POLITIKA: Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi k zavedení principu „one in, two out“, podle něhož by zavedení nových regulatorních nákladů pro podniky mělo být kompenzováno snížením nákladů vyplývajících z jiné unijní legislativy alespoň v dvojnásobném rozsahu. Parlament považuje dosavadní přístup „one in, one out“ za nedostatečný a požaduje čisté snížení regulatorní zátěže, přičemž zdůrazňuje nutnost odděleného posuzování dopadů na podniky a veřejnou správu.

POLITIKA: Jednání o revizi směrnice o zdanění tabákových výrobků (TED), vycházející z návrhu Evropské komise z roku 2025, se nadále odehrávají na úrovni Rady EU. Kypru se podařilo v této fázi prosadit kompromis, který by umožnil zachovat nižší daňové zatížení zahřívaných tabákových výrobků výměnou za omezené ústupky jinde. Debata ukazuje hluboké rozdělení mezi členskými státy ohledně míry harmonizace spotřebních daní na tabák a naznačuje, že shoda v Radě zůstává vzdálená.

EKONOMIKA: Podle nejnovějších dat Eurostat emise skleníkových plynů v EU v roce 2024 meziročně klesly o 1 % a oproti roku 2013 jsou nižší o přibližně 20 %. Nejvýraznější pokles zaznamenal energetický sektor, zatímco emise v dopravě naopak dále rostly. Česko patří mezi země s nadprůměrným snížením emisí – od roku 2013 dosáhlo poklesu o 40,6 %, tedy více než dvojnásobku unijního průměru, zejména v důsledku změn v energetice a průmyslu.

EKONOMIKA: Podle nové studie Evropské komise bude muset EU do roku 2050 investovat přibližně 70 mld. eur ročně do adaptace na změnu klimatu, aby omezila rostoucí ekonomické a sociální dopady. Studie zároveň rozepisuje investiční potřeby na úrovni jednotlivých členských států. V případě Česka odhaduje potřebné adaptační investice na zhruba 1,2 mld. eur ročně, přičemž největší část připadá na infrastrukturu a ekosystémy.

Není týdne, kdy by se v Bruselu neskloňovalo slovo „omnibus“. Tentokrát však v pojetí byznysu. BusinessEurope zveřejnila vlastní konsolidovaný „Omnibook“, ve kterém identifikuje téměř 140 regulatorních překážek napříč deseti politickými oblastmi. Ve své podstatě však jde spíše o seznam přání evropského byznysu než o realistické legislativní návrhy.

Většina doporučení se týká zelené a digitální transformace. Dokument přitom systematicky rozlišuje mezi administrativní zátěží (včetně reportingu), nadměrnými náklady na dodržování předpisů a přetrvávajícími přeshraničními regulačními překážkami na vnitřním trhu. BusinessEurope nevolá po deregulaci, ale po změně způsobu, jakým EU pravidla zavádí a vymáhá. Na první pohled tak přístup působí konstruktivně.

Opakujícím se motivem je důraz na jednotný výklad a metodická vodítka namísto nové legislativy, omezení prostoru pro národní gold-plating (požadavky nad rámec EU předpisů), zjednodušení a sjednocení oznamovacích povinností a zavádění nových pravidel s delšími a realističtějšími přechodnými obdobími. Dokument rovněž silně akcentuje proporcionalitu podle rizika a velikosti firem, princip „pouze jednou“ při předávání údajů a odklad sankcí do doby, než budou k dispozici jasná pravidla, funkční systémy a ustálená praxe.

Tyto návrhy reagují na dlouhodobý problém, kdy Komise nestíhá včas vydávat jednotné metodiky a pokyny, zatímco nové povinnosti začínají platit podle pevného harmonogramu a přechodná období bývají krátká.

Některé požadavky byznysu se již do legislativy skutečně promítly. V rámci Omnibusu I, který byl schválen v prosinci 2025, došlo u směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CS3D) k cílenému omezení prostoru pro dodatky členskými zeměmi. Směrnice tím v některých aspektech získává silnější harmonizační efekt, zejména pokud jde o rozsah povinností a přístup k due diligence. Podobným směrem se vydal i návrh vypustit sektorově specifické standardy reportingu v rámci evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), který v rámci stejného omnibusu vedl k zastavení jejich přípravy a k nahrazení závazných standardů nezávaznými pokyny.

