🤝 POLITIKA: EU schválila nová pravidla pro pozastavení bezvízového styku s třetími zeměmi. Reformu má umožnit rychlejší a flexibilnější řešení v případě prudkého nárůstu nelegální migrace, bezpečnostních rizik nebo chybné spolupráce při návratech.

🤝 POLITIKA: Česko čelí řízení o porušení směrnice Euroviněta, protože jeho definice vozidel s nulovými emisemi neodpovídá pravidlům EU. Naopak jako jediné v EU už plně implementovalo směrnici o energetické účinnosti.

💶 BYZNYS: Komise schválila 450 mil. EUR pro nový závod Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, první výrobu pokročilých polovodičů svého druhu v EU. Provoz má začít v roce 2027.

💶 BYZNYS: EU se dohodla na nových minimálních pravidlech pro insolvenční řízení. Cílem je sjednotit postupy mezi členskými státy a zlepšit ochranu věřitelů v přeshraničních případech.

📊 EKONOMIKA: Podzimní ekonomická prognóza Komise počítá s pokračujícím růstem EU i v roce 2025, i když ekonomika zůstává pod tlakem vysokých sazeb, slabších investic a zpomalení obchodu. Spotřeba domácností má růst díky vyšším reálným mzdám a stabilizaci inflace, rizika ale přetrvávají.

📊 EKONOMIKA: Komise zveřejnila hodnocení naplňování směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC). Zpráva potvrzuje pokrok v automatické výměně informací, ale upozorňuje na rozdílnou kvalitu dat a zpoždění při hlášení.

Bude tomu 13. prosince rok, co vstoupilo v platnost nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), které se vztahuje se na výrobce, distributory, e-commerce platformy i dovozce. Nyní k němu Komise vydala podrobný výkladový dokument, který má vyjasnit, co přesně má být uvedeno u online nabídek, jak se posuzuje bezpečnost výrobku a jaké jsou povinnosti v digitálním prostředí. Komise potvrzuje, že bezpečnostní akce – jako stažení výrobku nebo oprava – nenahrazují smluvní nároky spotřebitele a oba režimy musí být řešeny paralelně.

Pokyny upřesňují, jak volit přiměřené a včasné nápravné řešení, zejména s ohledem na povahu rizika a dopad na spotřebitele. Komise zdůrazňuje, že opatření musí být provedeno bez zbytečného odkladu a že proces nesmí nepřiměřeně zatěžovat koncové uživatele. Dokument zároveň přináší jasnější pravidla pro podobu a obsah oznámení při stahování výrobků z trhu.

Sdělení se věnuje i praktickým krokům při řízení bezpečnostních incidentů – zejména tomu, jak dokumentovat postup, jak evidovat komunikaci se zákazníky a jakým způsobem doložit, že podnik provedl odpovídající nápravné kroky. Komise rovněž připomíná, že pokud výrobek spadá do další sektorové regulace, je nutné sladit povinnosti GPSR s požadavky specifického odvětví, např. kosmetika.

Jeden z nejočekávanějších návrhů v digitální agendě EU je venku a první reakce jsou převážně pozitivní. Do výsledné podoby se podle vládního zmocněnce pro umělou inteligenci Jana Kavalírka promítly i české priority, zejména důraz na snižování administrativní zátěže a jasnější provádění pravidel. Balík přináší úpravy řady digitálních předpisů – včetně AI Actu – a jeho cílem je odstranit překryvy, zjednodušit procesy a zpřehlednit vymáhání napříč EU.

Balík zároveň upravuje několik částí AI Actu. Pravidla pro systémy vysokého rizika budou vynucována až ve chvíli, kdy Komise zveřejní potřebné technické nástroje a normy, nejdříve však do 16 měsíců. Zjednodušený režim se rozšiřuje i na společnosti typu mid-caps, ruší se povinná jednotná šablona pro post-market monitoring a registrace nebude vyžadována u systémů, které jsou podle přílohy III vyhodnoceny jako systémy mimo kategorii vysokého rizika. Návrh také zavádí celounijní sandbox koordinovaný AI Office a nový právní základ pro bezpečné zpracování vybraných citlivých údajů pro účely detekce biasu.

Novinkou je také vznik jednotného kontaktního místa pro hlášení kybernetických incidentů, které má sjednotit reporting podle digitálních předpisů.

Balík nyní míří do Evropského parlamentu, kde se očekává rychlá snaha o přijetí vyjednávací pozice. Podobně jako u Omnibusu I se ale mohou objevit sporné body – zejména otázky týkající se GDPR, rozsahu výjimek a napětí mezi liberálním a konzervativním přístupem k regulaci digitálního prostoru. Implementaci opatření lze očekávat v 2026/2027.

Evropská komise navrhla balíček pro posílení doplňkových penzí, který zahrnuje revizi směrnice IZPP II, úpravy panevropského produktu PEPP, podporu auto-enrolmentu a vznik národních penzijních přehledů. Cílem je zvýšit účast na spoření a umožnit fondům investovat efektivněji do dlouhodobých aktiv.

