BEZPEČNOST: Europol oznámil rozsáhlou mezinárodní operaci proti službě „First VPN“, kterou podle vyšetřovatelů dlouhodobě využívali ransomware gangy a další kyberzločinci k ukrývání své infrastruktury a identity. Operaci vedly Francie a Nizozemsko za podpory Europolu a Eurojustu, zapojilo se ale celkem 16 zemí včetně Ukrajiny, Spojeného království nebo USA. Vyšetřovatelé během zásahu odstavili 33 serverů, zajistili databázi uživatelů a identifikovali stovky osob napojených na ransomware útoky, podvody nebo krádeže dat. Europol uvedl, že služba se objevovala „prakticky ve všech velkých kybernetických vyšetřováních“ posledních let. Operace už vedla k předání 83 zpravodajských balíčků partnerským zemím, sdílení informací o 506 uživatelích a posunu ve 21 dalších vyšetřováních podporovaných Europolem.

ENERGIE: Více než 70 velkých firem a byznysových organizací včetně Amazonu, Googlu, Microsoftu, IKEA nebo Volvo vyzvalo Evropskou komisi k výraznému urychlení elektrifikace evropské ekonomiky před chystaným Akčním plánem pro elektrifikaci (červen 2026). Signatáři požadují například cíl 50% elektrifikace konečné spotřeby energie do roku 2040, větší investice do sítí, stabilní ETS, podporu průmyslové elektrifikace nebo rychlejší rozvoj infrastruktury. Firmy zároveň varují, že Evropa zaostává za USA a Čínou, trpí vysokými cenami elektřiny, pomalým připojováním k sítím i regulatorní nestabilitou. Organizace dále požadují větší digitalizaci distribučních sítí, podporu dlouhodobých energetických kontraktů (PPA), rozšíření financování elektrifikace v novém víceletém rozpočtu EU nebo silnější propojení elektrifikace s energetickou bezpečností a snižováním závislosti na dovozu fosilních paliv.

EKONOMIKA: Evropská komise ve své jarní prognóze očekává zpomalení růstu české ekonomiky z 2,6 % v roce 2025 na 1,8 % letos, následně by měl růst v roce 2027 opět zrychlit na 2,4 %. Hlavním tahounem ekonomiky má zůstat spotřeba domácností podpořená růstem reálných mezd, zatímco ekonomiku budou brzdit vyšší ceny energií, slabší export nebo nejistota v mezinárodním obchodě. Komise zároveň upozorňuje na dopady amerických cel, dražších energií a pokračující geopolitické nejistoty. Inflace má letos vzrůst na 2,7 %, nezaměstnanost do roku 2027 na 3,2 %, přesto však zůstane mezi nejnižšími v EU. Současně se mají postupně zhoršovat i veřejné finance – deficit má vzrůst na 2,9 % HDP a veřejný dluh na 47,2 % HDP v roce 2027.

Evropská komise zveřejnila nové pokyny k aplikaci evropské vodní legislativy, které mají členským státům i firmám usnadnit povolování nových projektů v oblasti těžby, zpracování kovů nebo dalších strategických odvětví. Pokyny se zaměřují především na těžební sektor, jejich závěry jsou ale relevantní také pro projekty související s čipy, obnovitelnými zdroji nebo technologiemi pro čistý průmysl.

Komise vysvětluje, jak pružněji používat vodní legislativu

Klíčová část pokynů se týká praktického výkladu rámcové směrnice o vodách (Water Framework Directive) při povolování nových projektů. Environmentální limity se neposuzují automaticky na úrovni jednotlivého provozu, ale na úrovni celého vodního útvaru. To v praxi znamená, že nový projekt nemusí být automaticky zablokován jen proto, že vypouští určitou látku, pokud celkový stav vodního útvaru zůstane zachován.

Další doporučení se týká širšího využívání tzv. mísících zón, tedy oblastí v okolí výpusti, kde může docházet k překročení environmentálních limitů, pokud zbytek vodního útvaru splňuje požadované standardy. Některé členské státy přitom tuto flexibilitu dosud využívají jen omezeně.

