BYZNYS: Evropská komise v rámci programu EIC Pre-Accelerator vybrala 70 raných technologických firem z méně inovativních regionů, které si mezi sebou rozdělí zhruba 32,5 milionu eur (až 500 tisíc eur na firmu). Cílem je pomoci startupům s technologickým rozvojem, vstupem na trh a získáním dalších investic. Mezi podpořenými jsou i tři české společnosti – CasInvent Pharma (vývoj léčby leukémie), InfraHex (ochranné materiály proti teplu a elektromagnetickému záření) a DIANA Biotechnologies (diagnostika sepse). Program zároveň udělil dalších 320 projektům tzv. Seal of Excellence, který jim má usnadnit přístup k dalším zdrojům financování.

BYZNYS: Evropská chemická regulace čelí kritice ze strany environmentálních organizací, podle nichž Komise zaostává v plnění svého plánu omezování nejnebezpečnějších látek. Analýza European Environmental Bureau a ClientEarth upozorňuje, že většina z 22 opatření v rámci tzv. Restrictions Roadmap z roku 2022 zůstává pozastavena nebo výrazně opožděna, přičemž Komise podle autorů zpozdila přípravu a předložení několika návrhů na omezení vybraných skupin chemických látek. Studie zároveň odhaduje, že tato zpoždění mohla vést až ke zhruba 100 tisícům tun dodatečného chemického znečištění v Evropě.

EKONOMIKA: Evropský parlament a Rada se předběžně dohodly na revizi koordinace sociálních systémů, která přináší konkrétní změny v přeshraničních situacích: nově upravuje podmínky pro čerpání a „export“ podpory v nezaměstnanosti mezi státy, zavádí jasnější režim pro koordinaci dlouhodobé péče a rodinných dávek a zpřesňuje pravidla pro vyslané pracovníky i osoby pracující ve více zemích. Součástí je také lepší výměna informací mezi státy (např. přes systém EESSI) a posílení nástrojů proti zneužívání, včetně boje proti tzv. letterbox firmám. Dohoda nyní čeká na formální schválení.

EKONOMIKA: Evropská centrální banka uzavřela spolupráci s evropskými standardizačními organizacemi (ECPC, nexo standards, Berlin Group), aby pro digitální euro využila existující otevřené standardy pro zpracování plateb – od bezkontaktních transakcí přes napojení terminálů až po platby přes mobilní aplikace. Cílem je zajistit, aby digitální euro bylo možné používat napříč EU v běžné platební infrastruktuře bez nutnosti zásadních technických úprav a s nižšími náklady pro banky a obchodníky. Širší nasazení ale zůstává podmíněno přijetím legislativy k digitálnímu euru.

Další vlna nárůstu cen energie odhaluje závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv. Ta dnes tvoří přibližně 57 % spotřeby energie v EU a jen v roce 2025 za ně Unie zaplatila zhruba 340 miliard eur. Od eskalace konfliktu na Blízkém východě navíc výdaje na import vzrostly o dalších 24 miliard eur, aniž by se objem dodávek zvýšil.

Evropská komise proto přichází s balíčkem AccelerateEU, který kombinuje okamžitá krizová opatření s kroky směřujícími k dlouhodobému snížení závislosti na fosilních palivech.

V krátkodobém horizontu se Komise zaměřuje především na koordinaci mezi členskými státy a stabilizaci trhu. Už od dubna 2026 má koordinovat plnění zásobníků plynu a případné uvolňování ropných rezerv, aby předešla cenovým výkyvům způsobeným nekoordinovanými nákupy. V květnu 2026 zároveň plánuje mapování evropských rafinérských kapacit a spuštění nové Fuel Observatory, která bude sledovat dostupnost paliv včetně leteckého paliva a dieselu.

