblasti azylu a migrace, který má do roku 2030 posílit kontrolu vnějších hranic, zrychlit návratovou politiku, omezit nelegální migraci a zároveň lépe řídit legální cesty vstupu do EU. Plán klade důraz na důslednější prosazování stávajících pravidel, užší spolupráci s třetími zeměmi a efektivnější využívání nástrojů EU, včetně digitálních systémů pro řízení migrace. Součástí tohoto rámce je i nová vízová strategie EU, o níž píšeme níže.

POLITIKA: Evropská komise v lednovém balíku porušení unijního práva (infringement) upozornila na přetrvávající problémy Česka v oblasti skládkování odpadu (směrnice o skládkách odpadu a směrnice o odpadech). Hlavní výtka se týká nedodržování povinnosti předúpravy odpadu před skládkováním, v důsledku čehož se na skládky nadále dostávají recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady. Podle Komise Česko rovněž nepřijalo všechna plánovaná opatření na podporu tříděného sběru, včetně zvýšení poplatků za skládkování a zavedení systému platby podle množství odpadu. ČR má nyní dva měsíce na nápravu, jinak může být případ postoupen Soudnímu dvoru EU.

POLITIKA: Evropská komise odpověděla Senátu ČR na jeho stanovisko k technologické a tržní připravenosti v oblasti těžkých silničních vozidel. Potvrdila, že v roce 2026 navrhne přezkum nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR), přičemž připomínky Senátu k problémům s plněním cílů pro rok 2030 mají být zohledněny. Přezkum emisních norem CO₂ pro nová těžká vozidla má být dokončen do konce roku 2027. Část úprav je již obsažena v automobilovém balíčku z prosince 2025.

EKONOMIKA: Podle nejnovějších dat Eurostatu má národní minimální mzdu 22 z 27 členských států EU. Česko patří mezi osm zemí, kde minimální mzda zůstává pod hranicí 1 000 eur měsíčně – spolu například s Bulharskem, Slovenskem nebo Maďarskem. Ve srovnání s minulým rokem si však ČR polepšila. Po zohlednění rozdílů v cenových hladinách se česká minimální mzda nově posunula nad hranici 1 000 eur v paritě kupní síly (PPS) a zařadila se do střední skupiny zemí. Přesto Česko zůstává nadále pod průměrem západní Evropy.

Pětiletý plán v oblasti azylu a migrace doplňuje Komise vůbec první vízovou strategii EU. Společným cílem obou dokumentů je posílit kontrolu migračních toků, zvýšit bezpečnost vnějších hranic a lépe prosazovat strategické zájmy Evropské unie. Strategie je současně doplněna o sérii doporučení pro členské státy k přilákání talentů.

Vízová strategie nastavuje dlouhodobý směr politiky EU, přičemž první konkrétní kroky mají přijít už v roce 2026. Patří mezi ně nový systém pro posuzování vízových výjimek a hodnoticí rámec pro země s vízovou povinností, které by mohly být v budoucnu zařazeny do bezvízového režimu.

Členské státy by se měly na sadě konkrétních kritérií shodnout ještě v průběhu roku 2026. Součástí tohoto procesu má být také posouzení nařízení o vízové povinnosti (Visa Regulation) z roku 2018 a zvážení jeho případné revize.

Komise se dále zaměří na posílení monitorování bezvízového režimu. Evropská unie v současnosti uplatňuje bezvízový styk vůči 64 zemím a územím, což zvyšuje riziko jeho zneužívání. Strategie výslovně zmiňuje problémy, jako je nadužívání azylových procedur, překračování povolené délky pobytu, nedostatečná spolupráce při návratech, ale také programy občanství za investice, tzv. zlaté pasy, bez odpovídajících bezpečnostních kontrol.

Součástí strategie je rovněž letošní plánovaná revize Vízového kodexu (Visa Code), která má posílit využívání vízové politiky jako nástroje k prosazování spolupráce s třetími zeměmi, zejména v oblasti návratové politiky. Dokument zároveň počítá se zavedením cílených restriktivních vízových opatření pro případy závažného zhoršení bezpečnostní nebo politické situace ve vztazích s konkrétními zeměmi.

Strategie se rovněž věnuje snižování administrativní složitosti vízového režimu, zejména v případech krátkodobých pobytů nad rámec 90 dnů u vybraných profesních skupin (např. umělci, sportovci či techničtí specialisté), kde současná roztříštěnost pravidel vytváří právní nejistotu.

Další opatření zahrnují plné využití a propojení klíčových informačních systémů EU do roku 2028, rozšíření využívání vícevstupních víz s delší dobou platnosti pro spolehlivé žadatele a také vytvoření společného seznamu ověřených společností, jejichž zaměstnanci by mohli využívat zrychlené a zjednodušené vízové řízení.