Důležitou interpretací je i možnost zohlednit přirozené koncentrace některých látek v prostředí, například kovů. Pokud se například nikl přirozeně vyskytuje v podloží, mohou členské státy tuto skutečnost započítat při hodnocení souladu s environmentálními limity.

Členské státy mohou vytvářet prostor pro nové projekty i zpřísněním podmínek pro stávající provozy. Například modernizace starších průmyslových zařízení a snížení jejich emisí PFAS může umožnit povolení nového projektu bez zhoršení celkového stavu vodního útvaru.

Nové výjimky po revizi legislativy

Pokyny zároveň vysvětlují změny evropské vodní legislativy z konce března tohoto roku.

Jednou z nejvýznamnějších novinek jsou nové články zavádějící výjimky pro projekty s krátkodobými dopady na vodní útvary nebo pro případy relokace znečištění bez čistého navýšení celkové zátěže.

První nová výjimka umožňuje zjednodušené povolování projektů, jejichž negativní dopady jsou pouze dočasné. Pokud například stavební nebo těžební práce ovlivní chemický stav vody maximálně po dobu jednoho roku, případně biologické ukazatele po dobu tří let, nemusí projekt splňovat některé dosavadní přísnější podmínky.

Druhá výjimka se týká projektů, které přesouvají již existující znečištění, aniž by docházelo k jeho celkovému navýšení. Komise uvádí příklady odtěžování kontaminovaných sedimentů, staveb v průmyslově znečištěných oblastech nebo čištění důlních lokalit po ukončení těžby.

Interpretace pro těžební průmysl zapadá do širší evropské debaty o zrychlování povolovacích procesů pro strategické průmyslové projekty. Evropský průmysl v posledních měsících stále hlasitěji upozorňuje, že hlavní překážkou investic už často nejsou technologie nebo financování, ale složité a nekoordinované povolovací procesy napříč členskými státy.

Široká koalice evropských průmyslových organizací v rámci iniciativy Informal Coalition on Permitting (ICP) například v nedávném stanovisku k připravovanému Industrial Accelerator Act uvedla, že současný evropský systém povolování vytváří „fragmentované regulatorní rámce, administrativní komplexitu, nekonzistentní implementaci a dlouhé povolovací lhůty“, které podle průmyslu ohrožují konkurenceschopnost Evropy, klimatické cíle i bezpečnost dodávek.

Průmysl zároveň prosazuje koncept tzv. „permitability“, tedy nejen rychlejší povolovací procesy, ale hlavně vyšší regulatorní předvídatelnost a právní jistotu pro investory.

Současně sílí i kritika části těchto návrhů. European Environmental Bureau (EEB) a Evropská federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) v dopise zpravodajce Evropského parlamentu pro legislativu o zrychlování povolovacích procesů varovaly, že příliš agresivní zrychlování environmentálních posouzení může oslabit ochranu životního prostředí, zvýšit právní nejistotu a vést naopak k většímu množství sporů a zdržení. Organizace kritizují zejména rozšiřování výjimek, příliš široké definice „strategických projektů“ nebo tlak na oslabování principu předběžné opatrnosti.

Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh dlouho očekávaných pokynů k tomu, jak správně určovat tzv. vysoce rizikové AI systémy podle AI Aktu. Tím však týden v oblasti AI zdaleka nekončil. Evropský parlament ve Štrasburku přijal usnesení k AI v oblasti obchodu EU a zároveň vedl rozsáhlou debatu o pokročilých AI modelech, kyberbezpečnosti a systému Mythos společnosti Anthropic. Právě Anthropic přitom v posledních dnech rezonovala i v samotném Vatikánu. Papež Lev XIV. během představení své první encykliky „Magnifica Humanitas“ věnované dopadům umělé inteligence na společnost, práci a lidskou důstojnost vystoupil po boku spoluzakladatele Anthropic Christophera Olaha.