Právě evropský letecký sektor se již k návrhu AccelerateEU vyjádřil v reakci na obavy z nedostatku leteckého paliva a plán v zásadě podpořil. Asociace aerolinek A4E však upozorňuje, že navržená opatření zatím neřeší krátkodobé nákladové tlaky, zejména absenci dočasné úlevy v systému emisních povolenek (ETS), která by podle nich pomohla stabilizovat ceny letenek a udržet provoz na méně vytížených trasách. Pozitivně sektor hodnotí důraz na urychlení investic do udržitelných leteckých paliv (SAF), zároveň ale zdůrazňuje, že v aktuální fázi krize je klíčové okamžité využití existujících flexibilit v regulaci, nikoli další dlouhodobé plánování.

Komise avizuje, že od tohoto měsíce podpoří členské státy, které chtějí využít příjmy EU ETS na cílená opatření, která mobilizují a urychlují investice do elektrifikace a celkově pomáhají snižovat ceny elektřiny.

Zásadní roli však mají samotné členské státy. Komise zveřejnila právě pro ně dobrovolný „checklist“, který ukazuje, jaké konkrétní kroky mají vlády neprodleně zavádět. Přehled zahrnuje jak příklady již fungujících národních opatření, tak nástroje pro rychlou reakci na cenové šoky.

Členské státy mají k dispozici i nástroje v oblasti daní a státní podpory, včetně možnosti snižovat daňové zatížení elektřiny nebo zavádět cílená dočasná opatření. Využít mohou také přímou podporu zranitelných skupin, například energetické poukazy nebo plné financování výměny fosilních kotlů. Mezi další nástroje patří snížení DPH na technologie jako tepelná čerpadla nebo solární panely, dotace na renovace budov až do výše 50 % nákladů nebo dočasné zákazy odpojování domácností od energií.

Významnou roli hrají i kroky v dopravě a chování spotřebitelů. Mezi doporučenými opatřeními jsou dotace na veřejnou dopravu, podpora sdílené mobility, investice do cyklistické infrastruktury nebo informační kampaně zaměřené na snižování spotřeby energie, například úpravy teploty v budovách či omezení spotřeby v době špičky.

Krátkodobé kroky mají být doplněny strukturální změnou energetiky. Komise počítá s tím, že tempo instalace obnovitelných zdrojů by se mělo zvýšit na přibližně 100 GW ročně a že délka povolovacích řízení by měla být do konce roku 2026 zkrácena na maximálně dva roky. Zároveň chce výrazně posílit elektrifikaci, která dnes tvoří méně než čtvrtinu konečné spotřeby energie, a tím snížit závislost na fosilních palivech.

Další upřesnění má přijít už v květnu. Komise plánuje na neformálním jednání ministrů energetiky 13. května 2026 představit katalog konkrétních, realizovatelných řešení, která mohou členské státy rychle zavést ke snížení spotřeby energie a závislosti na ropě a plynu. Tento katalog má vycházet z opatření, která se osvědčila od roku 2022, a ukázat jejich reálné dopady v praxi.

Tento týden může rozhodnout o dalším osudu evropské regulace umělé inteligence. V úterý pokračují vyjednávání mezi institucemi o podobě tzv. AI Omnibusu a ve středu mají hlavní vyjednavači Evropského parlamentu ve Štrasburku představit aktuální stav jednání. Do debaty ale vstupuje i otázka nákladů na dodržování pravidel pro vysoce rizikové systémy.

Evropská komise se k této otázce včera vyjádřila v odpovědi na písemnou otázku spoluzpravodaje Michaela McNamary. Podle výkonné místopředsedkyně Henny Virkkunen nejsou často citované odhady nákladů ve výši stovek tisíc eur reprezentativní. Komise uvádí, že pro firmy, které již fungují v rámci existující produktové regulace a mají zavedené systémy řízení kvality, se dodatečné náklady na dodržování AI Aktu pohybují přibližně mezi 23 850 a 40 400 eury.

Vyšší částky, které se v debatě objevují, podle Komise vycházejí z odlišných scénářů. Odhad kolem 319 tisíc eur pochází ze studie z roku 2021 a popisuje situaci firmy, která musí celý compliance systém vybudovat od nuly. Často citovaných 600 tisíc eur pak podle Komise vychází z průzkumu průmyslu, který kombinuje jednorázové i průběžné náklady a zahrnuje i sektory, na něž se AI Akt vůbec nevztahuje.