Některé návrhy však jdou výrazně nad rámec technických možností i aktuální politické vůle v EU. Příkladem je postoj BusinessEurope ke směrnici o stážích, kterou organizace navrhuje rovnou stáhnout. Hlavním argumentem je nadměrná administrativní a vykazovací zátěž pro zaměstnavatele, přestože by tyto problémy bylo možné řešit cílenou úpravou návrhu. Legislativní změny však BusinessEurope připouští až jako krajní variantu v případě, že by stažení směrnice neprošlo.

Rámcově je však Omnibook hodnotným dokumentem. Nejenže pojmenovává konkrétní oblasti, které jsou pro byznys nejvíce zatěžující, ale může sloužit i jako inspirace při transpozici unijní legislativy do národních právních řádů. Právě zde by se například Česko mohlo přiblížit jednomu z hlavních přání obsažených v Omnibooku, tedy omezení gold-platingu, ve kterém dlouhodobě patří k premiantům. Jen ve finančním sektoru měla Česká národní banka do konce roku 2025 zrušit 36 pravidel a výkazů, které česká právní úprava stanovila nad rámec unijního minima.

Evropská komise představila nový kyberbezpečnostní balíček, který má posílit bezpečnost ICT dodavatelských řetězců, zjednodušit evropský systém kybernetické certifikace a rozšířit roli Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Komise reaguje na rostoucí počet útoků na dodavatelské řetězce i na dlouhodobou kritiku roztříštěných národních přístupů.

Největší posun přináší část zaměřená na jednotný rámec pro hodnocení rizik ICT dodavatelů, včetně koordinovaných posouzení na úrovni EU a zohlednění netechnických rizik. Cílem je omezit rozdílné národní přístupy. Slabinou návrhu je zásah do oblasti národní bezpečnosti a nejasná role členských států, zejména s ohledem na posílení pravomocí Komise.

Komise chce reformou evropské kybernetické certifikace sjednotit posuzování rizik ICT produktů a služeb a odstranit roztříštěnost národních požadavků. Zároveň tím reaguje na dosavadní nízkou funkčnost systému. Rizikem je provedení: pokud nebude jasné, kdy certifikace nahrazuje jiné způsoby prokazování souladu, může místo zjednodušení přidat další administrativní zátěž. Ačkoli zůstává formálně dobrovolná, návrh ji tlačí do role obecného standardu bez jednoznačného právního rámce.

Certifikace má sloužit jako společný referenční bod pro veřejné zadavatele i soukromé firmy při výběru ICT dodavatelů a plnění bezpečnostních požadavků napříč předpisy. Pokud se podaří omezit duplicity, může to firmám zjednodušit život. Návrh však trpí nejasným vymezením rozsahu a absencí technických pokynů, což může vést k právní nejistotě a rozdílným národním výkladům.

Součástí balíčku jsou i cílené úpravy směrnice NIS2. Komise uvádí, že lepší sladění pravidel a omezení duplicit by mělo zjednodušit dodržování povinností až pro zhruba 29 tisíc podniků v EU. Praktický dopad však bude záviset na transpozici a uplatňování na úrovni členských států.

Balíček nadále vytváří základ pro budoucí omezení vícenásobného hlášení incidentu podle různých předpisů (NIS2, DORA, CRA). Budoucí centralizované řešení však může narážet na národní systémy a již vynaložené investice.

Revize výrazně posiluje roli ENISA v oblasti koordinace, certifikace a hodnocení rizik. Zároveň ale zůstávají otevřené otázky týkající se vztahu agentury k členským státům, překryvů s dalšími strukturami EU a dopadů na financování a personální kapacity.

Soukromý sektor upozorňuje, že balíček může přinést více nových povinností než skutečného zjednodušení. Požadavky na zabezpečení dodavatelských řetězců mohou být finančně podceněné a negativně ovlivnit investice do sítí a kontinuitu provozu. Technologické firmy zároveň varují před dalším štěpením povinností mezi NIS2, DORA, CRA a dalšími režimy a před rizikem nákladné a nejasně ukotvené certifikace.

Návrh zároveň silně kritizuje čínská vláda a společnost Huawei, protože vytváří právní mechanismus umožňující zákaz nebo postupné vylučování tzv. vysoce rizikových dodavatelů z certifikace, veřejných zakázek a kritické ICT infrastruktury v EU, a to i na základě netechnických a geopolitických kritérií.