Tyto kroky naznačují snahu o větší předvídatelnost a snížení administrativní zátěže v oblasti legální pracovní mobility. Letošní rok však bude především ve znamení nastavování kritérií, revizí a pilotních kroků, spíše než zásadních systémových změn. Pro byznys tak bude klíčové sledovat konkrétní provádění iniciativ a národní implementaci.

Ačkoli je jednotný trh jedním ze základních pilířů EU, podle Výroční zprávy o jednotném trhu a konkurenceschopnosti 2026 nadále čelí významným překážkám na národní i evropské úrovni. Integrace jednotného trhu v posledních letech stagnuje a v roce 2024 dokonce došlo k poklesu obchodu se zbožím uvnitř EU. Komise chce tento trend zvrátit a avizuje posílení prosazování pravidel, cílené odstraňování bariér a další zjednodušování legislativy.

Komise identifikovala deset nejzávažnějších překážek fungování jednotného trhu, tzv. Terrible Ten, které vznikají převážně na národní úrovni. Patří mezi ně zejména: složité zakládání firem, roztříštěná pravidla pro služby, zdlouhavé uznávání odborných kvalifikací, dlouhé procesy tvorby technických norem, nedostatečný dohled nad dodržováním pravidel u výrobků nebo administrativně náročné vysílání pracovníků.

V reakci na tyto přetrvávající bariéry Komise poprvé představuje Roční agendu prosazování jednotného trhu (Single Market Enforcement Agenda). Jejím cílem je cílenější dohled, systematické odstraňování národních překážek a v případě potřeby i tvrdší postup vůči členským státům. Praktická implementace tohoto přístupu má začít již letos prostřednictvím návrhů, jako je Evropský akt o produktech, akt o stavebních službách nebo akt o dodávkách, plánovaných od třetího čtvrtletí 2026.

Zpráva zároveň upozorňuje na riziko, že EU může prohrát závod v inovacích. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v EU dlouhodobě stagnují a v roce 2024 dosáhly 2,24 % HDP, tedy výrazně pod cílovou hranicí 3 %. Počet patentových přihlášek na obyvatele se prakticky nemění a EU zaostává zejména v oblasti digitálních technologií, přestože si udržuje silnou pozici v zelených technologiích a zdravotnictví. Komise v této souvislosti odkazuje na připravované iniciativy, jako je 28. režim, Evropský inovační akt či nové nástroje na podporu scale-upů.

Slabým místem zůstává také úroveň investic. Soukromé investice v EU v roce 2024 klesly na 17,6 % HDP a průmyslová výroba se mezi lety 2023 a 2024 dále snížila. Zvláště problematická je situace v oblasti rizikového kapitálu, kde investice dosahují pouze 0,06 % HDP, což je zhruba desetina úrovně Spojených států. Současně EU v posledních dvou letech přicházela v průměru o 27 tisíc pracovních míst v průmyslu měsíčně. Komise proto sází na mobilizaci soukromého kapitálu, rozvoj kapitálových trhů a lepší využití nástrojů, jako je InvestEU nebo připravovaný Evropský fond konkurenceschopnosti od roku 2028.

Pozornost se věnuje také dodavatelským řetězcům a strategickým závislostem. Více než polovina závislostí v citlivých průmyslových oblastech je navázána na jediného dodavatele, často mimo EU, především na Čínu. Evropskou soběstačnost mají zachránit nástroje jako jsou nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise, akt o kritických surovinách nebo akt o průmyslovém akcelerátoru, jejichž cílem je posílit domácí výrobní kapacity a odolnost evropských dodavatelských řetězců.

Zda a jak se tyto záměry podaří promítnout do praxe, ukáže zejména rok 2026. Očekává se důraz na tvrdší prosazování pravidel jednotného trhu, pokračování zjednodušujících balíčků a předkládání legislativních návrhů zaměřených na odstranění přetrvávajících bariér, podporu investic a posílení konkurenceschopnosti a strategické autonomie EU.

Evropský parlament nedávno zahájil práci na svém stanovisku k AI Omnibusu, čímž doplňuje postup Rady EU, která již pracuje s kompromisním návrhem. Ještě před zahájením samotné legislativní práce však Výbor pro právní záležitosti (JURI) přijal zprávu, v níž se vymezuje vůči využívání obsahu chráněného autorským právem při tréninku generativních modelů. Požaduje vyšší transparentnost trénovacích dat, možnost zpětné kontroly použitých zdrojů a zavedení spravedlivé kompenzace autorů, včetně retroaktivního uplatnění.

Současný rámec autorského práva EU nebyl vytvořen s ohledem na trénink generativních modelů AI (GPAI). Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu v této oblasti poskytuje v zásadě jediný relevantní nástroj – výjimku pro vytěžování textů a dat s možností uplatnění výhrady (opt-out). Tento mechanismus je však v praxi obtížně vymahatelný.