Pokyny Komise tak přicházejí v pravou chvíli. Vysoce rizikové AI systémy jsou systémy, které mohou představovat významné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva. Komise se proto v návrhu snaží osvětlit, na které AI systémy budou dopadat nejpřísnější povinnosti podle AI Aktu. Rozhodující je zejména to, zda AI plní bezpečnostní funkci nebo zda její chyba může způsobit reálné ohrožení lidí, majetku či významně ovlivnit rozhodování o právech jednotlivců.

Kdy bude AI považována za vysoce rizikovou

Za vysoce rizikové nemusí být považovány jen „velké“ nebo viditelně nebezpečné AI systémy. Mezi typické příklady vysoce rizikových systémů patří například AI systémy v průmyslových robotech, která detekuje přítomnost člověka a automaticky zastaví zařízení, aby zabránila zranění. Pod přísnější režim mohou spadat také AI systémy monitorující koncentraci plynu a spouštějící bezpečnostní vypnutí, AI ve vlacích sledující rychlost a prevenci vykolejení nebo AI systémy v automobilech pro asistenci v jízdním pruhu, pokud by jejich selhání mohlo vést k nehodě.

Do této kategorie mohou spadat také některé systémy používané ve vzdělávání nebo při rozhodování o přístupu ke vzdělávacím programům. Mezi příklady patří AI systémy automaticky vyhodnocující přihlášky studentů a doporučující přijetí ke studiu, systémy rozdělující děti do škol podle adresy či dalších údajů, AI nástroje přidělující uchazeče do rekvalifikačních nebo učňovských programů nebo systémy automaticky posuzující nárok na stipendium podle příjmů a finanční situace rodiny.

Důležité přitom není jen to, k čemu je AI systém primárně určen, ale také to, jaké důsledky může mít jeho chyba nebo selhání. Příkladem může být chytrý termostat. Pokud pouze optimalizuje teplotu v domácnosti a šetří energii, obvykle do rizikové kategorie nespadne. Pokud by ale jeho chyba mohla způsobit vznik oxidu uhelnatého, požár nebo explozi, mohl by už pod přísnější pravidla AI Aktu patřit.

Kdy AI naopak riziková nebude

Ne každá AI nebo „smart“ funkce tedy automaticky spadne pod nejpřísnější pravidla AI Aktu. Mezi systémy, které běžně za vysoce rizikové nebudou považovány, patří například AI optimalizující spotřebu energie v domácnosti, chytré termostaty upravující teplotu podle návyků uživatelů, systémy doporučující hudbu v chytrých hračkách nebo AI nástroje pro predikci zemědělských výnosů či optimalizaci zavlažování. Komise mezi nerizikové příklady řadí také AI systémy zaměřené pouze na efektivitu služeb, organizaci dokumentů nebo doporučovací funkce, pokud jejich chyba nevede k ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo zásadnímu zásahu do práv jednotlivců.

Evropský parlament: bezpečnost vs. konkurenceschopnost

Otázka AI, technologické suverenity a závislosti na amerických AI modelech výrazně rezonovala i během rozsáhlé debaty v Evropském parlamentu minulý týden. Napříč politickými frakcemi zaznívalo, že Evropa už nemůže zůstat pouze „regulační velmocí“, zatímco nejpokročilejší AI modely, cloudová infrastruktura, čipy i kyberbezpečnostní nástroje vznikají mimo EU. Řada europoslanců proto vyzývala k masivnějším investicím do evropských pokročilých AI modelů, výpočetní infrastruktury, datových center, cloudových řešení i vlastních kyberbezpečnostních kapacit. Poslanci zároveň varovali, že „Evropa se z této situace neproreguluje“ a že samotná pravidla bez investic, infrastruktury a vlastních technologických kapacit evropskou závislost nevyřeší.

