POLITIKA: Itálie vyzvala k dočasnému pozastavení systému EU ETS do doby jeho reformy s argumentem, že současné ceny emisních povolenek nadměrně zatěžují průmysl a promítají se do cen energií. Po této výzvě cena povolenek klesla pod 70 EUR za tunu CO₂. Itálie se tak připojuje k širšímu tlaku části členských států a průmyslových koalic – včetně skupiny „Přátel průmyslu“, v níž dlouhodobě figuruje i Česko, které požaduje větší stabilitu trhu a úpravy rezervy tržní stability (MSR). Česká republika navíc před zasedáním Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) společně s dalšími státy zveřejnila non-paper k soutěžní politice, v němž hájí přísné prosazování pravidel hospodářské soutěže a varuje před jejich oslabováním ve jménu průmyslové politiky.

BYZNYS: Europoslanci podpořili vytvoření nové kategorie „malých středních podniků se střední tržní kapitalizací“ a oproti návrhu Komise navrhli širší vymezení. Zatímco Komise počítá s firmami do 750 zaměstnanců a s ročním obratem do 150 milionů EUR nebo bilanční sumou do 129 milionů EUR, Parlament hranici zvýšil na 1 000 zaměstnanců a 200 milionů EUR obratu (resp. 172 milionů EUR bilanční sumy). Poslanci zároveň chtějí rozšířit zjednodušené režimy, zejména omezit reportovací a administrativní povinnosti napříč unijní legislativou, aby zmírnili „cliff-edge efekt“ po překročení SME limitu 250 zaměstnanců. Text nyní čeká na schválení v plénu. Teprve poté může Parlament vstoupit do vyjednávání s Radou.

BYZNYS: Rada EU formálně schválila novelu směrnice o měřidlech, která nově zavádí harmonizované požadavky na měřicí systémy pro nabíječky elektromobilů a výdejní stojany stlačeného plynu včetně vodíku. U EV nabíječek se stanovují třídy přesnosti (A, B, C), maximální dovolené chyby, limity pro nejmenší měřenou jednotku i povinnosti týkající se ochrany proti manipulaci, rušení a výpadku napájení. Členské státy mají dva roky na transpozici a obecně se pravidla začnou používat 30 měsíců po vstupu v platnost; pro EV nabíječky a výdejní stojany stlačeného plynu však platí delší přechodné období 48 měsíců.

EKONOMIKA: Podvody s DPH a celními povinnostmi podle výroční zprávy Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) patří mezi nejvýznamnější zdroje finančních ztrát v EU – celková odhadovaná škoda u vyšetřovaných případů přesahuje 4,5 miliardy EUR, přičemž dominantní část tvoří přeshraniční daňové podvody. V Česku eviduje EPPO ke konci roku 2025 celkem 136 aktivních případů s odhadovanou škodou 788,86 milionu EUR. Největší část představují podvody na výdajové straně rozpočtu EU (111 případů, škoda 452,49 mil. EUR). V roce 2025 bylo v ČR otevřeno 80 nových vyšetřování, vydány příkazy k zajištění majetku v hodnotě 195,77 mil. EUR a fakticky zajištěn majetek za 31,82 mil. EUR.

Na konci října minulého roku skončila veřejná konzultace k revizi směrnice o zdanění tabáku, která přilákala téměř 19 tisíc reakcí. To je více než u Evropského plánu dostupného bydlení, jenž ve stejném období získal něco přes 13 tisíc odpovědí. Tabák tak zjevně dokáže mobilizovat veřejnost více než otázka dostupnosti bydlení.

Od té doby vedou členské státy náročné debaty o dalším směřování návrhu, ke kterému nyní přidal své stanovisko Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV). Výbor podporuje modernizaci rámce, zároveň však varuje před náhlým a výrazným zvýšením minimálních sazeb, které by podle něj mohlo podpořit nelegální obchod a negativně dopadnout na malé a střední podniky.