Debata se mezitím posouvá i na úroveň Rady EU. Řada členských států považuje současný rámec za nedostatečný a diskutují se možnosti dalšího postupu, včetně standardizovaných licenčních modelů, kolektivního licencování či lepší ochrany proti imitaci hlasu, podoby a identity. Zatím však jde spíše o mapování variant před avizovanou revizí směrnice z roku 2019.

Zatímco EU se snaží nastavit rámec pravidel předem, ve Spojených státech se spory mezi autory a AI firmami řeší převážně ex post, soudní cestou nebo prostřednictvím mimosoudních vyrovnání. Nedávný případ společnosti Anthropic s vyrovnáním přesahujícím 1,5 miliardy dolarů ilustruje rozdílný přístup k řešení těchto sporů v praxi.

Ani kreativní sektor však není jednotný. Vedle obav jednotlivých autorů sílí tlak velkých vydavatelství, která začínají generativní AI vnímat jako obchodní příležitost a uzavírají licenční dohody s technologickými firmami.

Zprávu výboru JURI by měl schválit Evropský parlament na plenárním zasedání v březnu. Mezi první konkrétní výstupy na úrovni EU by však mohl patřit kodex k transparentnímu označování AI-generovaného obsahu, očekávaný v první polovině tohoto roku. Ten ale nezasahuje do oblasti autorských práv ani odměňování autorů, a pozornost se tak upíná především k revizi zmíněné směrnice.

Evropská unie si v rámci Akčního plánu pro nulové znečištění stanovila cíl výrazně snížit znečištění ovzduší, vody, půdy i vystavení obyvatel škodlivým chemickým látkám do roku 2030. Střednědobé hodnocení nyní ukazuje, kde se realita rozchází s původními plány.

Emise některých znečišťujících látek do ovzduší klesají a kvalita vody se v části regionů stabilizuje. Tyto posuny však nestačí k naplnění většiny cílů do roku 2030.

Nejproblematičtějšími oblastmi zůstávají hluk, znečištění živinami a pesticidy a zejména chemické látky, včetně tzv. věčných chemikálií (PFAS). Společenské náklady spojené s PFAS se v EU pohybují v řádu desítek až stovek miliard eur ročně, což představuje významné riziko i pro podnikatelské prostředí.

Slabým místem zůstává implementace a vymáhání pravidel. Rozdíly mezi členskými státy a omezené kapacity dozorových orgánů snižují účinnost již přijatých opatření a vytvářejí nerovné podmínky pro firmy napříč EU. V praxi to znamená rozdílné náklady na dodržování pravidel a vyšší regulatorní nejistotu. Komise proto naznačuje posun k systematičtějším kontrolám a důslednějšímu postupu vůči státům, které v provádění zaostávají.

Další kroky Komise budou směřovat k úpravám a provádění stávajících pravidel, nikoli na nové cíle. Počítá se s revizí nařízení REACH (chemické látky), vyhodnocením pravidel pro dusičnany a jednorázové plasty a cílenými kroky v oblasti PFAS. Do roku 2026 má vzniknout strategie pro živočišnou výrobu a akční plán digitalizace vodního sektoru, následně se otevře debata o hlukových limitech. Současně se má v letech 2026–2027 zvýšit podpora inovací prostřednictvím programů Horizont Evropa a LIFE.

Evropská komise výjimečně tento týden neplánuje představit žádnou zásadní legislativu a připravuje se na další agendu.

V Radě EU se tento týden ministři pro konkurenceschopnost (COMPET) na neformálním zasedání zaměří na fungování jednotného trhu, průmyslovou konkurenceschopnost, snižování administrativní zátěže a podporu inovací, zejména s ohledem na malé a střední podniky a odolnost dodavatelských řetězců. Sejde se také Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), kde budou ministři diskutovat o evropském plánu na dostupné bydlení. Klimatickou a environmentální dimenzi pokryje neformální zasedání ministrů životního prostředí a klimatu, zaměřené na provádění klimatických a environmentálních cílů EU, adaptaci na změnu klimatu a návaznost na střednědobé hodnocení Green Dealu.

Evropský parlament se tento týden bude především připravovat na únorové plenární zasedání. Rozpočtový výbor projedná pozměňovací návrhy ke zprávě o víceletém finančním rámci, kterých poslanci předložili více než tisíc. Europoslanci se zároveň chystají na hlasování o azylové politice, vztazích EU–USA, cíli EU pro snížení emisí do roku 2040, dohodě EU–Mercosur či podpoře vinařského sektoru. Na programu je také vystoupení prezidentky ECB Christine Lagarde a projev předsedkyně Valného shromáždění OSN Annalena Baerbock.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072