Debata se opakovaně vracela i k modelu Mythos společnosti Anthropic, který část poslanců označovala za symbol nové generace extrémně pokročilých AI systémů schopných automaticky vyhledávat softwarové zranitelnosti a potenciálně výrazně urychlit kybernetické útoky. Podle části vystoupení je problémem nejen samotná existence podobných modelů, ale i fakt, že Evropa k nim nemá vlastní alternativy. Komise si během debaty vyslechla i varování, že evropské investice do AI by neměly končit pouze u „AI generátorů videí se štěňaty“, ale směřovat do strategických evropských AI, cloudových a kyberbezpečnostních kapacit.

Další kroky

Důležité jsou i nové termíny po AI Omnibusu. Povinnosti pro vysoce rizikové systémy podle přílohy III se mají nově použít od 2. prosince 2027 a pro AI systémy spadající pod přílohu I od 2. srpna 2028.

Komise nyní návrh pokynů otevřela veřejné konzultaci. Připomínky lze Evropské komisi zasílat do 23. července 2026. Po vyhodnocení konzultace Komise připraví finální verzi pokynů, které mají sloužit jako praktický výklad pro firmy, regulátory i členské státy při aplikaci AI Aktu v praxi.

Evropská komise představila nový Akční plán pro hnojiva, kterým reaguje na rostoucí ceny hnojiv, vysoké náklady evropských farmářů i rostoucí geopolitické napětí kolem dodávek plynu a surovin. Evropský sektor hnojiv se dostává pod silný tlak kombinace drahých energií, geopolitických konfliktů, závislosti na dovozu i klimatických regulací.

Dostupnost hnojiv má přitom přímý dopad na ceny potravin a krize kolem Hormuzského průlivu po konfliktu s Íránem z této komodity znovu učinila časovanou bombu. Světové ceny hnojiv od začátku konfliktu vzrostly přibližně o 44 %, nejvíce od roku 2022. Přes klíčový námořní koridor prochází významná část světového obchodu s hnojivy a omezení dopravy vedlo k dalšímu růstu globálních cen.

Evropská zemědělská organizace Copa-Cogeca varuje, že pokud farmáři nebudou mít přístup k dostupným hnojivům, může dojít k poklesu produkce, růstu cen potravin a větší závislosti Evropy na dovozu. Organizace zároveň upozorňuje, že evropští farmáři vstupují do další sezóny v situaci prudce rostoucích cen a nejistoty kolem dostupnosti hnojiv.

Podle Komise byly ceny hnojiv pro evropské farmáře na konci roku 2025 stále přibližně o 62 % vyšší než před krizí v roce 2020, zatímco ceny dusíkatých hnojiv mezi únorem a dubnem 2026 vzrostly o dalších přibližně 40 %. Až 70–80 % výrobních nákladů dusíkatých hnojiv přitom tvoří cena zemního plynu.

EU zároveň zůstává výrazně závislá na dovozu. Unie dnes dováží přibližně 25–30 % dusíkatých hnojiv, 35–45 % potaše a zhruba 70 % fosfátových hnojiv. Od roku 2023 navíc skončily provozy představující přibližně 9 % evropské výrobní kapacity amoniaku.

EU proto minulý týden rozhodla o dočasném pozastavení cel na některá dusíkatá hnojiva, zejména močovinu a amoniak, a to na dobu jednoho roku prostřednictvím bezcelních tarifních kvót. Opatření má evropským farmářům a výrobcům ušetřit přibližně 60 milionů eur na dovozních clech. Výjimka se zároveň nebude vztahovat na dovoz z Ruska a Běloruska.

Brusel připouští krizové zásahy do trhu

Akční plán obsahuje sérii krátkodobých i strukturálních opatření. Komise chce umožnit větší krizovou podporu farmářům prostřednictvím společné zemědělské politiky (CAP), rychlejší zálohové platby nebo nové mechanismy likviditní podpory. Současně plánuje větší podporu precizního zemědělství, efektivnější aplikace hnojiv nebo alternativních a nízkoemisních hnojiv.

Významným posunem je i debata o strategických zásobách hnojiv. Komise chce prověřit možnosti vytváření strategických zásob hnojiv, scénáře krizové připravenosti nebo případné společné evropské nákupy.