Spor o čísla tak ve skutečnosti odráží rozdílné výchozí podmínky firem. Klíčovým faktorem se ukazuje úroveň jejich připravenosti, nikoli samotný text regulace.

Konečné odhady nákladů navíc komplikuje zpoždění při přípravě harmonizovaných evropských norem, které mají firmám pomoci pravidla naplnit. Zpoždění nabírají i pokyny k vysoce rizikovým systémům, které mají upřesnit, jaké konkrétní aplikace do této kategorie spadají.

Evropská pravidla pro cestování se zvířaty v zájmovém chovu prošla aktualizací. Nové nařízení Komise v přenesené pravomoci (tj. bez schvalování Parlamentem a Radou EU) začleňuje dosavadní úpravu do širšího rámce legislativy o zdraví zvířat a nahrazuje dřívější samostatný režim. Nejde však o zásadní změnu podmínek, ale především o jejich sjednocení, zpřesnění a systematizaci.

Základní pravidla zůstávají zachována. Psi, kočky a fretky mohou nadále cestovat mezi členskými státy za nekomerčním účelem, pokud jsou označeni mikročipem, očkováni proti vzteklině a doprovázeni platným pasem vydaným veterinárním lékařem. Maximální počet zvířat na jeden nekomerční přesun zůstává pět, s výjimkami například pro účast na výstavách nebo sportovních akcích.

Nová úprava však některé podmínky zpřesňuje. Jasněji vymezuje situace, kdy může zvíře cestovat s jinou osobou než s majitelem, včetně požadavku, aby majitel cestoval do pěti dnů před nebo po zvířeti. Současně doplňuje výklad pojmu „jeden nekomerční přesun“, aby se zabránilo obcházení pravidel například při společném cestování více osob.

Změny se týkají také dokumentace. Nařízení zpřesňuje obsah identifikačních dokladů a postupně zavádí nové vzory veterinárních certifikátů, které se uplatňují zejména při přesunech ze třetích zemí. Tyto certifikáty budou povinné od 1. října 2026, zatímco nové požadavky na identifikační doklady a pasy začnou platit od 1. ledna 2028.

Reálný dopad pocítí například Spojené království, kde je nová úprava již mediálně hojně pokryta. Británie se sice od příštího roku vrací do programu Erasmus+, což usnadní pohyb studentů, pro jejich mazlíčky ale žádné podobné uvolnění neplatí. Britští majitelé tak již nemohou využívat systém EU pasů pro mazlíčky a pro každou cestu do EU musí získat samostatné veterinární osvědčení. Někteří kvůli tomu omezují pravidelné cesty nebo je ruší.

Nařízení tak nepřináší zásadní změnu podmínek pro běžné cestování se zvířaty v rámci EU, ale převádí existující pravidla do nového právního rámce a zpřesňuje jejich uplatňování. Zároveň ukazuje rozdíl mezi fungováním pravidel na vnitřním trhu a jejich dopady na státy mimo EU.

Evropská unie se posouvá o krok blíže ke schválení pravidel pro využití nových genomických technik (NGTs). Rada EU schválila svou pozici, čímž se návrh vrací do Evropského parlamentu, který bude mít finální slovo.

Dosavadní evropská legislativa nerozlišuje mezi různými typy genetických úprav. I moderní, přesnější metody (CRISPR) tak podléhají stejným pravidlům jako klasické geneticky modifikované organismy (GMO), což v praxi výrazně omezuje jejich využití. Nový návrh tuto logiku částečně mění a zavádí diferencovaný přístup podle typu zásahu do genetické informace.

Základem návrhu je rozdělení NGTs do dvou kategorií. První zahrnuje úpravy považované za srovnatelné s konvenčním šlechtěním – u těchto rostlin se počítá s výrazně mírnější regulací, bez povinného označování a s jednodušším uvedením na trh. Druhá kategorie naopak zahrnuje složitější genetické zásahy, které zůstávají plně pod režimem pro GMO, včetně povolovacích procesů, sledovatelnosti a označování.