Návrh Komise míří hlavně na státy s rozsáhlými zaměstnaneckými penzijními fondy, zatímco český systém stojí primárně na průběžném pilíři a individuálním doplňkovém spoření. Podle analýzy IDEA tvoří české fondové úspory jen přibližně 9 % HDP, zatímco ve Skandinávii jde o stovky procent. Studie také upozorňuje, že české doplňkové spoření mělo dlouhodobě nízké reálné výnosy a využívají ho hlavně starší ročníky – jen malá část mladých vstupuje do systému včas.

Evropský balíček tak pro Česko představuje spíše signál směrem k investičnějšímu modelu penzijních úspor, zatímco domácí debata zůstává ukotvena v konzervativnějším nastavení a postupných úpravách existujících produktů.

Doporučení Komise cílí na země se silnými zaměstnaneckými penzijními fondy a vysokou účastí obyvatel na doplňkovém spoření. Pro efektivní aplikaci podobného modelu v českém prostředí by bylo nutné jiné strukturální nastavení, především vyšší míra účasti pracujících a nástroje typu automatického zapojení, které se v zahraničí používají jako hlavní způsob, jak zajistit včasný vstup do systému.

Komise představila Agendu pro spotřebitele 2030 – pětiletý rámec, který má zmodernizovat ochranu spotřebitelů v digitálním a přeshraničním prostředí. Agenda staví na pěti pilířích a míří na odstranění překážek na jednotném trhu, digitální férovost, udržitelnou spotřebu a silnější vymáhání pravidel. Balík počítá s úpravami geo-blockingu a územních omezení dodávek, posílením finanční gramotnosti, lepší dostupností retailových investic a modernizací pravidel pro cestování a multimodální mobilitu. Významnou roli má hrát i evropská digitální identita.

V oblasti digitálních služeb je klíčovým krokem chystaný Digital Fairness Act, který má řešit manipulativní design, agresivní doporučovací algoritmy a posílit ochranu mladistvých online. U udržitelné spotřeby agenda navazuje na ekodesign, právo na opravu a další nástroje, jejichž cílem je zvýšit důvěru v dlouhodobě použitelné výrobky a omezit greenwashing. Vymáhání bude stát na širším využití AI nástrojů pro dohled, modernizaci spolupráce mezi regulátory a úpravě pravidel pro koordinované inspekce.

Evropská komise zveřejnila návrh revize nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), tedy systému, který ukládá správcům aktiv a dalším účastníkům finančních trhů povinnost zveřejňovat informace o ESG.

Stávající rámec byl kritizován za nepřehlednost, nadměrnou datovou zátěž a nedostatečnou ochranu investorů před greenwashingem. Komise proto navrhuje jednodušší kategorizaci produktů a odstranění duplicit s dalšími předpisy, zejména s pravidly CSRD.

Komise navrhuje zrušit požadavky na zveřejňování informací na úrovni subjektů týkajících se hlavních ukazatelů nepříznivých dopadů. Tento krok má zefektivnit zveřejňování informací a zabránit překrývání mezi SFDR a CSRD. V budoucnu tak budou muset zveřejňovat své dopady na životní prostředí a společnost pouze největší podniky veřejného zájmu. Komise rovněž navrhuje výrazné snížení zveřejňování informací na úrovni produktů a jejich omezení pouze na data, která jsou dostupná, srovnatelná a smysluplná.

Nově mají vzniknout tři kategorie finančních produktů: udržitelné, přechodové a produkty se základními ESG charakteristikami. Cílem je, aby investoři okamžitě viděli, jaký má produkt dopad a jaké závazky deklaruje. Návrh nyní míří k Evropskému parlamentu a Radě a bude otevřen dalším úpravám.

👉 Seznam všech aktuálních i brzy končících konzultací je zde.

Politické prostředí

Evropský parlament se přesunul do Štrasburku na plenární zasedání, kde bude hlasovat o odložení nařízení o odlesňování, rozpočtu EU na rok 2026 a navýšení prostředků pro InvestEU. Na programu je také debata o obchodních restrikcích Číny vůči EU, první rozprava k digitálnímu omnibusu a hlasování o bezpečnosti hraček, online ochraně dětí a novém obranném průmyslovém programu.

Evropská komise se v příštím týdnu zaměří na mezinárodní a obchodní agendy, včetně vztahů s USA, Čínou a Indií, a na akce věnované investicím, migraci a energetice. Rada EU se sejde v několika formacích: ministři zahraničí budou řešit obchod a bezpečnost, zatímco ministři školství otevřou témata Erasmus+, odborné vzdělávání, doping ve sportu a plnění Evropského vzdělávacího prostoru.

Napište nám – rádi se s vámi spojíme.

Zajímá nás váš názor! Ohodnoťte dnešní vydání níže, nebo nám napište odpovědí na tento email:

👉 Které blížící se povinnosti vás znepokojují nejvíce?
👉 Na jaké téma bychom se měli zaměřit příště?
👉 Co vám v newsletteru chybí?

Společně se na to podíváme – vaše dotazy inspirují naše další vydání.

Zůstaňte v kontaktu

Připojte se k naší komunitě na LinkedIn pro aktuální informace a diskuze o nejnovějších legislativních změnách.

[email protected] | +420 724 393 072 | LinkedIn