Evropská komise navrhuje výrazné zvýšení minimálních sazeb – u cigaret až na 215 EUR za 1 000 kusů – a zároveň navyšuje minima i u jemně řezaného tabáku a dalších tradičních výrobků. Návrh rozšiřuje harmonizované zdanění na nové kategorie, včetně zahřívaného tabáku, e-cigaret a nikotinových sáčků, které dosud podléhaly rozdílným národním režimům. Součástí návrhu je také mechanismus pravidelné indexace minimálních sazeb každé tři roky podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

EHSV ve svém stanovisku do značné míry reflektuje argumentaci průmyslu a prosazuje zásadu „menší škoda, nižší daně“, zejména u alternativních výrobků. Doporučuje postupné navyšování sazeb a navrhuje mírnější variantu – například zvýšení minima u cigaret na 155 EUR místo 215 EUR za 1 000 kusů. Kriticky se staví také k širšímu využívání aktů v přenesené pravomoci pro automatickou indexaci sazeb a požaduje, aby klíčové prvky daně zůstaly pod kontrolou členských států.

Mezi členskými státy však panují výrazné rozdíly, což komplikuje výhled na přijetí návrhu, který v daňové oblasti vyžaduje jednomyslnost. Ve srovnání s dánským předsednictvím, které podporovalo ambicióznější tempo navyšování sazeb, kyperské předsednictví signalizuje pragmatičtější a postupnější přístup s cílem dosáhnout jednomyslné dohody.

Kypr nyní pracuje s návrhem postupného navyšování minimálních sazeb v letech 2028–2032 a s maximálním stropem pro úpravu podle inflace na úrovni 6 % za tříleté období. V oblasti e-liquidů se diskutuje minimální sazba ve výši 0,30 EUR/ml, zatímco u perorálních nikotinových výrobků kompromisní návrh počítá s minimem 107 EUR/kg, tedy pod původně navrženými 143 EUR/kg. Kompromisní text tak naznačuje mírnější přístup oproti původnímu návrhu Komise. Součástí debat je také úprava orientačních množství pro přeshraniční nákupy pro vlastní spotřebu a možnost stanovit pevné limity jako hlavní kritérium pro posouzení „vlastní spotřeby“, což má zjednodušit vymáhání pravidel.

Důraz během vyjednávání je kladen na fiskální suverenitu členských států. Řada zemí odmítá širší využívání aktů v přenesené pravomoci pro budoucí úpravy sazeb a požaduje větší flexibilitu při nastavování struktury daně na národní úrovni. Zemím by také měla být zachována možnost přijímat specifická národní opatření, včetně omezení určitých produktů.

Debata probíhá v širším kontextu doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která dlouhodobě vyzývá ke zvyšování podílu daní na ceně tabákových výrobků. Podle poslední zprávy WHO tvořily daně v roce 2024 více než 75 % maloobchodní ceny nejprodávanější značky cigaret ve 28 zemích evropského regionu WHO, oproti 16 zemím v roce 2008. WHO zároveň upozorňuje, že v části států se cigarety stávají opět dostupnějšími.

Návrh je projednáván ve zvláštním legislativním postupu. Rada musí konzultovat Evropský parlament i další poradní orgány, jejich stanoviska však nejsou právně závazná. Klíčové slovo má Rada, která musí dospět k jednomyslné shodě. Poslední kompromisní návrh byl 25. února projednán na pracovní skupině Rady EU pro daňové otázky. Evropský parlament by měl návrh projednat na plenárním zasedání začátkem července, přičemž zpravodajem stanoviska EP je český europoslanec Tomáš Kubín (Patrioti). Pokud bude dohoda dosažena, nové nastavení by mělo být použitelné od roku 2028.

Evropská unie investuje 116 milionů EUR do 20 nových projektů výzkumu a inovací v oblasti 6G prostřednictvím partnerství Společného podniku pro inteligentní sítě a služby (SNS JU). Záměr byl oznámen na Světovém mobilním kongresu v Barceloně. Financování z programu Horizon Europe má posílit evropské postavení ve vývoji sítí nové generace a navazuje na již probíhající portfolio desítek podpořených projektů, jejichž celkový objem přesahuje 600 milionů EUR.

Nové projekty se zaměřují například na rozsáhlé experimentální platformy pro testování 6G sítí, integraci umělé inteligence do řízení infrastruktury, vývoj nových architektur pro propojení pozemních a satelitních sítí či klíčové technologické komponenty budoucích sítí. Nejde přitom jen o vyšší rychlost přenosu dat oproti 5G, ale o vybudování tzv. AI-native infrastruktury, tedy sítí, kde umělá inteligence nebude doplňkem, ale základním prvkem řízení, optimalizace a bezpečnosti provozu. Přibližně 80 % nových projektů integruje prvky umělé inteligence, které mají umožnit autonomní správu sítě, vyšší efektivitu provozu a nové průmyslové aplikace v reálném čase.