Právě toto rozdělení představuje hlavní změnu oproti současnému stavu. Jednodušší genetické úpravy by nově mohly být v EU využívány výrazně flexibilněji, což má otevřít prostor pro vývoj plodin odolnějších vůči suchu, škůdcům nebo nemocem a snížit závislost na pesticidech a dovozech.

Vedle samotné regulace technologií řeší návrh i otázku duševního vlastnictví, která patřila mezi nejspornější body vyjednávání. Výsledný text neobsahuje zákaz patentů, ale zavádí nové požadavky na transparentnost – držitelé patentů budou muset zveřejňovat informace v databázi a Komise má dále analyzovat jejich dopad na inovace, dostupnost osiva a konkurenci na trhu.

Současně si členské státy ponechávají určitou míru kontroly. V případě složitějších genetických úprav (NGT-2) mohou například rozhodnout o tom, že jejich pěstování na svém území nepovolí. Tyto rostliny navíc zůstávají vyloučeny z ekologického zemědělství, což odráží přetrvávající opatrnost části členských států i spotřebitelů.

V českém prostředí převažuje mezi oborovými organizacemi a odborníky spíše podpůrný postoj, zejména kvůli potenciálu pro vyšší odolnost plodin, snížení závislosti na pesticidech a posílení potravinové soběstačnosti. Zároveň ale zaznívají i obavy, zejména v souvislosti s patenty a dostupností osiva, kde se řeší možné dopady na menší šlechtitele.

Nyní musí Evropský parlament na květnovém plenárním zasedání návrh odhlasovat. Pokud bude legislativa definitivně přijata, nový rámec by se měl začít uplatňovat přibližně od poloviny roku 2028.

Evropská komise dnes zasedá ve Štrasburku, kde má na programu mimo jiné sdělení k lepší regulaci a vymáhání práva, které má reagovat na dlouhodobou kritiku složitosti a roztříštěnosti evropské legislativy. Vedle toho představí i doporučení k ověřování věku online. Komise je zároveň zapojena do probíhajících jednání s Parlamentem a Radou, včetně trialogu k úpravám pravidel pro umělou inteligenci (AI Omnibus).

Rada EU se tento týden zaměří především na dopravu, digitalizaci a bezpečnost. Do čtvrtka probíhají neformální jednání ministrů dopravy a telekomunikací v Nikósii. V oblasti dopravy se diskuse soustředí na posílení konektivity EU, strategickou autonomii a roli přístavů, včetně aktualizace deklarace o vzdělávání námořníků a zapojení žen v odvětví. Digitální část jednání se následně zaměří na urychlení přijetí důvěryhodné umělé inteligence napříč EU, ochranu nezletilých v online prostředí a posílení odolnosti kritické infrastruktury.

Evropský parlament se přesouvá do Štrasburku. Plenární zasedání se ponese ve znamení rozpočtu, digitální regulace i bezpečnostních témat. Dnes budou poslanci debatovat a následně hlasovat o své vyjednávací pozici k víceletému rozpočtu EU na období 2028–2034 (MFF). Ve stejný den proběhne také debata o revizi Aktu o digitálních trzích (DMA), kde se otevírá otázka rychlejšího vymáhání pravidel a dohledu nad novými digitálními službami, včetně těch využívajících umělou inteligenci, přičemž hlasování o usnesení je plánováno na čtvrtek. Dnes zároveň proběhne hlasování o zprávě vyzývající Komisi k předložení legislativy, která by zavedla jednotnou definici znásilnění založenou na principu souhlasu, a také o prvních celoevropských standardech pro chov, obchod a dovoz psů a koček a o úpravě preferenčního obchodního režimu pro rozvojové země. Ve středu budou poslanci jednat s Radou a Komisí o dopadech krize na Blízkém východě na ceny energií a dostupnost klíčových komodit, odpoledne pak o situaci v jižním Libanonu. Ve stejný den proběhne i debata o kyberšikaně a online obtěžování, s hlasováním o rezoluci ve čtvrtek. Paralelně probíhá trialog k AI Omnibusu, kde se může tento týden rozhodnout o dalším postupu.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Nově nás můžete sledovat i na Instagramu, kde pro vás tvoříme krátká informativní videa.

[email protected] | +420 724 393 072