Návrh nyní míří do Rady a Evropského parlamentu s ambicí přijetí nejpozději na začátku roku 2027. Skutečné fungování balíčku však bude záviset na dopracování klíčových detailů, zejména procesů hodnocení rizik, role certifikace, právní jistoty a včasných technických pokynů.

Evropská komise ještě před Vánoci představila již desátý zjednodušující balíček opatření, tentokrát zaměřený na bezpečnost potravin a krmiv (Food & Feed Safety). Podle Komise má jít o technickou úpravu pravidel bez oslabení ochrany zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Reakce institucí, nevládních organizací i průmyslu však ukazují, že dopad balíčku bude politicky i prakticky složitější. Návrh zahrnuje soubor změn v několika oblastech, zejména:

Největší pozornost vzbudila část týkající se pesticidů. Podle návrhu mají být pravidelné a automatické přezkumy účinných látek omezeny a nahrazeny cílenějším přístupem založeným na monitoringu a nových datech. Jde o zásadní posun v přístupu k regulaci, který reaguje na dlouhodobý tlak zemědělců a průmyslu na větší předvídatelnost pravidel.

Environmentální organizace a spotřebitelské skupiny (World Wide Fund, Foodwatch) naopak varují, že omezení preventivních kontrol oslabuje princip předběžné opatrnosti a mluví o „volném průchodu“ pro pesticidy. Podle nich může systém založený hlavně na zásazích až po vzniku problému selhat při včasném odhalení dlouhodobých nebo kumulativních rizik.

Z pohledu biotechnologického sektoru je klíčová část týkající se biocidů. Omnibus reaguje na dlouhodobě kritizovaný kolaps hodnoticího programu, v jehož rámci se přezkumy účinných látek zpožďovaly i o deset let. Návrh prodlužuje ochranu dat a umožňuje setrvání látek na trhu do doby, než je systém schopen přezkum reálně dokončit.

Omezení rutinních kontrol však zároveň přesouvá větší odpovědnost na členské státy, které budou muset v praxi rozhodovat, kdy je namístě zasáhnout. Tím tak může dojít k nadměrným kontrolám nebo naopak jejich absenci.

Na desátý omnibus se proto lze dívat dvojí optikou: jako na krok ke snížení legislativní nejistoty a zvýšení předvídatelnosti pro byznys, nebo jako na posun od preventivní kontroly k zásahům až ve chvíli, kdy může být pozdě.

Evropská komise představí tři klíčové strategické dokumenty. Na programu je Evropská strategie pro migraci a azyl, strategie vízové politiky EU a výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti za rok 2026. Jednání tak propojí bezpečnostní a migrační agendu s hodnocením stavu vnitřního trhu a konkurenceschopnosti EU.

V rámci Rady EU budou ministři zemědělství projednávat priority kyperského předsednictví, otevřou debatu o úpravě pravidel ekologického zemědělství a povedou výměnu názorů na Strategii EU pro bioekonomiku. V Radě pro obecné záležitosti (GAC) zazní opět priority předsednictví, proběhne debata v rámci každoročního dialogu o stavu právního státu a ministři se při pracovním obědě budou věnovat Evropskému štítu demokracie (opatření na ochranu klíčových pilířů demokratických systémů). V zahraniční politice ministři projednají vývoj ruské agrese proti Ukrajině za účasti ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy, situaci na Blízkém východě a povedou neformální výměnu s vysokým komisařem OSN pro lidská práva Volkerem Türkem.

V Evropském parlamentu se tento týden soustředí pozornost na několik politicky citlivých témat. Výbor INTA přijme pozici k návrhu na ochranu evropského ocelářství, který se zaměřuje na omezení bezcelních dovozů ze třetích zemí, zvýšení dovozních cel až na 50 % u vybraných ocelových výrobků a zpřísnění sledovatelnosti dovozu. V zahraničním a obranném výboru AFET a SEDE proběhne debata s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o transatlantické bezpečnosti, zatímco AFET se samostatně zaměří i na vztahy EU–USA. Výbor IMCO vyslechne zástupce platformy SHEIN k dodržování pravidel bezpečnosti výrobků a ochrany spotřebitele, výbor EMPL se bude zabývat pracovními podmínkami v distribučních centrech Amazonu a výbor JURI otevře otázku autorských práv a generativní AI, zejména odměňování autorů za využití chráněného obsahu při trénování modelů.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072