Prvkem, který vyvolává živou debatu, je schopnost 6G sítí využívat rádiové signály k detekci prostředí. Evropský institut pro telekomunikační normy (ETSI) upozorňuje, že 6G může fungovat nejen jako komunikační síť, ale i jako systém detekce pohybu, objektů či změn v prostředí, tedy de facto jako distribuovaný radar. Taková funkce může přinést přínosy v dopravě, bezpečnosti nebo krizovém řízení, současně však otevírá otázky ochrany soukromí a právního rámce využívání těchto dat.

Evropská unie se tak aktivně zapojuje do závodu o 6G technologické prvenství. Čína už nyní směřuje ke komercializaci 6G do roku 2030 a buduje výzkumnou a testovací infrastrukturu nové generace. Ve Spojených státech společnost Ericsson oznámila první živý 6G test v Texasu zaměřený na aplikace v oblasti umělé inteligence, robotiky a přenosu videa v reálném čase.

Rok 2026 tak představuje klíčovou fázi, kdy se evropské projekty musí promítnout do konkrétních pravidel, podle nichž budou budoucí 6G sítě navrhovány a provozovány. Právě v této etapě se ukáže, zda je EU schopna držet krok s globálními hráči a do jaké míry dokáže svou výzkumnou a průmyslovou kapacitu přetavit do podoby budoucí digitální infrastruktury.

Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody na revizi Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Fond pomáhá pracovníkům, kteří přijdou o práci v důsledku restrukturalizace způsobené globalizací, technologickými změnami nebo přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku. Od roku 2007 zasáhl EGF ve 186 případech, přidělil 727 milionů EUR a podpořil přes 180 tisíc osob ve 20 členských státech. Podle údajů Komise si v letech 2023–2024 našlo 81 % podpořených pracovníků nové zaměstnání do 18 měsíců. V období 2021–2027 má fond k dispozici až 210 milionů EUR ročně, přičemž EU obvykle financuje 60 % nákladů.

Revize má umožnit rychlejší a pružnější reakci na restrukturalizace. Nově bude možné podporovat i pracovníky v bezprostředním riziku propuštění ještě před samotnou ztrátou zaměstnání. Podpora se za určitých podmínek rozšíří i na zaměstnance dodavatelů a navazujících podniků a členské státy získají flexibilnější možnosti předfinancování. O prostředky vždy žádá členský stát – jednotlivci žádat nemohou; firmy však mohou vyzvat svůj stát, aby o podporu z EGF zažádal pro dotčené zaměstnance. Aktuálně Komise například navrhla uvolnit 2 miliony EUR z EGF na podporu 507 propuštěných pracovníků společnosti Liberty v Belgii.

Komise návrh předložila v dubnu 2025 jako součást akčních plánů pro automobilový sektor a ocelářství a kovoprůmysl. Úprava zároveň zapadá do agendy „Unie dovedností“ a Kompasu konkurenceschopnosti. Dohodu nyní musí formálně potvrdit Evropský parlament i Rada a revidovaná pravidla budou platit do konce roku 2027. Téma restrukturalizací a budoucnosti trhu práce bude mezitím dále diskutováno již 9. března na zasedání ministrů práce a sociálních věcí (EPSCO), kde se bude řešit využití umělé inteligence k podpoře kvalitních pracovních míst a rozvoj dovedností.

Evropská komise přijala delegované rozhodnutí, kterým vyjímá paletové fólie a fixační pásky z povinnosti 100% opětovného použití nařízení o obalech a obalových odpadech. Povinnost se týkala přeprav v rámci jedné společnosti, mezi propojenými podniky nebo mezi podniky v rámci jednoho členského státu a měla začít platit od roku 2030.

Nařízení o obalech stanoví od roku 2030 obecný cíl, aby alespoň 40 % vybraných přepravních obalů bylo znovupoužitelných. Zároveň však ukládá přísnější povinnost – u přeprav v rámci jedné společnosti, mezi propojenými podniky nebo mezi podniky v rámci jednoho členského státu musí být tyto obaly používány výhradně v režimu opětovného použití. Nové a vůbec první delegované rozhodnutí v rámci tohoto nařízení nyní z této 100% povinnosti vyjímá paletové fólie a fixační pásky používané ke stabilizaci a ochraně zboží při přepravě.