Více „zelených“ i domácích hnojiv

Součástí plánu je také snaha snížit dlouhodobou závislost evropského zemědělství na fosilních surovinách a dovozu. Komise proto podporuje rozvoj nízkoemisních hnojiv, biometanu, digestátů z bioplynových stanic nebo recyklace živin.

Brusel zároveň plánuje odstranit některé regulatorní překážky pro alternativní hnojiva a zvažuje revizi evropského nařízení o hnojivých výrobcích s cílem vytvořit integrovanější jednotný evropský trh s hnojivy.

Tlak na sektor vytváří i vysoké ceny energií, ETS nebo zavádění uhlíkového cla CBAM. Komise proto avizuje, že při plánované revizi ETS v červenci 2026 zohlední specifickou situaci evropského hodnotového řetězce hnojiv.

Evropský parlament je rozdělený

Debata v Evropském parlamentu zároveň ukazuje výrazné politické rozdělení nad tím, jak na krizi reagovat. Z řad lidovců (EPP), konzervativců (ECR) i Patriotů pro Evropu (PfE) zaznívají požadavky na zmírnění dopadů ETS a CBAM, větší flexibilitu nitrátové směrnice nebo větší podporu organických a statkových hnojiv. Část poslanců zároveň tvrdí, že právě evropská regulatorní a klimatická politika přispěla ke ztrátě konkurenceschopnosti evropské výroby hnojiv.

Naopak Zelení a část levice argumentují, že současná krize odhaluje dlouhodobou závislost evropského zemědělství na fosilních hnojivech a dovozu surovin. Podle nich by se EU měla více zaměřit na agroekologii, organická hnojiva, cirkulární zemědělství a snižování spotřeby syntetických hnojiv.

Silný tlak na rychlé zásahy přichází také od evropských zemědělských organizací. Copa-Cogeca v předvečer zveřejnění plánu varovala před rizikem „plnohodnotné krize zemědělské a potravinové produkce“ a vyzvala například k okamžitému pozastavení CBAM pro hnojiva, odstranění některých cel nebo větší flexibilitě nitrátové směrnice.

Evropská komise bude řešit zejména humanitární pomoc a vztahy mezi EU a Čínou. Ve středu má představit nové sdělení k humanitární pomoci zatímco v pátek proběhne orientační debata o vztazích EU–Čína.

Rada EU se tento týden zaměří především na konkurenceschopnost evropského průmyslu, strategickou autonomii a budoucí ekonomické směřování EU. Ministři pro evropské záležitosti zahájí přípravy červnové Evropské rady a otevřou debatu o víceletém rozpočtu EU na období 2028–2034 nebo vztazích EU a Spojeného království. Ve čtvrtek budou ministři průmyslu řešit připravovaný Industrial Accelerator Act, evropský „28. režim“ pro firmy nebo dopady krize na Blízkém východě na evropský turismus. V pátek se pak ministři pro výzkum zaměří na budoucnost programu Horizon Europe 2028–2034, vědeckou diplomacii, evropský Space Act a otázky ekonomické bezpečnosti v kosmickém sektoru. Současně proběhne i neformální jednání ministrů zahraničí nebo přístupová konference s Albánií.

Evropský parlament má tzv. zelený týden, tedy období zaměřené hlavně na zahraniční cesty delegací a práci v regionu. Delegace europoslanců zamíří například do Pekingu na první EU–Čína interparlamentní setkání po zrušení čínských sankcí vůči europoslancům, do Texasu kvůli spolupráci v oblasti LNG, čipů a vesmírných technologií nebo do Washingtonu a Bostonu kvůli dopadům evropské digitální regulace na americké technologické firmy. Předsedkyně EP Roberta Metsola navíc v Kalifornii navštíví vedení Meta, Apple i Google a bude jednat o evropsko-amerických technologických vztazích.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedInu, kde najdete aktuální informace a diskuze o legislativních změnách. Máte tipy nebo připomínky? Dejte nám feedback!