Za tímto účelem si Komise nechala vypracovat studii, podle které by přechod na opakovaně použitelné materiály vedl k průměrnému zvýšení nákladů o 0,02 EUR až 0,30 EUR na jednotku produktu (tj. 0,3–15,9 % ceny výrobku), přičemž u automatizovaných provozů by si přechod mohl vyžádat investice v řádu 50–100 milionů EUR u větších operátorů s více výrobními linkami. Administrativní náklady spojené se zavedením 100% znovupoužitelné povinnosti byly odhadnuty na celkem 610 milionů EUR pro přibližně 600 000 evropských podniků, zejména kvůli IT systémům, reportingu a auditům.

Zástupci evropského obalového a logistického sektoru rozhodnutí vítají jako pragmatickou korekci původně velmi ambiciózního nastavení PPWR, jež by přineslo jen omezený environmentální přínos, ale zároveň by významně zvýšilo riziko narušení dodavatelských řetězců. Výjimku již ocenili i zástupci českého obalového průmyslu.

Jde o první významnější úpravu přijatého nařízení o obalech ještě před jeho plným náběhem. Rozhodnutí odráží závěr, na který Komise v praxi stále častěji naráží – že inovace a environmentální ambice musí být provázány s reálně proveditelnými povinnostmi a realistickým regulačním rámcem, včetně možnosti cílených úprav tam, kde se prokáže nepřiměřená zátěž. Delegovaný akt nyní podléhá dvouměsíční kontrole ze strany Evropského parlamentu a Rady. Pokud nevznesou námitku, vstoupí v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku.

Evropská komise by měla zítra projednat několik strategických iniciativ: Industrial Accelerator Act, novou Strategii pro průmyslové námořnictví EU, Strategii pro evropské přístavy, dále Strategii rovnosti žen a mužů 2026–2030 a Strategii mezigenerační spravedlnosti.

Týden měla zahájit neformální Rada pro obecné záležitosti (GAC) na Kypru, ta však byla zrušena poté, co britská základna RAF Akrotiri byla zasažena bezpilotním dronem v souvislosti s eskalací napětí na Blízkém východě. Ministři pro evropské záležitosti měli původně debatovat o víceletém finančním rámci a institucionální připravenosti Unie na další rozšiřování. Neformální setkání ministrů kultury bylo rovněž zrušeno. Ministři měli na programu zejména dopad umělé inteligence na kulturu a kreativní sektor, ochranu autorských práv a postavení tvůrců v digitálním prostředí. Formálně se však uskuteční Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA), kde budou hlavními body implementace Paktu o migraci a azylu, návratová politika a boj proti organizovanému zločinu. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) zasedne 9. března a zaměří se na budoucnost trhu práce, rozvoj dovedností a využití umělé inteligence v rámci agendy „Unie dovedností“

V Evropském parlamentu proběhne zasedání výborů a příprava na plénum 9.–12. března. Klíčové bude hlasování výboru LIBE o prodloužení dočasné výjimky z pravidel ochrany soukromí, která firmám umožňuje dobrovolně odhalovat materiály se sexuálním zneužíváním dětí online – současná výjimka končí 2. dubna 2026 a mezitím běží vyjednávání o trvalém rámci. Rozpočtový výbor přijme vstup EP k prioritám pro rozpočet EU na rok 2027, který poslouží jako základ pro jednání s Radou a Komisí (její návrh se čeká v červnu). Veřejné slyšení se bude věnovat evropské občanské iniciativě požadující zákaz tzv. „konverzních praktik“. U příležitosti Mezinárodního dne žen uspořádá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví konferenci na téma „Práva žen a demokracie: boj proti stereotypům, dezinformacím a násilí v digitálním věku“. Politické frakce se zároveň budou připravovat na březnové plénum, kde se bude hlasovat a debatovat o vztazích EU–USA, obranných projektech EU, koordinaci hospodářských politik, rozšíření EU, nových pravidlech pro balíčky cestovních služeb, ochraně autorských děl v éře AI a o „energetickém balíčku pro občany“. Poslanci si rovněž připomenou Mezinárodní den žen, přivítají arménského premiéra a vymezí své priority před summitem EU ve dnech 19.–20. března.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072